Bylo to, jako by hlídky na hradbách Troje zachytily první odraz slunečního svitu od vzdálených přileb. A všechno se v okamžení změnilo.
Nebezpečí bylo přesto ještě více než rok daleko. I když bylo hrozivé, nevyvolávalo pocit bezprostřední krize. Skutečně, ještě pořád byla naděje, že původní ve spěchu provedená pozorování mohou být mylná. Nový asteroid možná nakonec Zemi mine, jak se stalo v minulých dobách v nesčetných dalších případech.
David probudil Singha se zprávou v 05.30 UČ. Bylo to vůbec poprvé, kdy přerušil kapitánovi spánek. „Lituji, kapitáne. Zpráva je však označena jako Absolutní priorita. Ještě nikdy jsem nic takového neviděl.“
Ani Singh to nikdy neviděl a byl okamžitě úplně vzhůru. Když četl meziplanetární fax a díval se na oběžné dráhy Země a asteroidu, které fax obsahoval, měl pocit, jako by ho studená ruka chytila rovnou za srdce. Doufal, že by to mohl být nějaký omyl, avšak už od prvního okamžiku nikdy nepochyboval o nejhorším.
A pak ho paradoxně zaplavil pocit úlevy. Právě z tohoto důvodu byl před desítkami let Goliáš postaven.
A toto byl jeho osudový okamžik. Na Duhovém pobřeží, když byl jen o málo starší než chlapec, se postavil jedné výzvě — a překonal ji. Teď před ním stál nesrovnatelně větší úkol.
Úkol, pro nějž se narodil.
Nikdy neoznamuj nikomu špatné zprávy na lačný žaludek. Kapitán Singh počkal, až se všichni na palubě nasnídají, a pak je seznámil s prvním meziplanetárním faxem ze Země a také s dalším, který dorazil o hodinu později.
„Všechny programy a všechny výzkumné projekty se samozřejmě ruší. Vědečtí pracovníci se vrátí příštím raketoplánem na Mars, zatímco my připravíme Goliáše na to, co určitě bude nejdůležitější úkol, který Goliáš — který jakákoliv loď kdy dostala.
Podrobnosti se nyní vypracovávají a mohou být později změněny. Jak určitě víte, plány na ohromně výkonný tlačný člun, který by dokázal odchýlit asteroid rozumné velikosti, byly připraveny už před lety. Dostal dokonce i jméno: ATLAS! Jakmile budou známy všechny parametry mise, budou tyto plány dokončeny a doky na Deimosu přistoupí s velkou rychlostí k jeho stavbě. Naštěstí jsou všechny hlavní složky standardní — pohonné nádrže, motory, řídící systémy a rám, který to bude držet pohromadě. Takže stavitelé mohou smontovat ATLAS dohromady v několika dnech.
Pak bude třeba spojit ho s Goliášem, takže se musíme co nejrychleji dostat na Deimos. To nám dá příležitost setkat se s rodinami na Marsu. Existuje staré přísloví ze Země, které říká: Všechno zlé je k něčemu dobré…
Vezmeme si jen tolik pohonných hmot, abychom dovezli prázdný ATLAS k Jupiteru, a doplníme palivo na orbitální cisternové základně Europa. Potom teprve začne opravdová mise — setkání s asteroidem. Tehdy už mu bude chybět jen sedm měsíců do srážky se Zemí — pokud ovšem má do Země narazit.
Budeme muset asteroid prozkoumat, nalézt vhodnou základnu, instalovat ATLAS, překontrolovat všechny systémy — a zahájit akci. Vliv motorů na těleso o hmotnosti řádově miliard tun bude samozřejmě příliš malý, než aby se dal zpočátku měřit. Ale odchylka několika centimetrů, jestliže jí asteroid dosáhne předtím, než projde kolem orbitální dráhy Marsu, bude dostatečná, aby asteroid minul Zemi o stovky kilometrů…“
Singh se odmlčel s trochu rozpačitým pocitem. Tohle všechno byly elementární záležitosti pro posádku, bude to však nové pro geology a astrochemiky. Vážně pochyboval, že by mu dokázali říct tři Keplerovy zákony, tím méně spočítat oběžnou dráhu.
„Nebudu pronášet plamenné řeči, myslím si, že jich není třeba. Všichni víte, co musíme udělat, a nesmíme ztrácet čas. I několik dní ztracených teď by mohlo způsobit veškerý rozdíl mezi neškodným průletem asteroidu kolem Země a koncem dějin — alespoň na Zemi.
Ještě jedna věc. Jména jsou velice důležitá — podívejte se na všechny Trojany kolem nás. Právě jsme dostali oficiální pověření od IAU. Nějaký badatel procházel hinduistickou mytologií a narazil na Bohyni Smrti a Zkázy.
Jmenuje se Kálí.“