124078.fb2
Přestože úctyhodný kosmický letoun stále nazývaný Air Force One byl starší než většina mužů a žen sedících kolem konferenčního stolu v jeho historickém hangáru, byl udržován s láskyplnou péčí a pořád dokonale provozuschopný. Používal se však zřídkakdy a dnešní setkání bylo poprvé, kdy se současně sešli všichni členové Světové Rady. Technokraté, kteří byli — lidskými — mozky planety, normálně vedli své obchodní konference po telefonních konferenčních obvodech. Avšak tohle dnes nebyl normální obchod a nikdy předtím nestáli tváří v tvář takové obrovské zodpovědnosti.
„Všichni jste dostali souhrnnou zprávu mé technické skupiny,“ řekl generální ředitel energetického odboru. „Nebylo snadné nalézt inženýrské plány — většina z nich byla záměrně zničena. Obecné principy jsou však dobře známy a Muzeum imperiálních válek v Londýně (nikdy předtím jsem o něm neslyšel) má funkční dvacetimegatunový model — samozřejmě bez nálože. Není problémem zvětšit měřítko, pokud dokážeme včas vyrobit všechny součástky. Přehled?“
„Tritium se dá získat snadno. Ale plutonium a U 235 pro použití ve zbraních — nikdo je nepotřeboval od té doby, co jsme přestali užívat jaderné výbušniny k důlním pracem.“
„A co nápad vykopat pohřbená úložiště a reaktory?“
„Promýšleli jsme to, ale bylo by velice komplikované, kdybychom měli zpracovávat ty čarodějnické lektvary. Budeme muset začít úplně znova.“
„Ale dokážete to?“
„To prostě nevím, v čase, který nám zbývá. Uděláme, co bude v našich silách.“
„No, budeme muset předpokládat, že to bude dostatečné. Takže zbývá nosič. Doprava?“
„Zcela jednoduché. Stačí na to nejmenší nákladní loď — samozřejmě automatická. I když některým mým předkům, takzvaným kamikaze, by se líbila druhá alternativa.“
„Takže musíme vlastně udělat pouze jediné rozhodnutí. Stojí to za snahu, nebo to záležitosti jenom zhorší? Jestliže dokážeme udeřit na Kálí tisícem megatun, můžeme ji rozlomit na dva kusy. Když útok správně načasujeme, rotace asteroidu je oddělí, takže oba minou Zemi, proletí po stranách. Nebo Zemi zasáhne jen jedna polovina, což jistě zachrání miliony životů…
Na druhou stranu můžeme Kálí, proměnit ve šrapnel, který i nadále poletí po stejné dráze. Většina úlomků vyhoří v atmosféře, ale spousta nikoliv. Co je lepší jediná superkatastrofa na jednom místě, nebo stovky menších, když se úlomky rozptýlí po celé polokouli? Ať je to kterákoliv polokoule…“
Osm mužů sedělo mlčky a hloubalo nad osudem Země. Pak se jeden zeptal: „Kolik máme času, než musíme rozhodnout?“
„V následujících padesáti dnech zjistíme, jestli Goliáš dokázal Kálí odchýlit. Ale nemůžeme až do té doby sedět se založenýma rukama. Potom už by bylo příliš pozdě na to něco podniknout, kdyby operace DODÁVKA neuspěla. Navrhuji vyslat střelu co nejrychleji. Vždy můžeme misi odvolat, když nebude nutná. Můžeme hlasovat?“
Pomalu se zvedaly všechny ruce kromě jedné. „Ano, vedoucí právního výboru? Máte výhrady?“
„Rád bych si vyjasnil několik bodů. Nejdříve ze všeho, abychom směli spustit takový program, muselo by proběhnout celosvětové referendum, a to s kladným výsledkem hlasování. Akce tohoto druhu je kryta Dodatkem listiny lidských práv a svobod. Bohudík je na to dost času.
Můj druhý bod se může ve srovnání s přežitím většiny lidstva zdát malicherný. Jestliže však budeme muset bombardovat Kálí, bude Goliáš schopen dostat se včas dost daleko?“
„Určitě. Budou mít spoustu času. Ale nemůžeme samozřejmě zaručit absolutní bezpečnost — i ve vzdálenosti milion kilometrů může dojít k nešťastnému zásahu. Nebezpečí však bude zanedbatelné, pokud kosmická loď odletí ve směru, z nějž přiletí střela. Všechny úlomky poletí opačným směrem.“
„To je uklidňující. Máte můj hlas. Pořád doufám, že celý plán nebude nutný, ale zanedbali bychom svou povinnost, kdybychom nepodnikli kroky k uzavření pojistky pro planetu Zemi.“