Na palubě Air Force One došlo k jednomyslnému rozhodnutí, že dvacet životů nemůže vyvážit tři miliardy. Bylo třeba vyřešit jen jednu otázku: je nutné druhé referendum?
Výsledkem hlasování při prvním referendu bylo ohromující „Ano“. Pětaosmdesát procent lidské populace dalo přednost tomu zkusit vzdorovat fragmentům Kálí, raději než riskovat dopad celého asteroidu. Ale když se takto rozhodovali, předpokládalo se, že Goliáš dosáhne bezpečí dříve, než bomba vybuchne.
„Byl bych raději, kdybychom to mohli udržet v tajnosti, obzvláště po tom všem, čím kapitán Singh a jeho posádka prošli. Ale to je samozřejmě nemožné. Musíme vyhlásit referendum.“
„Obávám se, že šéf legislativy má pravdu,“ prohlásil Power, předsedající tohoto zasedání. „Je to nevyhnutelné — prakticky i morálně. Když bombu zaktivujeme, namísto toho, abychom ji odchýlili, nemůžeme to nijak udržet v tajnosti. A i kdybychom svět zachránili, naše jména by byla po zbytek lidské historie tam nahoře s Pilátem Pontským.“
Přestože toto jméno nebylo všem členům Rady známé, souhlasně přikývli. S velkou úlevou o několik hodin později zjistili, že druhé referendum není nutné.
„Možná si představujete,“ začal Sir Colin Draker, „že pro mne, když začínám už své druhé století, je to snazší. Ale nebudete mít pravdu. Měl jsem do budoucnosti stejně tolik plánů jako vy všichni ostatní.
Kapitán Singh a já jsme to probrali a zcela jsme se shodli. V jistých ohledech je rozhodnutí snadné. Tak či onak, jsme vyřízeni. Ale můžeme si vybrat, jak si nás svět zapamatuje.
Jak všichni víte, ke Kálí směřuje gigatunová bomba. Rozhodnutí o jejím odpálení bylo přijato už před několika týdny. Máme prostě smůlu, že zde budeme ještě trčet, když vybuchne.
Někdo na Zemi za to musí vzít zodpovědnost. Řekl bych, že právě teď zasedá Světová rada a že každým okamžikem dostaneme zprávu, která bude znít: Litujeme, chlapci, ale posíláme vám poslední sbohem. Já jenom doufám, že nedodají: Nás to bolí víc než vás, i když, jak o tom teď přemýšlím, by to bylo naprosto přesné. My se o tom prakticky ani nedozvíme, zatímco všichni ostatní budou mít do smrti pocit viny.
Tak tedy, můžeme je těch rozpaků ušetřit. Kapitán a já navrhujeme, abychom uznali tvrdou skutečnost našeho postavení a přijali nevyhnutelné důsledky s noblesou. Zní to lépe v latině, ačkoliv dnes už jí nikdo nerozumí: Morituri te salutamus. A ještě bych rád něco dodal. Když můj krajan Robert Falcon Scott umíral cestou zpět z Jižního pólu, poslední věc, kterou si zapsal do diáře, byla: Proboha postarejte se o naše lidi. Země nemůže udělat méně než to.“
Stejně jako na Air Force One bylo i rozhodnutí na palubě Goliáše velice rychlé a jednomyslné.