Informační hlášení
č. 047/99
Komkon-2
Ural — Sever
Datum: 4. — 11. 05. 99
Autor: S. Mtbevari, inspektor
Téma: 101 Rip Van Winkle
Obsah: Výsledky inspekce kontrolních adres osob ze „skupiny let osmdesátých“
Váš pokyn k zahájení inspekce jsem obdržel 4. května ráno. K plnění úkolu jsem přistoupil okamžitě.
4. května, stav pátrání ve 22.40.
Astangov Jurij Nikolajevič. Na kontrolní adrese nezastižen. Novou adresu VCI neposkytl. Dotazy u příbuzných, přátel a kolegů nic nového nepřinesly. Celkový závěr: Nic konkrétního se o něm říct nedá, v posledních letech je prakticky nedosažitelný, protože od roku 95 je ještě uzavřenější než dřív. Kontrola kosmodromové sítě, přízemské nulapřepravy i v soustavě podniků kategorie ZN (zvýšené nebezpečí): nic. Předpoklad: J. Astangov podobně jako při poslední podobné příležitosti „vyhledal naprostou samotu v pralesních masívech v povodí Amazonky, aby tu dopiloval svou novou filozofickou soustavu!“ (Bylo by zajímavé promluvit si s někým, kdo se orientuje v jeho starších myslitelských systémech. Lékaři to popírají, ale já bych řekl, že je to cvok.)
6. května, stav pátrání ve 23.30.
Leer Fernand. V 11.05 mě uvítal na kontrolní adrese. Vyslechl mou legendu a pak jsme si povídali až do 12.50. F. Leer prohlásil, že se cítí bezvadně, žádné chorobné příznaky nepociťuje, následky amnézie z let 89–91 o sobě nedávají znát, a proto mu nepřipadá nezbytné podrobovat se mentoskopickému vyšetření. K tomu, co uvedl v roce 91, nic nového dodat nemůže, protože si stejně jako před osmi lety nic nepamatuje. Transmantiálním inženýrstvím se už dávno nezabývá, protože v posledních letech se přeorientoval na výzkum a navrhování mnohoměrných her. Mluvil se mnou přátelsky, ale roztržitě. Pak náhle ožil napadlo ho, že by mě mohl naučit hru zvanou „snip-snup-snurre“. Tím jsme se spolu rozloučili. (Zjištěno následující: F. Leer se skutečně stal uznávaným odborníkem v oblasti mnohoměrných her a říká se mu „pokušitel akademiků“.)
Tuul Albert Oskarovič. Na kontrolní adrese nezastižen. Nová adresa, uložená ve VCI: Venusborg, Venuše. Na této adrese se však také nezdržuje. Z údajů venušských registračních kanálů vyplývá, že na Venuši nikdy žádný A. Tuul nepřistál. V sedmadevadesátém oznámil matce, že se chystá nějaký čas pracovat u stopařů v táboře Hius (planeta Kala-i-mug). Od té doby od něj matka dosti pravidelně dostává zprávy. Tyto zprávy mají podobu obsáhlých dopisů, v nichž se obšírně a stylisticky vybroušeným slohem vypráví o pátrání po stopách civilizace měňavců. Informace z tábora Hius: A. Tuul tam nikdy nebyl, ale dosti často navazuje nulaspojení s gruntařem skupiny J. Kapustinem, který vůbec nepochybuje o tom, že jeho dobrý přítel A. Tuul žije na Zemi, na kontrolní adrese. Naposled Kapustin s Tuulem mluvil L ledna t. r. Kontrola kosmodromové sítě: od roku 96 (rok návratu) několikrát cestoval do Dalekého kosmu, naposledy se v říjnu 98 vracel z Lázní. Kontrola přízemské nulapřepravy: od roku 96 několikrát navštívil Měsíc, „Oranžérie“, BOP. Kontrola v soustavě podniků kategorie ZN: od prosince 96 do října 97 pracoval v abissální laboratoři Tuscarora 16 jako gastronom. Předpoklad: A. Tuul je člověk neuvěřitelně lehkomyslný, se slabě vyvinutým smyslem pro sociální odpovědnost. Incident z roku 89 ho nepoučil ani v nejmenším a on stejně jako dřív nehodlá přičítat nějaký význam takové zbytečnosti, jako je přesná osobní adresa.
8. května, stav pátrání ve 22.10.
Bagrationi Mauritius Amazaspovič. Na kontrolní adrese nezastižen. VCI novou adresu nemá. O blízkých příbuzných, s nimiž by udržoval pravidelné vztahy, není vzhledem k jeho požehnanému věku nic známo. Oba jeho staří přátelé, kteří jsou v naší evidenci od dob jeho zmizení v roce 81, na kontrolních adresách nezastiženi, místo jejich současného pobytu se zatím zjistit nepodařilo. Kontrola kosmodromové sítě, přízemské nulapřepravy a soustavy podniků ZN: nic. Údaje Gerontologického centra: už několik let ho nikde nemohou sehnat a přezkoumat jeho zdravotní stav. Předpoklad: nezaznamenána nešťastná náhoda. Považoval bych za správné vyhledat jeho přátele a podat jim zprávu.
Čžan Martin. Na kontrolní adrese nezastižen. Nová adresa z VCI: základna Matrix (Druhá, EN 7113). Služebně vyslán na Matrix v lednu 93 Ústavem biokonfigurací (Londýn) jako interpretátor. V současné době (od prosince 98) je na dlouhodobé dovolené, místo pobytu neznámé. Kontrola kosmodromové sítě, přízemské nulapřepravy a soustavy podniků ZN: od prosince 98 nic. O to kurióznější se zdá tvrzení Čžanova souseda S. Vana. Ten uvádí, že M. Čžana viděl v březnu letošního roku. Čžan přímo před jeho očima přistál na své zahradě, ale do domu vůbec nevešel, jen vystoupil z glyderu a začal ho rozebírat. Na Váňův pozdrav odpověděl nepříliš nadšeně a rozmluvě se vyhnul. Van potom z domova odešel, a když se za několik hodin vrátil, ani soused, ani jeho glyder už v zahradě nebyli, a víc se neobjevil. Tento případ se mi zdá mimořádně zajímavý, protože i tajemství prvního Čžanova zmizení souvisí právě s faktem, že registrátory kosmodromové sítě nezaznamenaly ani jeho odlet, ani přílet. Otázka: Neobjevily se na Zemi typy lidského organismu, jehož genetický kód existující registrační aparatury buď nepřijímají, nebo nejsou schopny dešifrovat? Návrh: Vzhledem k tomu, že M. Čžan je evidován v krakovském regeneračním ústavu po rozsáhlém zásahu na obou dolních končetinách, a protože se od této regenerace ani jednou nedostavil k preventivním prohlídkám, je třeba postoupit vedení základny Matrix informaci krakovského ústavu, že další vyhýbání se těmto prohlídkám by pro M. Čžana mohlo znamenat vážné zdravotní komplikace. Zprávu mám k dispozici, pracovníci ústavu jsou neodpovědným Čžanovým přístupem k těmto nutným procedurám velmi znepokojeni.
9. května, stav pátrání ve 21.30.
Okigbo Cyprian. Přijal mě na kontrolní adrese v 10.15, uvítal mě mile a přívětivě, přestože působil dojmem člověka, který se soustavně obírá něčím jiným než bezprostředním obsahem rozhovoru. Usadil mě v salónu, podal mi sklenici kokosového mléka, vyslechl si legendu a řekl: „Proboha, ale to není k smíchu,“ načež se s tváří dosti poplašenou vzdálil kamsi do nitra domu. Čekal jsem hodinu a pak jsem dům prohledal. Nikoho jsem nenašel. V pracovně, obou ložnicích a mansardovém pokojíku byla všechna okna dokořán, ale stopy nezůstaly žádné. V ateliéru (?) se naopak vše zdálo hermeticky uzavřeno, okna byla navíc zatažena kovovými žaluziemi a v místnosti panoval nesnesitelný chlad (možná pět stupňů pod nulou, voda v akváriu se potáhla ledovým škraloupem), přestože jsem nikde po nějaké výkonné chladicí soustavě nenašel ani stopy. Župan, ve kterém mě C. Okigbo přijal, se povaloval v pracovně na podlaze. Strávil jsem v domě ještě dobré dvě hodiny, a když se jeho pán ani pak neobjevil, obešel jsem sousedy. Nezjistil jsem nic, co by se vymykalo všednímu průměru: Okigbo požívá pověsti uzavřeného člověka, hosty nepřijímá, prakticky pořád sedí doma, zahradu nechal zpustnout, ale jinak je to příjemný chlápek, který má velice rád děti, zejména batolata, a taky to s nimi umí. Předpoklad: Nemohlo se stát, že také moje vizita u C. Okigba byl jen přelud? (Viz mé hlášení č. 048/99.)
11. května, stav pátrání v 10.45.
Při pokusu navštívit na kontrolní adrese Fara Al-Emila mě přepadl záchvat nevysvětlitelné slabosti s horečnatými halucinacemi. Protože nejsem s to zodpovědně posoudit, zda šlo skutečně jen o subjektivní potíže, nebo zda je tu nějaká souvislost se zkoumaným tématem, sestavuji o této události zvláštní hlášení č. 048/99.
Už nikdy jsem se neměl dovědět, jaký dojem udělaly na Toiva Glumova výsledky Sandrovy inspekce. Domnívám se, že jím to otřáslo. A patrně ho ani tolik nekonsternovaly konkrétní kolegovy poznatky, jako spíš vědomí, jak lehkomyslně podcenil vskutku neuvěřitelnou protivníkovu sílu.
Neviděl jsem ho ani jedenáctého, ani dvanáctého, ani třináctého. Zřejmě to pro něj byly velmi nesnadné dny, kdy si musel zvykat na novou roli — na roli Aljoši Popoviče, před nímž místo inzerovaného draka Gorinyče najednou stojí sám bůh zla Loki. Ale po všechny ty dny jsem na něj ani na chvíli nezapomínal, vlastně jsem se v myšlenkách nikomu kromě něho nevěnoval, protože pro mě jitro 11. května začalo pročtením dvou dokumentů.