Sverdlovsk, Topol 11, byt 9716
M. Kammererovi
Big Bagu!
Dnes mě navštívil Logovenko. Naše rozmluva trvala od 12.15 do 14.05. Logovenko byl velmi výmluvný a přesvědčivý. Podstata problému: Všechno ani zdaleka není tak jednoduché, jak by se nám mohlo zdát. Například tvrdí, že období stacionárního vývoje končí a blíží se doba otřesů (biosociálních a psychosociálních). Hlavním úkolem lidenů ve vztahu k lidstvu je tudíž stát na stráži — „nad propastí v žitě“, tak to řekl. V současné době na Zemi i ve vesmíru žije a hraje si 432 lidenů. Mně navrhují, abych se stal 433., za kterýmžto účelem se mám pozítří 20. května v 10.00 dostavit do Charkova.
Nepřítel lidského rodu ve mně mi našeptává, že jen naprostý idiot je schopen zříct se příležitosti získat superinteligenci a moc nad vesmírem. Tento šepot se mi daří přehlušovat bez zvláštního úsilí, protože, jak je Vám dobře známo, nejsem ambiciózní a elita je mi proti mysli v jakékoli podobě. A vždy byla. Nechci Vám tajit, že dojem z naší poslední debaty mi do srdce zapadl mnohem spolehlivěji, než bych si býval sám přál. Je krajně nepříjemné cítit se jako dezertér a odpadlík. S volbou bych neváhal ani na okamžik, ale jedno vím naprosto přesně: Jakmile ve mně vyvolají tu lidenskou metamorfózu, nic (NIC!) lidského ve mně nezůstane. Přiznejte se, že v hloubi duše si myslíte totéž.
Do Charkova nepojedu. Za těch pár dní jsem si všechno důkladně promyslel a do Charkova nepojedu — už proto, že by to byla především zrada spáchaná na Asje. Za druhé proto, že miluji matku a nadevše si jí vážím. Za třetí proto, že mám rád své přátele a svou minulost. Proměna v lidena by byla má smrt. Je to mnohem horší než smrt, protože pro ty, kdo mě mají rádi, zůstanu živ, ale k nepoznání odporný. Domýšlivé, samolibé a chorobně sebejisté individuum. K tomu všemu s největší pravděpodobností nesmrtelné.
Zítra letím za Asjou na Pandoru.
Sbohem. Přeji hodně úspěchů.
18. 05. 99