Informační hlášení
č. 086/99
Komkon-2
Ural — Sever
Datum: 14. 11. 99
Autor: S. Mtbevari, inspektor
Téma: 081 Vlny ztišují vítr
Obsah: Rozmluva s T. Glumovem
V souladu s Vaším pokynem popaměti reprodukuji svou rozmluvu s bývalým inspektorem T. Glumovem, která se odehrála uprostřed července t.r.
Kolem 17.00 hod., když jsem seděl Ve své pracovně, se ozval videosignál a na obrazovce se objevila tvář T. Glumova. Byl veselý, bodrý, hlučně se se mnou zdravil. Od chvíle, kdy jsem ho viděl naposledy, zřejmě trochu přibral na váze. Následoval rozhovor přibližně tohoto znění:
GLUMOV: Kde máte šéfa? Pokouším se ho někde polapit už celý den, a nic z toho!
JÁ: Je služebně mimo, vrátí se pozdě.
GLUMOV: Škoda. Nutně bych ho potřeboval. Moc bych si s ním chtěl promluvit.
JÁ: Tak mu napiš a pošli to.
GLUMOV (se zamyslel): Ona je to dlouhá historie. (Tuto frázi si pamatuji doslova.)
JÁ: Tak mi řekni, co mu mám vyřídit. Nebo jak se s tebou spojit, poznamenám mu to.
GLUMOV: Ne, to ne. Musím s ním jednat osobně.
Jinak už nic podstatného řečeno nebylo, ovšem přesnější by asi bylo uvést, že víc si toho nepamatuji.
Rád bych zdůraznil, že v té době jsem o T. Glumovovi věděl jen tolik, že z osobních důvodů požádal o dovolenou a odcestoval za manželkou na Pandoru. Právě proto mě ani ve snu nenapadlo vykonat to nejzákladnější: zaregistrovat hovor, zjistit spojový kanál, informovat Prezidenta apod. Mohu dodat jen to, že podle mého názoru Glumov mluvil z místnosti osvětlené přirozeným slunečním světlem. V té době se zřejmě nalézal na Zemi, a to na východní polokouli.