Komkon-1
Předsedovi komise Metahom
G. Komovovi
Můj Kapitáne!
Posílám Ti dva pozoruhodné texty, mající bezprostřední vztah k objektu Tvé největší současné vášně.
Text č. 1: Vzkaz T. Glumova, adresovaný M. Kammererovi
Drahý Big Bagu!
Jsem strašlivě vinen. Ale jsem ochoten se napravit. Pozítří, tedy druhého přesně v 20.00 URČITĚ budu doma. Čekám Tě. Zaručuji hojnost lahůdek všeho druhu a slibuji, že Ti všechno vysvětlím. Přestože, pokud tomu správně rozumím, zvlášť zapotřebí to zatím není.
Text č. 2: Dopis A. Glumovové, adresovaný M. Kammererovi a zaslaný společné se vzkazem T. Glumova
Vážený Maxime!
Poprosil mě, abych Vám poslala tento vzkaz. Ale proč Vám ho neposlal sám? Proč se Vám prostě neozval, když se s Vámi chce sejít? Já tomu vůbec nerozumím. Poslední dobou mu ostatně rozumím málokdy, dokonce i když mluvíme o těch zdánlivě nejobyčejnějších věcech. Zato vím, že je nešťastný. Jako oni všichni. Když je se mnou, sžírá ho beznadějná nuda. Když je tam, stýská se mu po mně, jinak by se nevracel. Takhle žít přirozeně nemůže a musí zvolit jednu ze dvou eventualit. Já už vím, co zvolí. Poslední dobou se vrací stále méně. Znám jeho soukmenovce, kteří se přestali vracet nadobro. Na Zemi už nemají co pohledávat.
Pokud jde o jeho pozvání, to samozřejmě platí a ráda Vás uvidím, ale nepočítejte s tím, že tu bude. Já s tím nepočítám.
Kammerer na schůzku přirozeně šel a T. Glumov se přirozeně nedostavil.
Odcházejí, můj Kapitáne. Odcházejí nešťastni a další nešťastné tu po sobě zanechávají. Zanechávají tu lidskost. Je to vážné.
Jak se to všechno nepodobá oněm apokalyptickým obrazům, které jsme si navzájem malovali před čtyřmi lety. Vzpomínáš, jak dědek Gorbovskij s lišáckým, potutelným šklebem zahekal: „Vlny ztišují vítr…“ Všichni jsme chápavě pokyvovali hlavami a Ty, pokud si dobře vzpomínám, jsi citát dokončil — s tváří téměř kreténskou, tak mnohoznačný měla mít výraz. Ale copak jsme mu tehdy rozuměli? Nikdo z nás mu nerozuměl! A teď, můj Kapitáne, když nenávratně odešli, oddechli jsme si? Nebo je nám to líto? Nevím. A Ty?
13. 11. 102