Velik? doba ??d? velk? lidi. Jsou nepoznan? hrdinov?, skromn?, bez sl?vy a historie Napoleona. Rozbor jejich povahy zast?nil by i sl?vu Alexandra Macedonsk?ho. Dnes m??ete potkat v pra?sk?ch ulic?ch o?um?l?ho mu?e, kter? s?m ani nev?, co vlastn? znamen? v historii nov? velk? doby. Jde skromn? svou cestou, neobt??uje nikoho, a nen? t?? obt??ov?n ?urnalisty kte?? by ho prosili o interview. Kdybyste se ho ot?zali, jak se jmenuje, odpov?d?l by v?m prostince a skromn?: "J? jsem ?vejk ..."
A tento tich? skromn? o?um?l? mu? jest opravdu ten star? dobr? voj?k ?vejk, hrdinn?, state?n?, kter? kdysi za Rakouska byl v ?stech v?ech ob?an? ?esk?ho kr?lovstv? a jeho? sl?va nezapadne ani v republice.
M?m velice r?d toho dobr?ho voj?ka ?vejka, a pod?vaje jeho osudy za sv?tov? v?lky jsem p?esv?d?en, ?e vy v?ichni budete sympatizovat s t?m skromn?m, nepoznan?m hrdinou. On nezap?lil chr?m bohyn? v Efesu, jako to ud?lal ten hlup?k H?rostrates, aby se dostal do novin a ?koln?ch ??tanek.
A to sta??.
AUTOR
"Tak n?m zabili Ferdinanda," ?ekla posluhova?ka panu ?vejkovi, kter? opustiv p?ed l?ty vojenskou slu?bu, kdy? byl definitivn? prohl??en vojenskou l?ka?skou komis? za blba, ?ivil se prodejem ps?, o?kliv?ch ne?istokrevn?ch oblud, kter?m pad?lal rodokmeny.
Krom? tohoto zam?stn?n? byl sti?en revmatismem a mazal si pr?v? kolena opodeldokem.
"Kter?ho Ferdinanda, pan? M?llerov??" ot?zal se ?vejk, nep?est?vaje si mas?rovat kolena, "j? zn?m dva Ferdinandy. Jednoho, ten je sluhou u drogisty Pr??i a vypil mu tam jednou omylem l?hev n?jak?ho maz?n? na vlasy, a potom zn?m je?t? Ferdinanda Koko?ku, co sb?r? ty ps? hov?nka. Vobou nen? ??dn? ?koda."
"Ale, milostpane, pana arciv?vodu Ferdinanda, toho z Konopi?t?, toho tlust?ho, n?bo?n?ho:"
"Je???marj?," vyk?ikl ?vejk, "to je dobr?. A kde se mu to, panu arciv?vodovi, stalo?"
"Pr?skli ho v Sarajevu, milostpane, z revolveru, v?d?. Jel tam s tou svou arcikn??nou v automobilu:"
"Tak se pod?vejme, pan? M?llerov?, v automobilu. J?, takovej p?n si to m??e dovolit, a ani si nepomysl?, jak takov? j?zda automobilem m??e ne?t'astn? skon?it. A v Sarajevu k tomu, to je v Bosn?, pan? M?llerov?. To ud?lali asi Turci. My holt jsme jim tu Bosnu a Hercegovinu nem?li br?t. Tak vida, pan? M?llerov?. On je tedy pan arciv?voda u? na pravd? bo??. Tr?pil se dlouho?"
"Pan arciv?voda byl hned hotovej, milostpane. To v?d?, ?e s revolverem nejsou ??dn? hra?ky. Ned?vno taky si hr?l jeden p?n u n?s v Nusl?ch s revolverem a post??lel celou rodinu i domovn?ka, kterej se ?el pod?vat, kdo to tam st??l? ve t?et?m poschod?:"
"N?kerej revolver, pan? M?llerov?, v?m ned? r?nu, kdybyste se zbl?znili. Takovejch syst?m? je moc. Ale na pana arciv?vodu si koupili jist? n?co lep??ho, a taky bych se cht?l vsadit, pan? M?llerov?, ?e ten ?lov?k, co mu to ud?lal, se na to p?kn? vobl?k. To v?d?, st??let pana arciv?vodu, to je moc t??k? pr?ce. To nen?, jako kdy? pytl?k st??l? hajn?ho. Tady jde vo to, jak se k n?mu dostat, na takov?ho p?na nesm?te j?t v n?jak?ch hadrech. To mus?te j?t v cylindru, aby v?s nesebral d??v policajt."
"Vono prej jich bylo v?c, milostpane:"
"To se samo sebou rozum?, pan? M?llerov?," ?ekl ?vejk, kon?e mas?rov?n? kolen, "kdybyste cht?la zab?t pana arciv?vodu, nebo c?sa?e p?na, tak byste se jist? s n?k?m poradila. V?c lid? m? v?c rozumu. Ten porad? to, ten vono, a pak se d?lo poda??, jak je to v tej na?? hymn?. Hlavn? v?c? je vy??hat na ten moment, a? takovej p?n jede kolem. Jako, jestli se pamatujou na toho pana Lucheniho, co probod na?i nebo?ku Al?b?tu t?m piln?kem. Proch?zel se s n?. Pak v??te n?komu; vod t? doby ??dn? c?sa?ovna nechod? na proch?zky. A vono to ?ek? je?t? moc osob. A uvid?j?, pan? M?llerov?, ?e se dostanou i na toho cara a carevnu, a m??e b?t, nedej p?nb?h, i na c?sa?e p?na, kdy? u? to za?ti s jeho str?cem. Von m?, starej p?n, moc nep??tel. Je?t? v?c ne? ten Ferdinand. Jako ned?vno pov?dal jeden p?n v hospod?, ?e p?ijde ?as, ?e ty c?sa?ov? budou kapat jeden za druh?m a ?e jim ani st?tn? n?vladnictv? nepom??e. Pak nem?l na ?tratu a hostinsk? ho musel d?t sebrat. A von mu dal facku a str??n?kovi dv?. Pak ho odvezli v ko?atince, aby se vzpamatoval. J?, pan? M?llerov?, dnes se d?jou v?ci. To je zas ztr?ta pro Rakousko. Kdy? jsem byl na vojn?, tak tam jeden infanterista zast?elil hejtmana. Nal?doval flintu a ?el do kancel??e. Tam mu ?ekli, ?e tam nem? co d?lat, ale on po??d vedl svou, ?e mus? s panem hejtmanem mluvit. Ten hejtman vy?el ven a hned mu napa?il kas?rn?ka. Von vzal flintu a bouch ho p??mo do srdce. Kulka vylet?la panu hejtmanovi ze zad a je?t? ud?lala ?kodu v kancel??i. Rozbila fla?ku inkoustu a ten polil ??edn? akta."
"A co se stalo s t?m voj?kem?" ot?zala se po chv?li pan? Miill?rov?, kdy? ?vejk se obl?kal.
"Vob?sil se na k?and?," ?ekl ?vejk, ?ist? si tvrd? klobouk. "A ta k?anda nebyla ani jeho. Tu si vyp?j?il od profousa, ?e pr? mu padaj? kalhoty. M?l ?ekat, a? ho zast?elej?? To v?d?, pan? M?llerov?, ?e v takov? situaci jde ka?d?mu hlava kolem. Profousa za to degradovali a dali mu ?est m?s?c?. Ale von si je nevodsed?l. Utek do ?vejcar a dneska tam d?l? kazatele ??k? c?rkve. Dneska je m?lo poctivc?, pan? M?llerov?. J? si p?edstavuju, ?e se pan arciv?voda Ferdinand tak? v tom Sarajevu zmejlil v tom ?lov?kovi, co ho st?elil. Vid?l n?jak?ho p?na a myslil si: To je n?jakej po??dnej ?lov?k, kdy? mn? vol? sl?vu. A zat?m ho ten p?n bouch. Dal mu jednu nebo n?kolik?"
"Noviny p??ou, milostpane, ?e pan arciv?voda byl jako ?e?eto. Vyst??lel do n?ho v?echny patrony."
"To jde n?ramn? rychle, pan? M?llerov?, stra?n? rychle. J? bych si na takovou v?c koupil brovnink. Vypad? to jako hra?ka, ale m??ete s t?m za dv? minuty post??let dvacet arciv?vod?, hubenejch nebo tlustejch. A?koliv, mezi n?mi ?e?eno, pan? M?llerov?, ?e do tlust?ho pana arciv?vody se tref?te jist?jc ne? do huben?ho. Jestli se pamatujou, jak tenkr?t v Portugalsku si post??leli toho sv?ho kr?le. Byl taky takovej tlustej. To v?te, ?e kr?l nebude p?ece hubenej. J? tedy te? jdu do hospody U kalicha, a kdyby n?kdo sem p?i?el pro toho ratl?ka, na kter?ho jsem vzal z?lohu, tak mu ?eknou, ?e ho m?m ve sv?m psinci na venkov?, ?e jsem mu ned?vno kup?roval u?i a ?e se te? nesm? p?ev??et, dokud se mu u?i nezahoj?, aby mu nenastydly. Kl?? daj? k domovnici:"
V hospod? U kalicha sed?l jen jeden host. Byl to civiln? str??n?k Bretschneider, stoj?c? ve slu?b?ch st?tn? policie. Hostinsk? Palivec myl t?cky a Bretschneider se marn? sna?il nav?zat s n?m v??n? rozhovor.
Palivec byl zn?m? spros??k, ka?d? jeho druh? slovo byla zadnice nebo hovno. P?itom byl ale se?t?l? a upozor?oval ka?d?ho, aby si p?e?etl, co napsal o posledn?m p?edm?t? Victor Hugo, kdy? l??il posledn? odpov??' star? gardy Napoleonovy Angli?an?m v bitv? u Waterloo.
"To m?me p?kn? l?to," navazoval Bretschneider sv?j v??n? rozhovor.
"Stoj? to v?echno za hovno," odpov?d?l Palivec, ukl?daje t?cky do sklen?ku.
"Ty n?m to p?kn? v tom Sarajevu vyvedli," se slabou nad?j? ozval se Bretschneider.
"V jak?m Sarajevu?" ot?zal se Palivec, "v tej nuselskej vin?rn?? Tam se perou ka?dej den, to v?d?, Nusle:"
"V bosensk?m Sarajevu, pane hostinsk?. Zast?elili tam pana arciv?vodu Ferdinanda. Co tomu ??k?te?"
"J? se do takov?ch v?c? nepletu, s t?m a? mn? ka?dej pol?b? prdel," odpov?d?l slu?n? pan Palivec, zapaluje si d?mku, "dneska se do toho m?chat, to by mohlo ka?d?mu ?lov?kovi zlomit vaz. J? jsem ?ivnostn?k, kdy? n?kdo p?ijde a d? si pivo, tak mu ho nato??m. Ale n?jak? Sarajevo, politika nebo nebo?t?k arciv?voda, to pro n?s nic nen?, t 1 z toho nic nekouk? ne? Pankr?c:"
Bretschneider umlkl a d?val se zklaman? po pust? hospod?.
"Tady kdysi visel obraz c?sa?e p?na," ozval se op?t po chv?li, "pr?v? tam, kde te? vis? zrcadlo:"
"J?, to maj? pravdu," odpov?d?l pan Palivec, "visel tam a sraly na n?j mouchy, tak jsem ho dal na p?du. To v?te, je?t? by si n?kdo mohl dovolit n?jakou pozn?mku a mohly by b?t z toho nep??jemnosti. Copak to pot?ebuju?"
"V tom Sarajevu muselo to b?t asi o?kliv?, pane hostinsk?."
Na tuto z?ludn? p??mou ot?zku odpov?d?l pan Palivec neoby?ejn? opatrn?:
"V tuhle dobu b?v? v Bosn? a Hercegovin? stra?n? horko. Kdy? jsem tam slou?il, tak museli d?vat na?emu obrlajtnantovi led na hlavu."
"U kter?ho pluku jste slou?il, pane hostinsk??"
"Na takovou mali?kost se nepamatuju, j? jsem se nikdy o takovou hovadinu nezaj?mal a nikdy jsem nebyl na to zv?davej," odpov?d?l pan Palivec, "p??li?n? zv?davost ?kod?:"
Civiln? str??n?k Bretschneider definitivn? umlkl a jeho zachmu?en? v?raz se zlep?il teprve p??chodem ?vejka, kter?, vstoupiv do hospody, poru?il si ?ern? pivo s touto pozn?mkou:
"Ve V?dni dneska taky maj? smutek." Bretschneidrovy o?i zasv?tily plnou nad?j?; ?ekl stru?n?:
"Na Konopi?ti je deset ?ern?ch pr?por?:"
"M? jich tam b?t dvan?ct," ?ekl ?vejk, kdy? se napil.
"Pro? mysl?te dvan?ct?" ot?zal se Bretschneider.
"Aby to ?lo do po?tu, do tuctu, to se d? lep?? po??tat a na tucty to v?dycky p?ijde lacin?jc," odpov?d?l ?vejk.
Panovalo ticho, kter? p?eru?il s?m ?vejk povzdechem:
"Tak u? tam je na pravd? bo??, dej mu p?nb?h v??nou sl?vu. Ani se nedo?kal, a? bude c?sa?em. Kdy? j? jsem slou?il na vojn?, tak jeden gener?l spadl s kon? a zabil se docela klidn?. Cht?li mu pomoct zas na kon?, vysadit ho, a div?ji se, ?e je ?pln? mrtvej. A m?l taky avanc?rovat na feldmar??lka. Stalo se to p?i p?ehl?dce vojska. Tyhle p?ehl?dky nikdy nevedou k dobr?mu. V Sarajev? taky byla n?jak? p?ehl?dka. Jednou se pamatuji, ?e mn? sch?zelo p?i takov? p?ehl?dce dvacet knofl?k? u mund?ru a ?e m? zav?eli za to na ?trn?ct dn? do ajncl?ku a dva dni jsem le?el jako lazar, sv?zanej do kozelce. Ale discipl?na na vojn? mus? b?t, jinak by si nikdo ned?lal z ni?eho nic. N?? obrlajtnant Makovec, ten n?m v?dy ??kal: ,Discipl?na, vy kluci pitom?, mus? bejt, jinak byste lezli jako vopice po stromech, ale vojna z v?s ud?l? lidi, vy blbouni pitom?.` A nen? to pravda? P?edstavte si park, ?ekn?me na Karl?ku, a na ka?d?m strom? jeden voj?k bez discipl?ny. Z toho jsem v?dycky m?l nejv?t?? strach."
"V tom Sarajevu," navazoval Bretschneider, "to ud?lali Srbov?."
"To se m?l?te," odpov?d?l ?vejk, "ud?lali to Turci, kv?li Bosn? a Hercegovin?:"
A ?vejk vylo?il sv?j n?zor na mezin?rodn? politiku Rakouska na Balk?n?. Turci to prohr?li v roce 1912 se Srbskem, Bulharskem a fteckem. Cht?li, aby jim Rakousko pomohlo, a kdy? se to nestalo, st?elili Ferdinanda.
"M?? r?d Turky?" obr?til se ?vejk na hostinsk?ho Palivce, "m?? r?d ty pohansk? psy? Vid' ?e nem??:"
"Host jako host," ?ekl Palivec, "t?ebas Turek. Pro n?s ?ivnostn?ky neplat? ??dn? politika. Zapla? si pivo a sed' v hospod? a ?va? si, co chce?. To je moje z?sada. Jestli to tomu na?emu Ferdinandovi ud?lal Srb nebo Turek, katol?k nebo mohamed?n, anarchista nebo mlado?ech, mn? je to v?echno jedno."