postav si Pimonte, siln?j?? forposty;
hop, hop, hop!
Byla bitva, byla, tam u Solferina,
teklo tam krve moc, krve pod kolena;
hop, hop, hop!
Krve pod kolena a na f?ry masa,
vzdy? se tam sekala vosumn?ct? chasa;
hop, hop, hop!
Vosumn?ct? chaso, neboj se ty nouze,
v?dy? za tebou vezou pen?ze na voze;
hop, hop, hop!"Milostpane, proboha jich pros?m," ozvalo se ?alostiv? z kuchyn?, ale ?vejk ji? kon?il svou v?le?nou p?se?:
Pen?ze na voze a men?? v ko???e,
kerejpak regiment tohlencto dok??e?
Hop, hop, hop!Pan? M?llerov? vyrazila ze dve?? a b??ela pro l?ka?e. Vr?tila se za hodinu, zat?mco ?vejk si zd??ml.
A tak byl probuzen obtloustl?m p?nem, kter? mu chv?li dr?el ruku na ?ele a ??kal:
"Nebojte se, j? jsem doktor P?vek z Vinohrad uka?te ruku - tenhle teplom?r si dejte pod pa?d?...Tak - uka?te jazyk - je?t? v?c - dr?te jazyk - na co zem?el v?? pan otec a va?e matka?"
A tak v dob?, kdy V?de? si p??la, aby v?ichni n?rodov? Rakousko-Uherska d?vali nejskv?lej?? p??klady v?rnosti a oddanosti, p?edepsal doktor P?vek ?vejkovi proti jeho vlasteneck?mu nad?en? br?m a doporu?oval state?n?mu a hodn?mu voj?nu ?vejkovi, aby nemyslil na vojnu:
"Le?te rovn? a zachovejte klid, j? z?tra op?t p?ijdu. Kdy? druh?ho dne p?i?el, ptal se v kuchyni pan? M?llerov?, jak se da?? pacientovi.
"Je to s n?m hor??, pane doktore," odpov?d?la s opravdov?m z?rmutkem, "v noci zp?val, s odpu?t?n?m, kdy? ho revma chytlo, rakouskou hymnu:"
Doktor P?vek vid?l se nucena reagovat na tento nov? projev loajality pacientovy zv??enou d?vkou br?mu.
T?et?ho dne hl?sila mu pan? M?llerov?, ?e je to se ?vejkem je?t? hor??.
"Odp?ldne, pane doktore, si poslal pro mapu boji?t? a v noci ho chytla fantaz, ?e to Rakousko vyhraje:"
"A pr??ky u??v? p?esn? podle p?edpisu?"
"Je?t? si pro n?, pane doktore, ani neposlal."
Doktor P?vek ode?el, kdy? snesl na ?vejka bou?i v??itek s uji?t?n?m, ?e nikdy v?ce nep?ijde l??it ?lov?ka, kter? odm?t? jeho l?ka?skou pomoc s br?mem.
Zbyly jen dva dny, kdy se m?l objevit ?vejk p?ed odvodn? komis?.
Za tu dobu u?inil ?vejk n?le?it? p??pravy. P?edn? poslal koupit pan? M?llerovou vojenskou ?epici a za druh? ji poslal vyp?j?it si voz?k od cukr??e za rohem, na kter?m kdysi cukr?? vozil sv?ho zl?ho chrom?ho d?de?ka na ?erstv? vzduch. Pak si vzpomn?l, ?e pot?ebuje berle. Na?t?st? cukr?? choval t?? i berle jako rodinnou pam?tku na sv?ho d?de?ka.
Sch?zela mu je?t? rekrutsk? kytka. I tu mu sehnala pan? M?llerov?, kter? za ty dny n?padn? zhubla, a kudy chodila, tudy i plakala.
A tak v ten pam?tn? den objevil se na pra?sk?ch ulic?ch p??pad dojemn? loajality:
Star? ?ena, strkaj?c? p?ed sebou voz?k, na kter?m sed?l mu? ve vojensk? ?epici s vyle?t?n?m frant?kem, m?vaj?c? berlemi. A na kab?t? skv?la se pestr? rekrutsk? kytka.
A mu? ten, m?vaje poznovu a poznovu berlemi, k?i?el do pra?sk?ch ulic:
"Na B?lehrad, na B?lehrad!"
Za n?m ?el z?stup lidu, kter? st?le vzr?stal z nepatrn?ho hlou?ku shrom??div??ho se p?ed domem, odkud ?vejk vyjel na vojnu.
?vejk mohl konstatovat, ?e policejn? str??n?ci, stoj?c? na n?kter?ch k?i?ovatk?ch, mu zasalutovali.
Na V?clavsk?m n?m?st? vzrostl z?stup kolem voz?ku se ?vejkem na n?kolik set hlav a na rohu Krakovsk? ulice byl j?m zbit n?jak? bur??k, kter? v cerevisce k?i?el k ?vejkovi:
"Heil! Nieder mit den Serben!"
Na rohu Vodi?kovy ulice vjela do toho j?zdn? policie a rozehnala z?stup.
Kdy? ?vejk rev?rn?mu inspektorovi uk?zal, ?e to m? ?ern? na b?l?m, ?e dnes mus? b?t p?ed odvodn? komis?, byl rev?rn? inspektor trochu zklam?n a kv?li zamezen? v?tr?nost? dal doprov?zet voz?k se ?vejkem dv?ma j?zdn?mi str??n?ky na St?eleck? ostrov.
O cel? t?to ud?losti objevil se v Pra?sk?ch ??edn?ch novin?ch tento ?l?nek:
Vlastenectv? mrz?ka. V?era dopoledne byli chodci na hlavn?ch pra?sk?ch t??d?ch sv?dky sc?ny, kter? kr?sn? mluv? o tom, ?e v t?to velik? a v??n? dob? i synov? na?eho n?roda mohou d?ti nejskv?lej?? p??klady v?rnosti a oddanosti k tr?nu sta?i?k?ho mocn??e. Zd? se n?m, ?e se vr?tily doby star?ch ?ek? a ??man?, kdy Mucius Scaevola dal se odv?sti do boje, nedbaje sv? up?len? ruky. Nejsv?t?j?? city a z?jmy byly v?era kr?sn? demonstrov?ny mrz?kem o berl?ch, kter?ho star? mati?ka vezla na voz?ku pro nemocn?. Tento syn ?esk?ho n?roda dobrovoln? nedbaje sv? nedu?ivosti dal se odv?sti na vojnu, aby dal sv?j ?ivot i statky za sv?ho c?sa?e. A jestli jeho vol?n? "Na B?lehrad!" m?lo tak ?iv? ohlas v pra?sk?ch ulic?ch, jest to jen sv?dectv?m, ?e Pra?an? sk?taj? vzorn? p??klady l?sky k vlasti a k panovnick?mu domu.
Ve stejn?m smyslu psal i Prager Tagblatt, kter? kon?il. sv?j ?l?nek slovy, ?e mrz?ka dobrovolce vyprov?zel z?stup N?mc?, kte?? ho sv?mi t?ly chr?nili p?ed lyn?ov?n?m ze strany ?esk?ch agent? zn?m? Dohody.
Bohemie uve?ejnila tuto zpr?vu ??daj?c, aby mrz?k vlastenec byl odm?n?n, a ozn?mila, ?e pro nezn?m?ho p?ij?m? od n?meck?ch ob?an? d?rky v administraci listu.
Jestli podle t?ch t?? ?asopis? nemohla zem? ?esk? vydat u?lechtilej??ho ob?ana, nebyli t?ho? n?zoru p?ni v odvodn? komisi.
Zejm?na ne vrchn? vojensk? l?ka? Bautze. Byl to mu? ne?prosn?, kter? ve v?em vid?l podvodn? pokus uniknout vojn?, front?, kulce a ?rapnel?m.
Zn?m? jest jeho v?rok: "Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande."
Za deset t?dn? sv? ?innosti vym?til z 11 000 civilist? 10 999 simulant? a byl by se dostal na kobylku i tomu jeden?ctitis?c?mu, kdyby nebyla toho ??astn?ho ?lov?ka pr?v? v tom okam?iku, kdy? na n?ho za?val "Kehrt euch!", ranila mrtvice.
"Odneste toho simulanta!" ?ekl Bautze, kdy? zjistil, ?e je mu? mrtev.
A p?ed n?m st?l v ten pam?tn? den ?vejk jako ostatn? v pln? nahot?, zakr?vaje cudn? svou nahotu berlemi, o kter? se op?ral.
"Das ist wirklich ein besonderes Feigenblatt," ?ekl Bautze, "takov?ch f?kov?ch list? v r?ji nebylo."