"Te? ho vedou asi na magorku," pomyslil si ?vejk, sesko?il z pry?ny, a proch?zeje se vojensk?m krokem, zp?val si:
Ten prst?nek, cos mi dala, ten j? nosit nebudu.
Prachsakra, pro?pak ne.
A? j? p?ijdu k sv?mu regimentu,
do kv?ru ho nabiju... Poln?ho kur?ta za n?kolik minut nato ohla?ovali u gener?la Finka.
-
U gener?la bylo op?t jedno velk? shrom??d?n?, ve kter?m vynikaj?c? ?lohu hr?ly dv? p??jemn? d?my, v?no a lik?ry.
Bylo zde z d?stojnick?ho sboru cel? sestaven? rann?ho n?hl?ho soudu, krom? oby?ejn?ho infanteristy, kter? r?no jim zapaloval cigarety.
Poln? kar?t veplul op?t tak poh?dkov? jako p???era do shrom??d?n?. Byl bled?, rozechv?l? a d?stojn? jako ?lov?k, kter? je si v?dom, ?e byl nevinn? zfackov?n.
Gener?l Fink, po??naj?c? si posledn? dobou velice d?v?rn? k poln?mu kar?tov?, st?hl ho k sob? na pohovku a napa?en?m hlasem ot?zal se kur?ta: "Co je s tebou, duchovn? ?t?cho?"
P?itom jedna z vesel?ch dam hodila po kur?tovi memfiskou. "Pijte, duchovn? ?t?cho," ?ekl je?t? gener?l Fink, nal?vaje v?na poln?mu kur?tovi do velik?ho zelen?ho poh?ru. Pon?vad? ten ihned se nenapil, za?al ho s?m vlastnoru?n? gener?l nap?jet, a kdyby nebyl kar?t state?n? lokal, byl by ho cel?ho pobryndal.
Potom nastalo teprve dotazov?n?, jak se p?i poskytov?n? duchovn? ?t?chy choval odsouzenec. Poln? kar?t vstal a ?ekl hlasem pln?m tragiky: "Ze??lel."
"To musela b?t znamenit? duchovn? ?t?cha," zasm?l se gener?l, na?e? se v?ichni dali do hrozn?ho chechtotu, p?i?em? ob? d?my za?aly op?t h?zet na kur?ta memfisky.
Na konci stolu kl?mal v k?esle major, kter? ji? trochu p?ebral, nyn? se probudil ze sv? apatie, nalil rychle do dvou vinn?ch sklenic n?jak?ho lik?ru, rozrazil si cestu p?es ?idle k poln?mu kur?tovi a p?inutil zm?men?ho bo??ho sluhu vyp?t to s n?m na bratrstv?. Potom se zas odvalil na sv? m?sto a tloukl ?pa?ky d?l.
T?mto p??pitkem na bratrstv? upadl poln? kar?t do osidel ??bla, kter? natahoval na n?ho svou n?ru? ze v?ech lahv? na stole i z pohled? a ?sm?v? vesel?ch dam, kter? si daly naproti n?mu nohy na st?l, tak?e na poln?ho kur?ta koukal Belzebub z krajkov?.
Do posledn? chv?le neztr?cel poln? kar?t p?esv?d?en?, `?e se hraje o jeho du?i a on s?m ?e je mu?edn?kem.
Vyj?d?il to tak? rozj?m?n?m, kter? pronesl k dv?ma vojensk?m sluh?m gener?la, kte?? ho odn??eli do vedlej??ch pokoj? na pohovku: "Smutn? sice, ale vzne?en? divadlo otv?r? se p?ed va?ima o?ima, kdy? nep?edpojatou a ?istou mysl? vzpomenete si na tolik proslaven?ch trpitel?, kte?? stali se ob?tmi pro v?ru a jsou zn?mi pod jm?nem mu?edn?k?. Na mn? vid?te, jak ?lov?k nad v?elik? utrpen? c?t? se pov??en, kdy? v jeho srdci ob?v? pravda a ctnost, kter? ho ozbrojuj? k dobyt? slavn?ho v?t?zstv? nad nejstra?n?j??m utrpen?m."
Tu ho obr?tili obli?ejem ke st?n? a on ihned usnul.
M?l neklidn? sp?nek.
Zd?lo se mu, ?e ve dne vykon?v? funkce poln?ho kur?ta a ve?er ?e je vr?tn?m v hotelu nam?st? vr?tn?ho Faust?na, kter?ho ?vejk shodil z t?et?ho poschod?.
P?ich?zely na n?ho ze v?ech stran ke gener?lovi ?aloby, ?e m?sto blond?ny p?ivedl hostovi brunetu, m?sto rozveden? pan? s inteligenc? ?e dodal vdovu bez inteligence.
Probudil se r?no zpocen? jako my?, m?l ?aludek jako na vod? a p?ipadalo mu, ?e ten jeho far?? na Morav? je proti n?mu and?l.
Onen major, kter? d?lal auditora p?i v?erej??m dopoledn?m l??en? se ?vejkem, byla tat?? figura, kter? ve?er u gener?la pila na bratrstv? s poln?m kur?tem a kl?mala.
Jisto bylo, ?e nikdo nev?d?l, kdy a jak major v noci od gener?la ode?el. V?ichni byli v takov?m stavu, ?e nikdo nezpozoroval jeho nep??tomnosti, gener?l si dokonce pletl, kdo vlastn? ze spole?nosti mluv?. Major nedlel ji? p?es dv? hodiny ve spole?nosti, ale gener?l p?esto kroutil si vousy, pitom? se usm?vaje volal: "Dob?e jste to ?ekl, pane majore."
R?no nemohli majora nikde naj?t. Jeho pl??? visel v p?eds?ni, ?avle byla na v???ku, sch?zela jen jeho d?stojnick? ?epice. Domn?vali se, ?e snad usnul n?kde na z?chod? v dom?, prohledali v?echny z?chody, ale nena?li ho nikde. M?sto n?ho objevili v druh?m pat?e jednoho sp?c?ho nadporu??ka ze spole?nosti gener?lovy, kter? spal vkle?e, maje hubu v d??e, jak ho tu sp?nek zastihl, kdy? zvracel.
Major jako kdyby do vody zapadl.
Kdyby v?ak byl se n?kdo pod?val zam???ovan?m oknem, kde byl zav?en ?vejk, uvid?l by, jak pod ?vejkov?m rusk?m vojensk?m pl??t?m sp? dv? osoby na jednom kavalci, jak zpod pl??t? vykukuj? dva p?ry bot.
S ostruhami pat?ily majorovi, bez ostruh ?vejkovi.
Oba le?eli k sob? p?ituleni jako dv? ko?ata. ?vejk m?l pracku pod majorovou hlavou a major obj?mal ?vejka za pasem, tule se k n?mu jako ?t?n? k fence.
Nebylo v tom nic z?hadn?ho. Bylo to prost? uv?dom?n? si sv?ch povinnost? ze strany pana majora.
Stalo se v?m jist? n?kdy, ?e jste s n?k?m sed?li a pili po celou noc a? do druh?ho dne dopoledne, a najednou v?? spolubesedn?k chytne se za hlavu, vysko?? a vyk?ikne: "Je???marj?, j? m?l b?t v osm hodin v ??ad?." To je takzvan? z?chvat povinnosti, kter? se dostavuje jako jak?si od?t?pen? produkt v??itek sv?dom?. Takov?ho ?lov?ka, kter?ho chytne tento ?lechetn? z?chvat, nic neodvr?t? od jeho svat?ho p?esv?d?en?, ?e mus? okam?it? vynahradit v ??ad? to, co zame?kal. To jsou ta zjeven? bez klobouk?, kter? vr?tn? v ??adech zachycuj? na chodb? a ukl?daj? ve sv?m pelechu na pohovku, aby se prospala.
Podobn? z?chvat dostal i major.
Kdy? se probudil v k?esle, najednou mu napadlo, ?e mus? okam?it? vyslechnouti ?vejka. Tento z?chvat ??edn? povinnosti vyno?il se najednou tak rychle a byl proveden byst?e a odhodlan?, ?e v?bec nikdo nezpozoroval zmizen? pana majora.
Zato v?ak t?m p?dn?ji poc?tili p??tomnost majorovu na str??nici vojensk?ho arestu. Vpadl jim tam jako puma.
?ikovatel maj?c? slu?bu spal u stolu a kolem v?ude d??malo ostatn? mu?stvo v nejr?zn?j??ch poloh?ch.
Major s ?epic? na stranu spustil takovou bandurskou, ?e ve v?ech zarazil z?v?n?, tak?e jejich obli?eje nabyly ?klebiv?ho v?razu a na majora d?val se zoufale a pitvorn? ne houf voj?k?, ale houf se?kleben?ch opic.
Major ml?til p?st? do stolu a ?val na ?ikovatele: "Vy indolentn? chlape, j? u? v?m tis?ckr?t ??kal, ?e va?e lidi jsou zasranou svinskou bandou." Obraceje se na vyjeven? mu?stvo, k?i?el: "Voj?ci! V?m kouk? blbost z o??, i kdy? sp?te, a kdy? se probud?te, tak se, chlapi, tv???te, jako by ka?d? z v?s se?ral vag?n dynamitu."
N?sledovalo potom dlouh? a vydatn? k?z?n? o povinnostech v?eho mu?stva na str??nici a kone?n? vyzv?n?, aby mu otev?eli ihned arest, kde je ?vejk, ?e chce delikventa podrobiti nov?mu v?slechu.
Tak se tedy dostal v noci major ke ?vejkovi. P?i?el tam v tom stadiu, kdy se to v n?m v?echno, jak se ??k?, rozle?elo. Posledn?m jeho v?buchem bylo, ?e poru?il, aby kl??e od arestu byly mu odevzd?ny.
?ikovatel odm?tl v jak?msi posledn?m zoufal?m p?ipamatov?n? si sv?ch povinnost?, co? na majora p?sobilo najednou velkolep?m dojmem.
"Vy zasran? svinsk? bando," k?i?el do n?dvo??, "kdybyste mi tak dali kl??e do ruky, j? bych v?m uk?zal."
"Poslu?n? hl?s?m," odpov?d?l ?ikovatel, "?e jsem nucen v?s zamknouti a postaviti kv?li va?? bezpe?nosti k arestantovi str??. A? si budete p??t vyj?t, ra?te, pane majore, zabouchat na dve?e."
"Ty pitome?ku," ?ekl major, "ty pavi?ne jeden, ty velbloude, ty mysl??, ?e j? se boj?m n?jak?ho arestanta, abys mn? k n?mu stav?l str??, kdy? ho budu vysl?chat. Krucihimldonrvetr, zamkn?te mne a a? u? jste venku!"
V otvoru nade dve?mi v zam???ovan? lucern? vyd?vala petrolejov? lampa s p?it?hnut?m knotem matn? sv?tlo, kter? sotva sta?ilo k tomu, aby major na?el probuzen?ho ?vejka, ?tery' trp?liv? vy?k?val, stoje ve vojensk?m postoji u sv?ho kavalce, co se vlastn? vyvine z t?to n?v?t?vy.
?vejk si vzpomn?l, ?e bude nejlep?? odevzdat panu majorovi raport, proto zvolal r?zn?: "Poslu?n? hl?s?m, pane majore, jeden zav?enej mu? a jinak se nic nestalo."
Major si najednou nemohl vzpomenout, pro? sem vlastn? p?i?el, proto ?ekl: "Ruht! Kde m?? toho zav?en?ho mu?e?"
"To jsem, poslu?n? hl?s?m, pane majore, j?," ?ekl hrd? ?vejk.
Major v?ak nedbal t?to odpov?di, nebo? gener?lovo v?no a lik?ry vyr?b?ly v jeho mozku posledn? alkoholickou reakci. Z?vl tak stra?n?, ?e by se ka?d?mu civilistovi vykloubily sanice. U majora v?ak toto z?vnut? p?em?stilo jeho my?len? v ty mozkov? z?viny, kde lidstvo chov? dar zp?vu. Zapadl zcela nenucen? na ?vejk?v kavalec na pry?n? a takov?m hlasem, jak? vyr??? pod?ezan? podsvin?e p?ed sv?m skonem, je?el:
Oh, Tannenbaum! Oh, Tannenbaum,