V?ude panoval zmatek a nikdo nev?d?l nic jist?ho, zdali Rusov? nep?e?li op?t k ofenz?v? a nezarazili sv?j nep?etr?it? ?stup po cel? front?.
Na hlavn? velitelstv? m?ste?ka vodily hl?dky poln?ch ?etn?k? ka?dou chv?li n?jakou ustra?enou ?idovskou du?i pro obvin?n? z roz?i?ov?n? neprav?ch a klamn?ch zpr?v. Tam bili potom ne??astn? ?idy do krve a propou?t?li je s rozsekanou zadnic? do jejich domov?.
Do toho zmatku p?i?el tedy ?vejk a p?tral v m?ste?ku po sv? mar?kumpanii. Ji? na n?dra?? byl by se m?lem dostal do konfliktu na etapn?m velitelstv?. Kdy? p?i?el ke stolu, kde se pod?valy informace voj?k?m hledaj?c?m sv? ??sti, n?jak? kapr?l se na n?ho od stolu rozk?ikl, jestli snad nechce, aby mu ?el jeho mar?kumpa?ku vyhledat. ?vejk mu ?ekl, ?e chce jenom v?d?t, kde je zde v m?ste?ku rozlo?en? 11. mar?kumpanie 91. regimentu takov?ho a takov?ho mar?batali?nu.
"Pro mne je to velice d?le?it?," zd?raz?oval ?vejk, "abych v?d?l, kde je 11. mar?kumpanie, pon?vad? j? jsem vod n? ordonanc."
Ke v?emu ne?t?st? sed?l u vedlej??ho stolu n?jak? ?t?bn? ?ikovatel, kter? vysko?il jako tygr a zahul?kal na ?vejka: "Zatracen? prase, ty se? ordonanc a nev??, kde je tv? mar?kumpanie?"
Ne?li mohl ?vejk odpov?d?t, zmizel ?t?bn? ?ikovatel v kancel??i a za chv?li p?iv?d?l odtamtud tlust?ho nadporu??ka, kter? vypadal tak d?stojn? jako majitel n?jak? velko?eznick? firmy.
Etapn? velitelstv? b?vala t?? pad?ky na potloukaj?c? se zdivo?il? voj?ky, kte?? by snad p?es celou v?lku hledali sv? ??sti a potloukali by se po etap?ch a nejrad?ji by ?ekali ve front?ch u stol? na etapn?ch velitelstv?ch, kde byl n?pis Minagegeld.
Kdy? tlust? nadporu??k vstoupil, tu vyk?ikl ?ikovatel "Habt Acht!" a nadporu??k ot?zal se ?vejka: "Kde m?? dokumenty?"
Kdy? mu je ?vejk p?edlo?il a nadporu??k se p?esv?d?il o spr?vnosti jeho mar?r?ty od ?t?bu jeho brig?dy do Z?ltance k jeho kumpanii, odevzdal je op?t ?vejkovi a ?ekl blahosklonn? ke kapr?lovi u stolu: "Dejte mu informace," a op?t se zav?el vedle do kancel??e.
Kdy? za n?m zapadly dve?e, vzal ?t?bn? ?ikovatel ?vejka za rameno, a odv?d?je ho ke dve??m, podal mu tuto informaci: "Koukej, smrade, a? zmiz??!"
A tak se ?vejk ocitl op?t v tom zmatku a p?tral nyn? po n?kom zn?m?m z batali?nu. Chodil dlouho po ulic?ch, a? kone?n? vsadil na jednu kartu.
Zastavil jednoho plukovn?ka a svou l?manou n?m?inou ho prosil, jestli snad nezn?, kde le?? jeho batali?n s jeho mar?kumpani?.
"Se mnou m??e? mluvit ?esky," ?ekl plukovn?k, "j? jsem tak? z ?ech. Tv?j batali?n je rozlo?en vedle ve vesnici Klimont?w? za drahou, a do m?ste?ka se nesm?, pon?vad? se od va?? jedn? kumpanie poprali na n?m?st? s Bavor?ky, hned jak p?i?li."
?vejk vydal se tedy do Klimont?wa.
Plukovn?k na n?ho zavolal, s?hl do kapsy a dal ?vejkovi p?t korun, aby si za n? koupil cigarety, poznovu se s n?m laskav? rozlou?iv, vzdaloval se od ?vejka a myslel si v duchu: "Jak? to sympatick? voj??ek."
?vejk pokra?oval na sv? cest? do vesnice, a p?em??leje o plukovn?kovi, dosp?l k tomu ?sudku, ?e p?ed dvan?cti lety byl v Tridentu n?jak? plukovn?k Habermaier, kter? se tak? tak laskav? choval k voj?k?m, a nakonec vy?lo najevo, ?e je homosexueln?, kdy? cht?l v l?zn?ch u Adi?e zprznit jednoho kadetaspiranta, vyhro?uje mu dienstreglam?.
Za t?chto ponur?ch my?lenek do?el ?vejk pomalu do nedalek? vesnice a nedalo mu mnoho pr?ce naj?t ?t?b batali?nu, nebo? t?ebas vesnice byla velice rozs?hl?, byla tam jen jedna slu?n? budova, velik? obecn? ?kola, kterou v tomto ?ist? ukrajinsk?m kraji postavila hali?sk? zemsk? spr?va k vydatn?mu popol?t?n? obce.
?kola ve v?lce prod?lala n?kolik f?z?. Bylo zde um?st?no pov?cero rusk?ch ?t?b?, rakousk?ch ?t?b?, jeden ?as byl z t?locvi?ny z??zen opera?n? s?l v dob?ch velik?ch bitev, rozhoduj?c?ch osud Lvova. Zde ?ezali nohy i ruce a prov?d?li trepanace lebek.
Za ?kolou ve ?koln? zahrad? byla velik? trycht??ovit? j?ma, zp?soben? v?buchem gran?tu velik?ho kalibru. V rohu zahrady st?la siln? hru?ka, na jej?? jedn? v?tvi visel kus p?e??znut?ho provazu, na kter?m visel ned?vno m?stn? ?eckokatolick? far??, pov??en? na ud?n? m?stn?ho polsk?ho ??d?c?ho u?itele, ?e byl ?lenem skupiny starorus? a ?e za rusk? okupace slou?il v kostele m?i za v?t?zstv? zbran? rusk?ho pravoslavn?ho cara. Nebylo to sice pravda, pon?vad? v t? dob? obvin?n? v?bec nebyl v m?st? p??tomen, jsa na l??en? kv?li sv?m ?lu?ov?m kam?nk?m v mal?ch l?zn?ch nedot?en?ch v?lkou, v Bochn?e Zamurowane.
V pov??en? ?eckokatolick?ho far??e hr?lo ?lohu n?kolik slo?ek: n?rodnost, n?bo?ensk? spor a slepice. Ne??astn? far?? t?sn? p?ed v?lkou zabil toti? ve sv? zahrad? jednu z u?itelov?ch slepic, kter? mu vyb?raly zasazen? zrna meloun?.
Po nebo?t?kovi ?eckokatolick?m far??i z?stala farn? budova pr?zdnou a mo?no ??ct, ?e ka?d? si vzal po panu far??i n?co na pam?tku.
Jeden polsk? sedl??ek odnesl si dom? dokonce i star? piano, jeho? vrchn? desky pou?il ku spraven? dv??ek u prase??ho chl?vka. p?st n?bytku roz?t?pali voj?ci, jak to bylo zvykem, a ??astnou n?hodou z?stala neporu?ena velik? kamna v kuchyni se znamenitou plotnou, nebo? ?eckokatolick? far?? neli?il se nikterak od sv?ch ultrakoleg? a r?d papal a m?l r?d mnoho hrnc? a pek??? na plotn? i v troub?.
Tu stalo se jakousi tradic?, ?e v?echny proch?zej?c? ??sti vojsk va?ily zde v kuchyni pro d?stojn?ky. Naho?e pak, ve velk?m pokoji, b?valo jak?si d?stojnick? kasino. Stol~r a ?idle sesb?rali u obyvatelstva vesnice.
Dnes pr?v? d?stojn?ci z batali?nu uspo??dali si slavnostn? ve?e?i, slo?ili se a koupili si prase, a kucha? Jurajda d?lal prase?? hody pro d?stojn?ky, obklopen r?zn?mi p???ivn?ky z ?ad d?stojnick?ch sluh?, nad kter?mi vynikal ??etn? ?ikovatel, kter? d?val rady Jurajdovi, jak m? dran??rovat prase?? hlavu, aby na n?ho zbyl kus ryp??ku.
Nejv?c vyvalen? o?i ze v?ech m?l nedo?era Baloun.
Tak asi se d?vaj? lido?routi s laskominami a chtivost?, jak z mision??e pe?en?ho na ro?ni te?e tuk, vyd?vaje p??jemnou v?ni p?i ?kva?en?. Balounovi bylo asi tak jako ml?ka?sk?mu psu t?hnouc?mu voz?k, kolem kter?ho nese uzen??sk? pomocn?k na hlav? ko? s ?erstv?mi uzenkami z ud?rny, p?i?em? ?et?z uzenek vis? mu z ko?e po z?dech, tak?e jen sko?it a ch?apnout, kdyby nebylo toho protivn?ho ?emeni, do kter?ho je ten uboh? pes zap?a?en, a mizern?ho n?hubku.
A jitrnicov? prejt, prod?l?vaj?c? prvn? obdob? zrozen?, jitrnicov? ohromn? embryo na hromad? na v?le von?lo pep?em, mastnotou, j?try.
A Jurajda s vykasan?mi ruk?vy byl tak v??n?m, ?e by mohl slou?it za model k obrazu, jak b?h z chaosu tvo?? zem?kouli.
Baloun se nezdr?el a zavzlykal. Jeho vzlykot stup?oval se do usedav?ho pl??e.
"Co ?ve? jak bejk?" ot?zal se ho kucha? Jurajda. "Tak jsem si vzpomn?l na domov," odpov?d?l se vzlykotem Baloun, "jak jsem bejval v?dycky doma p?i tom a jak jsem nikdy ani sv?mu nejlep??mu sousedovi necht?l poslat vejslu?ku, jen jsem cht?l v?dycky v?echno se?rat s?m a taky se?ral. Jednou jsem se tak napr?sk jitrnic, jelit a ovaru; ?e v?ichni mysleli, ?e prasknu, a honili mne kolem dokola s bi?em po dvo?e, jako kdy? se kr?va nafoukne po jeteli. - Pane Jurajda, dovolej? mn? hr?bnout do toho prejtu, a potom a? jsem uv?zanej, jinak j? to tr?pen? nep?e?iju."
Baloun vstal z lavice, a pot?ceje se jako opil?, p?ikro?il ke stolu a nat?hl svou pracku sm?rem k hromad? prejtu.
Nastal urputn? z?pas. St??? ho zmohli v?ichni p??tomn?, aby se nevrhl na prejt. Jen to mu nemohli zabr?nit, kdy? ho vyhazovali z kuchyn?, aby nehr?bl v zoufalstv? do hrnce s mo?en?mi st?evy na jitrnice.
Kucha? Jurajda byl tak roz?ilen, ?e za prchaj?c?m Balounem vyhodil cel? svazek d??vek a za?val za n?m: "Na?er se ?pejl?, potvoro!"
V tu dobu byli ji? naho?e shrom??d?ni d?stojn?ci batali?nu, a zat?mco o?ek?vali slavnostn? to, co se rodilo dole v kuchyni, pili z nedostatku jin?ho alkoholu sprostou samo?itnou ko?alku, zabarvenou odvarem cibule na?luto, o kter? tvrdil ?idovsk? kupec, ?e je to nejlep?? a nejp?vodn?j?? francouzsk? ko?ak, kter? zd?dil po sv?m otci, a ten ?e ho m?l je?t? od sv?ho d?de?ka.
"Ty chlape," ?ekl mu p?i t? p??le?itosti hejtman S?gner, "jestli je?t? ?ekne?, ?e ho tv?j prad?de?ek koupil od Francouz?, kdy? ut?kali od Moskvy, tak t? d?m zav??t, a? ten nejmlad?? z tv? rodiny bude nejstar??."
Zat?mco po ka?d?m dou?ku prokl?nali podnikav?ho ?ida, ?vejk sed?l ji? v kancel??i batali?nu, kde nebyl nikdo krom? jednoro?n?ho dobrovoln?ka Marka, kter? jako historik batali?nu pou?il zdr?en? se batali?nu u Z?ltance, aby do z?soby popsal n?kter? v?t?zn? boje, kter? se strhnou patrn? v budoucnosti.
Prozat?m d?lal si ur?it? n??rtky, a m?l pr?v? naps?no, kdy? ?vejk vstoupil: "Jestli p?ed na??m du?evn?m zrakem objev? se v?ichni ti hrdinov? z??astniv?? se boj? u vesnice N, kde po boku na?eho batali?nu bojoval jeden batali?n pluku N a druh? batali?n pluku N, vid?me, ?e n?? n-t? batali?n projevil nejskv?lej?? strategick? schopnosti a p?isp?l nepop?rateln? k v?t?zstv? n-t? divize, maj?c? za ??el upevniti definitivn? na?e pozice v ?seku N."
"Tak vid??," ?ekl ?vejk k jednoro?n?mu dobrovoln?kovi, "u? jsem zde zas."
"Dovol, a? t? o?uch?m," ?ekl mile dojat jednoro?n? dobrovoln?k Marek, "hm, opravdu smrd?? krimin?lem."
"Jako voby?ejn?," ?ekl ?vejk, "bylo to jenom malink? nedorozum?n?; a co ty d?l???"
"Jak vid??," odpov?d?l Marek, "h?z?m na pap?r hrdinn? z?chrance Rakouska, ale n?jak mi to nechce j?t dohromady a je to sam? en?no. Podtrhuji v tom n, kter??to p?smeno dosp?lo k neoby?ejn? dokonalosti i v p??tomnosti, i v budoucnosti. Krom? p?ede?l?ch schopnost? objevil ve mn? hejtman S?gner neoby?ejn? matematick? talent. Mus?m kontrolovat ??ty batali?nu a dosp?l jsem dop?sud k takov? uz?v?rce, ?e batali?n je naprosto pas?vn? a ?e ?ek? jen na to, jak by ud?lal n?jak? vyrovn?n? se sv?mi rusk?mi v??iteli, pon?vad? se po por??ce i po v?t?zstv? nejv?ce krade. Ostatn? je to v?echno jedno. I kdybychom byli pot?eni na hlavu, jsou zde dokumenty o na?em v?t?zstv?, pon?vad? v ?loze batalionsgeschichtsschreibra jsem poct?n t?m, ?e mohu ps?t: ,Poznovu se oto?it proti nep??teli, kter? ji? se domn?val, ?e v?t?zstv? je na jeho stran?. V?pad na?ich voj?n? a ?tok s bod?ky bylo d?lem okam?iku. Nep??tel v zoufalstv? prch?, vrh? se do vlastn?ch z?kop?, bod?me ho bez milosti, tak?e v nepo??dku opou?t? sv? z?kopy, zanech?vaje v na?ich ruk?ch zran?n? i nezran?n? zajatce. Jest to jeden z nejslavn?j??ch okam?ik?.` Kdo to v?echno p?e?k?, p??e dom? poln? po?tou l?stek: ,Dostali p?es prdel, drah? ?eno! Jsem zdr?v. Odstavilas u? na?eho fakana? Jenom ho neu?, aby ??kal ciz?m lidem t?ta, pon?vad? by to bylo pro m? t??k?.` Cenzura potom ?krtne na l?stku ,Dostali p?es prdel`, pon?vad? se nev?, kdo to dostal, a mohlo by se r?zn? kombinovat, pon?vad? bylo vyj?d?en? nejasn?."
"Hlavn? jasn? mluvit," prohodil ?vejk. "Kdy? byli mision??i u Svat?ho Ign?ce v Praze v roce 1912, tak tam byl jeden kazatel, a ten pov?dal z kazatelny, ?e se asi s nik?m neshled? v nebi. A byl na t? exercici ve?ern? jeden klemp??, Kul??ek, a ten po t? pobo?nosti pov?dal v hospod?, ?e ten mision?? musel asi moc v?c? prov?st, kdy? v kostele vohla?oval, jako p?i ve?ejn? zpov?d?, ?e s nik?m se neshled? na nebi; pro? takov? lidi pos?laj? na kazatelnu. M? se v?dycky mluvit jasn? a z?eteln?, a ne v ??dn?ch takov?ch, oklik?ch. U Brej?k? byl p?ed l?ty jeden sklepmistr a ten m?l ve zvyku, kdy? byl v r??i a ?el po pr?ci dom?, stav?t se p?itom v jedn? no?n? kav?rn? a p?ip?jet si s ciz?mi hosty a v?dycky p?i p??pitku ??kat: My se na v?s, vy se na n?s ... Za to dostal jednou od n?jak?ho slu?n?ho p?na z Jihlavy takovou p?es hubu, ?e kav?rn?k r?no, kdy? vymetli ty zuby, zavolal svou dceru?ku, kter? chodila do p?t? vobecn? ?koly, a zeptal se j?, kolik m? dosp?l? ?lov?k v hub? zub?. Pon?vad? to nev?d?la, tak j? vyrazil dva zuby, a na t?et? den dostal p??pis vod toho sklepmistra, ve kter?m se mu ten omlouval za v?echny nep??jemnost?, kter? mu zp?sobil, ?e necht?l nic ??ct sprost?ho, ale ?e ho ve?ejnost nepochopuje, pon?vad? vono je to vlastn? tak: My se na v?s, vy se na n?s hn?v?te? Kdo mluv? n?jak? dvojsmysln? ?e?i, mus? si je nap?ed rozv??it. P??mej ?lov?k, kter? mluv?, jak mu zob?k narost, m?lokdy dostane p?es hubu. A jestli u? se mu to stane pokolikr?t, pak si v?bec d? pozor a rad?i ve spole?nosti dr?? ku?nu. Je pravda, ?e vo takov?m ?lov?ku ka?dej mysl?, ?e je potouchlej a b?hv? jakej, a ?e kolikr?t taky ho z?e?ou, ale to u? nese s sebou jeho rozvaha, jeho sebeovl?d?n? se, pon?vad? mus? po??tat, ?e von je s?m a proti n?mu ?e je moc lid?, kte?? se c?t?j? bejt ura?en?mi, a kdyby se za?al s nima pr?t, ?e by dostal je?t? dvakr?t tolik. Takovej ?lov?k mus? bejt skromnej a trp?livej. V Nusl?ch je n?jakej pan Hauber, toho jednou v ned?li v Kundratic?ch na silnici p?chli omylem no?em, kdy? ?el z v?letu od Bart??kov?ho mlejna. A von s t?m no?em v z?dech p?i?el a? dom?, a kdy? mu ?ena svl?kala kab?t, tak mu ho p?kn? vyt?hla ze zad a dopoledne u? s t?m no?em rozkrajovala maso na gul??, pon?vad? byl ze solingensk? vocele a p?kn? nabrou?enej a voni m?li doma v?echny no?e pilkovat? a tup?. Vona potom cht?la m?t celou soupravu do dom?cnosti z takovejch no?? a pos?lala ho v?dycky v ned?li do Kundratic na vejlet, ale von byl tak skromnej, ?e ne?el nikam ne? k Banzetov?m do Nusl?, kde v?d?l, ?e kdy? sed? v kuchyni, ?e ho d??v Banzet vyhod?, ne? m??e na n?ho n?kdo s?hnout "
"Ty jsi se nijak nezm?nil," ?ekl k n?mu jednoro?n? dobrovoln?k.
"Nezm?nil," odpov?d?l ?vejk, "j? jsem na to nem?l ?as. Voni m? dokonce cht?li zast?elit, ale to by nebylo je?t? to nejhor??, j? jsem je?t? nedostal nikde l?nunk vod dvan?ct?ho."
"U n?s ho te? nedostane?, pon?vad? my jdeme na Sokal a l?nunk se bude vypl?cet a? po bitv?, mus?me ?et?it. Jestli po??t?m, ?e se to tam strhne za ?trn?ct dn?, tak se u?et?? na ka?d?m padl?m voj?kovi i s cul?gama 24 K 72 hal."
"A co je jinak nov?ho u v?s?"
"P?edn? se n?m ztratil nachh?t, potom d?stojnick? sbor m? na fa?e prase?? hody a mu?stvo rozlezlo se po vesnici a prov?d? nejr?zn?j?? nemravnosti s m?stn?m ?ensk?m obyvatelstvem. Dopoledne uv?zali jednoho voj?ka od va?? kumpanie za to, ?e lezl na p?du za sedmdes?tiletou b?bou. Ten ?lov?k je nevinen, pon?vad? v denn?m rozkaze nic nebylo, do kolika let je to dovoleno."
"To bych si taky myslel," ?ekl ?vejk, "?e ten ?lov?k je nevinnej, pon?vad? kdy? takov? b?ba leze nahoru po ?eb??ku, tak j? ?lov?k do vobli?eje nevid?. To byl zrovna takovej p??pad na man?vrech u T?bora. N?? jeden cuk kvart?roval v hospod? a n?jak? ?ensk? drhla v p?eds?ni podlahu a n?jakej Chramosta se k n? p?ito?il a popl?cal ji - jak bych ti to ?ekl - po sukn?ch. Vo?a m?la moc vyvinut? sukn?, a kdy? ji tak p?es n? pl?cl, tak vona nic, pl?cne ji podruh?, pl?cne ji pot?et?, vona zase nic, jako by se j? to netejkalo, tak von se vodhodlal k ?inu a vona klidn? d?l drhla kolem podlahu, a potom se na n?ho voto?? pln?m vobli?ejem a pov?d?: ,To jsem v?s dostala, voj??ku: T? b?b? bylo p?es sedmdes?t let a vypravovala to potom po cel? vesnici. - A nyn? dovolil bych se v?s ot?zati, zdali jste za m? nep??tomnosti nebyl t?? zav?en."
"Nebylo k tomu p??le?itosti," omlouval se Marek, "ale zato, pokud se t?k? tebe, mus?m ti sd?lit, ?e batali?n vydal na tebe zatyka?."