Lid?, kte?? se pozastavuj? nad siln?m v?razem, jsou zbab?lci, nebo? skute?n? ?ivot je p?ekvapuje, a tac? slab? lid? jsou pr?v? t?mi nejv?t??mi po?kozova?i kultury i charakteru. Oni by vychovali n?rod jako skupinu p?ecitliv?l?ch lidi?ek, masturbant? fale?n? kultury, typu svat?ho Aloise, o kter?m vypravuje se v knize mnicha Eustacha, ?e kdy? svat? Alois usly?el, jak jeden mu? za hlu?n?ho rachotu vypustil sv? v?try, tu dal se do pt??e a jedin? modlitbou se upokojil.
Tac? lid? se ve?ejn? rozho??uj?, ale s neoby?ejnou z?libou chod? po ve?ejn?ch z?chodk?ch p?e??st si neslu?n? n?pisy na st?n?ch.
U??vaje ve sv? knize n?kolika siln?ch v?raz?, konstatoval jsem letmo, jak se skute?n? mluv?.
Od hostinsk?ho Palivce nem??eme ??dati, aby mluvil tak jemn? jako p? Laudov?, dr. Guth, p? Olga Fastrov? a cel? ?ada jin?ch, kte?? by nejrad?ji ud?lali z cel? ?eskoslovensk? republiky velk? sal?n s parketami, kde by se chodilo ve frac?ch, v rukavi?k?ch a mluvilo vybran? a p?stoval jemn? mrav sal?nn?, pod jeho? rou?kou pr?v? sal?nn? lvi odd?vaj? se nejhor??m ne?estem a v?st?ednostem.
P?i t?to p??le?itosti upozor?uji, ?e hostinsk? Palivec je na?ivu. P?e?kal v?lku, kterou prosed?l v ?al??i, a z?stal st?le t?m?, jako kdy? m?l tu af?ru s obrazem c?sa?e Franti?ka Josefa.
P?i?el mne t?? nav?t?vit, kdy? ?etl, ?e je v knize, a skoupil p?es dvacet se?it? prv?ho ??sla, kter? rozdal sv?m zn?m?m, a p?isp?l tak k roz???en? knihy.
M?l up??mnou radost z toho, ?e jsem o n?m psal a vyl??il ho jako zn?m?ho spros??ka.
"Mne u? nikdo nep?ed?l?," ?ekl ke mn?, "j? jsem po cel? ?ivot mluvil sprost?, jak jsem si to myslel, a budu tak mluvit d?l. Nevezmu si kv?li n?jak? takov? kr?v? ubrousek na hubu. J? j sem dnes slavnej."
Jeho sebev?dom? opravdu stouplo. Jeho sl?va je zalo?ena na n?kolika siln?ch v?razech. Jemu to sta?? ku spokojenosti, a kdybych byl cht?l snad upozornit ho, reprodukuje jeho hovor v?rn? a p?esn?, jak jsem popsal, ?e tak nem? mluvit, co? ov?em nebylo m?m ?myslem, rozhodn? bych urazil toho dobr?ho ?lov?ka.
Nehledan?mi v?razy, prost? a poctiv? vyj?d?il odpor ?esk?ho ?lov?ka proti byzantismu a s?m ani o tom nev?d?l. To bylo v krvi, ta ne?cta k c?sa?i a slu?n?m v?raz?m.
Otto. Katz je t?? na?ivu. Jest to skute?n? figurka poln?ho kur?ta. Hodil to v?echno po p?evrat? na h?eb?k, vystoupil z c?rkve, d?l? dnes prokuristu v jedn? tov?rn? na bronz a barviva v severn?ch ?ech?ch.
Psal mn? dlouh? dopis, ve kter?m vyhro?uje, ?e si to se mnou spo??d?. Jist? n?meck? list p?inesl toti? p?eklad jedn? kapitoly, kde je vyl??en, jak skute?n? vypadal. Nav?t?vil jsem ho tedy a dopadlo to s n?m velice dob?e. Ve dv? hodiny v noci nemohl st?t na nohou, ale k?zal a ??kal: "J? jsem Otto Katz, poln? kur?t, vy gypsov? hlavy."
Lid? typu nebo?t?ka Bretschneidra, st?tn?ho detektiva star?ho Rakouska, potlouk? se i dnes velice mnoho v republice. Neoby?ejn? se zaj?maj? o to, co kdo mluv?.
Nev?m, poda??-li se mn? vystihnout touto knihou, co jsem cht?l. Ji? okolnost, ?e sly?el jsem jednoho ?lov?ka nad?vat druh?mu: "Ty jsi blbej jako ?vejk," pr?v? tomu nenasv?d?uje. Stane-li se v?ak slovo ?vejk novou nad?vkou v kv?tnat?m v?nci sp?l?n?, mus?m se spokojit t?mto obohacen?m ?esk?ho jazyka.
Jaroslav Ha?ek