"A co v?m je?t? sch?z??" ot?zal se Bautze. "Poslu?n? hl?s?m, ?e jsem revmatik, ale slou?it budu c?sa?i p?nu a? do roztrh?n? t?la," skromn? ?ekl ?vejk, "j? m?m otekl? kolena."
Bautze pod?val se stra?n? na dobr?ho voj?ka ?vejka a za?val: "Sie sind ein Simulant!", a obraceje se k ?ikovateli, s ledov?m klidem Tekl: "Den Kerl sogleich einsperren!"
Dva voj?ci s bajonety odv?d?li ?vejka do pos?dkov? v?znice.
?vejk ?el o berl?ch a s hr?zou pozoroval, ?e jeho revmatismus za??n? mizet.
Pan? M?llerov?, kter? ?ekala naho?e na most? s voz?kem na ?vejka, kdy? ho vid?la pod bajonety, zaplakala a ode?la od voz?ku, aby se v?cekr?t k n?mu nevr?tila.
A dobr? voj?k ?vejk ?el skromn? v pr?vodu ozbrojen?ch ochr?nc? st?tu.
Bajonety sv?tily v z??i slunce a na Mal? Stran? obr?til se ?vejk p?ed pomn?kem Radeck?ho k z?stupu, kter? je vyprov?zel:
"Na B?lehrad! Na B?lehrad!"
A mar??lek Radeck? sniv? se d?val ze sv?ho pomn?ku za vzdaluj?c?m se dobr?m voj?kem ?vejkem s rekrutskou kytkou na kab?t?, kulhaj?c?m na star?ch berl?ch, zat?mco sd?loval n?jak? v??n? p?n lidem kolem, ?e vedou dezent?ra.
V t?to velk? dob? vojen?t? l?ka?i dali si neoby?ejn? z?le?et, aby ze simulant? vyhnali ??bla sabot??e a vr?tili je op?t do l?na arm?dy.
Bylo zavedeno n?kolik stup?? tr?pen? simulant? a lid? podez?el?ch, ?e jsou simulanti, jak?mi byli: souchotin??i, revmatikov?, lid? s k?lou, ledvinovou nemoc?, tyfem, cukrovkou, z?n?tem plic a jin?mi chorobami.
Tr?pen?, kter?mu byli simulanti podrobeni, bylo systematizov?no a stupn? tr?pen? byly tyto:
1. Naprost? dieta, r?no a ve?er po ??lku ?aje b?hem t?? dn?, p?i?em? se v?em bez rozd?lu toho, na? si st??uj?, pod?v? aspirin pro pocen?.
2. Pod?v? se, aby si nemysleli, ?e .je vojna med, v hojn?ch porc?ch chinin v pr??ku, ?ili takzvan? "l?z?n? chininu".
3. Vyplachov?n? ?aludku dvakr?t za den litrem tepl? vody.
4. Klyst?r, p?i pou?it? m?dlov? vody a glycer?nu.
5. Zabalen? do prost?radla namo?en?ho ve studen? vod?.
Byli lid? state?n?, kte?? p?etrp?li v?ech p?t stup?? tr?pen? a dali se odv?zt v prost? rakvi na vojensk? h?bitov. Byli v?ak lid? malomysln?, kte??, kdy? do?li ke klyst?ru, prohl?sili, ?e u? je jim dob?e a ?e si nic jin?ho nep?ej? ne? odej?t s nejbli???m mar?ov?m batali?nem do z?kop?.
?vejka v pos?dkov? v?znici ulo?ili do nemocni?n?ho bar?ku pr?v? mezi takov? malomysln? simulanty.
"U? to nevydr??m," ?ekl jeho soused na posteli, kter?ho p?ivedli z ordina?n?ho pokoje, kde mu ji? podruh? vyplachovali ?aludek.
Mu? ten simuloval kr?tkozrakost.
"Z?tra pojedu k pluku," rozhodoval se druh? soused po lev? stran?, kter? pr?v? dostal klyst?r, simuluje, ?e je hluch? jako pa?ez.
Na posteli u dve?? um?ral jeden souchotin??, zabalen? do prost?radla namo?en?ho ve studen? vod?.
"To je u? t?et? tenhle t?den," poznamenal soused po prav? stran?, "a co tob? sch?z??"
"J? m?m revma," odpov?d?l ?vejk, na?e? n?sledoval up??mn? sm?ch v?ech kolem. Sm?l se i um?raj?c? souchotin?? simuluj?c? tuberkul?zu.
"S revmatismem mezi n?s nelez," v??n? ?vejka upozor?oval tu?n? mu?, "revmatismus, ten tu plat? tolik jako ku?? oka; j? jsem chudokrevn?, m?m pry?, p?l ?aludku a p?t ?eber pry?, a nikdo mn? nev???. Byl zde dokonce jeden hluchon?m?, ?trn?ct dn? ho balili ka?dou p?l hodiny do prost?radla namo?en?ho ve studen? vod?, ka?d? den mu d?vali klyst?r a pumpovali ?aludek. U? v?ichni sani??ci mysleli, ?e to vyhr?l a ?e p?jde dom?, kdy? mu tu p?edepsal doktor n?co pro d?ven?. Mohlo ho to ztrhat, a tu on zmalomysln?l. ,Nemohu,` pov?d?, ,d?le d?lat hluchon?m?ho, vr?tila se mn? ?e? i sluch: Marodi v?ichni mu domlouvali, aby se nehubil, ale on st?l na sv?m, ?e sly?? a mluv? jako ostatn?. A tak? to tak i hl?sil r?no p?i vizit?:"
"Dr?el se dost dlouho," poznamenal mu? simuluj?c?, ?e m? jednu nohu krat?? o cel? decimetr, "ne jako ten, co simuloval, ?e ho ranila mrtvice. Sta?ily t?i chininy, jeden klyst?r a jednodenn? p?st. P?iznal se, a ne? do?lo k pumpov?n? ?aludku, nebylo po mrtvici ani pam?tky. Nejd?le se zde dr?el ten, co byl pokous?n vztekl?m psem. Kousal, vyl, to je pravda, to um?l znamenit?, ale nemoh nijak dostat dohromady tu p?nu u huby. Pom?hali jsme mu, jak jsme mohli. Lechtali jsme ho kolikr?t po celou hodinu do vizity, a? dostal k?e?e a zmodral n?m, ale p?na u huby se nedostavovala a tak? nedostavila. Bylo to n?co hrozn?ho. Kdy? se vzd?val takhle r?no p?i vizit?, tak n?m ho bylo l?to. Postavil se u postele jako sv??ka, zasalutoval a ?ekl: ,Poslu?n? hl?s?m, pane obrarct, ?e asi ten pes, kter? mne krous, nebyl vzteklej.` Obrarct se na n?ho pod?val tak n?jak divn?, ?e pokousan? se po?al t??st na cel?m t?le a pokra?oval: ,Poslu?n? hl?s?m, pane obrarct, ?e mne v?bec ??dnej pes nekous, to jsem se j? s?m kous do ruky.` Po tom p?izn?n? ho vy?et?ovali pro sebezohaven?, ?e si cht?l ukousnout ruku, aby nemusel do pole:"
"V?echny takov? nemoci, kde se pot?ebuje, p?na u huby," ?ekl tu?n? simulant, "se daj? ?patn? simulovat. Jako kup??kladu padoucnice. Byl zde tak? jeden s padoucnic?, ten n?m v?dy ??kal, ?e mu na jednom z?chvatu nez?le??, tak jich d?lal t?ebas deset za den. Sv?jel se v t?ch k?e??ch, zat?nal p?st?, vypuloval o?i, maje je jako na ??opk?ch, bil sebou, vyplazoval jazyk, zkr?tka v?m ?eknu, n?dhern? prvot??dn? padoucnice, takov? up??mn?. Najednou dostal ne?idy, dva na krk, dva na z?da, a bylo po sv?jen? a bit? sebou o podlahu, kdy? nemohl hlavou hnout, ani sed?t, ani le?et. Dostal hore?ku a v hore?ce na sebe p?i vizit? v?echno pov?d?l. A dal n?m s t?mi ne?idami co proto, pon?vad? musel s nimi le?et je?t? t?i dny mezi n?mi a dost?val druhou dietu, r?no k?vu s houskou, k ob?du pol?vku, om??ku a knedl?k, ve?er ka?i nebo pol?vku, a my se museli d?vat s hladov?mi vypumpovan?mi ?aludky s ?plnou dietou, jak ten chlap ?ere, mlask?, fun? a krk? sytost?. T?ema t?m podrazil nohy, p?iznali se tak?. Ti le?eli na srde?n? vadu."
"Nejlep??," m?nil jeden ze simulant?, "d? se simulovat ??lenstv?. Z na?eho u?itelsk?ho sboru jsou vedle v cim?e dva, jeden neust?le k?i?? dnem i noc?: ,Hranice Giordana Bruna je?t? d?m?, obnovte proces Galile?v!` a ten druh? ?t?k?, na p?ed t?ikr?t pomalu: haf - haf - haf, potom p?tkr?t rychle za sebou: hafhafhafhafhaf, a zas pomalu, a tak to jde neust?le. U? to vydr?eli p?es t?i ned?le. J? jsem p?vodn? tak? cht?l d?lat bl?zna, n?bo?ensk?ho ??lence, a k?zat o neomylnosti pape?ov?, ale nakonec jsem si opat?il rakovinu ?aludku od jednoho holi?e na Mal? Stran? za patn?ct korun."
"J? zn?m jednoho komin?ka v B?evnov?," poznamenal jin? pacient, "ten v?m za deset korun ud?l? takovou hore?ku, ?e vysko??te z okna:"
"To nic nen?," ?ekl druh?, "ve Vr?ovic?ch je jedna porodn? b?ba, kter? v?m za dvacet korun vymkne nohu tak p?kn?, ?e jste mrz?k nadosmrti: `
"J? m?m vymknutou nohu za p?tku," ozvalo se z ?ady postel? u okna, "za p?tku a t?i piva."
"M? ta moje nemoc stoj? u? p?es dv? stovky," prohl?sil jeho soused, vyschl? ty?ka, "jmenujte mn? jak?koliv jed, kter?ho bych byl neu??val, nenajdete. Jsem ?iv? skladi?t? jed?. Pil jsem sublim?t, vdechoval rtu?ov? p?ry, chroupal arz?n, kou?il opium, pil opiovou tinkturu, sypal si morfium na chleba, polykal strychnin, pil roztok fosforu v sirouhl?ku i kyselinu pikrovou. Zni?il jsem si j?tra, pl?ce, ledviny, ?lu?, mozek, srdce, st?eva. Nikdo nev?, co m?m za nemoc:"
"Nejlep?? je," vysv?tloval n?kdo ode dve??, "vst??knout si petrolej pod k??i na ruce. M?j bratranec byl tak ??astn?, ?e mu u??zli ruku pod loket, a dnes m? s celou vojnou pokoj."
"Tak vid?te," ?ekl ?vejk, "to v?echno ka?dej mus? zkusit pro c?sa?e p?na. I to pumpov?n? ?aludku, i ten klyst?r. Kdy? jsem slou?il p?ed l?ty u m?ho regimentu, bejvalo to je?t? hor??. To takov?ho maroda sv?zali do kozelce a hodili do d?ry, aby se vykur?roval. To nebyly ??dn? postele s kavalci jako zde nebo pliv?tka. Hol? pry?na a na tej le?eli marodi. Jednou m?l jeden vopravdovskej tyfus a druhej vedle n?ho ?ern? ne?tovice. Voba byli sv?zan? do kozelce a regimentsarct je kopal do b?icha, ?e jsou prej simulanti. Pak kdy? ty voba voj?ci um?eli, p?i?lo to do parlamentu a bylo to v novin?ch. Ty noviny hned n?m zak?zali ??st a d?lali prohl?dku v kuf??k?ch, kdo m? ty noviny. A jak u? m?m v?dycky to ne?t?st?, u cel?ho regimentu je u nikoho nena?li ne? u m?. Tak mne vedli k regimentsraportu a n?? obrst, takovej v?l, dej mu p?nb?h nebe, za?al na mne ?v?t, abych st?l rovn? a ?ek, kdo to do t?ch novin napsal, nebo ?e mn? roztrhne hubu od ucha k uchu a d? m? zav??t, a? budu ?ernej. Potom p?i?el regimentsarct, ?ermoval mn? p?st? pod nosem a k?i?el: ,Sie verfluchter Hund, Sie sch?biges Wesen, Sie ungl?ckliches Mistvieh, ty kluku socialistick?!` D?v?m se v?em up??mn? do o??, ani nemrknu a ml??m, ruku na ?epici a levou na fald? kalhot. B?hali kolem mne jako psi, ?t?kali na mne, a j? po??d nic. Ml??m, vzd?v?m ?est a lev? ruka na fald? kalhot. Kdy? tak ??dili asi p?l hodiny, rozb?hl se obr?t ke mn? a za?val: ,Jsi blbec, nebo nejsi blbec?` - ,Poslu?n? hl?s?m, pane obrst, ?e jsem blbec.` - ,Jednadvacet dn? tuh?ho v?zen? pro blbost, dva p?sty t?dn?, m?s?c kas?rn?ka, osuma?ty?icet hodin ?pangle, hned zav??t, nedat mu ?r?t, sv?zat ho, uk?zat mu, ?e er?r blbce nepot?ebuje. My u? ti, holomku, noviny vytlu?em z hlavy,` rozhodl se po dlouh?m l?t?n? pan obr?t. - Zat?mco jsem sed?l, d?ly se v kas?rn?ch divy. N?? obr?t zak?zal v?bec voj?k?m ??st, t?ebas by to byly i Pra?sk? ??edn? noviny, v kant?n? nesm?li balit do novin ani p?rky, ani syre?ky. Vod t? doby voj?ci za?ti ??st a n?? regiment byl nejvzd?lan?j??. ?etli jsme v?echny noviny a u ka?d? kumpa?ky skl?dali ver???ky, p?sni?ky proti panu obr?tovi. A kdy? se n?co u regimentu stalo, tak se v?dycky na?el mezi man?aftem n?jakej dobrodinec, kerej to dal do novin pod n?zvem ,Tejr?n? voj?k?`. A na tom nem?li dost. Psali poslanc?m do V?dn?, aby se jich ujmuli, a ti za?ali d?vat interpelaci jednu za druhou, ?e je n?? pan obr?t zv??e a podobn?. N?jakej ministr poslal k n?m komisi, aby to vy?et?ila, a n?jakej Franta Hen?l? z Hlubok? dostal potom dva roky, pon?vad? to byl ten, co se vobr?til do V?dn? k poslanc?m kv?li t? facce, kerou dostal na cvi?i?ti od pana obr?ta. Potom, kdy? komise vodjela, dal si n?s pan obr?t v?echny se?adit, celej regiment, a pov?d?, ?e voj?k je voj?k, ?e mus? dr?et hubu a slou?it, jestli se mu n?co nel?b?, tak ?e je to poru?en? subordinace. ,Tak jste si, lumpov?, mysleli, ?e v?m ta komise pom??e,` pov?d? pan obr?t, ,drek v?m pomohla. A te? bude ka?d? kumpa?ka kolem mne defil?rovat a opakovat hlasit?, co jsem ?ekl: - Tak jsme ?li jedna kumpa?ka za druhou, rechts?aut, kde st?l pan obr?t, ruku na ?emeni flinty, a ?vali jsme na n?ho: ,Tak jsme si, lumpov?, mysleli, ?e n?m ta komise pom??e, drek n?m pomohla.` - Pan obr?t se sm?l, a? se za b?icho popadal, a? defil?rovala jeden?ct? kumpa?ka. Jde, dupe, a kdy? p?ijde k panu obr?tovi, nic, ticho, ani hl?sku. Pan obr?t se za?ervenal jako kohout a vr?til jeden?ctou kumpa?ku, aby to je?t? jednou opakovala. Defil?ruje a ml??, jen ?ada za ?adou se drze d?v? panu obr?tovi do o??. - ,Ruht!` pov?d? pan obr?t a chod? po dvo?e, sek? si bi??kem p?es holinky, pliv?, pak najednou se zastav? a za?ve ,Abtreten!`, sedne si na svou herku a u? je z br?ny venku. hekali jsme, co se stane s jeden?ctou kumpa?kou, a ono nic. hek?me jeden den, druh? den, cel? t?den, a ono po??d nic. Pan obr?t se v kas?rn?ch v?bec neobjevil, z ?eho? m?lo mu?stvo, ?ar?e i d?stojn?ci velkou radost. Potom jsme dostali nov?ho obr?ta a o tom star?m se pov?dalo, ?e je v n?jak?m sanatoriu, pon?vad? napsal vlastnoru?n? dopis k c?sa?i p?novi, ?e se jeden?ct? kumpa?ka. vzbou?ila."
P?ibl??ila se doba odpoledn? vizity. Vojensk? l?ka? Gr?nstein chodil od postele k posteli a za n?m sanitn? podd?stojn?k se z?pisn? knihou.
"Macuna?!"
"Zde!"
"Klyst?r a aspirin! - Pokorn??!"
"Zde!"
"Vypl?chnout ?aludek a chinin! - Kova??k?!"
"Zde!"
"Klyst?r a aspirin! - Ko??tko?!"
"Zde!"
"Vypl?chnout ?aludek a chinin!"
A tak to ?lo, jeden za druh?m, bez milosti, mechanicky, ??zn?.
"?vejk?!"
"Zde!"
Dr. Gr?nstein pod?val se na nov? p??r?stek.