"Nechci b?t nen?vid?n pro sv? n?silnictv?," ?ekl si a ukradl s klidem hodinky. Zkoumali zprvu jeho du?evn? stav, a kdy? prohl?sil, ?e se cht?l obohatit, dopravili ho na garniz?n. Bylo takov?ch lid? v?c, kte?? sed?li na garniz?n? pro kr?de? nebo podvody. Idealist? i neidealist?. Lid?, kte?? pova?ovali vojnu za zdroj p??jm?, r?zn? ti ??etn? podd?stojn?ci v t?lu i na front?, kte?? p?chali v?emo?n? podvody s men???, s ?oldem, a potom drobn? zlod?jov?, tis?ckr?t poctiv?j?? ne? ti chlapi, kte?? je sem poslali. D?le na garniz?n? sed?li voj?ci pro r?zn? jin? delikty, ?ist? vojensk?ho r?zu, poru?en? discipl?ny, pokus vzpoury, dezerce. Potom zvl??tn?m typem byli politi?t?, z kter?ch osmdes?t procent bylo ?pln? nevinn?ch a z kter?ch op?t dev?tadevades?t procent bylo odsuzov?no.
Apar?t auditor? byl velkolep?. Takov? soudn? apar?t m? ka?d? st?t p?ed v?eobecn?m politick?m, hospod??sk?m i mravn?m ?padkem. Z?? b?val? moci a sl?vy zachov?v? soudy s polici?, ?etnictvem a prodajnou ch?trou don??e??.
V ka?d? vojensk? ??sti m?lo Rakousko sv? ?picly, ud?vaj?c? sv? druhy, kte?? s nimi spali na kavalc?ch a na pochodu d?lili se s nimi o chleba.
St?tn? policie dod?vala tak? na garniz?n materi?l - p?nov? Kl?ma, Slav??ek & comp. Vojensk? cenzura dopravovala sem autory korespondence mezi frontou a t?mi, kter? doma zanechali v zoufalstv?. Sem vodili ?etn?ci i star? v?m?nk??e, kte?? pos?lali psan? na frontu, a vojensk? soud h?zel jim na krk za jich slova ?t?chy a l??en? b?dy dom?c? po dvan?cti letech.
Z hrad?ansk?ho garniz?nu vedla tak? cesta p?es B?evnov na motolsk? cvi?i?t?. Nap?ed ?el v pr?vodu bod?k? ?lov?k s ?et?zky na ruk?ch a za n?m v?z s rakv?. A na motolsk?m cvi?i?ti ?se?n? povel: "An! Feuer!" A po v?ech regimentech a batali?nech ?etli plukovn? rozkaz, ?e zas jednoho zast?elili pro vzpouru, kdy? narukoval a pan hejtman sekl ?avl? jeho ?enu, kter? se nemohla od mu?e rozlou?it.
A v garniz?n? trojice: ?t?bn? profous Slav?k, hejtman Linhart a ?ikovatel ?epa, p?ezvan? t?? "kat", vykon?vali ji? svou ?lohu. Kolik jich uml?tili v samovazb?! M??e b?t, ?e dnes hejtman Linhart i za republiky je d?le hejtmanem. P??l bych si, aby mu byla zapo?tena slu?ebn? l?ta na garniz?n?. Slav??ek a Kl?ma od st?tn? policie je zapo?teny maj?. ?epa se vr?til do civilu a vykon?v? d?l sv? zam?stn?n? zednick?ho mistra. M??e b?t, ?e je ?lenem vlasteneck?ch spolk? v republice.
?t?bn? profous Slav?k stal se zlod?jem za republiky a je dnes zav?en. Nezakotvil se chud?k v republice jako jin? vojen?t? p?ni.
-
Je ?pln? p?irozen?, ?e ?t?bn? profous Slav?k, kdy? p?ej?mal ?vejka, vrhl na n?ho pohled pln? n?m? v??itky:
"I ty m?? porouchanou pov?st, ?e jsi se dostal a? sem mezi n?s? My ti, chlape?ku, pobyt zde oslad?me, jako v?em, kte?? upadli v na?e ruce, a ty na?e ruce nejsou n?jak? d?msk? ru?ky."
Aby pak dodal v?hy sv?mu pohledu, p?ilo?il svou svalnatou, tlustou p?st ?vejkovi pod nos a ?ekl:
"?ichni si, lumpe!"
?vejk si ?ichl a poznamenal:
"S tou bych necht?l dostat do nosu, to von? h?bitovem."
Klidn?, rozv??n? ?e? zal?bila se ?t?bn?mu profousovi.
"He," ?ekl, ?touchaje ?vejka p?st? do b?icha, "st?j rovn?, co m?? v kaps?ch? Jestli m?? cigareto, tak si ho m??e? nechat, a pen?ze d?? sem, aby ti je neukradli. V?c nem??? Doopravdy nem??? Nel?i, le? se trest?."
"Kam ho d?me?" ot?zal se ?ikovatel ?epa.
"D?me ho do ?estn?ctky," rozhodl se ?t?bn? profous, "mezi ty v podvl?ka?k?ch, co?pak nevid?te, ?e je na spise naps?no panem hejtmanem Linhartem ,Streng beh?ten, beobachten!`? - Jojo," prohl?sil slavnostn? k ?vejkovi, "s ne??dama se jedn? ne??dsky. Jestli se n?kdo vzpouz?, tak si ho odt?hneme do ajncl?ku a tam mu p?el?meme v?echny ?ebra a nech?me ho tam le?et, dokud nechc?pne. Na to m?me pr?vo. Jako jsme to ud?lali s t?m ?ezn?kem, v?te, ?epo?"
"Inu, dal n?m pr?ce, pane ?t?bn? profous," odpov?d?l sniv? ?ikovatel ?epa, "to bylo t?lo! ?lapal jsem po n?m p?es p?t minut, ne? mu za?ly praskat ?ebra a lejt se krev z huby. A je?t? deset dn? byl ?iv. Hotovej nezmar."
"Tak vid??, lumpe, jak to u n?s chod?, kdy? se n?kdo vzpouz?," kon?il sv?j pedagogick? v?klad ?t?bn? profous Slav?k, "nebo kdy? chce ut?ct. To je vlastn? sebevra?da, kter? se u n?s taky tak trest?. Nebo nedej p?nb?h, aby t?, hajzl?ku, napadlo, a? p?ijde inspekce, si na n?co st??ovat. Kdy? inspekce p?ijde a opt? se: ,M?te n?jakou st??nost?`, tak mus??, smrade, st?t hapt?k, zasalutovat a odpov?d?t: ,Poslu?n? hl?s?m, ?e nem?m, ?e jsem ?pln? spokojen.` - Jak to ?ekne?, hnuse, opakuj to!"
"Poslu?n? hl?s?m, ?e nem?m, ?e jsem ?pln? spokojen," opakoval ?vejk s takov?m mil?m v?razem, ?e se ?t?bn? profous zm?lil a pova?oval to za up??mnou snahu a poctivost.
"Tak se vysvle? do podvl?ka?ek a p?jde? do ?estn?ctky," ?ekl vl?dn?, nep?id?vaje ani lumpa, hnusa nebo smrada, jak m?l ve zvyku.
V ?estn?ctce setkal se ?vejk s devaten?cti mu?i bez kalhot. To byli v?ichni, kte?? m?li na spisech napsanou pozn?mku "Streng beh?ten, beobachten!" a o kter? nyn? pe?ovali velice starostliv?, aby jim neutekli.
Kdyby ty podvl?ka?ky byly ?ist? a nebyly v oknech m???e, na prvn? pohled d?lalo by to dojem, ?e jste v ?atn? n?jak?ch l?zn?.
?vejka p?ijal od ?ikovatele ?epy cimrkomandant, zarostl? chlap v rozhalen? ko?ili. Zapsal si jeho jm?no na kousek pap?ru vis?c?ho na zdi a ?ekl k n?mu:
"Zejtra m?me u n?s divadlo. Povedou n?s do kaple na k?z?n?. My v?ichni v podvl?ka?k?ch stoj?me zrovna pod kazatelnou. To ti bude legrace!"
Jako ve v?ech v?znic?ch a trestnic?ch, tak i na garniz?n? t??ila se dom?c? kaple velk? oblib?. Nejednalo se o to, ?e by nucen? n?v?t?va v?ze?sk? kaple sbl??ila n?v?t?vn?ky s bohem, ?e by se v?z?ov? v?ce dov?d?li o mravnosti. O takov? hlouposti nem??e b?t ani ?e?i.
Slu?by bo?? a k?z?n? byly p?kn?m vytr?en?m z nudy garniz?nu. Nejednalo se o to, ?e jsou bl??e bohu, ale ?e po cest? je nad?je naj?ti na chodb?ch a cestou p?es dv?r kousek odhozen? cigarety nebo doutn?ku. Boha ?pln? zastr?il do ?stran? mal? ?pa?ek v?lej?c? se beznad?jn? v pliv?tku nebo n?kde na zemi v prachu. Ten malink? p?chnouc? p?edm?t zv?t?zil nad bohem i nad spasen?m du?e.
Potom je?t? to k?z?n?, ta z?bava a legrace. Poln? kur?t Otto Katz byl p?ece jen roztomil? ?lov?k. Jeho k?z?n? byla neoby?ejn? poutav?, legra?n? , osv??uj?c? tu nudu garniz?nu. Um?l tak kr?sn? ?vanit o neskonal? milosti bo??, s?lit zpustl? v?zn? a mu?e zneuct?n?. Um?l tak kr?sn? vynadat z kazatelny i od olt??e. Um?l tak b?je?n? ?v?t u olt??e sv? "Ite, missa est", cel? bohoslu?by prov?st origineln?m zp?sobem a p?eh?zet cel? po??dek m?e svat?, vymyslit si, kdy? u? byl hodn? opil?, ?pln? nov? modlitby a novou m?i svatou, sv?j ritus, n?co, co zde je?t? nebylo.
A potom ta ?vanda, kdy? n?kdy sklouzl a upadl s kalichem, s velebnou sv?tost? nebo s me?n? knihou, a hlasit? obvi?uje ministranta z trestaneck? roty, ?e mu ?mysln? podrazil nohu, a hned mu p?ed samou velebnou sv?tost? napa?uje ajncl??ka a ?pangle.
A posti?en? m? radost, nebo? to pat?? k cel? t? ?vand? v trestaneck? kapli. On hraje velkou ?lohu v kuse a d?stojn? se j? zhostil.
Poln? kur?t Otto Katz, nejdokonalej?? vojensk? kn?z, byl ?id. To ostatn? nen? nic divn?ho. Arcibiskup Kohn byl tak? ?id a je?t? k tomu Machar?v kamar?d. Poln? kur?t Otto Katz m?l je?t? pest?ej?? minulost ne? slavn? arcibiskup Kohn.
Studoval obchodn? akademii a slou?il jako jednoro?n? dobrovoln?k. A vyznal se tak dob?e v sm?ne?n?m pr?vu a ve sm?nk?ch, ?e p?ivedl za ten rok obchodn? firmu Katz a spol. k bankrotu tak slavn?mu a poda?en?mu, ?e star? p?n Katz odjel do Severn? Ameriky, zkombinovav n?jak? vyrovn?n? se sv?mi v??iteli bez v?dom? posledn?ch i sv?ho spole?n?ka, kter? odjel do Argentiny.
Kdy? tedy mlad? Otto Katz pod?lil firmou Katz a spol. nezi?tn? Ameriku Severn? i Ji?n?, octl se v situaci ?lov?ka, kter? nem? v?bec co d?dit, nev?, kam hlavu slo?it, a mus? se d?t na vojn? aktivovat.
P?edt?m v?ak vymyslil si jednoro?n? dobrovoln?k Otto Katz n?ramn? slavnou v?c. Dal se pok?t?t. Obr?til se ke Kristu, aby mu pomohl ud?lat kari?ru. Obr?til se k n?mu s naprostou d?v?rou, ?e je to obchodn? v?c mezi n?m a synem bo??m.
K?tili ho slavnostn? v Emauz?ch. S?m p?ter Alb?n ho nam??el do k?titelnice. Byla to n?dhern? pod?van?, byl u toho jeden n?bo?n? major od pluku, kde Otto Katz slou?il, jedna star? panna z ?stavu ?lechti?en na Hrad?anech a n?jak? otlemen? z?stupce konzisto?e, kter? mu d?lal kmotra.
D?stojnick? zkou?ka dopadla dob?e a nov? k?estan Otto Katz z?stal na vojn?. Zprvu se mu zd?lo, ?e to p?jde dob?e, cht?l se dokonce d?t na studov?n? ?t?bn?ch kurs?.
Ale jednoho dne se opil a ?el do kl??tera, zanechal ?avle a chopil se kutny. Byl u arcibiskupa na Hrad?anech a dostal se do semin??e. Opil se namol p?ed sv?m vysv?cen?m v jednom velmi po??dn?m dom? s d?mskou obsluhou v uli?ce za Vejvodovic a p??mo z v?ru rozko?e a z?bavy ?el se d?t vysv?tit. Po vysv?cen? ?el k sv?mu pluku o protekci, a kdy? byl jmenov?n poln?m kur?tem, koupil si kon? a proj??d?l se po Praze a z??ast?oval se vesele v?ech pitek s d?stojn?ky sv?ho pluku.
Na chodb? domu, kde m?l byt, velice ?asto oz?valy se kletby neuspokojen?ch v??itel?. Vodil si tak? do bytu holky z ulice nebo pos?lal si pro n? sv?ho vojensk?ho sluhu. Velmi r?d hr?val ferbla a byly jist? domn?nky a p?edpoklady, ?e hraje fale?n?, ale nikdo mu nedok?zal, ?e m? schovan? eso v ?irok?m ruk?v? sv? vojensk? kleriky. V d?stojnick?ch kruz?ch zvali ho svat?m otcem.
Na k?z?n? se nikdy nep?ipravoval, v ?em? se li?il od sv?ho p?edch?dce, kter? tak? nav?t?voval garniz?n. To byl ?lov?k sti?en? utkv?lou p?edstavou, ?e se mu?stvo zav?en? na garniz?n? d? z kazatelny polep?it. Ten ctihodn? kur?t kroutil n?bo?n? o?ima a vykl?dal zav?en?m, ?e je nutna reforma nev?stek, reforma p??e o neprovdanou matku, vypravoval o v?chov? neman?elsk?ch d?t?. Jeho k?z?n? byla abstraktn?ho r?zu a nem?la nijak? spojitosti s p??tomnou situac?, nudila.
Naproti tomu poln? kur?t Otto Katz m?l k?z?n?, na kter? se v?ichni t??ili.
Byl to slavnostn? okam?ik, kdy? pokoj ?estn?ctku vedli v podvl?ka?k?ch do kaple, pon?vad? obl?kat je bylo spojeno s rizikem, ?e se n?kdo z nich ztrat?. Postavili t?ch dvacet b?l?ch podvl?ka?ek a and?l? pod kazatelnu. N?kte?? z nich, na kter? se ?t?st?na usm?la, bagovali ?pa?ky, kter? na?li po cest?, pon?vad? nem?li - jak p?irozeno - kapsy a nebylo to kam schovat.
Kolem nich st?li ostatn? v?z?ov? garniz?nu a libovali si pohledem na dvacet podvl?ka?ek pod kazatelnou, na kterou vylezl poln? kur?t, b?inkaje ostruhami.
"Habacht!" vyk?ikl, "k modlitb?, v?ichni za mnou, co j? budu ??kat! A ty vzadu, ty lumpe, nesmrkej do ruky, jsi v chr?mu P?n?, a to t? d?m zav??t. Jestlipak jste, vy sy??ci, je?t? nezapomn?li ot?en??? Tak to zkus?me - - - Nu, j? v?d?l, ?e to nep?jde. Kdepak ot?en??, takhle dv? porce masa a fazulov? sal?t, napr?skat se, lehnout si na b?icho na kavalec, dloubat se v nose a nemyslit na p?naboha, nem?m pravdu?"
Pod?val se z kazatelny dol? na dvacet b?l?ch and?l? v podvl?ka?k?ch, kte?? se n?ramn? dob?e, stejn? jako v?ichni, bavili. Vzadu hr?li maso!
"Je to moc dobr?," za?eptal ?vejk sv?mu sousedovi, na kter?m lp?lo podez?en?, ?e-za t?i koruny usekl sv?mu kamar?dovi sekyrou v?echny prsty na ruce, aby se ten dostal z vojny.
"Vono to je?t? p?ijde," byla odpov??, "dnes je zas po??dn? nal?tej, to zas bude pov?dat o trnitej cest? h??chu."
Poln? kur?t byl opravdu dnes ve v?te?n? n?lad?. S?m ani nev?d?l, pro? to d?l?, ale naklo?oval se neust?le z kazatelny a byl by m?lem ztratil rovnov?hu a p?epadl.
"Zp?vejte n?co, ho?i," k?i?el dol?, "nebo chcete, abych v?s nau?il nov? p?sni?ce? Tak zp?vejte za mnou: