"Pan? Kej?ov?, v pr?deln? m?m n?jak? l?me?ky a n?prsenky, tak mn? to vyzdvihnou, abych a? se vr?t?m z vojny, m?l se do ?eho v tom civilu vobl?knout. Taky daj? pozor, aby se mn? nedali v alma?e do ?at? moli. A ty sle?inky, co sp?j? v m? posteli, ?e d?m pozdravovat."
Pak se ?el ?vejk pod?vat ke Kalichu. Kdy? ho pan? Palivcov? uvid?la, prohl?sila, ?e mu nenaleje, ?e asi utekl.
"M?j mu?," po?ala rozmaz?vat starou historii, "byl takovej vopatrnej, a je tam, sed? chud?k zav?enej pro nic a za nic. A takov?hle lidi chod?j? sv?tem, ute?ou z vojny. U? v?s tady zas minule] tejden hledali. - My jsme vopatrn?j?? ne? vy," kon?ila svou rozmluvu, "a jsme v ne?t?st?. Ka?dej nem? to ?t?st? jako vy."
P?i t? rozmluv? byl jeden star?? p?n, z?me?n?k ze Sm?chova, kter? ?el k ?vejkovi a ?ekl k n?mu: "Pros?m v?s, pane, po?kejte na mne venku, j? s v?mi mus?m mluvit."
Na ulici se domluvil se ?vejkem, kter?ho t?? pova?oval dle odporu?en? hostinsk? Palivcov? za dezent?ra. Sd?lil mu, ?e m? syna, kter? tak? utekl z vojny a je u babi?ky v Jasenn? u Josefova.
Nedbaje toho, ?e ?vejk ho ubezpe?oval, ?e nen? dezent?rem, vtiskl mu do ruky des?tku.
"To je prvn? pomoc," ?ekl, tahaje ho s sebou do vin?rny na rohu, "j? v?m rozum?m, mne se nemus?te b?t."
?vejk vr?til se pozd? v noci dom? k poln?mu kur?tovi, kter? je?t? nebyl doma.
P?i?el a? k r?nu, probudil ?vejka a ?ekl: "Z?tra pojedeme slou?it poln? m?i. Va?te ?ernou k?vu s rumem. Anebo je?t? lep??, va?te grog."
*Je to prost?edek dosti osv?d?en? dostat se do nemocnice. Ale z?pach petroleje, kter? z?stane i v otoku, prozrazuje. Benz?n je lep??, pon?vad? d??ve vyprch?. Pozd?ji si vst?ikovali ?ter s benz?nem a je?t? pozd?ji do?li k jin?mu zdokonalen?.
1
P??pravy k usmrcov?n? lid? d?ly se v?dy jm?nem bo??m ?i v?bec n?jak? domn?l? vy??? bytosti, kterou si lidstvo vymyslilo a stvo?ilo ve sv? obrazotvornosti.
Ne?li pod??zli sta?? F?ni?an? krk n?jak?mu zajatci, slou?ili stejn? slavn? bohoslu?by jako o n?kolik tis?c let pozd?ji nov? generace, ne? t?hly na vojnu a hubily sv? nep??tele ohn?m i me?em.
Lido?routi ostrovu Guinejsk?ch i Polyn?sie, ne? se?erou slavnostn? sv? zajatce ?i lidi nepot?ebn?, jako mision??e, cestovatele a jednatele r?zn?ch obchodn?ch firem ?i prost? zv?davce, ob?tuj? p?edt?m sv?m boh?m, vykon?vaj?ce nejrozmanit?j?? n?bo?ensk? v?kony. Pon?vad? k nim nepronikla je?t? kultura orn?t?, ozdobuj? sv? hy?d? v?nci z pestr?ho p??? lesn?ho ptactva.
Ne? svat? inkvizice up?lila sv? ob?ti, slou?ila p?itom nejslavn?j?? bohoslu?by, velkou m?i svatou se zp?vy.
P?i poprav?ch provinilc? ??inkuj? v?dy kn???, obt??uj?ce svou p??tomnost? delikventa.
V Prusku vodil pastor ubo??ka pod sekyru, v Rakousku katolick? kn?z k ?ibenici, ve Francii pod gilotinu, v Americe kn?z na elektrickou stolici, ve ?pan?lsku na ?idli, kde byl d?mysln?m p??strojem u?krcen, a v Rusku bradat? pop revolucion??e a tak d?le.
V?ude p?itom manipulovali s Uk?i?ovan?m, jako by cht?li ??ci: Tob? jenom useknou hlavu, ob?s? t?, u?krt?, pust? do tebe patn?ct tis?c volt, ale co tenhle musel zkusit.
Velik? jatka sv?tov? v?lky neobe?la se bez po?ehn?n? kn??sk?ho. Poln? kur?ti v?ech arm?d modlili se a slou?ili poln? m?e za v?t?zstv? t? strany, ?? chleba jedli.
P?i poprav?ch vzbou?en?ch voj?k? objevil se kn?z. P?i poprav?ch ?esk?ch legion??? bylo vid?t kn?ze.
Nic se nezm?nilo od t? doby, kdy loupe?n?k Vojt?ch, kter?mu p?ezd?li "svat?", ??inkoval s me?em v jedn? a k???em v druh? ruce p?i vra?d?n? a vyhuben? Pobaltick?ch Slovan?.
Lidi ?li v cel? Evrop? na jatka jako dobytek, kam je vedli vedle ?ezn?k? c?sa??, kr?l? a jin?ch potent?t? a vojev?dc? kn??? v?ech vyzn?n?, ?ehnaj?ce jim a d?vaj?ce jim fale?n? p??sahat, ?e na zemi, ve vzduchu, na mo?i a tak d?le...
Dvakr?t se slou?ily poln? m?e. Kdy? ??st odj??d?la na pozici do fronty, a potom p?ed frontou, p?ed krvav?mi ?e?emi, ub?jen?m. Pamatuji se, ?e n?m jednou p?i takov? poln? m?i nep??telsk? aeropl?n pustil bombu pr?v? do poln?ho olt??e a z poln?ho kur?ta nezbylo nic ne? n?jak? krvav? hadry.
Potom o n?m psali jako o mu?edn?kovi, zat?mco na?e aeropl?ny p?ipravovaly podobnou sl?vu poln?m kar?t?m na druh? stran?.
M?li jsme z toho nehor?znou ?vandu a na provizorn?m k???i, kde pochovali zbytky po poln?m kur?tovi, objevil se p?es noc tento h?bitovn? n?pis:
Co stihnout m??e n?s, to stihlo tak? tebe.
Tys nebe sliboval n?m, brachu, jist?.
Pak na tebe to spadlo p?i m?i svat? z nebe.
Flek po tob? jen z?stal na tom m?st?.
2
?vejk uva?il slavn? grog, p?edstihuj?c? grogy star?ch n?mo?n?k?. Takov? grog mohli by p?t pir?ti osmn?ct?ho stolet? a byli by spokojeni.
Poln? kar?t Otto Katz byl nad?en. "Kde jste se nau?il va?it takovou dobrou v?c?" ot?zal se.
"Kdy? jsem p?ed l?ty vandroval," odpov?d?l ?vejk, "v Br?m?ch od jednoho zpustl?ho n?mo?n?ka, kter? ??kal, ?e grog mus? b?t tak siln?, aby kdy? n?kdo spadne do mo?e, p?eplaval cel? kan?l La Manche. Po slab?m grogu se utop? jako ?t?n?."
"Po takov?m grogu, ?vejku, bude se n?m dob?e slou?it poln? m?e," uva?oval poln? kar?t, "mysl?m, abych p?edt?m pronesl n?kolik slov na rozlou?enou. Poln? m?e, to nen? takov? legrace jako slou?it m?i na garniz?n? nebo m?t k?z?n? k t?m lump?m. V tomhle p??pad? mus? m?t ?lov?k opravdov? v?ech p?t pohromad?. Poln? olt?? m?me. Je skl?dac?, kapesn? vyd?n?. - Je???marj?, ?vejku," chytil se za hlavu, "my jsme ale volov?. V?te, kam jsem schoval ten skl?dac? poln? olt??? Do pohovky, kterou jsme prodali."
"J?, to je ne?t?st?, pane feldkur?t," ?ekl ?vejk, "j? ho sice zn?m, toho obchodn?ka se star?m n?bytkem, ale p?edev??rem potkal jsem jeho pan?. On sed? kv?li n?jak? ukraden? alma?e a na?e pohovka je u jednoho u?itele ve Vr?ovic?ch. To bude mal?r s t?m poln?m olt??em. Nejlep?? bude, kdy? vypijeme grog a p?jdeme jej sh?n?t, pon?vad? mysl?m, ?e bez poln?ho olt??e se ned? m?e slou?it "
"Sch?z? n?m opravdu jen ten poln? olt??," ?ekl t??komysln? poln? kur?t, "takhle u? je na cvi?i?ti v?echno p?ipraveno. Tesa?i u? tam ud?lali p?dium. Monstranci n?m p?j?? z B?evnova. Kalich m?m m?t sv?j, ale kde u? je..."
Zamyslil se: "?ekn?me si, ?e jsem ho ztratil. Tak dostaneme sportovn? poh?r od nadporu??ka Witingra od 75. pluku. On kdysi p?ed lety b?hal o z?vod a vyhr?l jej za Sport-Favorit. Byl to dobr? b??ec. D?lal 40 kilometr? V?de?-M?dling za i hodinu 48 minut, jak se n?m v?dycky chlub?. M?m to s n?m v?era ji? vyjedn?no. Jsem hovado, ?e v?echno odkl?d?m na posledn? chv?li. Pro? jsem se, trouba, nepod?val do t? pohovky."
Pod vlivem grogu zhotoven?ho podle receptu zpustl?ho n?mo?n?ka po?al si pust? nad?vat a projad?oval v nejrozmanit?j??ch sentenc?ch, kam vlastn? pat??.
"Tak abychom u? ?li hledat ten poln? olt??," vyb?zel ?vejk, "je u? r?no."
"Je?t? si mus?m vz?t uniformu a vyp?t je?t? jeden grog."
Kone?n? vy?li. Po cest? k ?en? obchodn?ka se star?m n?bytkem poln? kur?t vypr?v?l ?vejkovi, ?e v?era vyhr?l mnoho pen?z v bo??m po?ehn?n?, a kdy? to dob?e dopadne, ?e vyptati klav?r ze zastav?rny.
Bylo to n?co podobn?ho, jako kdy? pohani slibuj? n?jakou ob??.
Od rozespal? ?eny obchodn?ka se star?m n?bytkem dov?d?li se adresu u?itele ve Vr?ovic?ch, nov?ho majitele pohovky. Poln? kur?t projevil neoby?ejnou ?t?drost. ?t?pl ji do tv??e a zalechtal pod bradou.
?li do Vr?ovic p??ky, kdy? poln? kur?t prohl?sil, ?e se mus? proj?t na ?erstv?m vzduchu, aby dostal jin? my?lenky.
Ve Vr?ovic?ch v byt? pana u?itele, star?ho n?bo?n?ho p?na, ?ekalo je nemil? p?ekvapen?. Naleznuv poln? olt?? v pohovce, star? p?n domn?val se, ?e je to n?jak? ??zen? bo??, a daroval jej m?stn?mu vr?ovick?mu kostelu do sakristie, vyhradiv si na druh? stran? skl?dac?ho olt??e n?pis: "Darov?no ku cti a chv?le bo?? p. Kola??kem, u?itelem v. v. L?ta P?n? 1914." Zasti?en jsa ve spodn?m pr?dle, jevil velk? rozpaky.
Z rozmluvy s n?m bylo patrno, ?e n?lezu p?ikl?dal v?znam z?zraku a pokynu bo??ho. ?e kdy? koupil tu pohovku, ?e mu jak?si vnit?n? hlas pravil: "Pod?vej se, co je v pohovce, v ?upleti." Vid?l pr? tak? ve snu n?jak?ho and?la, kter? mu p??mo velel: "Otev?i ?uple od pohovky." Uposlechl.
A kdy? tam vid?l miniaturn? skl?dac? t??d?ln? olt?? s v?klenkem pro tabern?kulum, ?e klekl p?ed pohovkou a dlouho se vroucn? modlil a chv?lil boha a ?e to pova?oval za pokyn z nebe, ozdobit t?m kostel ve Vr?ovic?ch.
"To n?s nebav?," ?ekl poln? kur?t, "takovou v?c, kter? v?m nepat?ila, m?l jste odevzdat na policii, a ne do n?jak? zatracen? sakristie."
"Kv?li tomu z?zraku," dodal ?vejk, "m??ou m?t je?t? voplet?n?. Voni koupili pohovku, a ne ??dnej volt??, kterej pat?? vojensk?mu er?ru. Takovej pokyn bo?? jich m??e st?t draho. Voni nem?li d?t nic na and?ly. Jeden ?lov?k ve Zho?i taky vyoral n?jakej kalich na poli, kterej poch?zel ze svatokr?de?e a byl tam schovanej na lep?? doby, a? se na to zapomene, a pova?oval to taky za pokyn bo?? a ?el, m?sto aby jej roz?melcoval, k panu far??i s t?m kalichem, ?e pr? ho chce darovat kostelu. A pan far?? myslel, ?e se v n?m hnuly v??itky sv?dom?, poslal pro starostu, starosta pro ?etn?ky a on byl odsouzen nevinn? pro svatokr?de?, pon?vad? ?vanil po??d n?co o z?zraku. Von se cht?l zachr?nit a taky vypravoval o n?jak?m and?lu a zaplet do toho i Panenku Marii a dostal deset let. Nejlep?? ud?laj?, kdy? p?jdou s n?mi ke zdej??mu far??i, aby n?m vr?til er?rn? majetek. Poln? volt?? nen? ??dn? ko?ka nebo fusekle, kterou mohou darovat, komu cht?j?."