"Na ?traty vojensk?ho er?ru, to se rozum?," ?ekl tvrd? a drsn? ?vejk, "zapla? p?nb?h za takov? bo?? ??zen?. N?jakej Pivo?ka z Chot?bo?e pova?oval jednou tak? za bo?? ??zen?, kdy? se mu do rukou p?ipletla ohl?vka s ciz? kr?vou."
Uboh? star? p?n byl z t?chto ?e?? ?pln? popleten a p?estal se v?bec h?jit, staraje se co nejrychleji se obl?knout a vy??dit celou z?le?itost.
Vr?ovick? far?? je?t? spal, a jsa probuzen hlukem, po?al l?te?it, pon?vad? v rozespalosti myslel, ?e m? j?t n?koho zaopat?ovat.
"Taky maj? d?t pokoj s t?m posledn?m pomaz?n?m," bru?el, obl?kaje se neochotn?, "vzpomenou si lidi um?rat, kdy? je ?lov?k v nejlep??m sp?nku. i 63 A aby se potom s nima handrkoval o pen?ze."
V p?eds?ni se tedy setkali. On, z?stupce p?naboha mezi vr?ovick?mi civilisty katol?ky, a druh?, z?stupce bo?? na zemi p?i vojensk?m er?ru.
Celkem v?ak to byl spor mezi civilistou a voj?kem.
Jestli far?? tvrdil, ?e poln? olt?? nepat?? do pohovky, poln? kur?t se zmi?oval o tom, ?e t?m m?n? podle toho pat?? z pohovky do sakristie kostela, kam chod? sam? civilist?.
?vejk ?inil p?itom r?zn? pozn?mky, ?e je lehko obohacovat chud? kostel na ??et vojensk?ho er?ru. "Chud?" ?ekl v uvozovk?ch.
Nakonec ?li do sakristie kostela a far?? vydal poln? olt?? pod touto z?piskou:
P?ijal jsem poln? olt??, kter? se n?hodou
dostal do chr?mu ve Vr?ovic?ch.
Poln? kur?t Otto Katz
Slavn? poln? olt?? byl od jedn? ?idovsk? firmy, Moritz Mahler ve V?dni, kter? vyr?b?la v?emo?n? me?n? pot?eby a p?edm?ty n?bo?ensk?, jako r??ence a obr?zky svat?ch.
Olt?? skl?dal se ze t?? d?l?, opat?en?ch hodn? fale?n?m pozl?tkem, jako cel? sl?va c?rkve svat?.
Nebylo tak? mo?no zjistit bez fantazie, co vlastn? p?edstavuj? obrazy namalovan? na t?ch t?ech d?lech. Jisto je, ?e to byl olt??, kter?ho by mohli stejn? pou??vat n?jac? pohani na Zambezi ?i ?am?n? Burjat? i Mongol?.
Opat?en ?vav?mi barvami, vypadal zd?li jako barevn? tabule ur?en? pro zkoum?n? daltonist? na ?elezn? dr?ze.
Vynikala jen jedin? figura. N?jak? nah? ?lov?k se svatoz??? a nazelenal?m t?lem jako biskup husy, kter? u? zap?ch? a je v rozkladu.
Tomu svat?mu nikdo nic ned?lal. Naopak, m?l po obou stran?ch dva k??dlat? tvory, kte?? m?li zn?zor?ovat and?ly. Ale div?k m?l dojem, ?e ten svat? nah? mu? ?ve hr?zou nad tou spole?nost?, kter? ho obklopuje. And?l? vypadali toti? jako poh?dkov? p???ery, n?co mezi ok??dlenou divokou ko?kou a apokalyptickou p???erou.
Prot?j?kem k n?mu byl obr?zek, kter? m?l zn?zor?ovat trojici bo??. Na holubici celkem vzato nemohl mal?? ni?eho zkazit. Namaloval n?jak?ho pt?ka, kter? mohl b?t stejn? holubic? jako slepic? b?l?ch wyandotek.
Zato v?ak b?h otec vypadal jako loupe?n?k Divok?ho z?padu, kter?ho p?edstavuje obecenstvu film n?jak?ho nap?nav?ho krv?ku.
Syn bo?? byl naproti tomu vesel? mlad? mu?, s p?kn?m b???kem, zahalen?m n???m, co vypadalo jako plavky. Celkem d?lal dojem sportsmana. K???, kter? m?l v ruce, dr?el s takovou eleganc?, jako kdyby to byla tenisov? raketa.
Zd?lky v?ak to v?echno spl?valo a ?inilo dojem, ?e vlak vj??d? do n?dra??.
T?et? obr?zek nebylo v?bec mo?no ocenit, co p?edstavuje. Voj?ci se vidy h?dali a lu?tili ten r?bus. N?kdo myslel dokonce, ?e je to krajinka z Pos?zav?.
Byl v?ak pod t?m n?pisy Heilige Maria, Mutter Gottes, erbarme unser.
Poln? olt?? nalo?il ?vejk ??astn? do dro?ky, s?m si sedl k dro?k??i na kozl?k, poln? kar?t dal si v dro?ce pohodln? nohy na trojici bo??.
?vejk se bavil s dro?k??em o vojn?.
Dro?k?? byl rebelant. D?lal r?zn? pozn?mky o v?t?zstv? rakousk?ch zbran?, jako: "Ti v?m to v Srbsku nahnuli" apod. Kdy? p?ej??d?li potravn? ??ru, ptal se z??zenec, co vezou.
?vejk odpov?d?l:
"Trojici bo?? a Panenku Marii s feldkur?tem." Na cvi?i?ti zat?m netrp?liv? ?ekaly pochodov? setniny. A ?ekaly dlouho. Nebol je?t? jeli pro sportovn? kalich k nadporu??kovi Witingrovi a potom pro monstranci, ciborium a jin? p??slu?nosti ke m?i do b?evnovsk?ho kl??tera, v?etn? i l?hve me?n?ho v?na. Z toho je vid?t, ?e nen? jen tak jednoduch? slou?it poln? m?i.
"My to fl?k?me v?elijak," ?ekl ?vejk k dro?k??i. A m?l pravdu. Kdy? toti? p?ijeli ji? na cvi?i?t? a byli u p?dia s d?ev?n?m pa?en?m a stolem, na kter? m?l b?t postaven poln? olt??, uk?zalo se, ?e poln? kur?t zapomn?l na ministranta.
Ministrov?val mu v?dy jeden p???k od pluku, kter? se v?ak dal p?elo?it rad?ji k telefonu a odjel na frontu.
"To nevad?, pane feldkur?t," ?ekl ?vejk, "j? to taky mohu zastat "
"A um?te ministrovat?"
"Nikdy jsem to ned?lal," odpov?d?l ?vejk, "ale zkusit se m??e v?echno. Dneska je vojna, a ve v?lce d?laj? lidi v?ci, vo kter?ch se jim d??v ani nezd?lo. To n?jak? hloup? ,et cum spiritu tuo` na to va?e ,dominus vobiscum` taky svedu dohromady. A potom mysl?m, ?e to nen? nic t??k?ho, chodit kolem v?s jako ko?ka kolem hork? ka?e. A mejt v?m ruce a nalejvat z konvi?ek v?no."
"Dob?e," ?ekl poln? kur?t, "ale vodu mn? nelejte. Rad?ji si hned do t? druh? konvi?ky nalejte tak? v?no. Ostatn? j? v?m v?dycky ?eknu, jestli m?te j?t napravo nebo nalevo. Jestli potichounku zap?sknu jednou, to znamen? napravo, dvakr?t nalevo. S me?n? knihou se nemus?te tak? mnoho tahat. Ostatn? je to legrace. Nem?te tr?mu?"
"J? se ni?eho neboj?m, pane feldkur?t, ani ministrov?n?."
Poln? kur?t m?l pravdu, kdy? se vyj?d?il: Ostatn? je to legrace.
?lo v?echno n?ramn? hladce.
?e? poln?ho kur?ta byla velice stru?nou.
"Voj?ci! Se?li jsme se zde, abychom p?ed odjezdem na boji?t? obr?tili sv? srdce k bohu, aby n?m dal v?t?zstv? a zachoval n?s ve zdrav?. Nebudu v?s dlouho zdr?ovat a p?eji v?m v?echno nejlep??."
"Ruht," zvolal star? plukovn?k na lev?m k??dle.
Poln? m?i se ??k? proto poln?, ?e podl?h? t?m?e z?kon?m jako vojensk? taktika v poli. P?i dlouh?ch man?vrech vojsk za t?ic?tilet? v?lky b?valy poln? m?e tak? neoby?ejn? dlouh?.
P?i modern? taktice, kdy pohyby vojsk jsou rychl? a bystr?, poln? m?e mus? b?t tak? rychlou a bystrou. Tahle trvala pr?v? deset minut a ti, kte?? byli bl??, neoby?ejn? se divili, pro? mezi m?? poln? kur?t si pohvizduje.
?vejk byst?e ovl?dal sign?ly. Chodil na pravou stranu olt??e, op?t byl na lev?, a nic jin?ho ne??kal ne? "et cum spiritu tuo".
Vypadalo to jako indi?nsk? tanec kolem ob?tn?ho kamene, ale d?lalo to dobr? dojem, zapla?uj?c nudu zapr??en?ho, smutn?ho cvi?i?t? s alej? strom? ?vestkov?ch vzadu a latr?nami, jejich? v?n? zastupovala mystickou v?ni kadidla gotick?ch chr?m?.
V?ichni se n?ramn? bavili. D?stojn?ci kolem plukovn?ka vypravovali si anekdoty a tak to ?lo v ?pln?m po??dku. Tu a tam bylo sly?et mezi mu?stvem: "Dej mi ?tuka."
A jako ob?tn? d?m vych?zely od rot k nebi modr? obl??ky tab?kov?ho d?mu. Kou?ily v?echny ?ar?e, kdy? vid?ly, ?e si i pan plukovn?k zap?lil.
Kone?n? se ozvalo "Zum Gebet", zav??ilo to prachem a ?ediv? ?tverec uniforem sklonil sv? kolena p?ed sportovn?m kalichem nadporu??ka Witingra, kter? on vyhr?l za Sport-Favorit v b?hu V?de?-M?dling.
Kalich byl pln? a v?eobecn? ?sudek, kter? prov?zel manipulaci poln?ho kur?ta, bylo to, co ?la ?adami: "Ten to vy?unk."