"A je?t? jednou si odplivnu, vid?te, takhle," ?ekl tvrdo??jn? p??sn? p?n, plivaje podruh? na podlahu, "?e se nestyd?. Vojensk? duchovn?, hanba!"
"Jste-li vzd?lanej ?lov?k," upozor?oval ho ?vejk, "tak si odvyknete plivat v ciz?m byt?. Nebo mysl?te, ?e kdy? je sv?tov? v?lka, ?e si m??ete v?echno dovolit? M?te se chovat slu?n?, a ne jako votrapa. M?te jednat jemn?, mluvit slu?n? a nepo??nat si jako ro???k, vy jeden pitomej civilisto."
P??sn? p?n vstal ze ?idle, po?al se roz?ilen?m t??st a k?i?el: "Co si to vy opova?ujete, j? ?e nejsem slu?n? ?lov?k, co tedy jsem, mluvte..."
"Hajzl?k jste," odpov?d?l ?vejk, d?vaje se mu do o??, "pliv?te na zem, jako byste byl v elektrice, ve vlaku nebo n?kde ve ve?ejn? m?stnosti. Po??d jsem se divil, pro? tam v?ude visej? cedulky, ?e plivat na zem se zakazuje, a te? vid?m, ?e je to kv?li v?m. Voni v?s asi v?ude musej? moc dob?e zn?t "
P??sn? p?n po?al m?nit barvu v obli?eji a sna?il se odpov?d?t p??valem nad?vek adresovan?ch na ?vejka i na poln?ho kur?ta.
"Jste hotov se sv?m ?e?n?n?m," ot?zal se klidn? ?vejk (kdy? padlo posledn? ,lumpov? jste oba; jak? p?n, tak? kr?m`), "?i chcete to je?t? n?jak doplnit, ne? polet?te ze schodnu?"
Pon?vad? p??sn? p?n se ji? tak dalece vy?erpal, ?e mu na mysl nep?i?la ji? ??dn? hodnotn? nad?vka, a proto se zaml?el, pova?oval to ?vejk za to, ?e by ?ekal marn? dopl?k?.
Otev?el tedy dve?e, postavil si p??sn?ho p?na do dve?? obli?ejem na chodbu, a za takov? ?ut by se nestyd?l ani nejlep?? hr?? nejlep??ho mezin?rodn?ho mistrovsk?ho fotbalov?ho mu?stva.
A za p??sn?m p?nem se nesl na schody ?vejk?v hlas: "Podruh?, kdy? jdou n?kam mezi slu?n? lidi na n?v?t?vu, tak se chovaj? slu?n?: `
P??sn? p?n chodil dlouho pod okny a ?ekal na poln?ho kur?ta. ?vejk si otev?el okno a pozoroval ho.
Kone?n? se host do?kal poln?ho kur?ta, kter? ho odvedl do pokoje a posadil naproti sob? na ?idli.
?vejk ml?ky p?inesl pliv?tko a postavil p?ed hosta.
"Co to d?l?te, ?vejku?"
"Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t, ?e u? tady byla s t?m p?nem mal? nep??jemnost kv?li pliv?n? na podlahu."
"Opuste n?s, ?vejku, my m?me n?co mezi sebou vy?izovat."
?vejk zasalutoval.
"Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t, ?e v?s opou?t?m."
Ode?el do kuchyn? a v pokoji vedl se velice zaj?mav? rozhovor.
"Vy jste p?i?el pro pen?ze za tu sm?nku, nem?l?m-li se?" ot?zal se poln? kur?t sv?ho hosta.
"Ano, a douf?m ..."
Poln? kur?t vzdychl.
"?lov?k p?ich?z? ?astokr?t do takov? situace, ?e mu zb?v? jedin? nad?je. Jak kr?sn? je to sl?vko ,doufej` z toho trojl?stku, kter? povzn??? ?lov?ka z chaosu ?ivota: v?ra, nad?je, l?ska."
"J? douf?m, pane poln? kur?te, ?e obnos..."
"Zajist?, ct?n? pane," p?eru?il ho poln? kur?t, "mohu je?t? jednou opakovat, ?e slovo ,doufat` posil?uje ?lov?ka v jeho z?pase se ?ivotem. I vy neztr?c?te nad?je. Jak je to kr?sn?, m?ti ur?it? ide?l, b?t nevinn?m, ?ist?m tvorem, kter? p?j?uje pen?ze na sm?nku a m? nad?ji, ?e dostane v?as zaplaceno. Doufat, neust?le doufat, ?e v?m vyplat?m 1200 korun, kdy? m?m v kapse necel?ch sto."
"Vy tedy...," zakoktal host.
"Ano, j? tedy," odpov?d?l poln? kur?t.
Obli?ej host?v nabyl op?t urputn?ho a zlostn?ho v?razu.
"Pane, to je podvod," ?ekl vst?vaje.
"Uklidn?te se, ct?n? pane..."
"Je to podvod," k?i?el tvrdo??jn? host, "zneu?il jste m? d?v?ry."
"Pane," ?ekl poln? kur?t, "v?m rozhodn? prosp?je zm?na vzduchu. Zde je p??li? dusno. - ?vejku," volal do kuchyn?, "tento p?n si p?eje vyj?t na ?erstv? vzduch."
"Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t," ozvalo se z kuchyn?, "?e jsem toho p?na ji? jednou vyhodil."
"Opakovat," zn?l rozkaz, kter? byl proveden rychle, byst?e a krut?.
"To je dob?e, pane feldkur?t," ?ekl ?vejk, kdy? se vr?til z chodby, "?e jsme to s n?m skoncovali d??v, ne? n?m zde vyved n?jakou v?tr?nost. V Male?ic?ch byl jeden ?enk??, p?sm?k, kter? na v?echno m?l cit?ty z P?sma svat?ho, a kdy? n?koho pral bejkovcem, v?dycky ??kal: ,Kdo ?et?? metly, nen?vid? syna sv?ho; ale kdo ho miluje, v?as jej tresce, j? ti d?m pr?t se mi v hospod?.` "
"Vid?te, ?vejku, jak to dopad? s takov?m ?lov?kem, kter? nect? kn?ze," usm?l se poln? kur?t. "Svat? Jan Zlato?st? ?ekl: ,Kdo ct? kn?ze, ct? Krista, kdo p??ko?? ?in? kn?zi, ?in? p??ko?? Kristu P?nu, jeho? z?stupcem pr?v? kn?z jest.` - Na z?t?ek mus?me se dokonale p?ipravit. Ud?lejte sma?en? vaj??ka se ?unkou, uva?te bord? pun? a potom v?nujeme se rozj?m?n?, nebo? jak je v modlitb? ve?ern?: ,Odvr?ceny jsou milost? bo?? v?echny ?klady nep??tel o tento p??bytek.` "
Na sv?t? existuj? vytrvalci, mezi kter? pat?il i mu? dvakr?t ji? vyhozen? z bytu poln?ho kur?ta. Pr?v? kdy? byla ve?e?e hotova, n?kdo zazvonil, ?vejk ?el otev??t, vr?til se za chv?li a hl?sil: "Je tu zas, pane feldkur?t. Zav?el jsem ho prozat?m do koupelny, abychom se mohli spokojen? nave?e?et."
"Ne?in?te dob?e, ?vejku," ?ekl poln? kur?t, "host do domu, b?h do domu. Za d?vn?ch dob p?i hostin?ch d?vali se obveselovat zr?dama. P?ive?te ho sem, a? n?s pobav?."
?vejk vr?til se za chv?li s vytrval?m mu?em, kter? hled?l zasmu?ile p?ed sebe.
"Sedn?te si," vyb?dl ho vl?dn? poln? kur?t, "pr?v? dokon?ujeme ve?e?i. M?li jsme humry, lososa, a te? je?t? sma?en? vaj??ka se ?unkou. To se n?m to hoduje, kdy? n?m lidi p?j?uj? pen?ze."
"Douf?m, ?e zde nejsem pro legraci," ?ekl zasmu?il? mu?, "jsem zde dnes ji? pot?et?. Douf?m, ?e nyn? se v?e vysv?tl?."
"Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t," poznamenal ?vejk, "?e je to hotovej nezmar, jako n?jakej Bou?ek z Libn?. Vosumn?ctkr?t za ve?er ho vyhodili od Exner?, a v?dycky se jim tam vr?til, ?e tam zapomn?l fajfku. Lez jim tam voknem, dve?ma, z kuchyn?, p?es ze? do lok?lu, p?es sklep do v??epu a byl by se spustil snad kom?nem, kdyby ho byli hasi?i nesundali se st?echy. Takovej byl vytrvalej, ?e by se moh st?t ministrem nebo poslancem. Ud?lali pro n?j, co mohli."
Vytrval? mu?, jako by nedbal toho, co se mluv?, tvrdo??jn? opakoval: "J? chci m?t jasno a p?eji si, abych byl vyslechnut."
"To se v?m povoluje," ?ekl poln? kur?t, "mluvte, ct?n? pane. Mluvte, jak dlouho chcete, a my zat?m budeme pokra?ovat v na?ich hodech. Douf?m, ?e v?m to nebude p?ek??et ve vypravov?n?. ?vejku, neste na st?l."
"Jak je v?m zn?mo," ?ekl vytrvalec, "zu?? vojna. Obnos p?j?il jsem v?m p?ed vojnou, a kdyby nebylo vojny, nenal?hal bych na zaplacen?. M?m v?ak smutn? zku?enost?."
Vyt?hl z?pisn?k z kapsy a pokra?oval: "M?m to v?echno zaps?no. Nadporu??k Janata dluhoval mn? 700 korun, a odv??il se padnout na Drin?. Poru??k Pr??ek upadl na rusk? front? do zajeti, a je mn? dlu?en na dva tis?ce korun. Hejtman Wichterle, dluhuj?c? mn? stejn? obnos, dal se zabit pod Ruskou R?vou vlastn?mi voj?ky. Nadporu??k Machek zajat v Srbsku, dluhuje mn? 1500 korun. Je zde v?c takov?ch lid?. Ten padne v Karpatech s mou nezaplacenou sm?nkou, ten jde do zajet?, ten se mn? utop? v Srbsku, ten um?e v Uhr?ch ve ?pit?le. Ch?pete nyn? m? obavy, ?e mne tato v?lka zahub?, nebudu-li energick?m a ne?prosn?m. Vy m??ete mn? nam?tnout, ?e u v?s nehroz? ??dn?ho p??m?ho nebezpe??. Pod?vejte se."
P?istr?il poln?mu kur?tovi sv?j z?pisn?k pod nos. "Vid?te: poln? kur?t Maty?? v Brn?, zem?el v izola?n? nemocnici p?ed t?dnem. J? bych si rval vlasy. Nezaplatil mn? 1800 korun, a jde do cholerov?ho bar?ku zaopat?ovat n?jak?ho ?lov?ka, po kter?m mu nic nebylo."
"To byla jeho povinnost, mil? pane," ?ekl poln? kur?t, "j? jdu tak? z?tra zaopat?ovat."
"A taky do cholerov?ho bar?ku," poznamenal ?vejk; "m??ete j?t s sebou, abyste vid?l, co to znamen?, vob?tovat se."
"Pane poln? kur?te," ?ekl vytrval? mu?, "v??te, ?e jsem v zoufal? situaci. Vede se v?lka kv?li tomu, aby sprovodila ze sv?ta v?echny m? dlu?n?ky?"