"Tedy plat?," ?ekl lehkomysln? poln? kar?t, "bud poz?t?? sto korun, nebo ?vejka."
Prohr?l i t?ch sto korun a ?el smutn? dom?. V?d?l ur?it? a tak? nijak o tom nepochyboval, ?e do poz?t?? nese?ene t?ch sto korun a ?e vlastn? ?vejka mizern? a b?dn? prodal.
"Mohl jsem si ??ct o dv? st? korun," mrzel se, ale p?estupuje na elektrick? tramvaji na tra?, kter? ho za chv?li m?la odv?zt dom?, dost?val z?chvat v??itek a sentimentality.
"Nen? to ode mne hezk?," pomyslil si, kdy? zvonil u dve?? sv?ho bytu, "jak se pod?v?m do jeho pitom?ch, dobr?ck?ch o???"
"Mil? ?vejku," ?ekl, kdy? byl doma, "dnes se stalo n?co neoby?ejn?ho. M?l jsem takovou sm?lu v kart?ch. Hopal jsem to v?echno a m?l jsem pod rukou eso, pak p?i?la des?tka, a bank?? m?l pod rukou kluka a dot?h to taky na jednadvacet. L?znul jsem si n?kolikr?t na eso nebo na des?tku a v?dy jsem m?l stejn? s bank??em. Projel jsem v?echny pen?ze."
Odml?el se. "A nakonec jsem prohr?l v?s. Vyp?j?il jsem si na v?s sto korun, a jestli do poz?t?? je nevr?t?m, u? budete pat?it ne mn?, ale nadporu??kovi Luk??ovi. Mn? je to opravdu l?to..."
"Sto korun je?t? m?m," ?ekl ?vejk, "mohu v?m p?j?it."
"Dejte je sem," o?il poln? kar?t, "hned je zanesu Luk??ovi. Nerad bych, opravdu, se s v?mi lou?il." Luk?? byl velice p?ekvapen, kdy? uvid?l op?t poln?ho kur?ta.
"Jdu ti zaplatit dluh," ?ekl poln? kar?t, rozhl??eje se v?t?zoslavn?, "dejte mn? tak? kartu."
"Hop," ozval se poln? kar?t, kdy? byla ?ada na n?m. "Jenom o oko," hl?sil, "p?et?h jsem."
"Tak tedy hop," ?ekl p?i druh?m chodu, "hop bund."
"Dvacet br?t," hl?sil bank??.
"J? m?m cel?ch devaten?ct," ti?e pronesl poln? kur?t, d?vaje do banku posledn?ch ?ty?icet korun ze stovky, kterou mu p?j?il ?vejk, aby se vykoupil z nov?ho nevolnictv?.
Vraceje se dom?, p?i?el poln? kur?t k p?esv?d?en?, ?e je konec, ?e ?vejka nem??e nic zachr?nit, ?e jest to p?edur?eno, aby slou?il u nadporu??ka Luk??e.
A kdy? mu ?vejk otev?el, ?ekl k n?mu: "V?echno je marn?, ?vejku. Proti osudu se neubr?n? nikdo. Prohr?l jsem v?s i t?ch va?ich sto korun. D?lal jsem v?e, co bylo v m? moci, ale osud je siln?j?? mne. Hodil v?s do sp?r? nadporu??ka Luk??e a p?ijde doba, ?e se mus?me rozlou?it."
"A bylo v banku hodn??" ot?zal se ?vejk klidn?, "nebo jste m?lokdy d?lal forhonta? Kdy? nepad? karta, je to velmi ?patn?, ale n?kdy je to miz?rie, kdy? to jde a? p??li? dob?e. Na Zderaze ?il n?jakej klemp?? Vejvoda a ten hr?val v?dy mari?? v jedn? hospod? za Stoletou kav?rnou. Jednou taky, ?ert mu to nap?skal, pov?d?: ,A co? abychom si hodili jedn?ka o p?tn??ek.` Hr?li tedy p?tn??kov?ho jedn?ka a on dr?el bank. V?ichni se ztropili a tak to rostlo do des?tky. Starej Vejvoda cht?l pop??t taky druh?mu n?co a po??d ??kal: ,Mal?, ?patn? dom?.` To si nedovedete p?edstavit, jakou m?l sm?lu. Mal? ?patn? ne a ne p?ij?t, bank rost, a u? tam byla stovka. Z hr??? nikdo tolik nem?l, aby to mohl hopnout, a Vejvoda u? byl celej upocenej. Nebylo nic jin?ho sly?et ne? jeho: ,Mal?, ?patn? dom?.` P?isazovali po p?tce a spadali tam v?dycky. Jeden kominick? mistr se dop?lil, ?el si dom? pro pen?ze, kdy? tam bylo u? p?es p?ldruh? stovky, a hopnut to. Vejvoda cht?l se toho zbavit, a jak potom pov?dal, cht?l t?hnout t?ebas a? do t?iceti, jen aby to nevyhr?l, a m?sto toho dostal dv? esa. D?lal, ?e nic nem?, a schv?ln? pov?d?: ,?estn?ct br?t.` A ten kominickej mistr m?l v?eho v?udy patn?ct. Nen? to sm?la? Starej Vejvoda byl celej bledej a ne?tastnej, kolem u? nad?vali a ?u?kali si, ?e d?l? volty, ?e u? jednou byl bit pro fale?nou hru, a?koliv byl to nejpoctiv?j?? hr??, a sypali tam korunku za korunkou. U? tam bylo p?t set korun. Hostinsk? to nevydr?el. M?l pr?v? p?ichystan? pen?ze do pivovaru, tak je vzal, p?ised si, str?il nap?ed do toho po dvou stovk?ch, pak zahmou?il o?i, oto?il ?idli pro ?t?st? a ?ek, ?e to v?echno, co je v banku, hop?. ,Hrajeme,` pov?d?, ,s votev?en?ma kartama.` Starej Vejvoda byl by j? nev?m co dal za to, aby te? prohr?l. V?ichni se divili, kdy? oto?il a uk?zala se sedma, a on si ji nechal. Hostinsk? se sm?l pod fousy, pon?vad? m?l jednadvacet. P?i?la druh? sedma star?mu Vejvodovi, a on si ji taky nechal. ,Te? p?ijde eso nebo des?tka,` ?ekl hostinsk? j?zliv?, ,vsad?m krk, pane Vejvodo, ?e budete trop: Bylo ohromn? ticho, Vejvoda oto??, a vona se objev? t?et? sedmi?ka. Hostinskej zbledl jako k??da, byly to jeho posledn? pen?ze, vode?el do kuchyn? a za chvilku p?ib?hne kluk, kterej se u n?ho u?il, abychom ?li pana hostinsk?ho u??znout, ?e prej vis? na klice u okna. Tak jsme ho od??zli, vzk??sili a hr?lo se d?l. U? nikdo nem?l ??dn? pen?ze, v?echno to bylo v banku p?ed Vejvodou, kterej jen ??kal: ,Mal?, ?patn? dom?` a za ?iv?ho boha cht?l bejt trop, ale pon?vad? musel vot??et svoje karty a vylo?it na st?l, nemoh d?lat ??dnej podvod a schv?ln? p?et?hnout. V?ichni byli u? nad jeho ?t?st?m blb? a ud?lali si to tak, ?e kdy? u? nemaj? pen?ze, ?e tam budou d?vat svoje ?pisy. Trvalo to kolik hodin a p?ed star?m Vejvodou rostly tis?ce a tis?ce. Kominickej mistr byl u? do banku dlu?en p?es p?ldruh?ho mili?nu, uhl?? ze Zderazu asi mili?n, domovn?k ze Stolet? kav?rny 800 000 korun, jeden medik p?es dva mili?ny. Jenom v pince bylo p?es t?i sta tis?c na sam?ch ?tr?k?ch pap?ru. Starej Vejvoda zkou?el to v?elijak. Chodil po??d na z?chod a v?dycky to dal jin?mu, aby to vzal za n?ho, a kdy? se vr?til, hl?sili mu, ?e bral, ?e mu p?i?lo jednadvacet. Poslali pro nov? karty, a zas to nebylo nic platn?. Kdy? se Vejvoda zastavil na patn?cti, tak m?l ten druhej ?trn?ct. V?ichni se d?vali vztekle na star?ho Vejvodu a nejv?c l?te?il jeden dla?di?, kerej do toho v?eho v?udy dal na hotovosti vosum korun. Ten votev?en? prohl?sil, ?e takovej ?lov?k, jako je Vejvoda, by nem?l chodit po sv?t? a m?l by se zkopat, vyhodit a utopit jako ?t?n?. To si nedovedete p?edstavit to zoufalstv? star?ho Vejvody. Kone?n? p?i?el na n?pad. ,J? jdu na z?chod,` pov?d? komin?kovi, ,vezm?te to za mne, pane mist?e: A jen tak bez klobouku vyb?h na ulici a p??mo do Mysl?kovy ulice pro str??n?ky. Na?el patrolu a ozn?mil j?, ?e v tej a tej hospod? hrajou hazardn? hru. Str??n?ci ho vyzvali, aby ?el nap?ed, ?e p?ijdou hned za n?m. Vr?til se tedy a hl?sili mu, ?e zat?m medik prohr?l p?es dva mili?ny a domovn?k p?es t?i. Do pinky ?e dali ?pis na p?t set tis?c korun. Za chv?li vrazili tam str??n?ci, dla?di? vyk?ik: ,Spas se, kdo m??e?,` ale nebylo to nic platn?. Zabavili bank, vedli v?echny na policii. Uhl?? ze Zderazu se zprotivil, tak ho p?ivezli v ko?atince. V banku bylo v dlu?n?ch ?pisech p?es p?l miliardy a na hotov?ch pen?z?ch patn?ct set. ,Tohle jsem je?t? ne?ral,` ?ekl policejn? inspektor, kdy? vid?l takov? z?vratn? sumy, ,tohle je hor?? ne? Monte Carlo.` Z?stali tam v?ichni a? na star?ho Vejvodu do r?na. Vejvodu jako udava?e pustili a sl?bili, ?e dostane z?konnou jednu t?etinu odm?ny ze zabaven?ho banku, asi p?es sto ?edes?t mili?n?, von se ale do r?na z toho zbl?znil a r?no chodil po Praze vobjedn?vat si nedobytn? pokladny na tucty. Tomu se ??k? ?t?st? v kart?ch."
Potom ?el ?vejk va?it grog a dopadlo to tak, ?e poln? kur?t, kdy? v noci poda?ilo se ?vejkovi dopravit ho s n?mahou na postel, zaslzel a za?tkal:
"Prodal jsem t?, kamar?de; hanebn? prodal. Prokl?nej mne, bij, dr??m. Hodil jsem t? napospas. Nemohu se ti pod?vat do o??. Dr?sej mne, kousej, ni?. Nezaslou??m nic lep??ho. V??, co jsem?"
A poln? kur?t, zabo?uje uplakanou tv?? do pol?t??e, ?ekl ti?e, jemn?m, m?kk?m hlasem: "Jsem bezcharaktern? padouch," a usnul, jako kdy? ho hod? do vody.
Druh? den poln? kur?t, vyh?baje se ?vejkovu pohledu, ode?el ?asn? r?no a vr?til se a? v noci s n?jak?m tlust?m infanteristou.
"Uka?te mu, ?vejku," ?ekl, vyh?baje se op?t ?vejkovu pohledu, "kde co le??, aby byl orientov?n, a pou?te ho, jak se va?? grog. R?no se hlaste u nadporu??ka Luk??e."
?vejk s nov?m mu?em str?vili p??jemn? noc va?en?m grogu. K r?nu st?l tlust? infanterista sotva na nohou a pobru?oval si jen podivnou sm?s z r?zn?ch n?rodn?ch p?sn?, kter? se mu spletly dohromady: "Okolo Chodova te?e vodi?ka, ?enkuje tam m? mil? pive?ko ?erven?. Horo, horo, vysok? jsi, ?ly panenky silnic?, na B?l? ho?e sedl??ek o?e."
"Vo tebe nem?m strach," ?ekl ?vejk, "s takov?m nad?n?m se u feldkur?ta udr???."
Tak se stalo, ?e to dopoledne uvid?l nadporu??k Luk?? ponejprv poctivou a up??mnou tv?? dobr?ho voj?ka ?vejka, kter? mu hl?sil: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem ten ?vejk prohranej panem feldkur?tem v kart?ch."
2
Instituce d?stojnick?ch sluh? je prastar?ho p?vodu. Zd? se, ?e ji? Alexandr Macedonsk? m?l sv?ho pucfleka. Jisto v?ak je, ?e v dob? feudalismu vystupovali v t? ?loze ?oldn??i ryt???. ??m byl Sandro Panza Dona Quijota? Div?m se, ?e historie vojensk?ch sluh? nebyla doposud nik?m seps?na. Na?li bychom tam, ?e v?voda z Almav?ru sn?dl sv?ho vojensk?ho sluhu p?i oble?en? Toleda z hladu bez soli, o ?em? v?voda s?m p??e ve sv?ch pam?tech, vypravuje, ?e jeho sluha m?l maso jemn?, k?ehk?, vl??n?, chut? se podobaj?c? n??emu mezi ku?ec?m a osl?m.
Ve star? ?v?bsk? knize o um?n? vojensk?m nal?z?me t?? pokyny pro vojensk? sluhy. Pucflek star? doby m?l b?ti zbo?n?, ctnostn?, pravdomluvn?, skromn?, state?n?, odv??n?, poctiv?, pracovit?. Zkr?tka m?l to b?t vzor ?lov?ka. Nov? doba na tomto typu zm?nila mnoho. Modern? fajfka neb?v? oby?ejn? ani zbo?n?, ani ctnostn?, ani pravdomluvn?. L?e, podv?d? sv?ho p?na a prom??uje velice ?asto ?ivot sv?ho velitele v prav? peklo. Je to lstiv? otrok, vym??lej?c? si nejr?zn?j?? z?ludn? triky, aby ztrp?il sv?mu p?novi ?ivot. Mezi touto novou generac? pucflek? nenajdou se tac? ob?tav? tvorov?, kte?? by se dali sn?st sv?mi p?ny bez soli jako ?lechetn? Fernando v?vody z Almav?ru. Na druh? stran? vid?me, ?e velitel?, z?pas?ce na ?ivot a na smrt se sv?mi sluhy nov? doby, pou??vaj? nejrozmanit?j??ch prost?edk?, aby udr?eli svou autoritu. B?v? to jist? druh hr?zovl?dy. Roku 1912 byl v ?t?rsk?m Hradci proces, p?i kter?m vynikaj?c? ?lohu hr?l jeden hejtman, kter? ukopal sv?ho pucfleka. Byl tenkr?t osvobozen, pon?vad? to ud?lal teprve podruh?. V n?zorech t?ch p?n? nem? ?ivot pucfleka ??dn? ceny. Je to p?edm?t pouze, v mnoh?m p??pad? fackovac? pan?k, otrok, slu?ka pro v?echno. Nen? pak divu, ?e takov? postaven? vy?aduje od otroka, aby byl vychytral?, lstiv?. Jeho postaven? na na?? planet? mo?no srovnat jen s utrpen?m pikol?k? za star?ch dob, vychov?van?ch k sv?domitosti pohlavky a mu?en?m.
B?vaj? v?ak p??pady, ?e pucflek vy?ine se na favorita, a tu st?v? se hr?zou roty, batali?nu. V?echny ?ar?e sna?? se ho podpl?cet. On rozhoduje o dovolen?, on se m??e p?imluvit, aby to u raportu dopadlo dob?e.
Tito favoriti b?vali za v?lky odm??ov?ni velk?mi ? mal?mi st??brn?mi medaliemi za state?nost a chrabrost.
U 91. pluku znal jsem jich n?kolik. Jeden pucflek dostal velkou st??brnou proto, ?e um?l b?je?n? p?ct husy, kter? kradl. Druh? dostal malou st??brnou, pon?vad? z domova dost?val n?dhern? z?silky aprovizace, tak?e jeho p?n v dob? nejv?t??ho hladu p?ecpal se tak, ?e nemohl chodit.
A n?vrh na jeho odm?n?n? medaliemi stylizoval jeho p?n takto:
"Za to, ?e v boj?ch, projevuje neoby?ejnou state?nost a chrabrost, opovrhoval sv?m ?ivotem a neopou?t?l sv?ho d?stojn?ka ani na krok pod silnou palbou nastupuj?c?ho nep??tele."
A on zat?m n?kde v t?lu plundroval kurn?ky. V?lka zm?nila pom?r pucfleka k p?novi a u?inila z n?ho nejnen?vid?n?j??ho tvora mezi mu?stvem. Pucflek m?l v?dy celou konzervu, kdy? jedna byla rozd?v?na p?ti mu??m. Jeho poln? l?hev byla v?dy plna rumu nebo ko?aku. Cel? den takov? tvor ?v?kal ?okol?du a ?ral d?stojnick? sladk? suchary, kou?il cigarety sv?ho d?stojn?ka, kuchtil, va?il cel? hodiny a nosil extrabl?zu.
D?stojnick? sluha byl s ordonanc? v nejd?v?rn?j??m styku a ud?loval mu hojn? odpadky ze sv?ho stolu a ze v?ech t?ch v?hod, kter? m?l. Do triumvir?tu p?ib?ral si je?t? ??etn?ho ?ikovatele. Tato trojka, ?ij?c? v bezprost?edn?m styku s d?stojn?kem, znala v?echny operace i v?le?n? pl?ny.
Ten ?varm byl v?dy nejl?pe informov?n, kdy to za?ne, jeho? des?tn?k kamar?dil s d?stojnick?m sluhou.
Kdy? ten ?ekl: "Ve dv? t?icet p?t budem br?t roha," tak p?esn? ve dv? t?icet p?t rakou?t? voj?ci za?ali se odpout?vat od nep??tele.
D?stojnick? sluha byl v nejintimn?j??ch styc?ch s poln? kuchyn? a potloukal se velice r?d u kotle a porou?el si, jako by byl v restauraci a m?l p?ed sebou j?deln? l?stek.
"J? chci ?ebro," ??kal ke kucha?i, "v?era jsi mn? dal oh??ku. P?idej mn? taky kousek jater do pol?vky, v??, ?e slezinu ne?eru."
A nejvelkolep?j??m byl pucflek v d?l?n? paniky. P?i bombardov?n? pozic srdce mu padalo do kalhot. Nal?zal se v tu dobu se sv?mi a sv?ho p?na zavazadly v nejbezpe?n?j?? blind??i a ukr?val hlavu pod deku, aby ho gran?t nena?el, a nem?l jin?ho p??n?, ne? aby jeho p?n byl ran?n a on se dostal s n?m do t?lu, do z?zem?, hodn? hluboko.
Paniku p?stoval soustavn? s jist?m tajn?stk??stv?m. "Mn? se zd?, ?e skl?daj? telefon," sd?loval d?v?rn? po ?varmech. A byl ??astn?, kdy? mohl ??ct: "U? ho slo?ili."
Nikdo tak r?d neustupoval jako on. V tom okam?iku zapom?nal, ?e svi?t? mu nad hlavou gran?ty a ?rapnely, a prob?ral se ne?navn? se zavazadly ke ?t?bu, kde st?lo vozatajstvo. M?l r?d rakousk? tr?n a neoby?ejn? r?d se vozil. Pou??val v nejhor??ch p??padech i sanitn?ch dvoukolek. Kdy? musel j?t p??ky, d?lal dojem nejzni?en?j??ho ?lov?ka. V takov?m p??pad? nechal zavazadla sv?ho p?na v z?kopech a t?hl jen sv?j majetek.
Stal-li se takov? p??pad, ?e se d?stojn?k zachr?nil ?t?kem p?ed zajet?m a on tam z?stal, neopomenul d?stojnick? sluha v ??dn?m p??pad? od vl?knout do zajet? i zavazadla sv?ho p?na. Ona 209 p?e?la v jeho majetek, na kter?m lp?l s celou du??.
Vid?l jsem jednoho zajat?ho d?stojnick?ho sluhu, kter? od Dubna ?el s druh?mi p??ky a? do D?rnice za Kyjevem. M?l s sebou krom? sv?ho bafochu a batochu sv?ho d?stojn?ka, kter? p?ed zajet?m utekl, je?t? p?t ru?n?ch kuf??k? r?zn?ho tvaru, dv? pokr?vky a pol?t??, krom? n?jak?ho zavazadla, kter? nesl na hlav?. St??oval si, ?e mu koz?ci dva kufry ukradli.
Nikdy nezapomenu toho ?lov?ka, kter? se tak mo?il s t?m celou Ukrajinou. Byl to ?iv? ?pedit?rsk? v?z a nemohu si vysv?tlit, jak to mohl un?st a t?hnout kolik set kilometr? a potom jeti s t?m a? do Ta?kentu, opatrovat to a um??t na sv?ch zavazadlech na skvrnit? tyf v zajateck?m t?bo?e.
Dnes jsou d?stojni?t? sluhov? roztrou?eni po cel? na?? republice a vypravuj? o sv?ch hrdinn?ch skutc?ch. Oni ?turmovali Sokal, Dubno, Ni?, Piavu. Ka?d? z nich je Napoleonem: "Pov?dal jsem na?emu obrstovi, aby telefonoval do ?t?bu, ?e u? to m??e za??t "
Pov?t?in? byli reakcion??i a mu?stvo je nen?vid?lo. N?kte?? don??eli a bylo pro n? zvl??tn?m pot??en?m, kdy? se mohli d?vat, jak n?koho uvazuj?.
Vyvinuli se ve zvl??tn? kastu. Jich sobectv? neznalo mez?.
3
Nadporu??k Luk?? byl typem aktivn?ho d?stojn?ka zch?tral? rakousk? monarchie. Kadetka vychovala z n?ho oboj?iveln?ka. Mluvil n?mecky ve spole?nosti, psal n?mecky, ?etl ?esk? kn??ky, a kdy? vyu?oval ve ?kole jednoro?n?ch dobrovoln?k?, sam?ch ?ech?, ??kal jim d?v?rn?: "Bulme ?e?i, ale nemus? o tom nikdo v?d?t. J? jsem taky ?ech."