"J? m?m velice r?d psy," ?ekl nadporu??k, "n?kte?? moji kamar?di, kte?? jsou na front?, maj? s sebou psy a psali mn?, ?e jim ta v?lka ve spole?nosti takov?ho v?rn?ho a oddan?ho zv??ete velice dob?e ub?h?. Vy zn?te tedy dob?e v?echny druhy ps? a douf?m, ?e kdybych m?l psa, ?e byste ho ??dn? o?et?oval. Jak? druh podle va?eho m?n?n? je nejlep??? Mysl?m toti? psa jako spole?n?ka. M?l jsem jednou st?jov?ho pin?e, ale nev?m..."
"Podle m?ho m?n?n?, pane obrlajtnant, je st?jov? pin? velice mil? pes. Ka?d?mu se pravda nel?b?, pon?vad? m? ?t?tiny a takov? tvrd? vousy na tlam?, ?e vypad? jako propu?t?nej trestanec. Je tak vo?klivej, a? je kr?snej, a p?itom je chytrej. Kam se na n?j hrabe takovej pitomej bernard?n. Je je?t? chyt?ej?? ne? foxteri?r. J? jsem znal jednoho..."
Nadporu??k Luk?? pod?val se na hodinky a p?eru?il ?vejk?v rozhovor:
"U? je pozd?, mus?m se j?t vyspat. Z?tra m?m op?t slu?bu, tak m??ete cel? den v?novat tomu, abyste na?el n?jak?ho st?jov?ho pin?e."
?el spat a ?vejk v kuchyni lehl si na pohovku a ?etl je?t? noviny, kter? nadporu??k s sebou p?inesl z kas?ren.
"Tak vida," ?ekl pro sebe ?vejk, sleduje se z?jmem p?ehled denn?ch ud?lost?, "sult?n vyznamenal c?sa?e Vil?ma v?le?nou medali?, a j? nem?m dosud ani malou st??brnou."
Zamyslil se a vysko?il: "M?lem byl bych zapomn?l..."
?vejk ?el do pokoje k nadporu??kovi, kter? ji? tvrd? usnul, a vzbudil ho:
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e nem?m ??dn? rozkaz stran t? ko?ky."
A rozespal? nadporu??k v polosn?n? p?evr?til se na druhou stranu a zabru?el: "T?i dny kas?rn?ka!" a spal d?l.
?vejk ti?e ode?el z pokoje, vyt?hl ne??astnou ko?ku zpod pohovky a ?ekl k n?: "M?? t?i dny kas?rn?ka, abtreten!"
A angorsk? ko?ka si op?t vlezla pod pohovku.
4
?vejk se pr?v? chystal, ?e se p?jde poohl?dnout po n?jak?m st?jov?m pin?i, kdy? mlad? d?ma zazvonila a p??la si mluvit s nadporu??kem Luk??em. Vedle n? le?ely dva t??k? kufry a ?vejk zahl?dl je?t? na schodech ?epici posluhy sch?zej?c?ho ze schod?.
"Nen? doma," ?ekl tvrd? ?vejk, ale mlad? d?ma byla j?? v p?eds?ni a kategoricky p?ik?zala ?vejkovi: "Odneste kufry do pokoje!"
"Bez svolen? pana nadporu??ka to nejde," ?ekl ?vejk, "pan nadporu??k p?ik?zal, ?e nikdy nem?m nic bez n?ho d?lat."
"Vy jste se zbl?znil," zvolala mlad? d?ma, "j? jsem p?ijela k panu nadporu??kovi na n?v?t?vu."
"O tom mn? nen? docela nic zn?mo," odpov?d?l ?vejk, "pan nadporu??k je ve slu?b?, vr?t? se a? v noci a j? dostal rozkaz naj?t st?jov?ho pin?e. Vo ??dn?ch kufrech a vo ??dn? d?m? nic nev?m. Te? zav?u byt, tak bych prosil, abyste laskav? vode?la. Mn? nen? nic vozn?men?ho a ??dnou ciz? osobu, kterou nezn?m, zde nem??u nechat v byt?. Jako jednou u n?s v ulici u cukr??e B?l?ick?ho nechali jednoho ?lov?ka, a on si votev?el ?atn?k a utek. - J? t?m nemysl?m nic zl?ho o v?s," pokra?oval ?vejk, kdy? vid?l, ?e mlad? d?ma se tv??? zoufale a pl??e, "ale rozhodn? zde nem??ete z?stat, to p?ece uzn?te, pon?vad? celej byt je mn? sv??enej a j? jsem za ka?dou mali?kost zodpov?dnej. Proto v?s je?t? jednou ??d?m velice laskav?, abyste se zbyte?n? nenam?hala. Dokud nedostanu rozkaz od pana nadporu??ka, nezn?m bratra. Je mi opravdu l?to, ?e mus?m s v?mi takhle mluvit, ale na vojn? mus? b?t po??dek."
Mezit?m se mlad? d?ma trochu vzpamatovala. Vyt?hla z kabelky nav?t?venku, napsala n?kolik ??dk? tu?kou, vlo?ila do roztomil? mal? ob?lky a ?ekla st?sn?n?: "Doneste to panu nadporu??kovi, j? zde zat?m po?k?m na odpov??. Zde m?te p?t korun od cesty."
"Z toho nekouk? nic," odpov?d?l ?vejk; ura?en ne?stupnost? nenad?l?ho hosta, "nechte si t?ch p?t korun, jsou zde na ?idli, a jestli chcete, poj?te s sebou ke kas?rn?m, po?kejte na mne, j? to va?e psan??ko odevzd?m a p?inesu odpov??. Ale abyste zat?m zde ?ekala, to rozhodn? nejde."
Po t?ch slovech vt?hl kufry do p?eds?n?, a rachot? kl??i jako n?jak? z?meck? kl??n?k, ?ekl v?znamn? u dve??: "Zav?r?me."
Mlad? d?ma beznad?jn? vy?la na chodbu, ?vejk zav?el dve?e a ?el nap?ed. N?v?tevnice capala jako pejsek za n?m a dohonila ho, a? kdy? ?vejk si za?el kupovat cigarety do trafiky.
?la nyn? vedle n?ho a sna?ila se nav?zat rozhovor:
"Odevzd?te to jist??"
"Odevzd?m, kdy? jsem ?ek."
"A najdete pana nadporu??ka?"
"To nev?m."
?li op?t vedle sebe ml?ky, a? za hodnou chv?li jeho spole?nice op?t za?ala hovo?it:
"Mysl?te tedy, ?e pana nadporu??ka nenajdete?"
"To nemysl?m."
"A kde mysl?te ?e by mohl b?t?"
"To nev?m."
T?m byl na hodnou chv?li rozhovor p?etr?en, a? op?t bylo v n?m pokra?ov?no ot?zkou mlad? d?my: "Neztratil jste to psan??"
"Doposud jsem ho neztratil."
"Tedy ho jist? odevzd?te panu nadporu??kovi?"
"Ano."
"A najdete ho?"
"U? jsem ?ek, ?e nev?m," odpov?d?l ?vejk, "to se div?m, jak m??ou b?t lidi tak zv?dav? a neust?le se pt?t na jednu v?c. To je, jako kdybych j? na ulici ka?d?ho druh?ho zastavil a ptal se ho, kolik?t?ho je."
T?m byl nadobro ukon?en pokus dohovo?it se se ?vejkem a dal?? cesta do kas?ren ?la v naprost?m ml?en?. Jedin? kdy? ji? st?li u kas?ren, ?vejk vyzval mladou d?mu, aby po?kala, a dal se do hovoru s voj?ky ve vratech o vojn?, z ?eho? musela m?t mlad? d?ma n?ramnou radost, pon?vad? chodila nerv?zn? po chodn?ku a tv??ila se velice ne??astn?, kdy? vid?la, ?e ?vejk pokra?uje ve sv?ch v?kladech s tak hloup?m v?razem, jak? bylo mo?no vid?t t?? na fotografii uve?ejn?n? v t? dob? v Kronice sv?tov? v?lky: "Rakousk? n?sledn?k tr?nu rozmlouv? se dv?ma letci sest?eliv??mi rusk? aeropl?n."
?vejk posadil se na lavici ve vratech a vykl?dal, ?e v bitevn? front? karpatsk? se ?toky vojska ztroskotaly, na druh? stran? v?ak ?e velitel P?emy?lu gener?l Kusmanek p?ijel do Kyjeva a ?e za n?mi z?stalo v Srbsku jeden?ct op?rn?ch bod? a ?e Srbov? dlouho nevydr?? ut?kat za na?imi voj?ky.
Potom pustil se do kritiky jednotliv?ch zn?m?ch boj? a objevil novou ?pan?lskou vesnici, ?e ze v?ech stran obklopen? odd?l mus? se vzd?t.
Kdy? se dost nahovo?il, uznal za vhodn? vyj?t ven a zoufal? d?m? ??ci, ?e hned p?ijde, aby nikam neodch?zela, a ?el nahoru do kancel??e, kde na?el nadporu??ka Luk??e, kter? pr?v? jednomu poru??kovi lu?til n?jak? sch?ma z?kop? a vyt?kal mu, ?e neum? kreslit a nem? o geometrii ani pon?t?. "Vid?te, takhle se to m? nakreslit. M?me-li k dan? p??mce nar?sovat p??mku kolmou, mus?me nar?sovati takovou, kter? s n? tvo?? prav? ?hel. Rozum?te? V takov?m p??pad? povedete z?kopy spr?vn? a nepovedete je k nep??teli. Z?stanete od n?ho ?est set metr?. Ale jak vy jste to kreslil, vrazil byste na?i pozici do nep??telsk? linie a st?l byste se sv?mi z?kopy kolmo nad nep??telem, a vy pot?ebujete ?hel vypoukl?. To je p?ece tak jednoduch?, nen?-li? pravda?"
A poru??k v z?loze, v civilu pokladn?k n?jak? banky, st?l nad t?mi pl?ny cel? zoufal?, nerozum?l ni?emu a opravdu si oddychl, kdy? ?vejk p?istoupil k nadporu??kovi:
"Poslu?n? hl?s?m, pane nadporu??ku, ?e n?jak? d?ma v?m pos?l? toto psan? a ?ek? na odpov??." P?itom v?znamn? a d?v?rn? mrkal.
Co p?e?etl, neud?lalo na nadporu??ka p??zniv? dojem:
Lieber Heinrich! Mein Mann verfolgt mich. Ich
mu? unbedingt bei Dir ein paar Tage gastieren.
Dein Bursch ist ein gro?es Mistvieh. Ich bin ungl?cklich.
Deine Katy