Nadporu??k Luk??, vida, ?e sp?d rozmluvy zabo?uje do nep??jemnost?, odvedl op?t inteligentn?ho obchodn?ka s chmelem k map? boji?t?, a ukazuje na podtr?en? m?sta, ?ekl: "Zapomn?l jsem v?s upozornit na jednu velice zaj?mavou okolnost. Na tento velik? k jihoz?padu obr?cen? oblouk, kde tvo?? tato skupina hor velik? p?edmost?. Sem obr?cena jest ofenz?va spojenc?. Uzav?en?m t?to dr?hy, kter? p?edmost? spojuje s hlavn? obrannou lini? nep??tele, mus? b?t p?eru?eno spojen? mezi prav?m k??dlem a severn? arm?dou na Visle. Je v?m to nyn? jasn??"
Obchodn?k s chmelem odpov?d?l, ?e jest mu v?e ?pln? jasn?, a ob?vaje se ve sv? taktnosti, aby to, co ?ekl, nebylo pova?ov?no za nar??ku, zm?nil se, vraceje se na sv? m?sto: "N?? chmel v?lkou ztratil odbyti?t? v cizin?. Pro chmel je nyn? ztracena Francie, Anglie, Rusko i Balk?n. Je?t? pos?l?me chmel do It?lie, ale ob?v?m se, ?e se It?lie tak? do toho zam?ch?. Ale pak, a? to vyhrajem, budem si diktovat ceny za zbo?? my."
"It?lie zachov?v? p??snou neutralitu," t??il ho nadporu??k, "to je..."
"Tak pro?, nep?izn?, ?e je v?z?na trojspolkovou smlouvou mezi Rakousko-Uherskem a N?meckem?" rozkatil se n?hle obchodn?k s chmelem, kter?mu najednou p?i?lo v?echno do hlavy, chmel, ?ena, v?lka, "j? ?ekal, ?e It?lie vyt?hne polem proti Francii a proti Srbsku. Pak by v?lka u? byla u konce. Chmel mn? ve skladi?t?ch hnije, uz?v?rky dom?c? jsou slab?, export rovn? se nule, a It?lie zachov?v? neutralitu. Pro? It?lie obnovovala je?t? v roce 1912 s n?mi trojspolek? Kde je italsk? ministr zahrani?n?ch z?le?itost? mark?z di San Giuliano? Co d?l? ten p?n? Sp? nebo co? V?te, jak? jsem m?l do vojny ro?n? obrat a jak? m?m dnes? - Nemyslete si, ?e nesleduji ud?losti," pokra?oval, d?vaje se zu?iv? na nadporu??ka, kter? klidn? vypou?t?l z ?st kole?ka cigaretov?ho d?mu, kter? st?hala jedno druh? a rozb?jela je, co? sledovala pan? Katy s velk?m z?jmem, "pro? N?mci ode?li zp?t ku hranic?m, kdy? byli ji? u Pa???e? Pro? zas se vedou mezi M?sou a Moselou prudk? d?lost?eleck? boje? V?te, ?e v Combres a Wo(wru u Marche sho?ely t?i pivovary, kam jsem pos?lal ro?n? p?es p?t set ?ok? chmele? A sho?el i ve Vog?z?ch Hartmansweilersk? pivovar, je srovn?n se zem? ohromn? pivovar v Niederaspachu u Mylh?z. To m?te ztr?ty 1200 ?ok? chmele pro mou firmu ro?n?. ?estkr?t bojovali N?mci s Belgi?any o pivovar Klosterhoek, to m?te ztr?tu 350 ?ok? chmele ro?n?."
Nemohl d?le roz?ilen?m mluvit, jen vstal, p?istoupil k ?en? a ?ekl: "Katy, ty pojede? okam?it? se mnou dom?. Obl?kej se. - Mne v?echny ty ud?losti tak roz?iluj?," ?ekl po chv?li omluvn?m t?nem, "b?val jsem kdysi ?pln? klidn?m."
A kdy? ode?la se obl?knout, ti?e ?ekl k nadporu??kovi: "Nevyv?d? to ponejprv. Loni ujela s jedn?m suplentem a na?el jsem je a? v Z?h?ebu. Ud?lal jsem p?i t? p??le?itosti v m?stsk?m pivova?e v Z?h?eb? uz?v?rku na ?est set ?ok? chmele. Ba, jih byl v?bec zlat?m dolem. N?? chmel ?el a? do Ca?ihradu. Dnes jsme napolo zni?eni. Jestli vl?da omez? v?robu piva, zasad? n?m posledn? r?nu."
A zapaluje si nab?dnutou cigaretu, ?ekl zoufale: "Jedin? Var?ava odb?rala 2370 ?ok? chmele. Nejv?t?? pivovar je tam augusti?nsk?. Z?stupce b?val u m? na n?v?t?v? ka?doro?n?, To je k zouf?n?. Je?t? dob?e, ?e nem?m d?ti."
Tento logick? z?v?r ka?doro?n? n?v?t?vy z?stupce augusti?nsk?ho pivovaru z Var?avy zp?sobil, ?e se nadporu??k jemn? usm?l, co? obchodn?k s chmelem post?ehl, a proto vykl?dal d?l: "Uhersk? pivovary v ?oproni a ve Velk? Kani?i odb?raly pro sv? exportn? piva, kter? vyv??ely a? do Alexandrie, u m? firmy ro?n? pr?m?rem tis?c ?ok? chmele. Dnes odm?taj? jakoukoliv objedn?vku kv?li blok?d?. Nab?z?m jim chmel o t?icet procent lacin?j??, a neobjedn?vaj? ani jeden ?ok. Stagnace, ?padek, miz?rie a je?t? k tomu dom?c? starosti."
Obchodn?k s chmelem se odml?el a ml?en? p?eru?ila pan? Katy, p?ipraven? na cestu: "Jak to ud?l?me s m?mi kufry?"
"P?ijedou pro n?, Katy," ?ekl spokojen? obchodn?k s chmelem, raduje se nakonec, ?e skon?ilo v?e bez v?stupu a pohor?liv? sc?ny, "jestli chce? je?t? obstarat n?jak? n?kupy, je nejvy??? ?as, abychom ?li. Vlak jede ve dv? dvacet."
Oba rozlou?ili se p??telsky s nadporu??kem a obchodn?k s chmelem byl tak r?d, ?e u? je to odbyto, ?e na rozchodu, v p?eds?ni, ?ekl k nadporu??kovi: "Jestli, nedej b?h, byl byste na vojn? ran?n, p?ije?te k n?m na zotavenou. Budeme v?s co nejpe?liv?ji opatrovat."
Vr?tiv se do lo?nice, kde pan? Katy se obl?kala na cestu, na?el nadporu??k na umyvadle 400 korun a tento l?stek:
Pane nadporu??ku! Nezastal jste se mne p?ed tou
opic?, m?m mu?em, idiotem prvn?ho ??du. Dovolil
jste, aby mne odvl?kl s sebou jako n?jakou v?c,
kterou zapomenul v byt?. P?itom dovolil jste si
ud?lat pozn?mku, ?e jste mn? nab?dl
pohostinstv?. Douf?m, ?e jsem v?m nezp?sobila
v?t?? ?traty ne? p?ilo?en?ch 400 koruny o kter?
pros?m byste se rozd?lil se sv?m sluhou.
Nadporu??k Luk?? chv?li st?l s l?stkem v ruce a pak jej pomalu roztrhal. S ?sm?vem pod?val se na pen?ze le??c? na umyvadle, a vida, ?e v roz?ilen? zapomn?la h?eb?nek do vlas? na stolku, kdy? si p?ed zrcadlem upravovala vlasy, ulo?il jej mezi sv? feti?istick? relikvie.
?vejk se vr?til po poledni. ?el hledat st?jov?ho pin?e pro nadporu??ka.
"?vejku," ?ekl nadporu??k, "m?te ?t?st?. Ta d?ma, kter? u mne bydlila, je u? pry?. Odvezl ji pan man?el. A za v?echny slu?by, kter? jste j? prok?zal, nechala v?m na umyvadle 400 korun. Mus?te j? p?kn? pod?kovat, respektive jej?mu panu choti, pon?vad? jsou to jeho pen?ze, kter? vzala s sebou na cestu. J? v?m nadiktuji psan?."
Nadiktoval mu:
"Velect?n? pane! Ra?te vy??dit nejsrde?n?j?? d?k za 400 korun, kter? mn? darovala va?e pan? cho? za slu?by, kter? jsem j? prok?zal p?i jej? n?v?t?v? v Praze. V?e, co jsem pro ni ud?lal, u?inil jsem ochotn?, a proto nemohu p?ijmouti tento obnos a zas?l?m jej... - Nu jen pi?te d?l, ?vejku, copak sebou tak vrt?te? Kde jsem to p?estal?"
"A zas?l?m jej...," ?ekl t?esouc?m se hlasem, pln?m tragiky, ?vejk.
"Dob?e tedy: zas?l?m jej nazp?tek s uji?t?n?m sv? nejhlub?? ?cty. Uctiv? pozdrav a ruky pol?ben? milostiv? pan?. Josef ?vejk, d?stojnick? sluha u nadporu??ka Luk??e. Hotovo?"
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, je?t? sch?z? datum."
"20. prosince 1914. Tak a te? napi?te ob?lku a vezm?te t?ch 400 korun a odnesete je na po?tu a po?lete na tuto adresu."
A nadporu??k Luk?? po?al si vesele pohvizdovat ?rii z operety Rozveden? pan?.
"Je?t? n?co, ?vejku," ot?zal se nadporu??k, kdy? ?vejk odch?zel na po?tu, "co je s t?m psem, kter?ho jste ?el hledat?"
"M?m jednoho v p?cu, pane obrlajtnant, n?ramn? hezk? zv??e. Ale bude to t??k? ho dostat. Zejtra douf?m ?e ho snad p?ece p?ivedu. Kou?e."
6
Posledn?ho slova nadporu??k Luk?? nezaslechl, a bylo p?ece tak d?le?it?. "Kousala ta potvora o v?echno pry?," cht?l je?t? jednou opakovat ?vejk, ale nakonec si pomyslil: "Co je vlastn? nadporu??kovi do toho. Chce psa, tak ho dostane."
Nen? to ov?em lehkou v?c? ??ci: "P?ive?te mn? psa!" Majitel? ps? jsou na sv? psy velice opatrn?, a nemus? to b?t pr?v? ?istokrevn? pes. I toho vo???ka, kter? nic jin?ho ned?l?, ne? ?e n?jak? sta?ence zah??v? nohy, m? majitel r?d a ned? mu ubl??it.
Pes s?m mus? m?t instinkt, zejm?na je-li ?istokrevn?, ?e jednoho kr?sn?ho dne bude sv?mu p?novi odcizen. ?ije neust?le ve strachu, ?e bude ukraden, ?e mus? b?t ukraden. Pes se kup??kladu vzd?l? od sv?ho p?na na proch?zce, je zpo??tku vesel?, dov?div?. Hraje si s druh?mi psy, leze na n? nemravn?, oni na n?ho, o?uch?v? patn?ky, vyzdvihuje no?i?ku na ka?d?m rohu i hokyn??ce na ko? s brambory, zkr?tka m? takovou radost ze ?ivota a sv?t zd? se mu b?t jist? kr?sn?m jako jinochovi po ??astn? maturit?.
Najednou v?ak pozorujete, ?e veselost jeho miz?, ?e pes vycituje, ?e se ztratil. A nyn? teprve p?ich?z? na n?ho ta prav? zoufalost. Pob?h? zd??en? po ulici, ?enich?, sku?? a v naprost? zoufalosti st?hne ohon mezi nohy, u?i d? dozadu a mete si to uprost?ed ulice kamsi do nezn?ma.
Kdyby mohl mluvit, tak by k?i?el: "Je???marj?, mne n?kdo ukradne."
Byli jste n?kdy v psinci a vid?li jste tam takov? ud??en? zjevy ps?? Ti v?ichni jsou ukradeni. Velkom?sto vychovalo zvl??tn? druh zlod?j?, kte?? ?iv? se v?hradn? kr?de?emi ps?. Jsou mal? druhy sal?nn?ch pejsk?, trpasli??, ratl??kov?, zcela nepatrn? rukavice, vejdou se do kapsy u svrchn?ku nebo do d?msk?ho ruk?vn?ku, kde se nos? s sebou. I odtud v?m ho chud?ka vyt?hnou. Zlou n?meckou dogu skvrnitou, kter? hl?d? zu?iv? na p?edm?st? vilu, ukradnou v noci. Policejn?ho psa ukradnou detektivovi p?ed nosem. Vedete si psa na ????e, p?est??hnou ji a u? jsou se psem pry? a vy se pitom? d?v?te na pr?zdnou ???ru. Pades?t procent ps?, kter? na ulici potk?v?te, m?nilo n?kolikr?t sv? p?ny, a ?asto po letech koup?te sv?ho vlastn?ho psa, kter?ho v?m jako ?t?n? ukradli, kdy? jste s n?m ?el na proch?zku. Nejv?t?? nebezpe?? b?ti ukradenu hroz? ps?m, kdy? je vyv?d?j?, aby vykonali malou i velkou t?lesnou pot?ebu. Zejm?na p?i posledn?m aktu se jich nejv?c ztr?c?. Proto se ka?d? pes p?i tom opatrn? kolem sebe rozhl???.
Jest n?kolik syst?m?, jak se kradou psi. Bud' p??mo, n?co na zp?sob kapesn? kr?de?e, nebo podvodn?m vyl?k?n?m ne??astn?ho tvora k sob?. Pes jest zv??e v?rn?, ale jen v ??tance neb v p??rodopise. Dejte o?ichat i nejv?rn?j??mu psu sma?enou ko?skou uzenku, a je ztracen. Zapomene na p?na, vedle kter?ho kr???, oto?? se a jde za v?mi, p?i?em? mu z tlamy tekou sliny a v p?edzv?sti a tu?en? velk? radosti nad uzenkou vrt? p??v?tiv? ocasem a protahuje nozdry jako nejbujn?j?? h?ebec, kdy? ho vedou ke klisn?.
Na Mal? Stran? u Z?meck?ch schod? je mal? v??ep piva. Jednoho dne sed?li tam v ?eru vzadu dva mu?i. Jeden voj?k a druh? civilista. Naklon?ni k sob? ?eptali si tajemn?. Vyhl??eli jako spiklenci z dob Ben?tsk? republiky.
"Ka?dej den ve vosum hodin," ?eptal civilista voj?kovi, "chod? s n?m slu?ka na roh Havl??kov?ho n?m?st? k parku. Ale von je potvora, kou?e o v?echno pry?. Ned? se pohladit."
A nakl?n?je se je?t? v?c k voj?kovi, za?eptal mu do ucha: "Ani bu?ta ne?ere."
"Sma?en?ho?" ot?zal se voj?k.
"Ani sma?en?ho."
Oba si odplivli.
"Co tedy ta potvora ?ere?"
"P?nb?hv? co. Voni jsou n?kte?? psi rozmazlen? a rozhej?kan? jako arcibiskup."
Voj?k s civilistou si ?ukli a civilista d?le ?eptal: "Jednou ode m? jeden ?ernej ?pic, kter?ho jsem pot?eboval pro psinec nad Klamovkou, necht?l taky vz?t bu?ta. Chodil jsem za n?m po t?i dny, a? u? jsem to nevydr?el a p??mo se zeptal t? pan?, co s t?m psem chodila na proch?zku, co vlastn? ten pes ?ere, ?e je tak p?knej. Pan? to zalichotilo a ?ekla, ?e m? nejrad?i kotlety. Tak jsem mu koupil ??zek. Mysl?m si, to je je?t? lep??. A vid??, mrcha pes si ho ani nev??m, ?e to bylo telec?. Byl ud?lanej na vep?ov? maso. Tak jsem musel mu koupit kotletu. Dal jsem mu ji o?ichat a b???m, pes za mnou. Pan? k?i?ela: ,Punt?ku, Punt?ku,` ale kdepak mile] Punt?k. Za kotletou b??el a? za roh, tam jsem mu dal ?et?zek na krk a druhej den u? byl v psinci nad Klamovkou. M?l pod krkem p?r b?lejch chlup?, skupinku, tu mu zamalovali na?erno a nikdo ho nepoznal. Ale vost?tn? psi, a ?e jich bylo hodn?, v?ichni ?li na ko?sk?ho sma?en?ho bu?ta. Ty bys ud?lal taky nejlep??, kdybys se j? voptal, co ten pes nejrad?ji ?ere; ty jsi voj?k, postavu m?? a vona ti to sp?? ?ekne. J? u? jsem se j? ptal, ale ona se na m? pod?vala, jako kdyby mne cht?la probodnout, a ?ekla: ,Co je v?m do toho: Vona nen? moc hezk?, je to vopice, ale s voj?kem bude mluvit."