"Fe??k st?jovej pro?. Pep? a s?l, dovopravdy ?istokrevnej, jako?e ty jse? ?vejk a j? Blahn?k. Mn? jde vo to, co ?ere, to mu d?m a p?ivedu ti ho."
Oba p??tel? si op?t ?ukli. Je?t? kdy? ?vejk se ?ivil prodejem ps? do vojny, Blahn?k mu je dod?val. Byl to zku?en? mu? a vypravovalo se o n?m, ?e kupoval pod rukou z pohodnice podez?el? psy a zas je prod?val d?l. M?l dokonce u? jednou vzteklinu a v Pasteurov? ?stavu ve V?dni byl jako doma. Nyn? pova?oval za svou povinnost nezi?tn? voj?kovi ?vejkovi pomoci. Znal v?echny psy v cel? Praze i okol?, a mluvil proto tak ti?e, aby se hostinsk?mu neprozradil, pon?vad? mu z hostince p?ed p?lrokem odnesl pod kab?tem ?t?n?, jezev??ka, kter?mu dal cucat ml?ko z d?tsk? l?hve, tak?e ho hloup? ?t?n? patrn? pova?ovalo za m?mu a ani nedutalo pod kab?tem.
Kradl ze z?sady jen ?istokrevn? psy a mohl b?t soudn?m znalcem. Dod?val do v?ech psinc? i soukrom?m osob?m, jak se to dalo, a ?el-li po ulici, tu na n?ho vr?eli psi, kter? kdysi ukradl, a kdy? st?l n?kde u v?kladn? sk??n?, ?asto n?jak? mstiv? pes vyzdvihl u n?ho za z?dy no?i?ku a pokropil mu kalhoty.
-
V osm hodin r?no druh?ho dne bylo vid?t dobr?ho voj?ka ?vejka chodit na rohu Havl??kova n?m?st? a parku. hekal na slu?ku se st?jov?m pin?em. Kone?n? se do?kal a kolem n?ho p?eb?hl vousat? pes, rozje?en?, ostrosrst?, s moudr?ma ?ern?ma o?ima. Byl vesel? jako v?ichni psi, kdy? si odbyli svou pot?ebu, a hnal se k vrabc?m sn?daj?c?m ko?sk? trus na ulici.
Pak p?e?la kolem ?vejka ta, kter? ho m?la na starosti. Byla to star?? d?vka se zp?sobn? do v?ne?ku zapleten?mi vlasy. Hv?zdala na psa a to?ila ?et?zkem a elegantn?m karab??em.
?vejk ji oslovil:
"Dovolte, sle?no, kudy se jde na ?i?kov?"
Zastavila se a pod?vala se na n?ho, mysl?-li to up??mn?, a dobr?ck? obli?ej ?vejk?v j? ?ekl, ?e opravdu ten voj??ek chce asi j?t na ?i?kov. V?raz jej? tv??e zm?kl a ona ochotn? mu vykl?dala, jak na ten ?i?kov p?jde.
"J? jsem teprve ned?vno do Prahy p?elo?enej," ?ekl ?vejk, "j? nejsem zdej??, j? jsem z venkova. Vy taky nejste z Prahy?"
"J? jsem z Vod?an."
"Tak jsme nedaleko od sebe," odpov?d?l ?vejk, "j? jsem z Protiv?na."
Tato znalost m?stopisu ?esk?ho jihu, nabyt? kdysi p?i man?vrech v tom kraji, naplnila srdce d?vky krajansk?m teplem.
"Tak zn?te v Protiv?n? na n?m?st? ?ezn?ka Pejchara?"
"Jakpak bych ho neznal."
"To je m?j bratr."
"Toho tam maj? u n?s v?ichni r?di," ?ekl ?vejk, "von je moc hodnej, ?slu?nej, m? dobr? maso a d?v? dobrou v?hu."
"Nejste vy Jare??v?" ot?zala se d?vka, za??naj?c sympatizovat s nezn?m?m voj??kem.
"Jsem."
"A kter?ho Jare?e, toho z Kr?e u Protiv?m, nebo z Ra?ic?"
"Z Ra?ic."
"Je?t? rozv??? pivo?"
"Po??d."
"Ale on u? mus? m?t hodn? p?es ?edes?t?"
"Vosuma?edes?t mu bylo letos na ja?e," odv?til klidn? ?vejk, "te? si zaopat?il psa a to se mu to jede. Pes mu sed? na voze. Zrovna takovej pes jako tamhleten, co hon? ty vrabce. Hezkej pejsek, moc p?knej."
"To je n??," vysv?tlovala mu jeho nov? zn?m?, "j? slou??m zde u pana obr?ta. Vy nezn?te na?eho pana obr?ta?"
"Zn?m, to je p?knej inteligent," ?ekl ?vejk, i "u n?s byl v Bud?jovic?ch taky takovej jeden obr?t."
"N?? p?n je p??snej, a jak posledn? se ??kalo, ?e n?m v Srbsku natloukli, tak p?i?el cele] vztekle] dom? a sh?zel v kuchyni v?echny tal??e a cht?l I mn? d?t vejpov??."
"Tak to je tedy v?? pejsek," p?eru?il ji ?vejk, "to je ?koda, ?e m?j obrlajtnant nem??e ??dn?ho psa vyst?t, j? m?m velice r?d psy." Odml?el se a n?hle vyrazil: "Ka?dej pes ale taky v?echno ne?ere."
"N?? Fox si stra?n? vyb?r?, jeden ?as necht?l v?bec j?st maso, a? te? op?t."
"A co ?ere nejrad?i?"
"J?tra, va?en? j?tra."
"Telec? nebo vep?ov??"
"To je mu jedno," usm?la se ,krajanka` ?vejkova, pova?uj?c posledn? ot?zku za nepoda?en? pokus o vtip.
Proch?zeli se je?t? chv?li, pak se k nim p?idal i st?jov? pin?, kter? byl uv?z?n na ?et?zku. Choval se k ?vejkovi velice d?v?rn? a pokou?el se roztrhnout mu alespo? n?hubkem kalhoty, vyskakoval na n?ho a n?hle, jako by vycitoval, co si o n?m ?vejk mysl?, p?estal sk?kat a ?el smutn? a zara?en?, d?vaje se ?kosem na ?vejka, jako by cht?l ??ci: Tedy to na mne taky ?ek??
Potom mu je?t? ?ekla, ?e chod? t?? ka?d? ve?er v ?est hodin sem se psem, ?e nev??? ??dn?mu mu?sk?mu z Prahy, ?e se dala jednou do novin a p?ihl?sil se jeden z?me?n?k za ??elem s?atku a vyl?kal z n? 800 korun na n?jak? vyn?lez a zmizel. Na venkov? jsou lid? rozhodn? poctiv?j??. Jestli by se vdala, vzala by si jedin? venkovsk?ho ?lov?ka, ale a? po v?lce. V?le?n? s?atky pova?uje za hloupost, pon?vad? oby?ejn? takov? ?ensk? z?stane vdovou.
?vejk j? dal mnoho nad?j?, ?e p?ijde v ?est hodin, a ode?el, aby sd?lil p??teli Blahn?kovi, ?e pes ?ere j?tra jak?hokoliv druhu.
"Pohost?m ho hov?z?ma," rozhodl se Blahn?k, "na ty jsem u? dostal bernard?na tov?rn?ka Vydry, n?ramn? v?rn? zv??e. Zejtra ti psa p?ivedu v po??dku."
Blahn?k splnil slovo. Kdy? byl dopoledne ?vejk hotov s ukl?zen?m bytu, ozval se za dve?mi ?t?kot a Blahn?k vt?hl do bytu vzp?raj?c?ho se st?jov?ho pin?e, kter? byl je?t? v?ce rozje?en, ne? ho rozje?ila p??roda. Koulel divoce o?ima a d?val se tak posupn?, ?e p?ipom?nal hladov?ho tygra v kleci, p?ed kterou stoj? vypasen? n?v?t?vn?k zoologick? zahrady. Cvakal zuby, vr?el, jako by cht?l ??ct: Roztrh?m, se?eru.
Uv?zali psa ke kuchy?sk?mu stolu a Blahn?k vyl??il postup odcizen?.
"?el jsem schv?ln? kolem n?ho, dr?e zabalen? va?en? j?tra v pap?ru. Po?al ?enichat a vyskakovat na mne. Nedal jsem mu nic a ?el d?l. Pes za mnou. U parku jsem se voto?il do Bredovsk? ulice a tam jsem mu dal prvn? kousek. ?ral to v chodu, aby mne neztratil z o??. Zabo?il jsem do Jind?i?sk?, kde jsem mu dal novou porci. Pak jsem ho, kdy? se na?ral, uv?zal na ?et?zek a t?h jsem ho p?es V?clavsk? n?m?st? na Vinohrady, a? do Vr?ovic. Po cest? mn? vyv?d?l prav? divy. Kdy? jsem p?ech?zel elektriku, lehl si a necht?l se hnout. Snad se cht?l d?t p?eject. P?ines jsem s sebou taky ?ist? rodokmen, kter? jsem koupil u pap?rn?ka Fuchse. Ty um?? pad?lat rodokmeny, ?vejku."
"To mus? bejt tvou rukou napsan?. Napi?, ?e poch?z? z Lipska ze psince von B?low. Otec Arnheim von Kahlsberg, matka Emma von Trautensdorf, po otci Siegfried von Busenthal. Otec obdr?el prvn? cenu na berl?nsk? v?stav? st?jov?ch pin?? v roce 1912. Matka vyznamen?na zlatou medali? norimbersk?ho spolku pro chov u?lechtil?ch ps?. Jak mysl?? ?e je starej?"
"Podle zub? dva roky."
"Napi?, ?e je p?ldruh?ho."
"Je ?patn? kup?rovanej, ?vejku. Pod?vej se mu na u?i."
"Tomu se d? pomoct. Zast??hneme mu je pop??pad?, a? si u n?s zvykne. Te?' by se je?t? v?c zlobil."
Ukradenec vr?el vztekle, fun?l, zm?tal sebou, a pak si lehl a s vyplazen?m jazykem, unaven, ?ekal, co se s n?m stane d?l. Pomalu st?val se klidn?j??m, jen ob?as ?alostn? zak?u?el.
?vejk mu p?edlo?il zbytek jater, kter? mu p?edal Blahn?k. On v?ak se jich nev?iml a vrhl na n? jen trucovit? pohled a pod?val se na oba s v?razem: U? jsem se jednou nap?lil, se?erte si to sami.
Le?el rezignovan? a p?etva?oval se, ?e d??m?. Pak mu najednou n?co vlezlo do hlavy, vstal a za?al pan??kovat a prosit p?edn?ma tlapkama. Vzd?val se.