"Lehne?," zak?i?el na ubo??ka, kter? op?t si lehl, k?u?e ?alostn?.
"Jak? mu m?m d?t jm?no do rodokmenu?" ot?zal se Blahn?k, "jmenoval se Fox, tak n?co podobn?ho, aby tomu hned rozum?l."
"Tak ho nazveme t?ebas Max, pod?vej se, Blahn?ku, jak zved? u?i. Vsta?, Maxi!"
Ne??astn? st?jov? pro?, kter?mu vzali i domov, i jm?no, vstal a o?ek?val dal?? rozkazy.
"J? bych myslel, abychom ho odv?zali;" rozhodl se ?vejk, "uvid?me, co to bude d?lat "
Kdy? byl odv?z?n, prvn? jeho cesta byla ke dve??m, kde za?t?kal t?ikr?t kr?tce na kliku, spol?haje patrn? na velikomyslnost t?ch zl?ch lid?. Vida v?ak, ?e nemaj? pochopen? pro jeho touhu dostat se ven, ud?lal u dve?? lou?i?ku, p?esv?d?en, ?e ho vyhod?, jako to kdysi d?l?vali, kdy? byl ml?d a plukovn?k ho u?il, ??zn?, po vojensku, b?t zimmerrein.
M?sto toho poznamenal ?vejk: "Ten je chytrej, to je kus jezovity," p?et?hl ho p?skem a namo?il mu v lou?i?ce ?um?k, ?e se nesta?il olizovat.
K?u?el nad tou potupou a po?al b?hat po kuchyni, ?enichaje zoufale svou vlastn? stopu, pak z?istajasna ?el ke stolu, se?ral na zemi p?edlo?en? zbytek jater, lehl si ke kamn?m a usnul po tom dobrodru?stv?.
"Co jsem ti dlu?en?" ot?zal se ?vejk Blahn?ka, kdy? se s n?m lou?il.
"Nemluv o tom, ?vejku," ?ekl m?kce Blahn?k, "pro star?ho kamar?da v?echno ud?l?m, zejm?na kdy? slou?? na vojn?. Sbohem, hochu, a nevo? ho nikdy p?es Havl??kovo n?m?st?, aby se nestalo n?jak? ne?t?st?. Kdybys pot?eboval je?t? n?jak?ho psa, tak v??, kde bydl?m."
?vejk nechal Maxa sp?t hodn? dlouho a koupil zat?m u ?ezn?ka ?tvrt kila jater, uva?il je a ?ekal, a? se Max probud?, dav mu k ?enichu kousek tepl?ch jater.
Max se za?al ze span? olizovat, pak se prot?hl, o?ichal j?tra a zhltl je. Pak ?el ke dve??m a opakoval sv?j pokus s klikou.
"Maxi!" zavolal na n?j ?vejk, "poj? ke mn?!"
?el s ned?v?rou, ?vejk ho vzal na kl?n, hladil a ponejprv Max zbytkem sv?ho kup?rovan?ho ohonu zavrt?l p??telsky a jemn? ch?apl po ?vejkov? ruce, dr?el ji v tlam? a pod?val se moud?e na ?vejka, jako by cht?l ??ci: Zde se ned? nic d?lat, j? v?m, ?e jsem to prohr?l.
?vejk ho d?l hladil a po?al mu vypravovat n??n?m hlasem:
"Tak byl jednou jeden pejsek, jmenoval se Fox a ten ?il u jednoho obr?ta. Vodila ho slu?ka na proch?zku a p?i?el jeden p?n, ten Foxa ukrad. Fox se dostal na vojnu k jednomu obrlajtnantovi a dali mu jm?no Max.
Maxi, dej pac! Tak vid??, hovado, ?e budeme dobr?ma kamar?dy, jestli bude? hodnej a poslu?nej. Jinak bude? m?t vojnu jako ?emen."
Max sesko?il ?vejkovi z kl?na a po?al na n?ho vesele dor??et. Do ve?era, kdy se vr?til nadporu??k z kas?ren, byli ?vejk a Max nejlep??mi kamar?dy.
D?vaje se na Maxe, pomyslil si ?vejk filosoficky: "Kdy? se to vezme kolem a kolem, je vlastn? ka?dej voj?k taky ukradenej ze sv?ho domova."
Nadporu??k Luk?? byl velice p??jemn? p?ekvapen, kdy? uvid?l Maxa, kter? t?? jevil velkou radost, ?e op?t vid? mu?e se ?avl?.
Na ot?zku, odkud je a co stoj?, sd?lil mu ?vejk s naprost?m klidem, ?e pes byl mu darov?n jedn?m kamar?dem, kter? pr?v? narukoval.
"Dob?e, ?vejku," ?ekl nadporu??k, hraje si s Maxem, "na prvn?ho dostanete ode m? pades?t korun za psa."
"Nemohu p?ijmout, pane obrlajtnant "
"?vejku," ?ekl p??sn? nadporu??k, "kdy? jste nastupoval Slu?bu, vysv?tlil jsem v?m, ?e mus?te poslouchat na slovo. Kdy? v?m ??k?m, ?e dostanete pades?t korun, tak je mus?te vz?t a prop?t. Co ud?l?te, ?vejku, s t?mi pades?ti korunami?"
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e je propiju podle rozkazu."
"A kdybych, ?vejku, snad zapomn?l na to, p?ikazuji v?m, abyste mn? hl?sil, ?e m?m v?m d?t za psa pades?t korun. Rozum?te? Nem? ten pes blechy? Rad?ji ho vykoupejte a vy?esejte. Z?tra m?m slu?bu, ale poz?t?? s n?m p?jdu na proch?zku."
Zat?mco ?vejk koupal Maxa, plukovn?k, b?val? jeho majitel, stra?n? doma l?te?il a vyhro?oval, ?e postav? toho, kdo mu psa ukradl, p?ed v?le?n? soud, ?e ho d? zast?elit, pov?sit, zav??t na dvacet let a rozsekat.
"Der Teufel soll den Kerl buserieren," oz?valo se v byt? plukovn?ka, a? se t??sla okna, "mit solchen Meuchelmtirdern werde ich hald fertig."
Nad ?vejkem i nadporu??kem Luk??em vzn??ela se ve vzduchu katastrofa.
Plukovn?k Bed?ich Kraus, maj?c? t?? p??domek von Zillergut, po n?jak? vesni?ce v Solnohradech, kterou jeho p?edkov? pro?rali ji? ve stolet? osmn?ct?m, byl ?ctyhodn?m pitomcem. Kdy? n?co vypravoval, mluvil sam? pozitivn? v?ci, t?zaje se p?itom, zdali v?ichni rozum? nejprimitivn?j??m v?raz?m: "Tedy okno, p?nov?, ano. V?te, co je to okno?"
Nebo: "Cesta, u kter? po obou stran?ch jsou p??kopy, naz?v? se silnic?. Ano, p?nov?. V?te, co je to p??kop? P??kop jest vykop?vka, na kter? pracuje v?ce lid?. Jest to prohlubenina. Ano. Pracuje se motykami. V?te, co je to motyka?"
Trp?l vysv?tlovac? m?ni?, co? ?inil s takov?m odu?evn?n?m jako n?jak? vyn?lezce vypravuj?c? o sv?m d?le.
"Kniha je, p?nov?, v?ce r?zn? na?ezan?ch ?tvrtek pap?ru, r?zn?ho form?tu, kter? jest poti?t?n a sestaven dohromady, sv?z?n a skl??en. Ano. V?te, p?nov?, co je to klih? Klih jest lepidlo."
Byl tak nehor?zn? blb?, ?e se mu d?stojn?ci zdaleka vyh?bali, aby nemuseli od n?ho sly?et, ?e chodn?k rozd?luje ulici na j?zdn? dr?hu a ?e je to vyv??en? dl??d?n? pruh kolem pr??el? domu. A pr??el? domu ?e je ona ??st, kterou vid?me z ulice nebo z chodn?ku. Zadn? ??st domu z chodn?ku vid?t nem??eme, o ?em? se okam?it? m??eme p?esv?d?it, jestli vstoup?me do j?zdn? dr?hy.
Byl ochoten tu zaj?mavost ihned demonstrovat. Na?t?st? v?ak ho p?ejeli. Od t? doby zpitom?l je?t? v?c. Zastavoval d?stojn?ky a d?val se s nimi do nekone?n? dlouh?ch rozhovor? o amolet?ch, slunci, teplom?rech, koblih?ch, oknech a po?tovn?ch zn?mk?ch.
Bylo to opravdu podivuhodn?, ?e ten blbec mohl pom?rn? dosti rychle postupovat a m?t za sebou velice vlivn? lidi, jako byl vel?c? gener?l, kter? mu dr?el palec i p?i jeho naprost? vojensk? neschopnosti.
O man?vrech prov?d?l se sv?m plukem prav? divy. Nikdy nedorazil nikam v?as, vodil pluk v kolon?ch proti strojn?m pu?k?m, a kdysi p?ed l?ty stalo se p?i c?sa?sk?ch man?vrech na ?esk?m jihu, ?e se ?pln? s plukem ztratil, dostal se s n?m a? na Moravu, kde se s n?m potloukal je?t? n?kolik dn? potom, kdy? u? bylo po man?vrech a voj?ci le?eli v kas?rn?ch. Pro?lo mu to.
Jeho p??telsk? pom?r s vel?c?m gener?lem a jin?mi nem?n? blb?mi vojensk?mi hodnost??i star?ho Rakouska vynesl mu r?zn? vyznamen?n? a ??dy, kter?mi byl neoby?ejn? poct?n, a pova?oval se za nejlep??ho voj?ka pod sluncem a teoretikem strategie i v?ech vojensk?ch v?d.
P?i p?ehl?dk?ch pluku d?val se do hovoru s voj?ky a ptal se jich v?dy jedno a tot??:
"Pro? se ru?nici zaveden? ve vojsku ??k? manlicherovka?"
U pluku m?l p?ezd?vku manlichertrotl. Byl neoby?ejn? mstiv?, ni?il pod??zen? d?stojn?ky, kdy? se mu nel?bili, a kdy? se cht?li ?enit, tu pos?lal nahoru velmi ?patn? odporu?en? jich ??dosti.
Sch?zela mu polovi?ka lev?ho ucha, kterou mu usekl jeho protivn?k za ml?d? v souboji kv?li prost?mu konstatov?n? pravdy, ?e Bed?ich Kraus von Zillergut je prapitom? chlap.
Rozebereme-li jeho du?evn? schopnosti, dojdeme k p?esv?d?en?, ?e nebyly o nic lep?? t?ch, kter? proslavily otlemen?ho Habsburka Franti?ka Josefa jako notorick?ho idiota.
T?? sp?d jeho ?e?i, t?? z?soba nejv?t?? naivnosti. Na jednom banketu v d?stojnick?m kasin? plukovn?k Kraus von Zillergut z?istajasna pronesl, kdy? byla ?e? o Schillerovi: "Tak jsem v?m, p?nov?, v?era vid?l parn? pluh hnan? lokomotivou. Pova?te si, p?nov?, lokomotivou, ale ne jednou, dv?ma lokomotivami. Vid?m kou?, jdu bl??, a ona to lokomotiva a na druh? stran? druh?. ?ekn?te mn?, p?nov?, nen?-li? to sm??n?? Dv? lokomotivy, jako by nesta?ila jedna."
Zaml?el se a po chv?li prohodil: "Dojde-li benz?n, mus? se automobil zastavit. To jsem tak? vid?l v?era. Potom se ?van? o setrva?nosti, p?nov?. Nejede, stoj?, nehne se, nem? benz?nu. Nen?-li? to sm??n??"
Byl p?i sv? tuposti neoby?ejn? n?bo?n?. M?l doma v byt? dom?c? olt??. Chodil ?asto ke zpov?di a k p?ij?m?n? k Ign?ci a od vypuknut? v?lky modlil se za zdar zbran? rakousk?ch a n?meck?ch. M?chal k?es?anstv? se sny o germ?nsk? hegemonii. B?h m?l pomoci zabrat bohatstv? a ?zem? p?emo?en?ch.
Stra?n? se v?dy roz?iloval, kdy? ?etl v novin?ch, ?e op?t p?ivezli zajatce. ??kal: "K ?emu vozit zajatce? Post??let se maj? v?ichni. ??dn? slitov?n?. Tancovat mezi mrtvolami. V?echny civilisty v Srbsku sp?lit do posledn?ho. D?ti ub?t bajonety!"
Nebyl o nic hor?? ne? n?meck? b?sn?k Vierordt, kter? uve?ejnil za v?lky ver?e, aby N?mecko nen?vid?lo a zab?jelo s ?eleznou du?? mili?ny francouzsk?ch ??bl?:
A? a? k oblak?m nad hory