Ukon?iv vyu?ov?n? ve ?kole jednoro?n?ch dobrovoln?k?, vy?el si nadporu??k Luk?? na proch?zku s Maxem.
"Dovoluji si v?s upozornit, pane obrlajtnant," ?ekl starostliv? ?vejk, "?e na toho psa mus?te bejt vopatrnej, aby v?m neutek. Vono se mu t?eba m??e zastesknout po star?m domov? a von by moh vz?t roha, kdybyste ho odv?zal ze ???ry. A taky bych v?m neradil vodit ho p?es Havl??kovo n?m?st?, tam se potlouk? jeden zlej ?eznickej pes vod Mari?nsk?ho obrazu, kterej je n?ramn? kousavej. Jak uvid? ve sv?m raj?n? ciz?ho psa, hned je na n?ho ??rlivej, aby mu tam n?co nese?ral. Von je jako ten ?ebr?k vod Svat?ho Ha?tala."
Max vesele vyskakoval a pletl se pod nohy nadporu??kovi, zato?il se ???rou kolem ?avle a projevoval neoby?ejnou radost, ?e jde na proch?zku.
Vy?li na ulici a nadporu??k Luk?? zam??il se psem na P??kopy. M?l se setkat s jednou d?mou na rohu Pansk? ulice. Byl zabr?n v ??edn? my?lenky. O ?em m? z?tra p?edn??et jednoro?n?m dobrovoln?k?m ve ?kole? Jak ud?v?me v??ku n?jak?ho vrchu? Pro? ud?v?me v?dy v??ku od hladiny mo?sk?? Jak z v??ek nad hladinou mo?skou ustanov?me prostou v??ku vrchu od jeho paty? Zatracen?, pro? ministerstvo vojenstv? d?v? takov? v?ci do ?koln?ho programu. To je p?ece pro d?lost?electvo. A jsou p?ece mapy jener?ln?ho ?t?bu. Kdy? nep??tel bude na k?t? 312, nesta?? oby?ejn? p?em??let o tom, pro? je v??ka toho kopce ud?na od hladiny mo?sk?, nebo vypo??tat si, jak je vysok? ten kopec. Pod?v?me se na mapu, a m?me to. Z t?ch my?lenek byl vyru?en p??sn?m "Halt!", pr?v? kdy? se bl??il k Pansk? ulici.
Sou?asn? s "Halt!" sna?il se mu pes vy?kubnout i se ???rou a s radostn?m ?t?kotem vrhl se na toho ?lov?ka, kter? ?ekl p??sn? "Halt!"
P?ed nadporu??kem st?l plukovn?k Kraus von Zillergut. Nadporu??k Luk?? zasalutoval a st?l p?ed plukovn?kem, omlouvaje se, ?e nevid?l.
Plukovn?k Kraus byl zn?m mezi d?stojn?ky svou v??n? anhaltovat. Pova?oval salutov?n? za n?co, na ?em z?vis? ?sp?ch v?lky a na ?em zbudov?na cel? vojensk? moc.
"Do salutov?n? m? voj?k vkl?dat du?i," ??k?val. Byl to nejkr?sn?j?? kapr?lsk? mysticismus.
Dbal o to, aby ten, kter? vzd?v? ?est, zasalutoval podle p?edpisu do nejjemn?j??ch podrobnost?, p?esn? a d?stojn?.
??hal na v?echny, kte?? ?li kolem n?ho. Od infanteristy a? na podplukovn?ka. Infanteristy, kte?? letmo zasalutovali, jako by cht?li ??ci, dot?kaj?ce se ?t?tku ?epice: "T?b?h," vodil s?m p??mo do kas?ren k potrest?n?.
Pro n?ho neplatilo: "J? nevid?l."
"Voj?k," ??k?val, "mus? sv?ho p?edstaven?ho hledat v z?stupu a na nic jin?ho nemyslet, ne? aby dost?l v?em sv?m povinnostem, kter? jsou mu p?edeps?ny v dienstreglam?. Kdy? padne na boji?ti, m? p?ed svou smrt? zasalutovat. Kdo neum? salutovat, d?l?, ?e nevid?, nebo salutuje nedbale, je u m? bestie:`
"Pane nadporu??ku," hrozn?m hlasem ?ekl plukovn?k Kraus, "ni??? ?ar?e mus? v?dy vzd?t ?est vy???m. To nen? zru?eno. A za druh?: Odkdy si zvykli p?ni d?stojn?ci chodit s ukraden?mi psy po promen?d?? Ano, s ukraden?mi psy. Pes, kter? pat?? druh?mu, jest pes kraden?."
"Tento pes, pane plukovn?ku...," nam?tl nadporu??k Luk??.
"...pat?? mn?, pane nadporu??ku," p?eru?il ho drsn? plukovn?k, "je to m?j Fox."
A Fox ?ili Max vzpomn?l si na sv?ho star?ho p?na a nov?ho vypudil ?pln? ze sv?ho srdce, a vytrhnuv se sk?kal na plukovn?ka a projevoval takovou radost, jak? by byl schopen zamilovan? sext?m kdy? najde pochopen? u sv?ho ide?lu.
"Chodit s ukraden?mi psy, pane nadporu??ku, nesrovn?v? se s d?stojnickou ct?. Nev?d?l? D?stojn?k nem??e kupovat psa, nep?esv?d?iv se, ?e ho m??e koupit bez n?sledk?," h??mal d?l plukovn?k Kraus, hlad? Foxa-Maxa, kter? z podlosti po?al vr?et na nadporu??ka a cenit zuby, jako by mu byl plukovn?k ?ekl, ukazuje na nadporu??ka: "Vem si ho!"
"Pane nadporu??ku," pokra?oval plukovn?k, "pova?ujete za spr?vn? jezdit na ukraden?m koni? Ne?etl jste inzer?t v Bohemii a v Tagblattu, ?e se mn? ztratil st?jov? pro?? Vy jste ne?etl inzer?t, kter? dal v?? p?edstaven? do novin?"
Plukovn?k spr?skl ruce.
"Opravdu, tihle mlad? d?stojn?ci! Kde je discipl?na? Plukovn?k d? inzer?ty, a nadporu??k je ne?te."
"Kdybych ti, ty d?dku star?, mohl d?t p?r facek," pomyslil si nadporu??k Luk??, d?vaje se na licousy plukovn?ka, kter? p?ipom?naly orangutana.
"Poj?te s sebou na minutu," ?ekl plukovn?k. A tak ?li a vedli velmi p??jemn? rozhovor:
"Na front?, pane nadporu??ku, se v?m nem??e takov? v?c podruh? p?ihodit. V t?lu se proch?zet s ukraden?mi psy je jist? velice nep??jemn?. Ano! Proch?zet se se psem sv?ho p?edstaven?ho. V dob?, kdy denn? ztr?c?me na boji?t?ch sta d?stojn?k?. A inzer?ty se ne?tou. To bych mohl inzerovat sto let, ?e se mn? ztratil pes. Dv? st? let, t?i sta let!"
Plukovn?k se hlasit? vysmrkal, co? bylo v?dy u n?ho zn?mkou velk?ho roz?ilen?, a ?ekl: "M??ete se d?le proch?zet," oto?il se a odch?zel, sekaje zlostn? jezdeck?m bi??kem p?es konce sv?ho d?stojnick?ho pl??t?.
Nadporu??k Luk?? p?e?el na druh? chodn?k a sly?el i tam poznovu "Halt!" Plukovn?k zadr?el pr?v? jednoho ne??astn?ho infanteristu, z?lo?n?ka, kter? myslel na svou m?mu doma a p?ehl?dl ho.
Plukovn?k vlastnoru?n? ho t?hl do kas?ren k potrest?n?, sp?laje mu mo?sk?ch prasat,
"Co s t?m ?vejkem ud?l?m?" pomyslil si nadporu??k. "Rozbiju mu hubu, ale to nesta??. I ?em?nky mu tahat z t?la je na toho lumpa m?lo." Nedbaje, ?e se m?l sej?t s jednou d?mou, zam??il roz??len? k domovu.
"J? ho zabiju, pacholka," ?ekl k sob?, sedaje do elektriky.
-
Mezit?m byl dobr? voj?k ?vejk poh???en v rozmluvu s ordonanc? z kas?ren. Voj?k p?inesl nadporu??kovi n?jak? listiny k podpisu a ?ekal nyn?.
?vejk hostil ho k?vou a vypravovali si spolu, ?e to Rakousko projede.
Vedli ten hovor, jako by se to samo sebou rozum?lo. Byla to nekone?n? ?ada v?rok?, kde by ka?d? slovo bylo jist? u soudu definov?no jako velezr?da a oba by byli ob??eni.
"C?sa? p?n mus? bejt z toho blbej," prohl?sil ?vejk, "von nikdy nebyl chytrej, ale tahle vojna ho jist? doraz?."
"Je blbej," s ur?itost? prohl?sil voj?k z kas?ren, "blbe] jako poleno. Von snad ani nev?, ?e je vojna. M??e bejt, ?e se mu to styd?li ??ct. Jestli je podepsanej na tom manifest? k t?m jeho n?rod?m, tak je to zlod?jna. To dali do tisku bez jeho v?dom?, von u? v?bec nem??e na nic myslet."
"Von je hotovej," znalecky doplnil ?vejk, "d?l? pod sebe a musej? ho krmit jako mal? d?t?. P?ede?le vypravoval jeden p?n v hospod?, ?e m? dv? kojn? a ?e ka?dej den t?ikr?t je c?sa? p?n u prsu."
"Kdyby u? jen to bylo," povzdechl voj?k z kas?ren, "a na?ezali n?m, aby u? jednou Rakousko m?lo pokoj."
A oba pokra?ovali d?le v rozhovoru, a? kone?n? ?vejk odsoudil Rakousko nadobro slovy: "Takov? blb? monarchie nem? ani na sv?t? bejt," k ?emu?, aby jaksi ten v?rok doplnil v praktick?m sm?ru, dodal druh?: "Jak p?ijdu na.front, tak se jim zdejchnu."
Kdy? oba potom je?t? d?le tlumo?ili n?zor ?esk?ho ?lov?ka na v?lku, voj?k z kas?ren opakoval, co dnes sly?el v Praze, ?e u N?choda je sly?et d?la a rusk? car ?e bude co nejd??v v Krakov?.
Potom si vypravovali o tom, ?e se obil? od n?s voz? do N?mecka, n?me?t? voj?ci ?e dost?vaj? cigarety a ?okol?du.
Pak si vzpomn?li na doby star?ch v?lek a ?vejk v??n? dokazoval, ?e kdy? h?zeli kdysi smradlav? hrnce do oble?en?ho hradu, ?e to tak? nebyl ??dn? med, bojovat v takov?m smradu. ?e ?etl, jak jeden hrad n?kde obl?hali t?i roky a nep??tel ?e nic jin?ho ned?lal, ne? ?e se denn? s oble?en?mi bavil takov?m zp?sobem.
Byl by jist? ?ekl je?t? n?co zaj?mav?ho a pou?n?ho, kdyby jich hovor nep?eru?il n?vrat nadporu??ka Luk??e.
Vrhnuv stra?n?, zdrcuj?c? pohled na ?vejka, podepsal listiny, a propustiv voj?ka, kynul ?vejkovi, aby ho n?sledoval do pokoje.
O?i nadporu??ka vys?laly stra?liv? blesky. Usednuv na ?idli, p?em??lel, d?vaje se na ?vejka, kdy m? za??t s masakrem.
"Nap?ed mu d?m p?r p?es hubu," myslel si nadporu??k, "pak mu rozbiju nos a utrhnu u?i a potom d?l u? se uvid?."
A naproti n?mu hled?l up??mn? a dobrosrde?n? na n?ho p?r dobr?ck?ch, nevinn?ch o?? ?vejkov?ch, kter? odv??il se p?eru?it ticho p?ed bou?? slovy: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jste p?i?el o ko?ku. Se?rala kr?m na boty a dovolila si chc?pnout. Hodil jsem ji do sklepa, ale do vedlej??ho. Takovou hodnou a hezkou angorskou ko?ku u? nenajdete."
"Co s n?m ud?l?m?" mihlo se hlavou nadporu??kovi, "m?, prokristap?na, takov? pitom? v?raz." A dobrosrde?n?, nevinn? o?i ?vejkovy d?l z??ily m?kkost? a n?hou, kombinovan?mi v?razem naprost? du?evn? rovnov?hy, ?e v?echno je v po??dku a nic se nestalo, a jestli se n?co stalo, ?e je to tak? v po??dku, ?e se v?bec n?co d?je.
Nadporu??k Luk?? vysko?il, ale neude?il ?vejka, jak p?vodn? zam??lel. Zam?val mu pod nosem p?st? a za?val: "Vy jste, ?vejku, ukradl psa!"
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e o ??dn?m takov?m p??pad? za posledn? dobu nev?m, a dovoluji si, pane obrlajtnant, poznamenat, ?e s Maxem jste ?el odp?ldne na proch?zku, a tak jsem ho nemohl ukradnout. Mn? to hned bylo n?padn?, kdy? jste p?i?el bez psa, ?e se asi muselo n?co st?t. Tomu se ??k? situace. Ve Sp?len? ulici je n?jakej bra?n?? Kune? a ten nemoh j?t se psem na proch?zku, aby ho neztratil. Voby?ejn? ho nechal n?kde v hospod?, nebo mu ho n?kdo ukrad, nebo si ho vyp?j?il a nevr?til..."
"?vejku, dobytku, himllaudon, dr?te hubu! Bud' jste takov? rafinovan? ni?ema, nebo jste takov? velbloud a blboun nejapn?. Jste sam? p??klad, ale pov?d?m v?m, se mnou si nehrajte. Odkud jste p?ived toho psa? Jak jste k n?mu p?i?el? V?te, ?e pat?? na?emu panu plukovn?kovi, kter? si ho odvedl, kdy? jsme se n?hodou potkali? V?te, ?e je to ohromn? ostuda? Tak ?ekn?te pravdu, ukrad jste ho nebo neukrad?"