39305.fb2 Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky - читать онлайн бесплатно полную версию книги . Страница 37

Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky - читать онлайн бесплатно полную версию книги . Страница 37

"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem jednou ?etl v novin?ch, ?e norm?ln? ?lov?k m? m?t na hlav? pr?m?rn? 60 a? 70 tis?c vlas? a ?e ?ern? vlasy b?vaj? ?id??, jak je vid?t z mnoh?ch p??pad?."

A pokra?oval ne?prosn? d?l: "Potom ??kal jednou jeden medik v kav?rn? U ?p?rk?, ?e pad?n? vlas? zavi?uje du?evn? pohnut? v ?estined?l?."

A nyn? se stalo n?co hrozn?ho. Holohlav? p?n vysko?il na ?vejka, za?val na n?ho: "Marsch heraus, Sie Schweinkerl," vykopl ho do chodby a vr?tiv se do kup? uchystal mal? p?ekvapen? nadporu??kovi t?m, ?e se mu p?edstavil.

Byl to nepatrn? omyl. Holohlav? individuum nebylo panem Purkr?bkem, z?stupcem banky Sl?vie, ale pouze gener?lmajorem von Schwarzburg. Gener?lmajor konal pr?v? v civilu inspek?n? cestu po pos?dk?ch a jel p?ekvapit Bud?jovice.

Byl to nejstra?n?j?? inspek?n? gener?l, kter? se kdy narodil, a na?el-li n?co v nepo??dku, vedl jen tuto rozmluvu s veliteli pos?dek:

"M?te revolver?" "M?m." "Dob?e! Na va?em m?st? jist? bych v?d?l, co s n?m d?lat, nebol co zde vid?m, to nen? pos?dka, ale st?do svin?."

A skute?n? po jeho inspek?n? cest? se tu a tam v?dycky n?kdo zast?elil, co? gener?lmajor von Schwarzburg konstatoval se zadostiu?in?n?m: "Tak to m? b?t! To je voj?k!"

Vypadalo to tak, ?e nem? ??d, kdy? po jeho inspekci z?stal v?bec n?kdo na?ivu. M?l m?nii p?elo?it v?dy d?stojn?ka na nejnep??jemn?j?? m?sta. Sta?ilo to nejmen??, a d?stojn?k se ji? lou?il se svou pos?dkou a putoval na ?ernohorsk? hranice nebo do n?jak?ho opil?ho, zoufal?ho garniz?nu v ?pinav?m kout? Hali?e.

"Pane nadporu??ku," ?ekl, "kde jste nav?t?voval kadetn? ?kolu?"

"V Praze."

"Vy jste tedy chodil do kadetn? ?koly a nev?te ani, ?e d?stojn?k je zodpov?den za sv?ho pod??zen?ho. To je p?kn?. Za druh? bav?te se se sv?m sluhou jako s n?jak?m sv?m intimn?m p??telem. Dovolujete mu, aby mluvil, ani? by byl t?z?n. To je je?t? hez??. Za t?et? dovol?te mu ur??et va?e p?edstaven?. A to je to nejkr?sn?j??, ze v?eho toho vyvod?m d?sledky. Jak se jmenujete, pane nadporu??ku?"

"Luk??."

"A u kter?ho pluku slou??te?"

"Byl jsem..."

"D?kuji, o to, kde jste byl, nen? ?e?i, chci v?d?t, kde jste te?."

"U 91. p???ho pluku, pane gener?lmajore. P?elo?ili mne..."

"V?s p?elo?ili? To ud?lali velice dob?e. V?m nebude na ?kodu pod?vat se co nejd??v s 91. p???m plukem n?kam na boji?t?."

"O tom je ji? rozhodnuto, pane gener?lmajore."

Gener?lmajor m?l nyn? p?edn??ku o tom, ?e pozoruje posledn? l?ta, ?e d?stojn?ci mluv? se sv?mi pod??zen?mi famili?rn?m t?nem, a ?e v tom vid? nebezpe?? ???en? n?jak?ch demokratick?ch z?sad. Voj?k m? se dr?et v hr?ze, mus? se t??st p?ed sv?m p?edstaven?m, b?t se ho. D?stojn?ci mus? dr?et mu?stvo na deset krok? od t?la a nedovolit mu, aby p?em??lelo samostatn? nebo dokonce v?bec myslilo, v tom ?e je tragick? omyl posledn?ch let. D??v se mu?stvo b?lo d?stojn?k? jako ohn?, ale dnes...

Gener?lmajor beznad?jn? m?chl rukou: "Dnes v?t?ina d?stojnictva mazl? se s voj?ky. To jsem cht?l ??ct."

Gener?lmajor vzal op?t sv? noviny a zahloubal se do ?ten?. Nadporu??k Luk?? vy?el bled? na chodbu, aby si to se ?vejkem vypo??dal.

Na?el ho stoj?c?ho u okna s tak bla?en?m a spokojen?m v?razem, jak? m??e m?t jen jednom?s??n? rob?tko, kter? se napilo, nacucalo a nyn? spink?.

Nadporu??k se zastavil, k?vl na ?vejka a uk?zal mu pr?zdn? kup?. Ve?el za ?vejkem a uzav?el dve?e.

"?vejku," ?ekl slavnostn?, "kone?n? p?i?el okam?ik, kdy dostanete p?r facek, jak?ch sv?t nevid?l. Pro?pak jste napadl na toho ple?at?ho p?na? V?te, ?e je to gener?lmajor von Schwarzburg?"

"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," ozval se ?vejk, tv??e se jako mu?edn?k, "?e j? v?bec nikdy v ?ivot? jsem nem?l toho nejmen??ho ?myslu n?koho urazit a ?e v?bec nem?m pon?t? a zd?n? o n?jak?m panu gener?lmajoru. Von vopravdu je celej pan Purkr?bek, z?stupce banky Sl?vie. Ten chodil k n?m do hospody a jednou, kdy? u stolu usnul, tak mu na jeho ple? n?jakej dobrodinec napsal inkoustovou tu?kou: ,Dovolujeme si v?m t?mto dle p?ipojen? sazby IIIc zdvo?ile nab?dnouti nast??d?n? v?na a vybaven? va?ich d?tek pomoc? ?ivotn?ho poji?t?n?!` To se v?, ?e v?ichni vode?li, a j? tam s n?m z?stal s?m, a pon?vad? m?m v?dycky sm?lu, tak von potom, kdy? se probudil a pod?val se do zrcadla, se roz??lil a myslel, ?e jsem to jemu ud?lal j?, a cht?l mn? d?t taky p?r facek."

Sl?vko "taky" splynulo tak dojemn? m?kce a vy??tav? ze rt? ?vejka, ?e nadporu??kovi sklesla ruka.

Ale ?vejk pokra?oval: "Pro takovou malou mejlku se ten p?n nemusel roz?ilovat, von m? m?t vopravdu 60 a? 70 tis?c vlas?, jako to bylo v tom ?l?nku, co m? v?echno m?t norm?ln? ?lov?k. Mn? nikdy v ?ivot? nenapadlo, ?e existuje n?jakej ple?atej pan gener?lmajor. To je, jak se ??k?, tragickej omyl, kerej se m??e ka?d?mu p?ihodit, kdy? ?lov?k n?co poznamen? a ten druhej se hned toho chyt?. To n?m jednou p?ed l?ty vypravoval krej?? H?vl, jak jel z m?sta, kde krej?oval ve ?t?rsku, do Prahy p?es Leoben a m?l s sebou ?unku, kterou si koupil v Mariboru. Jak tak jede ve vlaku, myslel si, ?e je v?bec jedinej dech mezi pasa??rama, a kdy? si u Svat?ho Mo??ce za?al ukrajovat z t? cel? ?unky, tak ten p?n, co sed?l naproti, po?al d?lat na tu ?unku zamilovan? vo?i a sliny mu za?aly t?ct z huby. Kdy? to vid?l krej?? H?vl, pov?dal si k sob? nahlas: ,To bys ?ral, ty chlape mizern?: A ten p?n mu ?esky vodpov?: ,To se v?, ?e bych ?ral, kdybys mn? dal.` Tak tu ?unku se?rali spole?n?, ne? p?ijeli do Bud?jovic. Ten p?n se jmenoval Vojt?ch Rous."

Nadporu??k Luk?? pod?val se na ?vejka a vy?el z kup?. Kdy? sed?l op?t na sv?m m?st?, objevila se za chv?li ve dve??ch up??mn? tv?? ?vejkova:

"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsme za p?t minut v T?bo?e. Vlak stoj? p?t minut. Nep?ik??ete objednat n?co k sn?dku? P?ed l?ty zde m?vali moc dobrou..."

Nadporu??k zu?iv? vysko?il a na chodb? ?ekl k ?vejkovi: ,"le?t? jednou v?s upozor?uji, ?e ??m m?n? se ukazujete, t?m jsem ??astn?j??. Nejrad?ji bych byl, kdybych v?s v?bec nevid?l, a bulte ubezpe?en, ?e se o to postar?m. Neukazujte se mn? v?bec na o?i. Ztra?te se mn? z dohledu, vy dobytku, pitom?e."

"Dle rozkazu, pane obrlajtnant "

?vejk zasalutoval, oto?il se vojensk?m krokem a ?el na konec chodby, kde se posadil v koutku na sed?tko pr?vod??ho a zap?edl rozmluvu s n?jak?m ?elezni?n?m z??zencem: "Mohu se v?s pros?m na n?co zeptat?"

?elezni?n? z??zenec, nejev?c? patrn? ??dn? chuti do rozhovoru, slab? a apaticky k?vl hlavou.

"Ke mn? chod?val," rozhovo?il se ?vejk, "jeden dobrej ?lov?k, n?jakej Hofmann, a ten v?dy tvrdil, ?e tyhle popla?n? sign?ly nikdy ne??inkuj?, ?e to zkr?tka a dob?e nefunguje, kdy? se zat?hne za tuhle rukoje?. J?, spravedliv? ?e?eno, jsem se nikdy takovou v?c? nezaj?mal, ale kdy? u? jsem si tady toho popla?n?ho apar?tu v?iml, tak bych r?d v?d?l, na ?em jsem, kdybych n?hodou toho n?kdy pot?eboval." ?vejk vstal a p?istoupil s ?elezni?n?m z??zencem k popla?n? brzd? "V nebezpe??".

?elezni?n? z??zenec uznal za svou povinnost vysv?tlit ?vejkovi, v ?em z?le?? cel? mechanismus apar?tu na poplach: "To v?m spr?vn? ?ekl, ?e se mus? zat?hnout za tuhle rukoje?, ale lhal v?m, ?e to nefunguje. V?dy se vlak zastav?, pon?vad? je to ve spojen? p?es v?echny vag?ny s lokomotivou. Popla?n? brzda mus? fungovat."

Oba m?li p?itom ruce na dr??tku rukojet? p?ky a je jist? z?hadou, jak se to stalo, ?e ji vyt?hli a vlak stanul.

Nemohli se tak? nijak oba shodnout, kdo to vlastn? ud?lal a dal popla?n? sign?l.

?vejk tvrdil, ?e on to nemohl b?t, ?e to neud?lal, ?e nen? ??dn? uli?n?k.

"J? se s?m tomu div?m," ??kal dobr?cky ke kondukt?rovi, "pro? se vlak tak n?hle zastavil. Jede, a najednou stoj?. M? to v?c mrz? ne? v?s."

N?jak? v??n? p?n postavil se na obranu ?elezni?n?ho z??zence a tvrdil, ?e sly?el, jak ten voj?k prvn? za?al rozhovor o popla?n?ch sign?lech.

Naproti tomu ?vejk mluvil neust?le cosi o sv? poctivosti, ?e nem? ??dn?ho z?jmu na zpo?d?n? vlaku, pon?vad? jede do v?lky.

"Pan p?ednosta stanice v?m to vysv?tl?," rozhodl kondukt?r, "to v?s bude st?t dvacet korun." Zat?m bylo vid?t, jak cestuj?c? vyl?zaj? z vag?n?, vrchn? pr?vod?? p?sk?, n?jak? pan? zd??en? b??? s cestovn?m kufrem p?es tra? do pol?.

"To stoj? dovopravdy za dvacet korun," roz?afn? ?ekl ?vejk, zachov?vaje naprost? klid, "to je je?t? moc lacin?. Jednou, kdy? byl c?sa? p?n n?v?t?vou na ?i?kov?, tak n?jakej Franta ?nor zastavil jeho ko??r t?m, ?e si p?ed c?sa?em p?nem kleknut na kolena do j?zdn? dr?hy. Potom ten policejn? komisa? z toho raj?nu ?ekl k panu ?norovi s pl??em, ?e mu to nem?l d?lat v jeho raj?nu, ?e to m?l ud?lat vo jednu ulici n??, co pat?? u? pod policejn?ho radu Krause, tam ?e m?l vzd?vat hold. Potom toho pana ?nora zav?eli."

?vejk rozhl?dl se kolem, pr?v? kdy? vrchn? pr?vod?? rozmno?il kruh poslucha??.

"Tak abychom zas d?l jeli," ?ekl ?vejk, "to nen? nic p?kn?ho, kdy? se vlak vopozd?. Kdyby to bylo za m?ru, tak sp?nembohem, ale kdy? je v?lka, tak m? ka?dej v?d?t, ?e v ka?d?m vlaku jedou vojensk? osoby, gener?lmajorov?, obrlajtnanti, bur?ov?. Ka?d? takov? vopozd?n? je vo?emetn? v?c. Napoleon se u Waterloo vopozdil vo p?t minut, a byl v hajzlu s celou svou sl?vou..."

V tom okam?iku prodral se skupinou poslucha?? nadporu??k Luk??. Byl p???ern? bled? a nemohl nic jin?ho ze sebe vypravit ne?: "?vejku!"

?vejk zasalutoval a ozval se: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e na m? svalili, ?e jsem zastavil vlak. ?elezni?n? er?r m? n?ramn? divn? plomby u popla?nejch brzd. ?lov?k aby se k tomu ani nep?ibli?oval, jinak by mohl m?t mal?r a mohli by na n?m cht?t dvacet korun, jako cht?j? na mn?."

Vrchn? pr?vod?? byl ji? venku, dal sign?l a vlak se op?t rozjel.

Poslucha?i ?li na sv? m?sta v kup? a nadporu??k Luk?? nepromluvil v?c ani slova a ?el si t?? sednout.

Z?stal jen pr?vod?? vlaku se ?vejkem a ?elezni?n?m z??zencem. Pr?vod?? vlaku vyt?hl z?pisn? kn??ku a sestavoval relaci o cel?m p??pad?. ?elezni?n? z??zenec nevra?iv? se d?val na ?vejka, kter? se klidn? ot?zal: "Jste ji? dlouho u dr?hy?"