"Vy jste tedy dokonale informov?n o slo?en? na?eho vojska?"
"Zajist?, pane str??mist?e."
A posledn? trumf vyhodil str??mistr, v?t?zoslavn? rozhl??eje se na sv? ?etn?ky: "Um?te rusky?"
"Neum?m."
Str??mistr pokynul z?vod??mu, a kdy? oba vy?li do vedlej?? komnaty, str??mistr s nad?en?m ?pln?ho sv?ho v?t?zstv? a jistoty prohl?sil, mna si ruce: "Sly?eli to? Neum? rusky! Chlap v?emi mastmi mazan?! V?echno p?iznal, a? to nejd?le?it?j?? nep?iznal. Z?tra ho budeme lifrovat do P?sku, k panu okresn?mu. Kriminalistika z?le?? na chytrost? a vl?dnosti. Vid?li to, jak jsem ho utopil p??valem ot?zek. Kdo by si to byl o n?m myslel. Vypad? tak pitom? a hloup?, ale na takov? lidi se pr?v? mus? zchytra. Ted ho n?kam usa?te a j? p?jdu sepsat o tom protokol."
A je?t? odp?ldne kve?eru ?etnick? str??mistr sepisoval s l?bezn?m ?sm?vem protokol, v n?m? v ka?d? v?t? objevovalo se slovo spionageverd?chtig.
?etnick?mu str??mistrovi Flanderkovi se situace, ??m d?le psal tou podivnou ??edn? n?m?inou, vyjas?ovala, a kdy? skon?il: "So melde ich gehorsam, wird der feindliche Offizier heutigen Tages, nach Bezirksgendarmeriekommando P?sek, ?berliefert," usm?l se na sv? d?lo a zavolal na ?etnick?ho z?vod??ho. "Dali tomu nep??telsk?mu d?stojn?kovi n?co j?st?"
"Podle va?eho na??zen?, pane vachmajstr, zaopat?ujeme stravou jen ty, kte?? jsou p?edvedeni a vyslechnuti do dvan?cti hodin."
"Tohle je velk? vyj?mka," d?stojn? ?ekl str??mistr, "to je n?jak? vy??? d?stojn?k, n?jak? ?t?bn?. To v?te, ?e Rusov? na ?pion?? sem nepo?lou n?jak?ho frajtra. Po?lou mu do hospody Na kocourku pro n?jak? ob?d. Jestli u? nic nen?, a? uva?? n?co. Potom a? uva?? ?aj s rumem a to v?echno a? sem po?lou. Ne??kaj? nic, pro koho to je. V?bec nezmi?ujou se nikomu, koho u n?s m?me. To je vojensk? tajemstv?. A co te? d?l??"
"Poprosil o trochu tab?ku, sed? na vachcim?e a tv??? se tak spokojen?, jako kdyby sed?l doma. ,M?te tady hezk? teplou?ko,` pov?d?, ,a kamna v?m nekou?ej?? Mn? se tady u v?s moc l?b?. A kdyby v?m kamna kou?ila, tak dejte prot?hnout kom?n. Ale a? odp?ldne, ale nikdy ne, kdy? stoj? slunce nad kom?nem.`"
"Je to ale rafinovanost od n?ho," hlasem pln?m nad?en? ?ekl str??mistr, "d?l?, jako by se ho to net?kalo. A p?ece v?, ?e bude zast?elen. Takov?ho ?lov?ka si mus?me v??it, t?eba je n?? nep??tel. Takov? ?lov?k jde na jistou smrt. Nev?m, jestli bychom to dovedli my. T?ebas bychom zakol?sali, popustili. Ale on klidn? sed? a ??k?: ,M?te tady hezky teplou?ko a kamna v?m nekou?ej?: To jsou, pane z?vod??, povahy. K tomu je t?eba ocelov?ch nerv? u takov?ho ?lov?ka, sebezap?r?n?, tvrdost? a nad?en?. Kdyby bylo v Rakousku takov? nad?en?... ale nechme toho rad?ji. I u n?s jsou nad?enci. ?etli v N?rodn? politice o tom obrlajtnantovi Bergrovi od d?lost?electva, kter? si vylezl na vysokou jedli a z??dil si tam na v?tvi beobachtungspunkt? Jak na?i ustoupili, a on u? nemohl sl?zt, jinak by byl upadl do zajet?. Tak ?ekal, a? na?i zas nep??tele za?enou, a cel?ch ?trn?ct dn? to trvalo, ne? se toho do?kal. Cel?ch ?trn?ct dn? byl naho?e na strom?, a aby nezem?el hlady, ohlodal cel? vr?ek a ?ivil se v?tvi?kami a jehli??m. A kdy? na?i p?i?li, byl tak zesl?bl?, ?e se u? nemohl na strom? udr?et, spadl dol? a zabil se, Byl po smrti vyznamen?n zlatou z?slu?nou medail? za chrabrost."
A str??mistr v??n? dodal: "To je ob?tavost, pane z?vod??, to je hrdinstv?. - Vida, jak jsme se zas rozpov?dali, dob?hnou te? objednat ten ob?d a po?lou ho zat?m ke mn?."
Z?vod?? p?ivedl ?vejka a str??mistr mu p??telsky kynul, aby si sedl, a po?al se ho zprvu vypt?vat, m?-li rodi?e.
"Nem?m."
Str??mistrovi ihned napadlo, ?e je to lep??, aspo? nebude toho ne??astn?ka nikdo oplak?vat. Zad?val se p?itom do dobr?ck? tv??e ?vejkovy a zaklepal mu n?hle v z?chvatu dobromyslnosti na rameno, naklonil se k n?mu a optal se ho otcovsk?m t?nem: "Nu, a jak se v?m v ?ech?ch l?b??"
"Mn? se v?ude v ?ech?ch l?b?," odpov?d?l ?vejk, "na svej cest? na?el jsem v?ude velice dobr? lidi."
Str??mistr p?itakal hlavou: "U n?s je lid velice dobr? a mil?. N?jak? ta kr?de? nebo rva?ka, to nepad? na v?hu. Jsem zde ji? patn?ct let, a kdy? to vypo??t?m, p?ijde na jeden rok asi t?i ?tvrtiny jedn? vra?dy."
"To mysl?te nedokonalou vra?du?" ot?zal se ?vejk.
"Nikoliv, to j? nemysl?m. Za patn?ct let vy?et?ovali jsme jenom jeden?ct vra?d. Loupe?n?ch z nich bylo p?t a ?est ostatn?ch, takov?ch oby?ejn?ch, kter? za moc nestoj?."
Str??mistr se odml?el a p?e?el op?t ku sv? vysl?chac? metod?: "A co jste cht?l d?lat v Bud?jovic?ch?"
"Nastoupit slu?bu u 91. regimentu."
Str??mistr vyzval ?vejka, aby ?el zas na str??nici, a rychle, aby nezapomn?l, p?ipsal do sv?ho raportu na okresn? ?etnick? velitelstv? v P?sku: "Ovl?daje dokonale ?esk? jazyk, cht?l se v ?esk?ch Bud?jovic?ch pokusit vstoupit do 91. p???ho pluku."
Str??mistr radostn? zamnul si ruce, raduje se z bohatosti sebran?ho materi?lu a z p?esn?ch v?sledk? sv? vy?et?ovac? metody. Vzpomn?l si na sv?ho p?edch?dce str??mistra B?rgra, kter? se zadr?en?m v?bec nemluvil, na nic se ho net?zal a hn?d ho poslal k okresn?mu soudu s kr?tk?m raportem: "Dle ud?n? z?vod??ho byl zadr?en pro potulku a ?ebrotu." Je to n?jak? v?slech?
A str??mistr d?vaje se na str?nky sv?ho raportu se usm?l se zadostiu?in?n?m a vyt?hl ze sv?ho psac?ho stolu tajn? rezerv?t zemsk?ho ?etnick?ho velitelstv? v Praze s obvykl?m "P??sn? d?v?rn?" a p?e?etl si je?t? jednou:
"V?em ?etnick?m stanic?m se p??sn? ukl?d?, aby s nesm?rn? zv??enou pozornost? sledovaly v?echny osoby proch?zej?c? jich raj?nem. P?esunut? na?ich vojsk ve v?chodn? Hali?i dalo p?vod k tomu, ?e n?kter? rusk? vojensk? ??sti; p?ekro?iv?e Karpaty, zaujaly pozice ve vnitrozem? na?? ???e, ??m? fronta byla p?esunuta hloub?ji k z?padu mocn??stv?. Tato nov? situace umo?nila rusk?m vyzv?da??m, p?i pohyblivosti fronty, vniknut? hloub?ji do ?zem? na?eho mocn??stv?, zejm?na do Slezska i Moravy, odkud dle d?v?rn?ch zpr?v velk? mno?stv? rusk?ch vyzv?da?? odebralo se do ?ech. Je zji?t?no, ?e mezi nimi jest mnoho rusk?ch ?ech?, vychovan?ch ve vysok?ch ?t?bn?ch vojensk?ch ?kol?ch Ruska, kte?? ovl?daj?ce dokonale ?esk? jazyk, jev? se b?ti zvl??t? nebezpe?n?mi vyzv?da?i, nebo? oni mohou a jist? provedou i mezi ?esk?m obyvatelstvem velezr?dnou propagandu. Zemsk? velitelstvo na?izuje proto zadr?et v?echny podez?el? a zejm?na zv??iti bedlivost v t?ch m?stech, kde v bl?zkost? nal?zaj? se pos?dky, vojensk? st?ediska a stanice s proj??d?j?c?mi vojensk?mi vlaky. Zadr?en? podrobiti okam?it? prohl?dce a dopraviti k dal?? instanci."
?etnick? str??mistr Flanderka se op?t spokojen? usm?l a ulo?il tajn? rezerv?t, "Sekretreservaten", mezi ostatn? do desek s n?pisem "Tajn? na??zen?".
Bylo jich mnoho, kter? vypracovalo ministerstvo vnitra za sou?innosti ministerstva zemsk? obrany, kter?mu podl?halo ?etnictvo.
Na zemsk?m ?etnick?m velitelstv? v Praze nesta?ili je rozmno?ovat a rozes?lat.
Byly tu:
Na??zen? o kontrole sm??len? m?stn?ho obyvatelstva.
N?vod, jak sledovat v rozmluv?ch s m?stn?m obyvatelstvem, jak? vliv maj? na jeho sm??len? zpr?vy z boji?t?.
Dotazn?k o tom, jak se chov? m?stn? obyvatelstvo k vypsan?m v?le?n?m p?j?k?m a sb?rk?m. Dotazn?k o n?lad? mezi odveden?mi a t?mi, kte?? maj? b?t odvedeni.
Dotazn?k o n?lad? mezi ?leny m?stn? samospr?vy a inteligenty.
Na??zen? o bezodkladn?m zji?t?n?, z jak?ch politick?ch stran se skl?d? m?stn? obyvatelstvo, jak siln? jsou jednotliv? politick? strany.
Na??zen? o kontrole ?innosti p?ed?k? m?stn?ch politick?ch stran a zji?t?n? stupn? loajality ur?it?ch politick?ch stran, zastoupen?ch mezi m?stn?m obyvatelstvem.
Dotazn?k o tom, jak? noviny, ?asopisy a bro?urky doch?zej? do raj?nu ?etnick? stanice. Instrukce t?kaj?c? se zji?t?n?, s k?m st?kaj? se osoby podez?el? z neloaj?lnosti, v ?em jev? se jich neloaj?lnost.
Instrukce t?kaj?c? se toho, jak z?skati z m?stn?ho obyvatelstva placen?ch dona?e?? a inform?tor?. Instrukce pro placen? inform?tory z m?stn?ho obyvatelstva, za??slen? na slu?b? p?i ?etnick? stanici.
Ka?d? den p?in??el nov? instrukce, n?vody, dotazn?ky a na??zen?. Zaplaven tou spoustou vyn?lez? rakousk?ho ministerstva vnitra, str??mistr Flanderka m?l ohromnou spoustu rest? a dotazn?ky zodpov?dal stereotypn?, ?e je u n?ho v?echno v po??dku a loajalita ?e je mezi m?stn?m obyvatelstvem stupnice Ia.
Rakousk? ministerstvo vnitra vynalezlo pro loajalitu a neochv?jnost k mocn??stv? tyto stupnice: Ia, Ib, Ic-IIa, IIb, IIc-IIIa, IIIb, IIIc-Na, IVb, IVc. Tahle posledn? ??msk? ?tverka znamenala ve spojen? s avelezr?dce a provaz, s binternovat, s cpozorovat a zav??t.
Ve stolku ?etnick?ho str??mistra nal?zaly se v?emo?n? tiskopisy a rejst??ky. Vl?da cht?la v?d?t o ka?d?m ob?anu, co si o n? mysl?.
Str??mistr Flanderka kolikr?t zoufale lomil rukama nad t?mi tiskovinami, kter? neuprosn? p?ib?valy ka?dou po?tou. Jakmile uvid?l zn?m? ob?lky s raz?tkem "Portofrei - dienstlich", srdce mu v?dy zabu?ilo a v noci, p?em??leje o v?em, p?ich?zel k p?esv?d?en?, ?e se konce v?lky nedo?k?, a ?e zemsk? ?etnick? velitelstv? ho p?iprav? o posledn? ?petku rozumu a ?e se nebude moci t??it z v?t?zstv? rakousk?ch zbran?, pon?vad? bude m?t bud o kole?ko v?c, nebo m??. A okresn? ?etnick? velitelstv? bombardovalo ho denn? dotazy, pro? nen? zodpov?d?n dotazn?k pod ??slem (72 345)/(721 a/5) d, jak vy??zena instrukce pod ??slem (88 992)/(822 gfch) z, jak? jsou praktick? v?sledky n?vodu pod ??slem (123456)/(1292 b/r) V. atd.
Nejv?ce mu dala starost? instrukce, jak z?skati z m?stn?ho obyvatelstva placen? don??e?e a inform?tory, nakonec, pon?vad? uznal za nemo?n?, aby to mohl b?t n?kdo z m?sta, kde za??naj? Blata a kde je ten lid takov? tvrd? palice, p?ipadl na my?lenku vz?t na tu slu?bu obecn?ho pas?ka, kter?mu ??kali "Pepku, vysko?!" Byl to kret?n, kter? v?dy na tuto v?zvu vysko?il. Jedna z t?ch uboh?ch, p??rodou a lidmi zanedban?ch postav, mrz?k, kter? za p?r zlatek ro?n? a za tu n?jakou ob?ivu p?sl obecn? dobytek.
Toho si dal zavolat a ?ekl k n?mu: "V??, Pepku, kdo to je starej Proch?zka?"
"M??."
"Neme?, a pamatuj si, ?e tak ??kaj? c?sa?i p?nu. V??, kdo je to c?sa? p?n?"
"To je ???a? p?n."
"Dob?e, Pepku. Tak si pamatuj, ?e kdy? n?koho usly??? mluvit, kdy? chod?? po ob?dech od domu k domu, ?e je c?sa? p?n dobytek nebo podobn?, hned p?ij? ke mn? a oznam mn? to. Dostane? ?est?k, a kdy? usly??? n?koho vykl?dat, ?e to nevyhrajeme, zas p?jde?, rozum??, ke mn? a ?ekne?, kdo to ??kal, a dostane? zas ?est?k. Jestli ale usly??m, ?e n?co zatajuje?, tak bude s tebou zle. Seberu t? a odvedu do P?sku. A te? vysko?!" Kdy? vysko?il, dal mu dva ?est?ky a spokojen? napsal raport na okresn? ?etnick? velitelstv?, ?e ji? z?skal inform?tora.
Druh? den p?i?el k n?mu pan far?? a sd?loval mu tajupln?, ?e dnes r?no potkal za vs? obecn?ho pas?ka Pepka Vysko? a ten ?e mu vypravoval: "Mijostpane. Pan vachmajstr v?era pov?dal, ?e je ???a? p?n dobytek a ?e to nevyhrajeme. M??. Hop!"
Po del??m vysv?tlen? a rozmluv? s panem far??em dal str??mistr Flanderka zatknout obecn?ho pas?ka, kter? byl pozd?ji na Hrad?anech odsouzen na dvan?ct let pro velezradu. ?aloba mu dok?zala nebezpe?n? a velezr?dn? rejdy, pobu?ov?n?, ur??ku veli?enstva a je?t? n?kolik zlo?in? a p?e?in?. Pep?k Vysko? choval se u soudu jako na pastv? nebo mezi sousedy. Na v?echny ot?zky me?el jako koza a po vynesen? rozsudku vyrazil ze sebe "M??, hop!" a vysko?il. Byl za to disciplin?rn? potrest?n tvrd?m l??kem o samovazb? a t?emi posty.