A str??mistr doma alespo? vyplnil op?t jeden dotazn?k: "N?lada mezi obyvatelstvem: Ia."
Byly to ?asto dlouh? bezsenn? noci pro pana str??mistra. Neust?le o?ek?val inspekci, vy?et?ov?n?. V noci zd?lo se mu o provaze, jak ho vedou k ?ibenici, a je?t? naposled se ho s?m ministr zemsk? obrany pod ?ibenic? t??e: "Wachmeister, wo ist die Antwort des Zirkul?rs No 1789678/23792 X. Y. Z?"
A? te?! Celou ?etnickou stanic? jako by ze v?ech kout? zn?lo star? mysliveck? heslo "Lovu zdar!" A ?etnick? str??mistr Flanderka nepochyboval, jak okresn? velitel mu poklep? na rameno a ?ekne: "Ich gratuliere Ihnen, Herr Wachmeister."
?etnick? str??mistr maloval si v duchu i jin? luzn? obrazky, kter? vyrostly v n?jak?m z?hybu jeho ??ednick?ho mozku. Vyznamen?n?, rychl? postup ve vy??? hodnostn? t??du, ocen?n? jeho kriminalistick?ch schopnost?, otv?raj?c?ch mu kari?ru. Zavolal z?vod??ho a ot?zal se ho: "Dostali ob?d?"
"P?inesli mu uzen? se zel?m a knedl?kem, pol?vka u? nebyla. Vypil ?aj a chce je?t? jeden."
"M? ho m?t!" velikomysln? svolil str??mistr, "a? ten ?aj vypije, pak ho p?ivedou ke mn?."
"Jakpak? Chutnalo v?m?" ot?zal se str??mistr, kdy? z?vod?? za p?l hodiny p?ivedl ?vejka, nasycen?ho a spokojen?ho jako v?dy.
"Bylo to je?t? uch?zej?c?, pane vachmajstr, m?lo bejt jen trochu v?c toho zel?. Ale jak?? pomoc, j? v?m, ?e nebyli na to p?ipraveni. Uzen? maso bylo dob?e vyud?n?, muselo to bejt dom?c? uzen? maso z dom?c?ho prasete. ?aj s rumem mn? ud?lal taky dob?e."
Str??mistr pod?val se na ?vejka a za?al: "Pravda, ?e v Rusku se pije mnoho ?aje? Maj? tam tak? rum?"
"Rum je po cel?m sv?t?, pane vachmajstr."
"Jen se nevykroucej," pomyslil si str??mistr, "m?l jsi si d??v d?t pozor na to; co pov?d??." A ot?zal se d?v?rn? nakl?n?je se k ?vejkovi: "Jsou v Rusku hezk? holky?"
"Hezk? holky jsou po cel?m sv?t?, pane vachmajstr."
"I ty chlape," pomyslil si poznovu str??mistr, "ty bys se cht?l te? n?jak r?d z toho dostat." A str??mistr vyrazil s dvaa?ty?ic?tkou:
"Co jste cht?l d?lat u 91. regimentu?" "Cht?l jsem j?t s n?m na front "
Str??mistr se spokojen? zad?val na ?vejka a poznamenal: "To je spr?vn?. To je ten nejlep?? zp?sob dostat se do Ruska. - Opravdu velice dob?e vymysleno," z??il str??mistr, pozoruje, jak? ??inek maj? jeho slova na ?vejka. Nemohl v?ak z n?ho vy??st nic jin?ho ne? naprost? klid.
"Ten ?lov?k nehne ani brvou," hrozil se v duchu str??mistr, "to je jejich vojensk? v?chova. J? b?t v jeho situaci a mn? tohle n?kdo ??ct, tak by se mn? rozklepala kolena... - R?no v?s odvezeme do P?sku," prohodil jako mimod?k, "byl jste ji? n?kdy v P?sku?"
"V roce 1910 na c?sa?sk?ch man?vrech."
?sm?v str??mistr?v byl po t?to odpov?di je?t? p??jemn?j??m a v?t?zoslavn?j??m. C?til v du?i, ?e sv?m syst?mem ot?zek p?ekonal s?m sebe.
"Prod?lal jste cel? man?vry?"
"Zajist?, pane vachmajstr, jako infanterista." A zas se klidn? jako d??v d?val ?vejk na str??mistra, kter? sebou vrt?l radost? a nemohl se ji? zdr?et, aby to rychle nezanesl do raportu. Zavolal z?vod??ho, aby ?vejka odvedl, a doplnil sv?j raport: "Jeho pl?n byl tento: Vpl??iv se v ?ady 91. p??. pluku, cht?l se ihned p?ihl?sit na frontu a p?i nejbli??? p??le?itosti dostat se do Ruska, nebo? post?ehl, ?e zp?te?n? cesta p?i bd?losti org?n? jest jinak nemo?nou, ?e by u 91. p??. pluku mohl v?born? prosperovat, jest pln? pochopiteln?, nebo? dle jeho dozn?n?, p?iznal se po del??m k???ov?m v?slechu, ?e prod?lal ji? v roce 1910 cel? c?sa?sk? man?vry v okol? P?sku jako infanterista. Z toho jest vid?t, ?e jest ve sv?m oboru velice schopn?. Podot?k?m je?t?, ?e sebran? obvin?n? jsou v?sledkem m?ho syst?mu k???ov?ho v?slechu."
Ve dve??ch objevil se z?vod??: "Pane vachmajstr, on chce j?t na z?chod."
"Bajonett auf!" rozhodl str??mistr, "ale ne, p?ive?te ho sem."
"Vy chcete j?t na z?chod?" laskav? ?ekl str??mistr, "nen? v tom n?co jin?ho?" A up?el sv?j zrak ve ?vejkovu tv??.
"Je v tom opravdu jenom velk? strana, pane vachmajstr," odpov?d?l ?vejk.
"Jen aby v tom nebylo n?co jin?ho," v?znamn? opakoval str??mistr, p?ip?naje si slu?ebn? revolver, "j? p?jdu s v?mi."
"To je velice dobr? revolver," ?ekl po cest? k ?vejkovi, "na sedm ran a st??l? precizn?."
Ne?li v?ak vy?li na dv?r, zavolal z?vod??ho a tajemn? k n?mu ?ekl: "Oni si vezmou bajonet auf a postav?j? se, a? bude vevnit?, vzadu u z?chodu, aby se n?m neprokopal misgrubnou."
Z?chod byl mal?, oby?ejn? dome?ek ze d?eva, stoj?c? zoufale uprost?ed dvora nad j?mou s mo??vkou vyt?kaj?c? z nedalek? kupy hnoje.
Byl to ji? star? veter?n, v n?m? vykon?valy t?lesnou pot?ebu cel? generace. Nyn? zde sed?l ?vejk, p?idr?uje jednou rukou za prov?zek dve?e, zat?mco vzadu ok?nkem d?val se mu z?vod?? na zadnici, aby se neprokopal. A jest??b? o?i ?etnick?ho str??mistra up?eny byly na dve?e a str??mistr p?em??lel, do kter? nohy by ho m?l st?elit, kdyby se cht?l pokusit o ?t?k.
Ale dve?e se klidn? otev?ely a vystoupil spokojen? ?vejk, poznamen?vaje k str??mistrovi: "Nebyl jsem tam moc dlouho? Nezdr?el jsem v?s snad?"
"? nikoliv, nikoliv," odv?til str??mistr, pomysliv si v duchu: "Jac? jsou to jemn?, slu?n? lid?. V?, co na n?ho ?ek?, ale v?echna ?est. Do posledn? chv?le je slu?n?. Dok?zal by to na?inec na jeho m?st??"
Str??mistr z?stal sed?t na str??nici vedle ?vejka na kavalci pr?zdn? postele ?etn?ka Rampy, kter? m?l do r?na slu?bu, obch?zku po vesnic?ch, a kter? v tu dobu klidn? sed?l u ?ern?ho kon? v Protiv?n? a hr?l s obuvnick?mi mistry mari??, vykl?daje v p?est?vk?ch, ?e to Rakousko mus? vyhr?t. Str??mistr zap?lil si d?mku, dal nacpat ?vejkovi, z?vod?? p?ilo?il do kamen a ?etnick? stanice prom?nila se na nejp??jemn?j?? m?ste?ko na zem?kouli, na klidn? kout, tepl? hn?zdo za bl???c?ho se zimn?ho soumraku, kdy se dr?? ?ern? hodinka.
Ml?eli v?ak v?ichni. Str??mistr sledoval ur?itou my?lenku a nakonec se vyj?d?il, obraceje se k z?vod??mu: "Podle m?ho n?zoru nen? spr?vn? ?pi?ny v??et. ?lov?k, kter? se ob?tuje pro svou povinnost, za svou, tak ?ekn?me, vlast, m? b?t odpraven? ?estn?m zp?sobem, prachem a olovem, co mysl?te, pane z?vod???"
"Rozhodn? ho jen zast?elit a nev??et," souhlasil z?vod??, "?ekn?me, ?e by i n?s poslali a ?ekli by n?m: ,Mus?te vyp?trat, kolik maj? Rusov? strojn?ch pu?ek ve sv?m maschinengewehrabteilungu.` Tak bychom se p?evl?kli a ?li. A za to by mne m?li v??et, jako n?jak?ho loupe?n?ho vraha?"
Z?vod?? se tak roz??lil, ?e vstal a zvolal: "J? ??d?m, abych byl zast?elen a pochov?n s vojensk?mi poctami."
"Vono to m? h??ek," ozval se ?vejk, "jestli je ?lov?k chytrej, tak mu nikdy nic nedok??ou."
"A dok??ou," vyj?d?il se d?razn? str??mistr, "jestli i oni jsou tak chyt?? a maj? svou metodu. Vy se s?m o tom p?esv?d??te. - P?esv?d??te se," opakoval ji? m?rn?m t?nem, p?ipojiv k tomu p??v?tiv? ?sm?v, "u n?s nikdo s vyt??kami nepochod?, pravda, pane z?vod???"
Z?vod?? k?vl souhlasn? a zm?nil se, ?e u n?kter?ch lid? je v?c ji? prohran? p?edem, ?e ani maska naprost?ho klidu nepom??e, ?e ??m v?c n?kdo vypad? klidn?ji, ?e t?m v?c ho to usv?d?uje.
"Oni maj? mou ?kolu, pane z?vod??," prohl?sil hrd? str??mistr, "klid, to je m?dlov? bublina, um?l? klid je corpus delicti." A p?eru?uje v?klad o sv? teorii, obr?til se na z?vod??ho: "Copak si dnes d?me k ve?e?i?"
"Vy dnes nep?jdete, pane str??mistr, do hospody?"
Touto ot?zkou vyvstanul p?ed str??mistrem nov? t??k? probl?m, jej? nutno ihned rozlu?tit.
Co? kdyby, pou?iv jeho no?n? nep??tomnosti, ten prchl. Z?vod?? je sice spolehliv? ?lov?k, opatrn?, ale utekli mu ji? dva vandr?ci. Fakticky bylo tomu tak, ?e se s nimi necht?l jednou v zim? tahat ve sn?hu a? do P?sku, tak je u Ra?ic v pol?ch pustil a vyp?lil r?nu do vzduchu pro forma.
"Po?leme si na?i b?bu pro ve?e?i a bude chodit se d?b?nem pro pivo," rozlu?til str??mistr t??k? probl?m, "a? se b?ba trochu prob?hne."
A b?ba Pejzlerka, kter? jim posluhovala, se opravdu prob?hla.
Po ve?e?i se cesta mezi ?etnickou stanic? a hospodou Na kocourku netrhla. Neoby?ejn? ?etn? stopy t??k?ch velk?ch bot b?by Pejzlerky na t? spojovac? linii sv?d?ily o tom, ?e str??mistr si vynahra?uje plnou m?rou svou nep??tomnost na Kocourku.
A kdy? se kone?n? objevila b?ba Pejzlerka v ?enkovn? s t?m vzkazem, ?e se d? pan str??mistr p?kn? porou?et a ?e chce, aby mu poslali l?hev kontu?ovky, praskla zv?davost hostinsk?ho.
"Koho tam maj??" odpov?d?la b?ba Pejzlerka, "n?jak?ho podez?el?ho ?lov?ka. Pr?v? ne? jsem ode?la, oba ho dr?eli kolem krku a pan str??mistr ho hladil po hlav? a ??kal mu: ,Ty m?j zlatej kluku slovanskej, ty m?j malinkej ?pi?nku!"`
A potom, kdy? bylo dlouho ji? p?es p?lnoc, z?vod?? spal, tvrd? chr?paje, nata?en p?es sv?j kavalec, v cel? uniform?.
Naproti sed?l str??mistr se zbytkem kontu?ovky na dn? lahve, dr?el ?vejka kolem krku, slzy mu tekly po op?len? tv??i, jeho vousy byly slepeny kontu?ovkou a on jen breptal: "?ekni, ?e v Rusku nemaj? tak dobrou kontu?ovku, ?ekni, a? mohu klidn? j?t sp?t. P?iznej to jako mu?."