Str??mistr p?evalil se na ?vejka.
"Pot??il jsi mne, p?iznal jsi se. Tak to m? b?t p?i v?slechu. Jsem-li vinen, na? zap?rat "
Zvedl se, a vr?voraje s pr?zdnou lahv? do sv?ho pokoje, mumlal: "Kdyby se byl nedostal na ne-nepravou drrr?hu, tak to mohlo v?echno jinak d?-dopadnout."
Ne?li se svalil v uniform? na svou postel, vyt?hl ze psac?ho stolu sv?j raport a pokusil se ho doplnit t?mto materi?lem:
"Ich mu? noch dazu beizuf?gen, da? die russische Kontusz?wka na z?klad? § 56..." Ud?lal ka?ku, sl?zl ji, a usm?vaje se pitom?, svalil se na postel a usnul jako ?palek.
K r?nu dal se ?etnick? z?vod??, le??c? na posteli u prot?j?? st?ny, do takov?ho chr?p?n? prov?zen?ho p?sk?n?m v nose, ?e to ?vejka probudilo. Vstal, zat??sl z?vod??m a ?el si op?t lehnout. To ji? kohouti za?ali kokrhat, a kdy? potom vy?lo slunce, p?i?la b?ba Pejzlerka, kter? tak? vysp?vala to no?n? b?h?n?, zatopit, tu na?la dve?e otev?en? a v?echno poh???en? v hlubok? sp?nek. Petrolejov? lampa na str??nici je?t? koptila. B?ba Pejzlerka ud?lala alarm, st?hla z?vod??ho i ?vejka z postele. Z?vod??mu ?ekla: "?e se nestyd?j? sp?t voble?enej, jako bo?? dobytek," a ?vejka napomenula, aby si aspo? zapjal poklopec, kdy? vid? ?enskou.
Nakonec vyb?dla energicky rozespal?ho z?vod??ho, aby ?el vzbudit pana str??mistra, to ?e nen? ??dn? po??dek, kdy? se tak dlouho hn?p?.
"To padli do p?knejch rukou," bru?ela b?ba k ?vejkovi, kdy? z?vod?? budil str??mistra, "jeden v?t?? ko?ala ne? druhej. Prochlastali by nos mezi o?ima. Mn? jsou dlu?ni u? t?et? rok za posluhu, a kdy? je upom?n?m, ??k? v?dycky str??mistr: ,Ml?ej?, b?bo, nebo jich d?m zav??t, my v?me, ?e v?? syn je pytl?k a chod? na d??v? do pansk?ho.` A tak se s nima tr?p?m u? na ?tvrtej rok." B?ba si hluboce vzdychla a d?l pobru?ovala: "Zejm?na maj? se na pozoru p?ed str??mistrem, ten je takovej ?lisnej, a zat?m je to ne??d prvn?ho ??du. Kdekoho zkoupat a zav??t "
Str??mistr dal se velice t??ko probudit. Z?vod??mu dalo mnoho obt??? p?esv?d?it ho, ?e je ji? r?no. Kone?n? prokoukl, mnul si o?i a nejasn? se za?al upamatov?vat na v?erej?ek. Najednou mu p?i?la na mysl hrozn? my?lenka, kterou vyj?d?il, d?vaje se nejist? na z?vod??ho: "On n?m utek?"
"Ale kdepak, to je poctiv? ?lov?k."
Z?vod?? po?al chodit po pokoji, pod?val se z okna, zas se vr?til, utrhl kus pap?ru z novin na stole a ?moulal mezi prsty pap?rovou kuli?ku. Bylo vid?t, ?e chce n?co ??ct.
Str??mistr se nejist? po n?m d?val a kone?n?, cht?je nab?t ?pln? jistoty toho, co jen tu?il, ?ekl: "J? jim, pane z?vod??, pom??u. J? zas musel v?era ??dit a prov?d?t?"
Z?vod?? vy??tav? pod?val se na sv?ho p?edstaven?ho: "Kdybyste v?d?l, pane str??mistr, co v?echno jste v?era nepov?dal, jak? ?e?i jste s n?m nevedl."
Nakl?n?je se k uchu str??mistra, ?eptal: "?e jsme v?ichni ?e?i a Rusov? jedna slovansk? krev, ?e Nikolaj Nikolajevi? bude p???t? t?den v P?erov?, ?e se Rakousko neudr??, aby jen, a? bude d?l vy?et?ov?n, zap?ral a pletl p?t? p?es dev?t?, aby to vydr?el do t? doby, dokud ho koz?ci nevysvobod?, ?e u? to mus? co nejd??v prasknout, ?e to bude jako za husitsk?ch v?lek, ?e sedl?ci p?jdou s cepy na V?de?, ?e je c?sa? p?n nemocn? d?dek a ?e co nejd??v nat?hne brka, ?e je c?sa? Vil?m zv??e, ?e mu budete do v?zen? pos?lat pen?ze na p?ilep?enou a je?t? v?c takov?ch ?e?? ..."
Z?vod?? odstoupil od str??mistra: "Na to v?echno se dob?e pamatuji, pon?vad? jsem byl ze za??tku jen m?lo st??knut?. Potom jsem se tak? zd?lal a d?l nev?m nic."
Str??mistr pohled?l na z?vod??ho.
"A j? se zas pamatuji," prohl?sil, "?e oni ??kali, ?e jsme proti Rusku kratinov?, a ?e ?vali p?ed tou na?? b?bou ,A? ?ije Rusko!` "
Z?vod?? po?al nerv?zn? chodit po pokoji.
"?vali to jako bejk," ?ekl str??mistr, "pak se svalili p?es postel a za?ti chr?pat."
Z?vod?? se zastavil u okna, a bubnuje na n?, prohl?sil: "Vy jste si tak?, pane str??mistr, nedal ubrousek na ?sta p?ed na?? b?bou a pamatuji se, ?e jste j? ?ekl: ,Pamatujou, b?bo, ?e ka?d? c?sa? a kr?l pamatuje jen na svou kapsu, a proto vede v?lku, a? je to t?ebas takov? d?dek jako star? Proch?zka, kter?ho nemohou u? pustit z hajzlu, aby jim nepod?lal cel? Sch?nbrunn: "
"Tohle ?e jsem ??kal?"
"Ano, pane str??mistr, tohle jste ??kal, ne? jste ?el ven na dv?r zvracet, a je?t? jste k?i?el: ,B?bo, str?ej? mn? prst do krku!` "
"Oni se tak? p?kn? vyj?d?ili," p?eru?il ho str??mistr, "kde jen p?i?li na takovou hloupost, ?e Nikolaj Nikolajevi? bude ?esk?m kr?lem?"
"Na to se nepamatuji," nesm?le ozval se z?vod??.
"Bodej? by se na to pamatovali. Byli jako napit? ?ok, m?li prase?? o?i?ka, a kdy? cht?li j?t ven, tak m?sto do dve?? lezli na kamna."
Oba umlkli, a? dlouh? ml?en? p?eru?il str??mistr. "J? jsem jim v?dycky ??kal, ?e alkohol je zhouba. Oni mnoho nesnesou a pijou to. Co? kdyby byl jim ten n?? utek? Jak bychom to od?vodnili? Bo?e, to m? t?e?t? hlava. - Pov?d?m, pane z?vod??," pokra?oval str??mistr, "?e pr?v? pon?vad? neutek, je v?c ?pln? jasn?, co je to za nebezpe?n?ho a rafinovan?ho ?lov?ka. A? ho tam budou vy?et?ovat, tak ?ekne, ?e bylo otev??no celou noc, ?e jsme byli opil? a ?e moh tis?ckr?t utect, kdyby se c?til vinn?m. Je?t? ?t?st?, ?e takov?mu ?lov?ku se nev???, a kdy? my pod slu?ebn? p??sahou ?ekneme, ?e je to smy?lenka a drz? le? od toho ?lov?ka, tak mu ani p?nb?h nepom??e a m? je?t? o jeden paragraf na krku v?c. P?i jeho v?ci to nehraje ov?em ??dnou roli. - Kdyby mn? jen tak ta hlava nebolela."
Ticho. Za chv?li ozval se str??mistr: "Zavolaj sem na?i b?bu."
"Poslouchaj?, b?bo," ?ekl str??mistr k Pejzlerce, p??sn? se j? d?vaje do obli?eje, "se?enou n?kde krucifix na podstavci a p?inesou ho sem."
Na t?zav? pohled Pejzlerky za?val str??mistr: "Koukaj?, a? u? jsou tady."
Str??mistr vyt?hl ze stolku dv? sv??ky, na kter?ch byly stopy od pe?etn?ho vosku, jak pe?etil ??edn? spisy, a kdy? se kone?n? Pejzlerka p?i?trachala s krucifixem, postavil str??mistr k??? mezi ob? sv?ce na okraj stolu, zap?lil sv??ky a v??n? ?ekl: "Posad?j? se, b?bo."
Ustrnul? Pejzlerka zapadla na pohovku a vyjeven? pod?vala se na str??mistra, sv??ky i krucifix. Zmocnil se j? strach, a jak m?la ruce na z?st??e, bylo vid?t, ?e se j? t?esou i s koleny.
Str??mistr p?e?el v??n? kolem n?, a zastaviv se podruh? p?ed n?, promluvil slavnostn?:
"V?era ve?er byla jste sv?dkem velk? ud?losti, b?bo. M??e b?t, ?e to v?? pitom? rozum nech?pe. Ten voj?k, to je vyzv?da?, ?pi?n, b?bo."
"Je???marj?," vyk?ikla Pejzlerka, "Panenko Maria Sko?ick?!"
"Ticho, b?bo! Abychom z n?ho n?co dostali, museli jsme mluvit r?zn? ?e?i. Sly?eli p?ece, jak? divn? ?e?i jsme mluvili?"
"To jsem pros?m sly?ela," ozvala se t?esouc?m hlasem Pejzlerka.
"Ale ty v?echny ?e?i, b?bo, vedly jenom k tomu, aby se doznal, aby n?m d?v??oval. Tak se n?m to poda?ilo. Vyt?hli jsme z n?ho v?echno. Ch?apli jsme ho."
Str??mistr na okam?ik p?eru?il ?e?, aby opravil knoty na sv??k?ch, a pak pokra?oval v??n?, hled? p??sn? na Pejzlerku: "Vy jste byla, b?bo, p?i tom a jste zasv?cen? do cel?ho tajemstv?. Toto tajemstv? je ??edn?. O tom nesm?te nikomu se ani zm?nit. Ani na smrteln? posteli, to by v?s nesm?li ani pochovat na h?bitov?."
"Je???marj?josefe," zab?dovala Pejzlerka, "?e jsem j? ne??astn? kdy sem vkro?ila."
"Ne?vete, b?bo, vsta?te, p?istupte ke krucifixu, dejte dva prsty u prav? ruky nahoru. Budete p??sahat. ??kejte za mnou."
Pejzlerka odpot?cela se ke stolu za neust?l?ho b?dov?n?: "Panenko Maria Sko?ick?, ?e jsem sem kdy vkro?ila."
A z k???e d?val se na ni utr?pen? obli?ej Krista, sv??ky ?oudily a v?echno to p?ipadalo Pejzlerce n???m p???ern? nadpozemsk?m. Ztr?cela se v tom cel? a kolena se j? klepala, ruce t??sly.
Zvedla dva prsty do v??e a ?etnick? str??mistr d?razn? a slavnostn? p?ed??k?val: "P??sah?m bohu v?emohouc?mu, i v?m, pane str??mistr, ?e o tom, co jsem zde sly?ela a vid?la, nikomu se do sv? smrti nezm?n?m ani slovem, i kdybych snad od n?ho byla t?z?na. K tomu mn? dopom?hej p?nb?h."
"Polibte je?t?, b?bo, krucifix," porou?el str??mistr, kdy? Pejzlerka za ukrutn?ho vzlykotu odp??s?hla a pok?i?ovala se zbo?n?.
"Tak, a te? zas odnesou krucifix, odkud si ho vyp?j?ili, a ?eknou, ?e jsem ho pot?eboval k v?slechu!"
Zdrcen? Pejzlerka po ?pi?k?ch vy?la s krucifixem z pokoje a bylo vid?t oknem, ?e se neust?le ohl??? ze silnice po ?etnick? stanici, jako by se cht?la p?esv?d?it, ?e to nebyl jen sen, ale ?e skute?n? pr?v? p?ed chv?l? pro?ila n?co hrozn?ho ve sv?m ?ivot?.
Str??mistr zat?m p?episoval sv?j raport, kter? v noci dopl?oval ka?kami, kter? rozl?zal i s rukopisem, jako by na pap??e byla marmel?da.
Nyn? to ?pln? p?epracoval a vzpomn?l si, ?e se neoptal je?t? na jednu v?c. Dal si tedy zavolat ?vejka a ot?zal se ho: "Um?te fotografovat?"
"Um?m."