A seshora ho bombardovali p??pisy, ve kter?ch ministerstvo zemsk? obrany poukazovalo, ?e z p?seck?ho okresu podle zpr?v ministerstva vojenstv? p?ech?zej? k nep??teli.
A honili jej p?trat po loajalit? v okresu. Vypadalo to stra?ideln?. ?eny z okol? ?ly doprov?zet svoje mu?e na vojnu, a on v?d?l, ?e ti mu?ov? ur?it? sv?m ?en?m slibuj?, ?e se, nedaj? zab?t pro c?sa?e p?na.
?erno?lut? obzory po?aly se zatahovat mraky revoluce. Na Srbsku, v Karpatech p?ech?zely batali?ny k nep??teli. 28. regiment, 11. regiment. V tom posledn?m voj?ci z p?seck?ho kraje a okresu. V tom p?edvzpourov?m dusnu p?ijeli rekruti z Vod?an s karafi?ty z ?ern?ho organt?nu. P?seck?m n?dra??m proj??d?li voj?ci od Prahy a h?zeli nazp?tek cigarety a ?okol?du, kterou jim pod?valy do prase??ch voz? d?my z p?seck? spole?nosti.
Pak jel jeden mar?ov? batali?n a n?kolik p?seck?ch ?id? ?valo "Heil, nieder mit den Serben!" a dostalo takov?ch p?kn?ch p?r facek, ?e t?den se nemohli uk?zat na ulici.
A mezit?mco se d?ly tyto epizody, kter? jasn? ukazovaly, ?e kdy? po kostel?ch na varhany hraj? "Zachovej n?m, Hospodine", ?e je to jenom chatrn? pozl?tko a v?eobecn? p?etv??ka; z ?etnick?ch stanic p?ich?zely ty zn?m? odpov?di na dotazn?ky ? la Putim, ?e je v?echno v nejlep??m po??dku, agitace ?e se nikde nevede proti v?lce, sm??len? obyvatelstva ??msk? jedni?ka a,nad?en? ??msk? jedni?ka a-b.
"Vy nejste ?etn?ci, ale obecn? policajti," ??k?val na sv?ch obch?zk?ch, "m?sto toho, abyste zbyst?ili svou pozornost o tis?c procent, st?v? se z v?s pomalu dobytek."
U?iniv tento zoologick? objev, dod?val: "V?l?te se p?kn? doma a mysl?te si: Mit ganzem Krieg kann man uns Arsch lecken."
N?sledoval pak v?dy v?po?et v?ech povinnost? ne??astn?ch ?etn?k?, p?edn??ka o tom, jak? je cel? situace a jak je to t?eba v?echno vz?t do ruky, aby to skute?n? bylo tak, jak to m? b?t. Po tom vyl??en? z???c?ho obrazu ?etnick? dokonalosti, sm??uj?c? k pos?len? rakousk?ho mocn??stv?, n?sledovaly hrozby, disciplin?rn? vy?et?ov?n?, p?esazen? a nad?vky.
Rytmistr byl pevn? p?esv?d?en, ?e stoj? zde na str??i, ?e n?co zachra?uje a ?e v?ichni ti ?etn?ci z ?etnick?ch stanic, kter? jsou pod n?m, ?e je to l?n? sb??; egoist?, podlci, podvodn?ci, kte?? v?bec ni?emu jin?mu nerozum? ne?li ko?alce, pivu a v?nu. A pon?vad? maj? nepatrn? p??jmy, ?e se, aby mohli chlastat, daj? podpl?cet a rozb?jej? pomalu, ale jist? Rakousko. Jedin? ?lov?k, kter?mu d?v??oval, byl jeho vlastn? str??mistr na okresn?m velitelstv?, kter? v?ak v?dycky v hospod? ??kal: "Tak jsem v?m zas m?l dneska srandu z na?eho star?ho mr?afy..."
-
Rytmistr studoval bericht ?etnick?ho str??mistra z Putim? o ?vejkovi. P?ed n?m st?l jeho ?etnick? str??mistr Mat?jka a myslel si, aby mu rytmistr vlezl na z?da i se v?emi berichty, pon?vad? dole u Otavy ?ekaj? na n?ho s parti? ?nopsa.
"Posledn? jsem v?m ??kal, Mat?jko," ozval se rytmistr, "?e nejv?t?? blbec, kter?ho jsem poznal, je ?etnick? str??mistr z Protiv?na, ale podle tohohle berichtu p?etrumfnul ho str??mistr z Putimi. Ten voj?k, kter?ho p?ivedl ten lotr ko?ala z?vod??, s kter?m byli sv?zan? jako dva psi, p?ece nen? ??dn? ?pi?n. Je to jist? praoby?ejn? dezert?r. Zde p??e takov? nesmysly, ?e ka?d? mal? d?t? pozn? na prvn? pohled, ?e ten chlap byl o?ral? jako pape?sk? prel?t. - P?ivedte sem ihned toho voj?ka," poru?il, kdy? je?t? chv?li studoval raport z Putim?. "Nikdy v ?ivot? jsem nevid?l takovou sn??ku blbost?, a je?t? ke v?emu po?le s t?m podez?el?m chlapem takov? dobytek, jako je jeho z?vod??. M? ty lidi je?t? m?lo znaj?, j? dovedu b?t prev?t. Dokud se t?ikr?t denn? p?ede mnou strachy nepod?laj?, tak jsou p?esv?d?eni, ?e si d?m na sob? d??v? ?t?pat "
Rytmistr se rozpov?dal o tom, jak se ?etnictvo dnes chov? odm?tav? ke v?em rozkaz?m a jak sestavuje berichty, ?e ihned je vid?t, ?e ze v?eho si d?l? ka?d? takov? str??mistr legraci, jen aby je?t? n?co v?c zapletl.
Kdy? seshora se upozorn?, ?e nen? vylou?ena mo?nost, aby se nepotloukali vyzv?da?i po krajin?ch, ?etni?t? str??mist?i je za??naj? vyr?b?t ve velk?m, a jestli bude v?lka je?t? n?jak? ?as trvat, bude z toho velk? bl?zinec. A? v kancel??i daj? telegram do Putim?, aby z?tra p?i?el str??mistr do P?sku. On u? mu tu "ohromnou ud?lost", o kter? p??e na po??tku sv?ho raportu, vytlu?e z hlavy.
"Od kter?ho regimentu jste utekl?" uv?tal rytmistr ?vejka.
"Od ??dn?ho regimentu."
Rytmistr pohl?dl na ?vejka a uvid?l v jeho klidn? tv??i tolik bezstarostnosti, ?e se ot?zal: "Jak jste p?i?el k uniform??"
"Ka?dej voj?k, kdy? narukuje, dostane uniformu," odpov?d?l ?vejk s m?rn?m ?sm?vem, "j? slou??m u 91. regimentu, a nejen?e jsem od sv?ho regimentu neutek, n?br? naopak."
Slovo naopak prov?zel takov?m p??zvukem, ?e se rytmistr zatv??il ?alostn? a ot?zal se: "Jak to naopak?"
"To je v?c n?ramn? jednoduch?," sv??il se ?vejk, "j? jdu k sv?mu regimentu, j? ho hled?m, a neut?k?m od n?ho. J? si nic jin?ho nep?eju ne? se co nejd??v dostat k sv?mu regimentu. J? u? jsem taky z toho celej nerv?zn?, ?e se patrn? vzdaluju od ?esk?ch Bud?jovic, kdy? si pomysl?m, ?e tam na mne ?ek? cele] regiment. Pan str??mistr v Putimi ukazoval mn? na map?, ?e Bud?jovice jsou na jih, a on m?sto toho obr?til mne na sever."
Rytmistr m?chl rukou, jako by cht?l ??ct: Ten vyv?d? je?t? hor?? v?ci ne? obracet lidi na sever. "Vy tedy nem??ete sv?j regiment naj?t," ?ekl, "vy jste ho ?el hledat?"
?vejk vysv?tlil mu celou situaci. Jmenoval T?bor a v?echna m?sta, kudy ?el do Bud?jovic: Milevsko - Kv?tov - Vr?? - Mal??n - ???ov? - Sedlec - Hora??ovice - Radomy?l - Putim - ?t?kno - Strakonice - Voly? - Dub - Vod?any - Protiv?n - a zas Putim.
S ohromn?m nad?en?m vyl??il ?vejk sv?j z?pas s osudem, jak se cht?l ?ivou moc?, nedbaje p?ek??ek, dostat k sv?mu 91. regimentu do Bud?jovic a jak v?echno jeho ?sil? bylo marn?.
Mluvil ohniv? a rytmistr mechanicky kreslil tu?kou na kus pap?ru mrtv? kruh, ze kter?ho se nemohl dostat dobr? voj?k ?vejk, kdy? se vypravil k sv?mu pluku.
"To byla herkulovsk? pr?ce," ?ekl kone?n?, kdy? se zal?ben?m naslouchal ?vejkovu l??en?, jak ho to mrz?, ?e se nemohl tak dlouho dostat k pluku, "na v?s musela b?t mohutn? pod?van?, kdy? jste se kroutil kolem Putimi."
"Vono se to mohlo u? tenkr?t rozhodnout," zm?nil se ?vejk, "nebejt toho pana str??mistra v tom ne??astn?m hn?zd?. Von se m? v?bec neptal ani na jm?no, ani na regiment a bylo mu to v?echno n?jak t?ze moc divn?. Von m? m?l d?t vodv?st do Bud?jovic a v kas?rn?ch u? by mu ?ekli, jestli jsem ten ?vejk, kerej hled? sv?j regiment, nebo n?jakej podez?elej ?lov?k. Dneska u? jsem moh bejt druhej den u sv?ho regimentu a vykon?vat sv? vojensk? povinnosti."
"Pro? jste v Putimi neupozornil, ?e se jedn? o omyl?"
"Pon?vad? jsem vid?l, ?e je to marn?, s n?m mluvit. To u? ??kal starej hostinskej Rampa na Vinohradech, kdy? mu cht?l n?kdo z?stat dlu?en, ?e p?ijde n?kdy na ?lov?ka takovej moment, ?e je ke v?emu hluchej jako pa?ez."
Rytmistr se dlouho nerozm??lel a pomyslil si jen, ?e takov? okru?n? cesta ?lov?ka, kter? chce se dostat k sv?mu regimentu, je zn?mkou nejhlub?? lidsk? degenerace, i dal vyklepat v kancel??i na stroji, ?et?e v?ech pravidel a kr?s ??edn?ho slohu:
Slavn?mu velitelstv? c. k. p???ho pluku ?. 91 v ?esk?ch Bud?jovic?ch
V p??loze p?edv?d? se Josef ?vejk, dle doty?n?ho tvrzen? b?ti p???kem t?ho? pluku, zadr?en? na z?klad? sv?ho vyj?d?en? v Putimi, okres P?sek, ?etnickou stanic?, podez?el? ze zb?hnut?. T?? uv?d?, ?e se odeb?r? k sv?mu v??eozna?en?mu pluku. P?edveden? jest men?? zavalit? postavy, soum?rn?ho obli?eje a nosu s modr?ma o?ima, bez zvl??tn?ho znamen?. V p??loze B1 zas?l? se ??et za stravov?n? doty?n?ho k laskav?mu p?eveden? na ??et min. zem. obrany s ??dost? o potvrzen? p?ijet? p?edveden?ho. V p??loze C1 zas?l? se ku potvrzen? seznam er?rn?ch v?c?, kter? m?l zadr?en? na sob? v dob? sv?ho zachycen?.
Cesta z P?sku do Bud?jovic ve vlaku u?la ?vejkovi byst?e a rychle. Jeho spole?n?kem byl mlad? ?etn?k, nov??ek, kter? nespou?t?l ze ?vejka o?i a m?l hrozn? strach, aby mu ?vejk neutekl. Po cel? cest? lu?til t??k? probl?m: Kdybych te? musel j?t na malou nebo na velkou stranu, jak to ud?l?m?
Roz?e?il to t?m, ?e mu musel ?vejk d?lat kmotra.
Po cel? cest? se ?vejkem od n?dra?? do Mari?nsk?ch kas?ren v Bud?jovic?ch up?ral sv? o?i k?e?ovit? na ?vejka, a kdykoliv p?ich?zeli k n?jak?mu rohu nebo k?i?ovatce ulic, jako mimochodem vypravoval ?vejkovi, kolik dost?vaj? ostr?ch patron p?i ka?d? eskort?, na?e? ?vejk odpov?dal, ?e je o tom p?esv?d?en, ?e ??dn? ?etn?k nebude po n?kom st??let na ulici, aby neud?lal n?jak? ne?t?st?.
?etn?k se s n?m p?el a tak dostali se do kas?ren.
Slu?bu v kas?rn?ch m?l ji? druh? den nadporu??k Luk??. Sed?l, ni?eho netu?e, za stolem v kancel??i, kdy? k n?mu p?ivedli ?vejka s pap?ry.
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem op?t zde," zasalutoval ?vejk, tv??e se slavnostn?. U cel? t? sc?ny byl prapor??k Ko??tko, kter? pozd?ji vypravoval, ?e po tom hl??en? ?vejkov? nadporu??k Luk?? vysko?il, chytil se za hlavu a upadl naznak na Ko??tko, a ?e kdy? ho vzk??sili, ?vejk, kter? po celou tu dobu vzd?val ?est, opakoval: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem op?t zde!" A tu nadporu??k Luk??, cel? bled?, t?esouc? se rukou vzal pap?ry t?kaj?c? se ?vejka, podepsal, po??dal v?echny, aby vy?li, ?etn?kovi ?e ?ekl, ?e je tak dob?e, a ?e se se ?vejkem uzav?el v kancel??i.
T?m skon?ila ?vejkova bud?jovick? anabaze. Je jisto, ?e kdyby byla pop??na ?vejkovi volnost pohybu, ?e by byl s?m do?el do Bud?jovic. Jestli ??ady se mohly chv?stat, ?e ony dopravily ?vejka na m?sto slu?by, je to prost? omyl. P?i jeho energii a nezmarn? chuti bojovat zakro?en? ??ad? v tom p??pad? bylo h?zen?m klack? ?vejkovi pod nohy.
-
?vejk a nadporu??k Luk?? d?vali se sob? do o??.
Nadporu??kovi o?i sv?tily ??msi stra?liv?m a hr?zn?m a zoufal?m, a ?vejk d?val se na nadporu??ka n??n?, l?skypln? jako na ztracenou a op?t nalezenou milenku.
V kancel??i bylo ticho jako v kostele. Vedle z chodby bylo sly?et, jak tam n?kdo p?ech?z?. N?jak? sv?domit? jednoro?n? dobrovoln?k, kter? pro r?mu z?stal doma, co? bylo zn?t na hlase, huh?al to, ?emu se u?il nazpam??: jak se maj? na pevnostech p?ij?mat ?lenov? c?sa?sk?ho domu. Bylo sly?et jasn?: "Sobald die h?chste Herrschaft in der N?he der Festung anlangt, ist das Gesch?tz auf allen Bastionen und Werken abzufeuern, der Platzmajor empf?ngt dieselbe mit dem Degen in der Hand zu Pferde und reitet sodann vor."
"Dr?te tam hubu," za?val do chodby nadporu??k, "vzdalte se ke v?em ?ert?m. Jestli m?te hore?ku, tak z?sta?te doma le?et."
Bylo sly?et, jak se piln? jednoro?n? dobrovoln?k vzdaluje, a jako tich? ozv?na zn?lo sem z konce chodby huh??n?: "ln dem Augenblicke, als der Kommandant salutiert, ist das Abfeuern des Gesch?tzes zu wiederholen, welches bei dem Absteigen der h?chsten Herrschaft zum dritten Male zu geschehen ist "
A op?t se d?l nadporu??k se ?vejkem ml?ky pozorovali, a? kone?n? ?ekl nadporu??k Luk?? s drsnou ironi?: "P?kn? v?s v?t?m, ?vejku, do ?esk?ch Bud?jovic. Kdo m? b?t ob??en, ten se neutop?. U? na v?s vydali zatyka? a z?tra jste u regimentsraportu. J? se s v?mi ji? zlobit nebudu. Natr?pil jsem se s v?mi dost a dost a moje trp?livost praskla. Kdy? si pomysl?m, ?e jsem mohl tak dlouho ??t s takov?m blbem jako vy..."
Po?al chodit po kancel??i: "Ne, to je hrozn?. Ted se div?m, ?e jsem v?s nezast?elil. Co by se mn? stalo? Nic. Byl bych osvobozen. Ch?pete to?"
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e to ?pln? ch?pu."
"Neza??nejte zas, ?vejku, s t?ma va?ima hovadinama, nebo se opravdu n?co stane. Kone?n? v?m zatneme ??lu. Vy jste stup?oval svou pitomost donekone?na, a? to v?echno katastrof?ln? prasklo."
Nadporu??k Luk?? zamnul si ruce: "U? je s v?mi, ?vejku, amen." Vr?til se ke sv?mu stolu a napsal na kousek pap?ru n?kolik ??dk?, zavolal na hl?dku p?ed kancel??? a poru?il j?, aby odvedli ?vejka k profousovi a odevzdali mu ten l?stek.