-
B?hem t?ch t?? dn?, kter?.str?vil ?vejk ve spole?nosti jednoro?n?ho dobrovoln?ka Marka, bavil se velice dob?e. Ka?d?ho ve?era oba po??dali na pry?n?ch vlastenecky projevy.
Ve?er z arestu oz?valo se v?dy "Zachovej n?m, Hospodine" a "Prim Eugen, der edle Ritter". P?ezp?vali t?? celou ?adu vojensk?ch p?sni?ek, a kdy? p?ich?z?val profous, zn?lo mu na uv?tanou:
Ten n?? starej profous,
ten nesm? zem??ti,
pro toho si mus?
?ert z pekla p?ij?ti.
P??jde pro n?j s vozem
a pra?t? s n?m vo zem,
?erti si s n?m v pekle
p?kn? zatop?j...
A nad pry?nu nakreslil jednoro?n? dobrovoln?k profouse a pod n?ho napsal text star? p?sni?ky:
Kdy? jsem ?el do Prahy pro jelita,
potkal jsem na cest? tajtrl?ka.
Nebyl to tajtrl?k, byl to profous,
kdybych byl neutek, byl by mne kous.
A zat?mco oba tak dr??dili profouse, jako v Seville andalusk?ho b?ka dr??d? ?erven?m ??tkem, nadporu??k Luk?? s ?zkost? o?ek?val, kdy se objev? ?vejk, aby hl?sil, ?e nastupuje op?t slu?bu.
Jednadevades?t? pluk se st?hoval do Mostu nad Litavou - Kir?lyhidy.
Pr?v? kdy? po t??denn?m v?zn?n? m?l b?t za t?i hodiny ?vejk propu?t?n na svobodu, byl s jednoro?n?m dobrovoln?kem odveden na hlavn? str??nici a s eskortou voj?k? doprovozen na n?dra??.
"To u? se d?vno v?d?lo," ?ekl k n?mu po cest? jednoro?n? dobrovoln?k, "?e n?s p?elo?? do Uher. Tam budou form?rovat mar?batali?ny, voj?ci se vycvi?? v poln? st?elb?, seperou se s Ma?ary a vesele pojedeme do Karpat. Sem do Bud?jovic p?ijedou Ma?a?i pos?dkou a budou se m?sit plemena. Je u? takov? teorie, ?e zn?sil?ovat d?vky jin? n?rodnosti je nejlep?? prost?edek proti degeneraci. D?lali to ?v?dov? a ?pan?l? za t?icetilet? v?lky, Francouzi za Napoleona a te? v bud?jovick?m kraji budou to d?lat zase Mada?i a nebude to spojeno s hrub?m zn?sil?ov?n?m. Podd? se v?echno b?hem ?asu. Bude to prost? v?m?na. ?esk? voj?k vysp? se s ma?arskou d?vkou a uboh? ?esk? d?ve?ka p?ijme k sob? ma?arsk?ho honv?da, a po stalet?ch bude to zaj?mav? p?ekvapen? pro antropology, pro? se objevily vysedl? l?cn? kosti u lid? na b?ez?ch Mal?e."
"S t?m vz?jemn?m p??en?m," poznamenal ?vejk, "je to v?bec zaj?mav? v?c. V Praze je ???n?k ?ernoch Kristi?n, jeho? otec byl habe?sk?m kr?lem a dal se ukazovat v Praze na ?tvanici v jednom cirku. Do toho se zamilovala jedna u?itelka, kter? psala b?sni?ky do Lady vo pastej??ch a pot??ku v lese, ?la s n?m do hotelu a smilnila s n?m, jak se ??k? v P?smu svat?m, a n?ramn? se divila, ?e se j? narodil chlape?ek ?pln? b?lej. J?, ale za ?trn?ct dn? za?al chlape?ek hn?dnout. Hn?d a hn?d a za m?s?c za?al ?ernat. Do p?lroku byl ?ernej jako jeho tat?nek, habe?skej kr?l. ?la s n?m na kliniku pro ko?n? nemoce, aby j? ho n?jak vodbarvili, ale tam j? ?ekli, ?e je to vopravdov? ?ern? k??e mou?en?nsk? a ?e se ned? nic d?lat. Tak se z toho pom?tla, za?ala se pt?t v ?asopisech o radu, co je proti mou?en?n?m, a vodvezli ji do Kate?inek a mou?en?nka dali do sirot?ince, kde z n?ho m?li n?ramnou legraci. Pak se vyu?il ???n?kem a chod?val tancovat po no?n?ch kav?rn?ch. Rod? se dnes po n?m ?e?t? mulati s velik?m ?sp?chem, kter? u? nejsou tak zabarveni jako von. Jeden medik, kter? chod?val ke Kalichu, n?m jednou vykl?dal, ?e to ale nen? tak jednoduch?. Takovej m??enec zas rod? m??ence a ti jsou u? k nerozezn?n? vod b?lejch lid?. Ale najednou v n?jak?m kolenu ?e se vobjev? ?ernoch. P?edstavte si ten mal?r. Vy se vo?en?te s n?jakou sle?nou. Potvora je ?pln? b?l?, a najednou v?m porod? ?ernocha. A jestli p?ed dev?ti m?s?ci se ?la pod?vat bez v?s do variet? na atletick? z?pasy, kde vystupoval n?jakej ?ernoch, tu mysl?m, ?e by v?m to p?eci jen trochu vrtalo hlavou."
"P??pad va?eho ?ernocha Kristi?na," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "t?eba promyslit i ze stanoviska v?le?n?ho. Dejme tomu, ?e toho ?ernocha odvedli. Je Pra??k, tak pat?? k 28. regimentu. P?ece jste sly?el, ?e dvac?t? osm? p?e?el k Rus?m. Jak by se asi Rusov? divili, kdyby zajali i ?ernocha Kristi?na. Rusk? noviny by jist? psaly, ?e Rakousko ?ene do v?lky sv? koloni?ln? vojska, kter?ch nem?, ?e Rakousko s?hlo u? k ?erno?sk?m rezerv?m."
"Vypravovalo se," prohodil ?vejk, "?e Rakousko m? p?ece kolonie, n?kde na severu. N?jakou tu Zem c?sa?e Franti?ka Josefa..."
"Nechte si to, ho?i," ?ekl jeden voj?k z eskorty, "to je moc nevopatrn?, vypravovat dnes vo n?jakej Zemi c?sa?e Franti?ka Josefa. Nejmenujte nikoho a ud?l?te lep??..."
"Tak se pod?vejte na mapu," vpadl do toho jednoro?n? dobrovoln?k, "?e opravdu je zem? na?eho nejmilostiv?j??ho mocn??e c?sa?e Franti?ka Josefa. Podle statistiky je tam sam? led a vyv??? se odtud na ledoborc?ch pat??c?ch pra?sk?m led?rn?m. Tento ledov? pr?mysl je i cizinci neoby?ejn? cen?n a v??en, pon?vad? je to podnik v?nosn?, ale nebezpe?n?. Nejv?t?? nebezpe?? panuje p?i doprav? ledu ze Zem? c?sa?e Franti?ka Josefa p?es pol?rn? kruh. Dovedete si to p?edstavit?"
Voj?k z eskorty cosi nejasn? zabru?el a kapr?l prov?zej?c? eskortu p?ibl??il se a naslouchal dal??mu v?kladu jednoro?n?ho dobrovoln?ka, kter? v??n? pokra?oval: "Tato jedin? rakousk? kolonie m??e ledem z?sobit celou Evropu a jest znamenit?m n?rodohospod??sk?m ?initelem. Kolonizace pokra?uje ov?em pomalu, pon?vad? kolonisti d?lem se nehl?s?, d?lem zmrznou. Nicm?n? ?pravou klimatick?ch pom?r?, na kter? m? velk? z?jem ministerstvo obchodu i zahrani?n? ministerstvo, je nad?je, ?e budou n?le?it? vyu?itkov?ny velk? plochy ledovc?. Za??zen?m n?kolika hotel? p?iv?b? se spousty turist?. Bude ov?em t?eba vhodn? upravit turistick? stezky a cesty mezi ledov?mi kry a namalovat na ledovce turistick? zna?ky. Je divou obt??? jsou Eskym?ci, kte?? znemo??uj? na?im m?stn?m org?n?m jich pr?ci... - Chlapi se necht?j? u?it n?mecky," pokra?oval jednoro?n? dobrovoln?k, zat?mco des?tn?k se z?jmem naslouchal. Byl to aktivn? mu?, v civilu b?val ?eled?nem, byl pitomec a surovec, hltal v?echno, o ?em nem?l zd?n?, a jeho ide?lem bylo slou?it za supu.
"Ministerstvo vyu?ov?n?, pane kapr?le, zbudovalo pro n? s velk?m n?kladem a ob?tmi, kdy zmrzlo p?t stavitel?..."
"Zedn?ci se zachr?nili," p?eru?il ho ?vejk, "pon?vad? se voh??li vod zap?len? fajfky."
"Ne v?ichni," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "dv?ma stala se nehoda, ?e zapomn?li t?hnout a d?mky jim uhasly, tak je museli v ledu zakopat. - Ale nakonec byla p?ece ?kola vystavena z ledov?ch cihel a ?elezobetonu, co? dr?? velice dob?e pohromad?, ale Eskym?ci rozd?lali ohe? kolem dokola z rozebran?ho d??v? obchodn?ch lod? zamrzl?ch v ledu a doc?lili, co cht?li. Led, na kter?m ?kola vystav?na, se rozt?l a cel? ?kola i s ??d?c?m u?itelem a se z?stupcem vl?dy, kter? m?l b?t druh?ho dne p??tomen slavnostn?mu vysv?cen? ?koly, propadla se do mo?e. Bylo jen sly?et, ?e z?stupce vl?dy, kdy? u? byl po krk ve vod?, vyk?ikl: Gott strafe England! Ted tam asi po?lou vojsko, aby ud?lalo s Eskym?ky po??dek. To se v?, ?e bude s nimi t??k? vojna. Nejv?c budou na?emu vojsku ?kodit ocho?en? ledov? medv?di."
"Je?t? to by sch?zelo," moud?e poznamenal des?tn?k, "beztoho u? je r?znejch v?le?nejch vyn?lez?. Kup??kladu vezmeme si g?zmasky na votravov?n? plynem. Nat?hne? si to na hlavu a jse? votr?venej, jak n?m vykl?dali v unteroffiziersschule."
"Voni v?s jen tak stra?ej?," ozval se ?vejk, "??dnej voj?k se nem? ni?eho b?t. I kdyby v boji padl do latr?ny, tak se jen vobl??e a jde d?l do gefechtu, a na votravn? plyny je ka?dej zvykle] z kas?ren, kdy? je ?erstvej komis?rek a hr?ch s kroupama. Ale ted prej vyna?li Rusov? n?co proti ?ar??m..."
"To budou asi zvl??tn? elektrick? proudy," doplnil to jednoro?n? dobrovoln?k, "ty se slou?? s hv?zdi?kami na l?mci a ty vybuchnou, pon?vad? jsou z celuloidu. To zas bude nov? pohroma."
A?koliv byl des?tn?k v civilu od vol?, p?ece snad nakonec pochopil, ?e si z n?ho d?laj? legraci, a p?e?el od nich v ?elo patroly.
Bl??ili se ostatn? k n?dra??, kde se lou?ili Bud?jovi??ci se sv?m regimentem. Nem?lo to oficieln?ho r?zu, ale n?m?st? p?ed n?dra??m bylo napln?no obecenstvem, kter? o?ek?valo vojsko.
Z?jem ?vejk?v soust?edil se na ?pal?r obecenstva. A jak tomu v?dy b?v?, i te? se stalo, ?e hodn? voj?ci ?li vzadu, a ti pod bajonetem prvn?. Hodn? voj?ci budou pozd?ji nama?k?ni do dobyt??k?, a ?vejk s jednoro??kem do zvl??tn?ho arestantsk?ho vozu, kter? byl v?dy p?ipjat k vojensk?m vlak?m hned za ?t?bn? vag?ny. V takov?m arestantsk?m voze je m?sta habad?j.
?vejk nemohl se udr?et, aby nevyk?ikl do ?pal?ru "Nazdar!" a nezam?val ?epic?. P?sobilo to tak sugestivn?, ?e z?stup to hlu?n? opakoval a "Nazdar!" ???ilo se d?l a zabur?celo p?ed n?dra??m, kde daleko odtud se za?alo ??kat: "U? jdou."
Des?tn?k z eskorty byl cel? ne??astn? a za?val na ?vejka, aby dr?el hubu. Ale vol?n? ???ilo se jako lavina. ?etn?ci zatla?ovali ?pal?r a razili cestu eskort?, a davy d?l ?valy "Nazdar!" a m?valy ?epicemi a klobouky.
Byla to po??dn? manifestace. Z hotelu naproti n?dra?? z oken m?valy n?jak? d?my kapesn?ky a k?i?ely "Heil!" Do "nazdar" m?silo se "heil" i ze ?pal?ru a n?jak?mu nad?enci, kter? pou?il t? p??le?itosti, aby vyk?ikl "Nieder mit den Serben", podrazili nohy a trochu po n?m ?lapali v um?l? tla?enici. A jako elektrick? jiskra d?l se neslo: "U? jdou!"
A ?li, p?i?em? pod bajonety p??v?tiv? k?val ?vejk rukou z?stup?m a jednoro?n? dobrovoln?k v??n? salutoval.
Tak ve?li na n?dra?? a ?li k ur?en?mu vojensk?mu vlaku, kdy? m?lem by byla ostrost?eleck? kapela, jej?? kapeln?k byl v??n? popleten ne?ekanou manifestac?, spustila "Zachovej n?m, Hospodine". Na?t?st? v prav? chv?li objevil se v ?ern?m tvrd?m klobouku vrchn? poln? kur?t p?ter Lacina od 7. j?zdeck? divize a po?al d?lat po??dek.
Jeho historie byla prostink?. P?ijel v?era do Bud?jovic, on, postrach v?ech d?stojnick?ch min???, nena?ran? chlapisko, nedo?era, a jakoby n?hodou z??astnil se mal?ho banketu d?stojn?k? odj??d?j?c?ho regimentu. Jed, pil za deset a ve v?cem?n? nest??zliv?m stavu chodil do d?stojnick? min??e loudit na kucha??ch n?jak? zbytky. Pohlcoval m?sy s om??kami a knedl?ky, rval jako ko?kovit? ?elma maso od kost? a dostal se v kuchyni nakonec na rum, kter?ho kdy? se nalokal, a? krkal, vr?til se k ve??rku na rozlou?enou, kde se proslavil nov?m ' chlastem. M?l v tom bohat? zku?enosti a u 7. j?zdeck? divize dopl?celi v?dy d?stojn?ci na n?ho. R?no dostal n?pad, ?e mus? d?lat po??dek p?i odjezdu prvn?ch e?alon? regimentu, a proto se potloukal po cel? d?lce ?pal?ru, ??inkoval na n?dra?? tak, ?e d?stojn?ci ??d?c? dopravu pluku uzav?eli se p?ed n?m v kancel??i p?ednosty stanice.
Objevil se proto op?t p?ed n?dra??m v prav? ?as, aby strhl taktovku kapeln?ka ostrost?elc?, kter? u? cht?l dirigovat "Zachovej n?m, Hospodine".
"Halt," ?ekl, "je?t? ne, a? d?m znamen?. Ted' r?t a j? zas p?ijdu." Ode?el do n?dra?? a pustil se za eskortou, kterou zastavil sv?m k?ikem: "Halt!"
"Kampak?" ot?zal se p??sn? des?tn?ka, kter? nev?d?l si rady v nov? situaci.
M?sto n?ho odpov?d?l dobr?cky ?vejk: "Do Brucku n?s vezou, jestli cht?j?, pane obrfeldkur?t, m??ou ject s n?mi."
"A to taky pojedu," prohl?sil p?ter Lacina, a ot??eje se po eskort?, dodal: "Kdo ??k?, ?e nem??u ject? Vorw?rts! Marsch!"
Kdy? se vrchn? poln? kur?t ocitl v arestantsk?m vag?n?, polo?il se na lavici a dobrosrde?n? ?vejk svl?kl si pl??? a polo?il ho p?terovi Lacinovi pod hlavu, k ?emu? k ud??en?mu des?tn?kovi poznamenal ti?e jednoro?n? dobrovoln?k: "Obrfeldkur?ty o?et?ovati."
P?ter Lacina, pohodln? nata?en na lavici, po?al vykl?dat: "Rag? s h??bkami, p?nov?, je t?m lep??, ??m je v?c h??bk?, ale h??bky se mus? nap?ed sma?it na cibulce a pak se teprve p?id? bobkov? list a cibule..."
"Cibuli u? jste r??il d?t p?edem," ozval se jednoro?n? dobrovoln?k, prov?zen zoufal?m pohledem des?tn?ka, kter? vid?l v p?terovi Lacinovi opil?ho sice, ale p?ece jen sv?ho p?edstaven?ho.