Zav?sti nov? rubriky, nap??klad ,Vesel? koutek zv??at`, ,Zv??ata o zv??atech`, v??maje si p?itom bedliv? politick? situace.
Poskytnout ?ten???m p?ekvapen? za p?ekvapen?m, aby se od zv??ete ku zv??eti nemohli vzpamatovat. Rubrika ,Ze dne zv??at` ?e se mus? st??dat s ,Nov?m programem ?e?en? ot?zky dom?c?ho skotu` a ,Hnut?m mezi dobytkem`.
Op?t mne p?eru?il a ?ekl, ?e mu to ?pln? sta??, a jestli jen polovi?ku toho poda?? se mn? splnit, ?e mn? daruje p?rek trpasli??ch wyandotek z posledn? berl?nsk? v?stavy dr?be?e, kter? obdr?ely prvn? cenu a majitel zlatou medaili za v?born? sp??en?.
Mohu ??ci, ?e jsem se vynasna?il a sv?j vl?dn? program v ?asopise dodr?oval, pokud m? schopnosti sta?ily, ba dokonce p?i?el jsem k objevu, ?e m? ?l?nky p?evy?uj? m? schopnosti.
Cht?je obecenstvu poskytnouti n?co ?pln? nov?ho, vym??lel jsem si zv??ata.
Vych?zel jsem z toho principu, ?e nap??klad slon, tygr, lev, opice, krtek, k??, ?un? atd. jsou d?vno ji? ka?d?mu ?ten??i Sv?ta zv??at ?pln? zn?m?mi tvory. ?e t?eba ?ten??e rozru?it n???m nov?m. Nov?mi objevy, a proto jsem to zkusil s velrybou s?rob?ichou. Tento nov? druh m? velryby byl velikost? tresky a opat?en m?ch??em napln?n?m mraven?? kyselinou a zvl??tn? kloakou, kterou m? velryba s?rob?ich? s v?buchy vypou?t?la na mal? rybky, kter? cht?la poz??t, omamnou jedovatou kyselinu, kter? pozd?ji dal anglick? u?enec... te? se ji? nepamatuji, jak jsem ho nazval, pojmenov?n? kyseliny velryb?. Velryb? tuk byl ji? v?em zn?m?, ale nov? kyselina vzbudila pozornost n?kolika ?ten???, kte?? se ptali na firmu vyr?b?j?c? tuto kyselinu.
Mohu v?s ubezpe?it, ?e jsou v?bec ?ten??i Sv?ta zv??at velice zv?dav?.
Kr?tce za sebou objevil jsem po velryb? s?rob?ich? celou ?adu jin?ch zv??at. Jmenuji mezi nimi blahn?ka prohnan?ho, savce z rodu klokan?, vola jedl?ho, pratypa to kr?vy, n?levn?ka s?piov?ho, kter?ho jsem ozna?il za druh potkana.
P?ib?vala mn? nov? zv??ata ka?d?m dnem. S?m byl jsem velice p?ekvapen m?mi ?sp?chy v t?chto oborech. Nikdy jsem si nepomyslil, ?e je t?eba zv??enu tak siln? doplnit a ?e Brehm tolik zv??at mohl vynechat ve sv?m spise ?ivot zv??at. V?d?l Brehm a v?ichni ti, kte?? ?li po n?m, o m?m netop?rovi z ostrova Islandu, ,netop?ru vzd?len?m`, o m? ko?ce dom?c? z vrcholku hory Kilimand??ro pod n?zvem ,pa?ucha jelen? dr??div?`?
M?li do t? doby p??rodozpytci zd?n? o n?jak? ble?e in?en?ra Kh?na, kterou jsem na?el v jantaru a kter? byla ?pln? slep?, pon?vad? ?ila na podzemn?m prachhistorick?m krtkovi, kter? tak? byl slep?, pon?vad? jeho prababi?ka se sp??ila, jak jsem psal, s podzemn?m slep?m macar?tem jeskynn?m z Postojensk? jeskyn?, kter? v t? dob? zasahovala a? na nyn?j?? Baltick? oce?n?
Z t?to nepatrn? ud?losti vyvinula se velik? polemika mezi ?asem a ?echem, pon?vad? ?ech v rozmanitostech ve sv?m fejetonu, cituje ?l?nek o ble?e mnou objeven?, prohl?sil: ,Co B?h ?in?, dob?e ?in?: ?as p?irozen? ?ist? realisticky rozbil celou mou blechu i s velebn?m ?echem, a od t? doby zd?lo se, ?e mne opou?t? ??astn? hv?zda vyn?lezcova a objevitele nov?ch stvo?en?. Abonenti Sv?ta zv??at za?ali se znepokojovat.
P?vod k tomu daly m? r?zn? drobn? zpr?vy o v?ela?stv?, dr?be?nictv?, kde jsem rozvinul sv? nov? teorie, kter? zp?sobily prav? zd??en?, pon?vad? po m?ch jednoduch?ch rad?ch ranila zn?m?ho v?ela?e pana Pazourka mrtvice a vyhynulo v?ela?en? na ?umav? i v Podkrkono??. Na dr?be? p?i?el mor a zkr?tka chc?palo to v?echno. Abonenti psali v?hru?n? dopisy a odm?tali ?asopis.
Vrhl jsem se na pt?ky ?ij?c? na svobod? a je?t? dnes se pamatuji na svou af?ru s redaktorem Selsk?ho obzoru, klerik?ln?m poslancem ?editelem Jos. M. Kadl??kem!
Vyst?ihl jsem z anglick?ho ?asopisu Country Life obr?zek n?jak?ho pt??ka, kter? sed?l na o?echu. Dal jsem mu n?zev o?e?n?k, stejn? jako bych se nijak logicky nerozpakoval napsat, ?e pt?k sed?c? na jalovci je jalovn?k, p??padn? jalovice.
I co se nestalo. Na oby?ejn?m koresponden?n?m l?stku napadl mne pan Kadl??k, ?e pr? je to sojka a ??dn? o?e?n?k, a ?e pr? je to p?eklad Eichelh?her.
Poslal jsem dopis, ve kter?m jsem celou svou teorii vylo?il o o?e?n?ku, propletaje dopis ?etn?mi nad?vkami a vymy?len?mi cit?ty z Brehma.
Poslanec Kadl??k odpov?d?l v Selsk?m obzoru ?vodn?m ?l?nkem.
M?j ??f, pan Fuchs, sed?l jako v?dy v kav?rn? a ?etl krajinsk? noviny, pon?vad? posledn? dobou n?ramn? ?asto hledal zm?nky o m?ch poutav?ch ?l?nc?ch ve Sv?t? zv??at, a kdy? jsem p?i?el, uk?zal na le??c? na stole Selsk? obzor a ?ekl ti?e, d?vaje se na mne sv?ma smutn?ma o?ima, kter? v?raz m?ly jeho o?i st?le posledn? dobou.
?etl jsem hlasit? p?ed celou kav?renskou publikou:
,Ct?n? redakce! Upozornil jsem, ?e v?? ?asopis zav?d? n?zvoslov? nezvykl? a neod?vodn?n?, ?e p??li? m?lo db? ?istoty jazyka ?esk?ho, vym??l? si r?zn? zv??ata. Uvedl jsem doklad, ?e m?sto v?eobecn? u??van?ho starod?vn?ho n?zvu sojka zav?d? v?? redaktor ?aludn?k, co? m? podklad v p?eklad? n?meck?ho n?zvu Eichelh?her - sojka.`
,Sojka,` opakoval po mn? zoufale majitel ?asopisu.
?etl jsem klidn? d?l: ,Nato jsem od va?eho redaktora Sv?ta zv??at obdr?el dopis nesm?rn? hrub?ho, osobn?ho a neomalen?ho r?zu, kde jsem byl nazv?n trestuhodn? ignorantsk?m hovadem, co? zasluhuje pok?r?n? d?razn?ho. Tak se neodpov?d? na~ v?cn? v?deck? v?tky mezi slu?n?mi lidmi. R?d bych v?d?l, kdo je z n?s obou v?t?? hovado. Snad, pravda, nem?l jsem ?initi v?tky dopisnic? a dopsati listem, ale pro n?val pr?ce nev?iml jsem si t? malichernosti, ale nyn? po sprost?m v?padu va?eho redaktora Sv?t zv??at vedu na ve?ejn? pran??.
V?? pan redaktor se n?ramn? m?l?, domn?vaje se, ?e jsem nedou?en? hovado, kter? nem? ani pon?t?, jak se ten kter? pt?k jmenuje. Zab?v?m se ornitologi? po l?ta, a nikoliv z knih, n?br? studiemi v p??rod?, maje v klec?ch v?c pt?k?, ne? vid?l v?? redaktor ve sv?m ?ivot?, zejm?na ?lov?k uzav?en? v pra?sk?ch ko?aln?ch a hospod?ch.
Ne? to jsou v?ci vedlej??, a? by zajist? nebylo na ?kodu, kdyby se v?? redaktor Sv?ta zv??at d??ve p?esv?d?il, komu vyt?k? hovadinu, ne?li n?jezd vyjde z pera, t?eba je ur?en na Moravu do Fr?dlandu u M?stku, kde byl do tohoto ?l?nku t?? odb?r?n v?? ?asopis.
Nejde ostatn? o osobn? polemiku bl?zniv?ho chlapa, n?br? o v?c, a proto opakuji znova, ?e vym??let si z p?eklad? n?zvy jest nep??pustn?, kdy? m?me v?eobecn? zn?m? dom?c? n?zev sojka.`
,Ano, sojka,` je?t? zoufalej??m hlasem pronesl m?j ??f.
?tu spokojen? d?l nedaje se p?eru?ovat. ,Je to dareb?ctv?, kdy? se to d?je od neodborn?k? a surovc?. Kdo kdy ??kal sojce o?e?n?k? V d?le Na?i pt?ci na str. 148 jest latinsk? n?zev: Garrulus glandarius B. A., je ten m?j pt?k - sojka.
Redaktor va?eho listu zajist? uzn?, ?e zn?m l?pe sv?ho pt?ka, ne? ho m??e zn?t neodborn?k. O?e?n?k se naz?v? podle dr. Bayera Mucifraga carycatectes B, a to B neznamen?, jak mn? psal v?? redaktor, ?e je to za??te?n? p?smeno slova blb. ?e?t? ptakopisci znaj? v?bec jenom sojku obecnou, nikoliv va?eho ?aludn?ka, kter?ho vyna?el pr?v? ten p?n, na kter?ho pat?? za??te?n? p?smeno B podle jeho teorie. To jest neurval? osobn? n?jezd, kter? na v?ci nic nezm?n?.
Sojka z?stane sojkou, i kdyby se redaktor Sv?ta zv??at z toho pod?..1, a z?stane to jen dokladem, jak lehkomysln? a nev?cn? se leckdys p??e, byt by se i on dovol?val Brehma n?padn? neurvale. Ten spros??k p??e, ?e sojka pat?? podle Brehma do ?eledi krokod?lovit?ch, str. 452, kde se mluv? o ?uh?ku ?ili strako?i obecn?m (Lanius minor L.). Pak se tento ignorant, sm?m-li to jeho jm?no zdrobnit, dovol?v? op?t Brehma, ?e sojka pat?? do ?eledi patn?ct?, a Brehm havranovit? po??t? do ?eledi sedmn?ct?, k nim? dru?? se havrani, rod kavek, a jest tak sprost?, ?e i mne nazval kavkou (Colaeus) a rodem strak, vran modr?ch, pod?eled? blboun? nejapn?ch, a?koliv na t??e str?nce jedn? se o sojk?ch h?jn?ch a strak?ch pestr?ch...`
,Sojky h?jn?,` vzdychl m?j vydavatel ?asopisu, chytaje se za hlavu, ,dejte to sem, a? to do?tu:
Lekl jsem se, ?e mu ochrapt?l hlas, kter?m ?etl: ,Koloh??bek neboli kos tureck? z?stane stejn? v ?esk?m p?eklad? koloh??bkem, jako z?stane kv??ala kv??alou.`
,Kv??ale se m? ??kat jalove?n?k nebo jalovice, pane ??f,` podotkl jsem, ,pon?vad? se ?iv? jalovcem.` Pan Fuchs uhodil novinami o st?l a vlezl pod kule?n?k, chropt? ze sebe posledn? slova, kter? p?e?etl: ,Turdus, koloh??bek. - ??dn? sojka,` ?val pod kule?n?kem, ,o?e?n?k, kou?u, p?nov?!`
Byl kone?n? vyta?en a na t?et? den skonal v rodinn?m kruhu na mozkovou ch?ipku.
Posledn? slovo jeho bylo, v jeho posledn? jasn? chvilce: ,Nejedn? se mn? o osobn? z?jem, ale o dobro celku. Z toho stanoviska ra?te p?ijati m?j posudek, tak v?cn?, jak...` - a ?kytl."
Jednoro?n? dobrovoln?k se zaml?el a ?ekl j?zliv? k des?tn?kovi:
"T?m jsem jen cht?l ??ct, ?e ka?d? ?lov?k se octne n?kdy v choulostiv? situaci a chybuje!"
Celkem vzato, des?tn?k z toho pochopil jedin? tolik, ?e je chybuj?c?m; proto odvr?til se op?t k oknu a zasmu?ile se d?val, jak ub?h? cesta.
O n?co v?t?? z?jem zp?sobilo vypravov?n? na ?vejka. Mu?ov? z eskorty d?vali se pitom? na sebe.
?vejk za?al: "Na sv?t? nez?stane nic utajeno. V?echno vyjde najevo, jak jste sly?eli, ?e i takov? blb? sojka nen? ??dnej vo?e?n?k. Je to vopravdu velice zaj?mav?, ?e se n?kdo d? na takovou v?c chytit. Vymej?let si zv??ata je pravda v?c t??k?, ale ukazovat takov? vymej?len? zv??ata je vopravdu je?t? t????. Jednou p?ed lety byl v Praze n?jakej Mestek a ten vobjevil mo?skou pannu a ukazoval ji na Havl??kov? t??d? na Vinohradech za plentou. Ve plent? byl otvor a ka?dej moh vid?t v takovej polotm? prachvoby?ejn? kanape a na n?m se v?lela jedna ?ensk? ze ?i?kova. Nohy m?la zabalen? do zelen?ho g?zu, co m?lo p?edstavovat vohon, vlasy m?la nat?en? nazeleno a na ruk?ch rukavice a na nich p?id?lan? ploutve z papenteklu, taky zelen?, na h?bet? m?la prov?zkem upevn?n? n?jak? kormidlo. Ml?de? do ?estn?cti let tam nem?la p??stupu a v?ichni, kter?m bylo p?es ?estn?ct let a zaplatili si vstupn?, moc si libovali, ?e ta mo?sk? panna m? velikou zadnici, na kter? byl n?pis ,Na shledanou!` Co se t?k? ??der, to nebylo nic. H?zely se j? a? na pupek jako utahanej flund?e. V sedum hodin ve?er pak Mestek zav?el panor?mu a ?ek: ,Mo?sk? panno, m??ete j?t dom?,` vona se p?evl?kla a v deset ve?er u? ji bylo vid?t chodit po T?borskej ulici a zcela nen?padn? ka?d?mu p?novi, kter?ho potkala, ??kat: ,Hezoune, ?el si to zafilip?nkovat.` Pon?vad? nem?la kn??ku, tak ji p?i ????e s druhejma podobnejma my?ema pan Dra?ner zav?el, a Mestek m?l po k?eft?."
Vrchn? poln? kur?t vtom spadl z lavice a spal na zemi d?l. Des?tn?k se na to hloup? d?val a pak za v?eobecn?ho ticha zvedal ho beze v?eho p?isp?n? druh?ch na lavici s?m. Bylo vid?t, ?e ztratil v?echnu autoritu, a kdy? ?ekl slab?m beznad?jn?m hlasem: "Mohli byste mn? tak? pomoct," tu v?ichni z eskorty d?vali se strnule a nehla se ani ?iv? noha.
"M?l jste ho nechat chrn?t, kde byl," pravil ?vejk, "j? jsem to se sv?m poln?m kur?tem jinak ned?lal. Jednou jsem ho nechal sp?t na z?chod?, jednou se mn? vyspal naho?e na alma?e, v neck?ch v ciz?m dom? a b?hv? kde se v?ude vychrn?l."
Na des?tn?ka p?i?el n?hle n?val odhodlanosti. Cht?l uk?zat, ?e je zde p?nem, a proto ?ekl hrub?: "Dr?te hubu a nekecejte! Ka?dej pucflek se toho zbyte?n? na?van?. Jste jako ?t?nice."
"Ano, zajist?, a vy jste b?h, pane kapr?l," odpov?d?l ?vejk s rovnov?hou filosofa, kter? chce na cel?m sv?t? uskute?nit zemsk? m?r a pou?t? se p?itom do hrozn? polemiky, "vy jste matka sedmibolestn?."
"Panebo?e," zvolal jednoro?n? dobrovoln?k, sp?naje ruce, "napl? na?e srdce l?skou ke v?em ?ar??m, abychom se na n? ned?vali s odporem. Po?ehnej na?emu sjezdu v t?to arestantsk? d??e na kolej?ch."
Des?tn?k zrudl a vysko?il: "J? si zakazuji v?echny pozn?mky, von? jednoro??ku."
"Vy za nic nem??ete," chl?choliv?m t?nem mluvil d?l jednoro?n? dobrovoln?k, "p?i mnoh?ch rodech a druz?ch odep?ela p??roda ?ivo?ich?m v?echnu inteligenci, sly?el jste n?kdy vypravovat o lidsk? hlouposti? Nebylo by rozhodn? lep??, kdybyste se byl zrodil jako jin? druh savce a nenosil to blb? jm?no ?lov?k a kapr?l? Je velik? m?lka, ?e si o sob? mysl?te, ?e jste nejdokonalej??m a nejvyvinut?j??m tvorem. Kdy? v&m odp??ou hv?zdi?ky, tak jste nula, kter? se odst?eluje beze v?eho z?jmu po v?ech z?kopech na v?ech front?ch. Kdy? v?m je?t? jednu fr?ku p?idaj? a ud?laj? z v?s ?ivo?icha, kter?mu se ??k? sup?k, pak je?t? to nebude s v?mi v po??dku. V?? du?evn? obzor se v?m je?t? v?c zou??, a kdy? slo??te n?kde na boji?ti sv? kulturn? zakrn?l? kosti, po v?s v cel? Evrop? nikdo nezapl??e."
"J? v?s d?m zav??t," vyk?ikl zoufale des?tn?k. Jednoro?n? dobrovoln?k se usm?l: "Vy patrn? byste m? cht?l d?t zav??t proto, ?e jsem v?m nad?val. To byste lhal, pon?vad? v?? du?evn? majetek nem??e v?bec vystihnout n?jak?ch ur??ek, a krom? toho vsadil bych se s v?mi, o co byste cht?l, ?e si nepamatujete v?bec ni?eho z cel? na?? rozmluvy. Kdybych v?m ?ekl, ?e jste embryo, tak to zapomenete d??v, ne snad ne? p?ijedeme na nejbli??? stanici, ale d??v, ne? se kolem n?s mihne nejbli??? telegrafn? ty?. Jste odum?el? mozkov? z?vin. Nedovedu si v?bec p?edstavit, ?e byste mohl n?kde souvisle vylo?it v?echno, co jste m? sly?el mluvit. Krom? toho m??ete se kohokoliv zde optat, zdali v m?ch slovech byla jen sebenepatrn?j?? nar??ka na v?? du?evn? obzor a zdali jsem v?s v n??em urazil."
"Zajist?," potvrdil ?vejk, "v?m zde nikdo ne?ek ani sl?vka, kter? byste si mohl n?jak k?iv? vykl?dat. Vono to v?dycky ?patn? vypad?, kdy? se n?kdo c?t? ura?enej. Jednou jsem sed?l v no?n? kav?rn? v Tunelu a bavili jsme se vo orangutanech. Sed?l tam s n?mi jeden mari??k a ten vypr?v?l, ?e orangutana ?asto nerozeznaj? od n?jak?ho vousat?ho vob?ana, ?e takovej orangutan m? bradu porostlou chlupy jako...,jako,` pov?d?, ,?ekn?me t?ebas tamhleten p?n u vedlej??ho stolu.` Vohl?dli jsme se v?ichni, a ten p?n s tou bradou ?el k mari??kovi a dal mu facku a mari??k mu rozbil hlavu fla?kou od piva a ten bradatej p?n se svalil a z?stal le?et bez sebe a s mari??kem jsme se rozlou?ili, pon?vad? hned vode?el, kdy? vid?l, ?e ho p?izabil. Potom jsme vzk??sili toho p?na, a to jsme rozhodn? nem?li d?lat, pon?vad? hned po sv?m vzk???en? na n?s v?echny, kte?? jsme p?ece s t?m nem?li prachnic co d?lat, zavolal patrolu, kter? n?s vodvedla na komisa?stv?. Tam von po??d ved svou, ?e jsme ho pova?ovali za orangutana, ?e jsme vo ni?em jin?m nemluvili ne? vo n?m. A on po??d svou. My, ?e ne, ?e nen? ??dnej orangutan. A von, ?e je, ?e to sly?el. Prosil jsem pana komisa?e, aby mu to vysv?tlil. A ten mu to zcela dobr?cky vysv?tloval, ale ani pak si nedal ??ct a ?ekl panu komisa?ovi, ?e tomu on nerozum?, ?e je s n?mi spol?enej. Tak ho pan komisa? dal zav??t, aby vyst??zliv?l, a my jsme se zas cht?li vr?tit do Tunelu, ale u? jsme nemohli, pon?vad? n?s taky posadili za katr. Tak vid?te, pane kapr?l, co m??e bejt z mali?k?ho a nepatrn?ho nedorozum?n?, kter? nestoj? ani za ?e?. V Okrouhlic?ch byl zas jeden ob?an a ten se urazil, kdy? mu ?ekli v N?meck?m Brod?, ?e je krajta tygrovit?. Vono je v?c takovejch slov, kter? nejsou naprosto trestn?. Nap??klad jestli bychom v?m ?ekli, ?e jste ondatra. Mohl byste se za to na n?s zlobit?"
Des?tn?k za?i?el. Nebylo mo?n? ??ci, ?e za?val. Hn?v, vztek, zoufalstv?, v?e se slilo v ?adu siln?ch zvuk? a toto koncertn? ??slo dopl?ovalo p?sk?n?, kter? nosem prov?d?l chr?paj?c? vrchn? poln? kur?t.