"Pane des?tn?ku," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "vy mn? p?ipom?n?te nyn?, jak sledujete ?umn? hory a vonn? lesy, postavu Dante. Ty? u?lechtil? obli?ej b?sn?ka, mu?e srdce a ducha jemn?ho, p??stupn?ho ?lechetn?mu hnut?. Z?sta?te, pros?m v?s, tak sed?t, tak p?kn? v?m to slu??. S jak?m odu?evn?n?m, beze v?? strojenosti a ?krobenosti vypulujete o?i na krajinu. Jist??e si mysl?te, jak to bude kr?sn?, a? na ja?e m?sto t?ch pust?ch m?st nyn? rozlo?? se tu koberec lu?n?ch pestr?ch kv?tin..."
"...kerej koberec vobj?m? pot??ek," poznamenal ?vejk, "a von pan des?tn?k slin? tu?ku, sed? na n?jak?m pa?ezu a p??e b?sni?ku do Mal?ho ?ten??e."
Des?tn?k stal se ?pln? apatick?m, zat?mco jednoro?n? dobrovoln?k tvrdil, ?e rozhodn? vid?l hlavu des?tn?ka vymodelovanou na jedn? v?stav? socha??:
"Dovolte, pane des?tn?ku, nest?l jste snad modelem socha?i ?tursovi?"
Des?tn?k pod?val se na jednoro?n?ho dobrovoln?ka a ?ekl smutn?: "Nest?l."
Jednoro?n? dobrovoln?k umlkl a nat?hl se na lavici.
Mu?ov? z eskorty hr?li karty se ?vejkem, des?tn?k ze zoufalstv? kibicoval a dovolil si dokonce poznamenat, ?e ?vejk vynesl zelen? eso a to ?e je chyba. Nem?l si trumfovat a m?l by sedmu na posledn? hod.
"Bejvaly v hospod?ch," ?ekl ?vejk, "takov? p?kn? n?pisy proti kibic?m. Pamatuji se na jeden: Kibic, dr? tlamajznu, ne? t? p?es n? ?majznu."
Vojensk? vlak vj??d?l do stanice, kde inspekce prohl??ela vag?ny. Vlak se zastavil.
"To se v?," ?ekl ne?prosn? jednoro?n? dobrovoln?k, d?vaje se v?znamn? na des?tn?ka, "inspekce je ji? tady..."
Do vag?nu vstoupila inspekce.
-
Velitelem vojensk?ho vlaku byl ?t?bem nazna?en rezervn? d?stojn?k doktor Mr?z.
Na takov? hloup? slu?by v?dy h?zeli rezervn? d?stojn?ky. Doktor Mr?z byl z toho jelen. Nemohl se dopo??tat po??d jednoho vag?nu, a?koliv byl v civilu profesorem matematiky na re?ln?m gymnasiu. Krom? toho na posledn? stanici hl??en? stav mu?stva z jednotliv?ch vag?n? kol?sal s ??slem udan?m po skon?en?m n?stupu do vag?n? na bud?jovick?m n?dra??. Zd?lo se mu, kdy? se d?val do pap?r?, ?e kde se vzalo tu se vzalo o dv? poln? kuchyn? v?c. Neoby?ejn? nep??jemn? ?imr?n? v z?dech p?sobilo mu konstatov?n?, ?e se mu rozmno?ili kon? nezn?m?m zp?sobem. V seznamu d?stojn?k? nemohl se dop?trat dvou kadet?, kte?? mu sch?zeli. V kancel??i pluku v p?edn?m vag?n? hledali neust?le jeden psac? stroj. Z toho chaosu rozbolela ho hlava, sn?dl ji? t?i aspirinov? pr??ky a nyn? revidoval vlak s bolestn?m v?razem v obli?eji.
Kdy? vstoupil do arestantsk?ho kup? se sv?m pr?vodcem, nahl?dl do pap?r?, a p?ijav raport zni?en?ho des?tn?ka, ?e veze dva arestanty a m? tolik a tolik mu?stva, porovnal je?t? jednou ve spisech pravost ud?n? a rozhl?dl se kolem.
"Kohopak to vezete s sebou?" ot?zal se p??sn?, ukazuje na vrchn?ho poln?ho kur?ta, kter? spal na b?i?e a jeho? zadn? tv??e vyz?vav? se d?valy na inspekci.
"Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," zakoktal des?tn?k, "?e my tentononc..."
"Jak?pak tentononc," zabru?el doktor Mr?z, "vyj?d?ete se p??mo."
"Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," ozval se m?sto des?tn?ka ?vejk, "tento p?n, kter? sp? na b?i?e, je n?jakej vopilej pan obrfeldkur?t. Von se k n?m p?idal a vlez n?m sem do vag?nu, a pon?vad? je to n?? p?edstavenej, tak jsme ho nemohli vyhodit, aby to nebylo poru?en? superordinace. Von si patrn? spletl ?t?bn? vag?n s arestantsk?m."
Doktor Mr?z si vzdychl a pod?val se do sv?ch pap?r?. O n?jak?m vrchn?m poln?m kur?tovi, kter? m? jeti s vlakem do Brucku, nebylo v seznamu zm?nky. Cukl nerv?zn? okem. Na posledn? stanici mu najednou p?ib?vali kon?, a nyn? se mu dokonce rod? z?istajasna vrchn? poln? kur?ti v kup? pro arestanty.
Nevzmohl se na nic jin?ho, ne? ?e vyzval des?tn?ka, aby sp?c?ho na b?i?e obr?til, pon?vad? z t?to polohy nebylo mo?no ur?it jeho identitu.
Des?tn?k obr?til po del?? n?maze vrchn?ho poln?ho kur?ta naznak, p?i?em? se ten probudil, a vida d?stojn?ka p?ed sebou, ?ekl: "Eh, servus, Fredy, was gibt's Neues? Abendessen schon fertig?", zamhou?il op?t o?i a obr?til se k st?n?.
Doktor Mr?z poznal ihned, ?e je to t?? ?rout od v?erej?ka z d?stojnick?ho kasina, pov?stn? vy?ira? v?ech d?stojnick?ch min???, a ti?e si vzdychl.
"Za to," ?ekl k des?tn?kovi, "p?jdete k raportu." Odch?zel, kdy? ho vtom ?vejk zadr?el:
"Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e sem nepat??m. M?m b?t zav?enej jen do jeden?ct?, pon?vad? pr?v? dnes vy?la moje lh?ta. Byl jsem zav?enej na t?i dny a te? u? m?m sed?t s vostatn?ma v dobyt??m voze. Pon?vad? u? je d?vno jeden?ct pry?, pros?m v?s, pane lajtnant, abych byl bu? vysazenej na tra?, nebo p?evedenej do dobyt??ho vag?nu, kam pat??m, nebo k panu obrlajtnantovi Luk??ovi."
"Jak se jmenujete?" ot?zal se doktor Mr?z, d?vaje se op?t do sv?ch pap?r?.
"?vejk Josef, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant " "Ehm, vy jste tedy ten zn?m? ?vejk," ?ekl doktor Mr?z, "vy jste m?l opravdu vyj?t o jeden?ct?. Ale pan nadporu??k Luk?? mne ??dal, abych v?s nepou?t?l a? v Brucku, je pr? to bezpe?n?j??, alespo? na cest? nic nevyvedete."
Po odchodu inspekce nemohl des?tn?k udr?et se j?zliv? pozn?mky:
"Tak vid?te, ?vejku, ?e v?m to hovno pomohlo, obracet se k vy??? instanci. Kdybych byl cht?l, mohl jsem v?m ob?ma zatopit."
"Pane des?tn?ku," ozval se jednoro?n? dobrovoln?k, "h?zet hovny je v?cem?n? v?rohodn? argumentace, ale inteligentn? ?lov?k nem? u??vat takov?ch slov, je-li roz?ilen nebo chce-li d?lat v?pady na n?koho. Potom to va?e sm??n? vyhro?ov?n?, ?e jste n?m mohl ob?ma zatopit. Pro? jste to u v?ech ?ert? neud?lal, kdy? jste m?l k tomu p??le?itost? Jev? se v tom jist? va?e velik? du?evn? vysp?lost a neoby?ejn? delik?tnost."
"U? toho m?m dost," vysko?il des?tn?k, "j? mohu v?s oba p?iv?st do krimin?lu."
"A kv?li ?emu, holoubku?" ot?zal se nevinn? jednoro?n? dobrovoln?k.
"To je moje v?c," dod?val sob? odvahy des?tn?k. "Va?e v?c," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k s ?sm?vem, "va?e i na?e. Jako v kart?ch: moje teta va?e teta. Sp?? bych ?ekl, ?e na v?s p?sobila zm?nka o tom, ?e p?jdete k raportu, a proto za??n?te na n?s hul?kat, ov?em ?e neslu?ebn? cestou."
"Vy jste spros??ci," ozval se des?tn?k, nab?raje posledn? odvahu tv??it se stra?n?.
"J? v?m n?co pov?m, pane kapr?l," poznamenal ?vejk, "j? u? jsem starej voj?k, slou?il jsem p?ed v?lkou, a vono se to v?dycky s t?ma nad?vkama nevypl?c?. Kdy? jsem tenkr?t slou?il p?ed l?ty, pamatuju se, ?e u n?s byl u kumpanie n?jakej sup?k Schreiter. Von slou?il za supu, moh j?t u? jako kapr?l d?vno dom?, ale byl, jak se ??k?, uhozenej. Tak ten ?lov?k na n?s voj?c?ch sed?l, lepil se n?m jako hovno na ko?ili, to mu nebylo recht, to zas bylo proti v?em for?rift?m, sek?roval n?s, jak jen moh, a ??kal n?m: ,Vy nejste voj?ci, ale vecht?i: M? to jednoho dne do?ralo a ?el jsem ke kumpanieraportu. ,Co chce??` pov?d? hejtman. ,M?m, poslu?n? hl?s?m, pane hejtmane, st??nost na na?eho pana feldv?bla Schreitra, my jsme p?ece c?sa??t? voj?ci, a ne ??dn? vecht?i. My slou??me c?sa?i p?nu, ale nejsme ??dn? hl?da?i ovoce: ,Koukej, hmyze,` vodpov?d?l mn? hejtman, ,a? u? t? nevid?m: A j? na to, ?e pros?m poslu?n? p?elo?it m? k batalionsraportu. U batalionsraportu, kdy? jsem to vysv?tlil obrstlajtnantovi, ?e nejsme ??dn? vecht?i, ale c?sa??t? voj?ci, dal mne zav??t na dva dny, ale j? jsem ??dal, aby mne p?elo?ili k regimentsraportu. U regimentsraportu pan obr?t po m?m vysv?tlov?n? na m? za?val, ?e jsem pitomec, abych t?h ke v?em ?ert?m. J? zas na to: ,Poslu?n? hl?s?m, pane obr?t, abych byl p?edveden k brigaderaportu.` Toho se lek a hned dal do kancel??e zavolat na?eho sup?ka Schreitra a ten m? musel vodprosit p?ede v?ema ofic?rama za to slovo vechtr. Potom mne dohonil na dvo?e a vozn?mil mn?, ?e vole dne?ka mn? nad?vat nebude, ale ?e m? p?ivede na garniz?n. J? jsem si vod t? doby d?val na sebe nejv?t?? pozor, ale neuhl?dal jsem se. St?l jsem post u magac?nu a na st?n? ka?dej post na zel v?dycky n?co napsal. Bud tam vykreslil ?ensk? p?irozen?, nebo tam napsal n?jakej ver???ek. J? jsem si na nic nemohl vzpomenout, a tak jsem se z dlouh? chv?le podepsal na st?nu pod n?zev ,Sup?k Schreiter je hn?t`. A ten pacholek sup?k hned to udal, pon?vad? za mnou sl?dil jak ?ervenej pes. Ne??astnou n?hodou je?t? nad t?m n?pisem byl jinej: ,My na vojnu nep?jdeme, my se na ni vys?reme,` a to bylo v roce 1912, kdy? jsme m?li j?t do Srbska kv?li tomu konzulovi Proch?zkov?. Tak m? hned poslali do Terez?na k landgerichtu. Asi patn?ctkr?t tu zel od magac?nu s t?ma n?pisama i s m?m podpisem p?ni od vojensk?ho soudu fotografovali, desetkr?t mn? dali napsat, aby zkoumali m?j rukopis, ,My na vojnu nep?jdeme, my se na ni vys?reme`, patn?ctkr?t musel jsem ps?t p?ed nimi ,Sup?k Schreiter je hn?t`, a nakonec p?ijel jeden znalec p?sma a dal mn? napsat: Bylo 29. ?ervence 1897, kdy Kr?lov? Dv?r nad Labem poznal hr?zy prudk?ho a rozvodn?n?ho Labe. ,To je?t? nesta??,` pov?dal auditor, ,n?m se jedn? o to vysr?n?. Nadiktujte mu n?co, kde je hodn? s a r.` Tak mn? diktoval: Srb, srub, svrab, sraba?ina, cherub?n, rub?n, holota. Von u? byl z toho ten soudn? znalec p?sma tumpachovej a po??d se vohl??el dozadu, kde st?l voj?k s bajonetem, a nakonec ?ekl, ?e to mus? do V?dn?, abych napsal t?ikr?t za sebou: Tak? za??n? u? slunko p?lit, horko je znamenit?. Vodpravili celej materi?l do V?dn? a nakonec vy?lo to tak, ?e pokud se t?k? t?ch n?pis?, ?e to nen? moje ruka, podpis ?e je m?j, na kterej jsem se p?iznal, a ?e za to jsem vodsouzenej na ?est ned?l, pon?vad? jsem se podepsal, kdy? jsem st?l na vart?, a nemoh jsem prej hl?dat po tu dobu, co jsem se podpisoval na zdi."
"To je vid?t," ?ekl des?tn?k s uspokojen?m, "?e p?ece jen nez?stalo to bez trestu, ?e jste po??dnej krimin?ln?k. J? bejt na m?st? toho landgerichtu, napa?il bych v?m ne ?est ned?l, ale ?est let "
"Nebu?te tak stra?n?m," ujal se slova jednoro?n? dobrovoln?k, "a pom??lejte rad?ji na sv?j konec. Pr?v? ned?vno v?m ?ekla inspekce, ?e p?jdete k raportu. Na takovou v?c m?l byste se p?ipravovat velice v??n? a rozj?mat o posledn?ch v?cech des?tn?ka. Co jste vlastn? proti vesm?ru, kdy? pov???te, ?e nejbli??? n?m st?lice je od tohoto vojensk?ho vlaku vzd?lena 275 000kr?t, ne? je Slunce, aby jej? paralaxa tvo?ila jednu obloukovou vte?inu. Kdyby vy jste se nach?zel ve vesm?ru jako st?lice, byl byste rozhodn? p??li? nepatrn?m, aby v?s mohly post?ehnout nejlep?? hv?zd??sk? p??stroje. Pro va?i nepatrnost ve vesm?ru nen? pojmu. Za p?l roku ud?lal byste na obloze takov? mali?k? oblou?ek, za rok mali?kou elipsu, pro vyj?d?en? kter?? ??slicemi nen? v?bec pojmu, jak je nepatrn?. Va?e paralaxa byla by nem??itelnou."
"V takov?m p??pad?," poznamenal ?vejk, "moh by b?t pan kapr?l hrdej na to, ?e ho ??dnej nem??e zm??it, a a? to s n?m u raportu dopadne jak chce, mus? bejt klidnej a nesm? se roz?ilovat, pon?vad? ka?d? roz??len? ?kod? na zdrav?, a. tel ve vojn? si mus? ka?dej zdrav? ?et?it, pon?vad? ty v?le?n? outrapy vy?adujou vod ka?d?ho jednotlivce, aby nebyl ??dnej chc?p?k. - Jestli v?s, pane kapr?l, zav?ou," pokra?oval ?vejk ,s mil?m ?sm?vem, "jestli se v?m stane n?jak? to p??ko??, tak nesm?te ztr?cet ducha, a jestli von? si budou myslet svoje, vy si taky myslete svoje. Jako jsem znal jednoho uhl??e, kerej byl se mnou zav?enej na za??tku v?lky na policejn?m ?editelstv? v Praze, n?jakej Franti?ek ?kvor, pro velezr?du, a pozd?ji snad taky vodpravenej kv?li n?jakej pragmatickej sankci. Ten ?lov?k, kdy? se ho u vejslechu ptali, jestli m? n?jak? n?mitky proti protokolu, ?ek: A? si bylo, jak si bylo, p?ece jaksi bylo, je?t? nikdy nebylo, aby jaksi nebylo.
Potom ho za to dali do temn? kom?rky a nedali mu nic j?st a p?t po dva dny a zas ho vyvedli k vejslechu, a on st?l na sv?m, ?e a? si bylo, jak si bylo, p?ece jaksi bylo, je?t? nikdy nebylo, aby jaksi nebylo. M??e bejt, ?e ?el s t?m i pod ?ibenici, kdy? ho potom dali k vojensk?mu soudu."
"Ted' prej toho hodn? v??ej? a st??lej?," ?ekl jeden z mu?? eskorty, "ned?vno n?m ?etli na exec?rplace bef?l, ?e v Motole vodst?elili z?lo?n?ka Kudrnu, pon?vad? hejtman sekl ?avl? jeho chlape?ka, kerej byl na ruce u jeho ?eny, kdy? se s n?m v Bene?ov? cht?la lou?it, a von se roz??lil. A politick? lidi v?bec zav?raj?. Taky u? vodst?elili jednoho redaktora na Morav?. A n?? hejtman pov?dal, ?e to na vostatn? je?t? ?ek?."
"V?echno m? sv? meze," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k dvojsmysln?.
"To m?te pravdu," ozval se des?tn?k, "na takov? redaktory to pat??. Voni jen lid pobu?ujou. Jako p?edloni, kdy? jsem byl je?t? jenom frajtrem, tak byl pode mnou jeden redaktor a ten mne jinak nenaz?val ne? zk?zou arm?dy, ale kdy? jsem ho u?il klenkiibungy, a? se potil, tak v?dycky ??kal: ,Pros?m, abyste ve mn? ctil ?lov?ka.` J? mu ale toho ?lov?ka uk?zal, kdy? bylo n?dr a hodn? lou?? na dvo?e v kas?rn?ch. Zaved jsem ho p?ed takovou lou?i a musel chlap do n? padat, a? voda st??kala jako na plov?rn?. A vodp?ldne u? zas muselo se v?echno na n?m blejskat, mund?r musel bejt ?istej jako sklo, a von pucoval a hekal a d?lal pozn?mky, a druhej den zas byl jako svin? vyv?len? v bl?t? a j? st?l nad n?m a ??kal jsem mu: ,Tak, pane redaktore, co je v?c, zk?za arm?dy, nebo ten v?? ?lov?k?` To byl pravej inteligent."
Des?tn?k pod?val se v?t?zoslavn? na jednoro?n?ho dobrovoln?ka a pokra?oval: "Von ztratil jednoro?n? p?sky pr?v? pro svou inteligenci, pon?vad? psal do novin o tejr?n? voj?k?. Ale jak ho netejrat, kdy? takovej u?enej ?lov?k neum? u kv?ru rozebrat fr?lus, ani kdy? mu to u? podes?t? ukazujou, a kdy? se ?ekne links?aut, von krout? jako naschv?l svou palici napravo a kouk? p?itom jako vr?na a p?i kv?rgrifech nev?, za? m? d??v chytit, jestli za ?emen nebo za patronta?ku, a ?um? na v?s jako tele na nov? vrata, kdy? mu ukazujete, jak m? sjed ruka po ?emenu dol?. Von ani nev?d?l, na kter?m rameni se nos? kv?r, a salutoval jako vopice, a p?i t?ch vobratech, pomoz p?nb?h, kdy? se ma??rovalo a u?il se chodit. Kdy? se m?l voto?it, to mu bylo jedno, jakou haxnou to ud?lal, c?p, c?p, c?p, t?ebas ?est ?rit? je?t? ?el kup?edu a pak se teprve to?il jako kohout na vobrtl?ku a p?i mar?i dr?el krok jako podagrista nebo tancoval jako star? d?vka vo posv?cen?."
Des?tn?k si odplivl: "Vyfasoval schv?ln? hodn? rezavej kv?r, aby se nau?il pucovat, d?el ho jako pes ?ubku, ale kdyby si byl koupil je?t? vo dv? kila koudele v?c, tak nepropucoval nic. t?m v?c ho pucoval, t?m to bylo hor?? a rezav?j??, a u raportu ?el kv?r z ruky do ruky a ka?dej se divil, jak je to mo?n?, ?e to je sam? rez. N?? hejtman, ten mu v?dycky ??kal, ?e z n?ho nebude ??dnej voj?k, aby se ?el rad?ji vob?sit, ?e ?ere zadarmo komis?rek. A von pod svejma brejli?kama jen tak mrkal. To byl pro n?ho vetkej sv?tek, kdy? nem?l versch?rft nebo kas?rn?ka. V ten den voby?ejn? ps?val ty svoje ?l?ne?ky do novin vo tejr?n? voj?k?, a? jednou mu ud?lali prohl?dku v kuf??ku. Ten tam m?l knih, pane?ku! Sam? knihy vo odzbrojen?, o m?ru mezi n?rody. Za to putoval na garniz?nu a vod t? doby jsme m?li vod n?ho pokoj, a? se n?m zas vobjevil najednou v kancel??i a vypisoval fasu?ky, aby se s n?m man?aft nest?kal. To byl smutnej konec toho inteligenta. Von moh bejt jin?m p?nem, kdyby byl neztratil pro svou pitomost jednoro?n? pr?vo. Moh bejt lajtnantem."
Des?tn?k vzdychl: "Ani ty faldy na mantlu neum?l si ud?lat, a? z Prahy si vobjedn?val vodi?ky a r?zn? mast? na ?ist?n? knofl?k?, a p?ece takovej jeho knofl?k vypadal zrzavej jako Ezau. Ale ku?nu um?l, a kdy? byl v kancel??i, tu nic jin?ho ned?lal, ne? ?e se d?val do sam?ho filosofov?n?. Von u? m?l v tom z?libu d??v. Byl po??d, jak u? jsem ??kal, samej ,?lov?k`. Jednou, kdy? tak uva?oval nad lou??, do kter? musel p?i n?dr kecnout, tak jsem mu ?ekl: ,Kdy? tak po??d mluv?j? o ?lov?ku a vo bl?t?, tak si vzpomenou na to, ?e ?lov?k byl stvo?enej z bl?ta a muselo mu to bejt recht.`"
Nyn?, vypov?dav se, byl des?tn?k s?m sebou spokojen a ?ekal, co na to ?ekne jednoro?n? dobrovoln?k. Ozval se v?ak ?vejk:
"Pro tyhle sam? v?ci, pro takov? sek?rov?n?, zap?ch p?ed l?ty u p?tat?ic?t?ho regimentu n?jakej Kon??ek sebe i kapr?la. Bylo to v Kur?ru. Kapr?l m?l v t?le asi t?icet bodnejch ran, z kterejch bylo p?es tucet smrtelnejch. Ten voj?k se potom je?t? posadil na mrtv?ho kapr?la a na n?m se vsed? probod. Jinej p??pad byl p?ed l?ty v Dalm?cii, tam kapr?la pod?ezali a dodnes se nev?, kdo to ud?lal. Z?stalo to zahalen? v tajnosti, jen se v? tolik, ?e ten pod?ezanej kapr?l se jmenoval Fiala a byl z Dr?bovny u Turnova. Potom je?t? v?m o jednom kapr?lovi od p?tasedmdes?tejch, Rejm?nkovi..."
P??jemn? vypravov?n? bylo vtom p?eru?eno velk?m hek?n?m na lavici, kde spal vrchn? poln? kur?t Lacina.
P?ter se probouzel v cel? sv? kr?se a d?stojnosti. Jeho probouzen? bylo prov?zeno t?mit?? zjevy jako rann? probuzen? mlad?ho obra Gargantuy, jak to popisoval star? vesel? Rabelais.