"J? jsem si ty chlapy dob?e zapamatoval," ozval se Vodi?ka, "kdyby mn? tak n?kterej z t?ch husar? padl do cesty, j? bych si to s n?m vyrovnal. My saper?ci jsme, kdy? to do n?s vjede, potvory. My nejsme jako ty ?elezn? mouchy. Kdy? jsme byli na front? u P?emy?lu, tak tam byl s n?mi hejtman Jetzbacher, svin?, kter? nebylo rovno pod sluncem. Ten n?s um?l tak sek?rovat, ?e n?jakej Bitterlich od na?? kumpa?ky, N?mec, ale moc takovej hodnej ?lov?k, se kv?li n?mu zast?elil. Tak jsme si ?ekli, ?e a? to za?ne z rusk? strany hv?zdat, ?e taky n?? hejtman Jetzbacher ??t nebude. A hned taky, jak za?ali Rusov? po n?s st??let, dali jsme do n?ho p?i p?est?elce p?t ?u??. Potvora byl je?t? ?iv jako ko?ka, tak jsme ho museli dv?ma ranama dorazit, aby z toho nic nebylo; jenom zamrn?l, ale tak n?jak sm??n?, moc legra?n?."
Vodi?ka se zasm?l: "To m?? na front? na denn?m po??dku. Vypravoval mn? m?j jeden kamar?d, je te? taky u n?s, ?e kdy? byl jako infanter?k pod B?lehradem, jejich kumpa?ka v gefechtu vodst?elila si sv?ho obrlajtnanta, taky takov?ho psa, kter? zast?elil s?m dva voj?ky na pochodu, pon?vad? u? d?l nemohli. Ten kdy? dod?l?val, najednou za?al hv?zdat sign?l k vodstoupen?. Mohli se prej v?ichni kolem u?ehtat "
Za tohoto poutav?ho a pou?n?ho rozhovoru na?el ?vejk s Vodi?kou kone?n? ?elez??sk? kr?m pana K?konyie na Sopronyi utca ??slo 16.
"M?l bys p?ece jen rad?i zde po?kat," ?ekl ?vejk k Vodi?kov? p?ed pr?jezdem domu, "j? jen seb?hnu do prvn?ho patra a odevzd?m psan?, po?k?m si na odpov?? a hned jsem zas dole."
"J? t? m?m vopustit?" podivil se Vodi?ka, "ty nezn?? Ma?ary, ??k?m ti to po??d. Tady mus?me bejt na n? vopatrn?. J? ho pl?cnu."
"Poslouchej, Vodi?ko," ?ekl ?vejk v??n?, "zde se nejedn? vo Ma?ara, zde se jedn? vo jeho pan?. V?dy? jsem ti to v?ecko, kdy? jsme sed?li s tou ?eskou kelnerkou, vykl?dal, ?e nesu psan? vod sv?ho obrlajtnanta, ?e je to naprost? tajemstv?. Von mn? p?ece m?j obrlajtnant klad na srdce, ?e vo tom nesm? v?d?t ??dn? ?iv? du?e, a ta tvoje kelnerka sama p?ece pov?dala, ?e je to ?pln? spr?vn?, ?e je to diskr?tn? v?c. Vo tom, ?e se nesm? nikdo dov?d?t, ?e si pan obrlajtnant dopisuje se vdanou ?enskou. A ty s?m jsi taky to chv?lil a p?ikyvoval na to hlavou. Vysv?tlil jsem v?m to p?ece, jak n?le?? a pat??, ?e vykon?m p?esn? rozkaz sv?ho obrlajtnanta, a ty najednou mermoc? chce? j?t s sebou nahoru."
"Ty m? je?t? nezn??, ?vejku," odpov?d?l t?? velice v??n? star? sap?r Vodi?ka, "kdy? jsem u? jednou ?ek, ?e t? nevopust?m, tak si pamatuj, ?e moje slovo plat? za sto. Kdy? jdou dva, je to v?dycky bezpe?n?j??."
"Z toho t?, Vodi?ko, vyvedu. V??, kde je na Vy?ehrad? Neklanova ulice? Tam m?l d?lnu z?me?n?k Voborn?k. Byl to ?lov?k spravedlivej a jednoho dne, kdy? se vr?til dom? z fl?mu, tak si s sebou p?ived je?t? jednoho flamendra sp?t. Potom le?el dlouho a dlouho a ka?dej den, kdy? mu jeho ?ena p?evazovala r?nu na hlav?, tak mu ??kala: ,Vid??, Ton??ku, kdybyste byli nep?i?li dva, tak jsem ti jenom zahr?la a nehodila ti na hlavu decim?lku.` A von potom, kdy? u? moh mluvit, ??kal: ,M?? pravdu, matko, podruh? a? n?kam pudu, tak s sebou nikoho nep?it?hnu.` "
"To by tak je?t? sch?zelo," rozdurdil se Vodi?ka, "aby n?m je?t? ten Ma?ar cht?l hodit n?co na hlavu. J? ho chytnu za krk a shod?m ho z prvn?ho poschod? dol? po schodech, ?e polet? jako ?rapnel. Na ty kluky ma?arsk? se mus? j?t vost?e. Jak?pak s nimi cavyky."
"Vodi?ko, v?dy? ty jsi p?ece tolik nevypil. J? m?l vo dv? ?tvrtky v?c ne? ty. Rozva? si jenom to, ?e nesm?me ud?lat ??dnej ?kand?l. J? jsem za to zodpov?dnej. Jedn? se p?ece vo ?enskou."
"Pl?cnu taky ?enskou, ?vejku, mn? je to jedno, to je?t? nezn?? star?ho Vodi?ku. Jednou v Z?b?hlic?ch na R??ov?m ostrov? necht?la se mnou j?t jedna takov? ma?kara tan?it, ?e prej m?m voteklou hubu. M?l jsem pravda hubu vopuchlou, pon?vad? jsem pr?v? p?i?el z jedn? tane?n? z?bavy v Hostiva?i, ale pova? si tu ur??ku vod t? b?hny. ,Tak tu m?te taky jednu, velect?n? sle?no,` ?ek jsem, ,aby v?m to nebylo l?to: Jak jsem j? tu jednu utrh, povalila celej st?l na zahrad? i se sklenicema, za kter?m sed?la s tat?nkem a s maminkou a s dv?ma bratry. Ale neb?l jsem se cel?ho R??ov?ho ostrova. Byli tam zn?m? z Vr?ovic a ty mn? pomohli. Zt??skali jsme asi p?t rodin i s d?tma. Muselo to bejt sly?et a? do Michle a potom to taky bylo v novin?ch o tej zahradn? z?bav? toho dobro?inn?ho spolku n?jakejch rod?k? ??k?ho m?sta. A proto jak ??k?m, jak mn? jin? pomohli. tak i j? v?dycky ka?d?mu kamar?dovi pom??u, kdy? m? k n??emu doj?t. Za ?iv?ho boha se vod tebe nehnu. Ty Ma?ary nezn??... To mn? p?ece nem??e? ud?lat, abys m? vod sebe vodstrkoval, kdy? se vid?me po tolika l?tech, a je?t? za jakejch vokolnost?."
"Tak tedy poj? s sebou," rozhodl se ?vejk, "ale vopatrn? jednat, abychom nem?li n?jak? nep??jemnosti."
"Nestarej se, kamar?de," potichu ?ekl Vodi?ka, kdy? ?li ke schod?m, "j? ho pl?cnu..."
A je?t? ti?eji dodal: "Uvid??, ?e n?m ned? ten kluk Ma?arsk? ??dnou pr?ci."
A kdyby byl n?kdo v pr?jezd? a rozum?l ?esky, byl by zaslechl ji? ?e schod? hlasit?ji pronesen? Vodi?kovo heslo "Ty Ma?ary nezn??...", heslo, ku kter?mu on do?el v tich?m lok?le nad ?ekou Litavou, mezi zahradami slavn? Kir?lyhidy, obklopen? vrchy, na kter? budou voj?ci vzpom?nat v?dy s prokl?n?n?m p?i vzpom?nk?ch na ty v?echny ?bunky do sv?tov? v?lky i za sv?tov? v?lky, na kter?ch se cvi?ili teoreticky k praktick?m masakr?m a ?e??m.
-
?vejk s Vodi?kou st?li p?ed dve?mi bytu pana K?konyiho. Ne? p?itla?il na knofl?k zvonku, poznamenal ?vejk: "Sly?el jsi n?kdy, Vodi?ko, ?e vopatrnost je matkou moudrost??"
"J? se vo to nestar?m," odpov?d?l Vodi?ka, "von nesm? m?t ani ?as votev??t hubu..."
"J? s n?m taky nem?m co jednat, Vodi?ko." ?vejk zazvonil a Vodi?ka ?ekl hlasit?: "Ajncvaj, a bude ze schodnu."
Dve?e se otev?ely, objevila se slu?ka a t?zala se ma?arsky, ?eho si p?ej?. "Nem tudom," ?ekl opovr?liv? Vodi?ka, "u? se, holka, ?esky."
"Verstehen Sie deusch?" ot?zal se ?vejk. "A pischen."
"Also sagen Sie der Frau, ich will die Frau sprechen, sagen Sie, da? ein Brief ist von einem Herr drau?en in Kong."
"J? se ti div?m," ?ekl Vodi?ka, vstupuje za ?vejkem do p?eds?n?, "?e s takov?m smradem mluv??." St?li v p?eds?ni, zav?eli dve?e na chodbu a ?vejk jen poznamenal:
"Maj? to tady p?kn? za??zen?, dokonce dva de?tn?ky na v???ku, a ten vobraz toho P?na Krista taky nen? ?patnej."
Z jednoho pokoje, odkud oz?valo se klep?n? l?ic a zvon?n? tal???, vy?la op?t slu?ka a ?ekla k ?vejkovi:
"Frau ist gesagt, da? sie hat ka' Zeit, wenn was ist, das mir geben und sagen."
"Also," ?ekl slavnostn? ?vejk, "der Frau ein Brief, aber halten Kuschen."
Vyt?hl psan? nadporu??ka Luk??e.
"Ich," ?ekl, ukazuje prstem na sebe, "Antwort warten hier in die Vorzimmer."
"Co si nesedne??" ptal se Vodi?ka, kter? ji? sed?l na ?idli u zdi, "tamhle m?? ?idli. Bude? st?t tady jako ?ebr?k. Neponi?uj se p?ed t?m Ma?arem. Uvid??, ?e s n?m budeme m?t tahanici, ale j? ho pl?cnu. - Posly?," ?ekl po chv?li, "kde jsi se nau?il n?mecky?"
"S?m vod sebe," odpov?d?l ?vejk. Op?t bylo chv?li ticho. Pak bylo sly?et z pokoje, kam odnesla slu?ka psan?, velk? k?ik a hluk. N?kdo uhodil n???m t??k?m o zem, pak se dalo rozeznat jasn?, ?e tam l?taj? sklenice a t???t? se tal??e, do ?eho? zn?lo hul?k?n?: "Baszom az any?t, baszom az istenet, baszom a Krizstus M?rj?t, baszom az aty?dot, baszom a vil?got!"
Dve?e se rozlet?ly a do p?eds?n? vb?hl p?n v nejlep??ch letech s ubrouskem kolem krku, m?vaje p?ed chvilkou odevzdan?m dopisem.
Nejbl??e dve?? sed?l star? saper?k Vodi?ka a roz?ilen? p?n se tak? prvn? na n?ho obr?til. "Was soll das hei?en, wo ist der verfluchte Kerl, welcher dieses Brief gebracht hat?" "Pomalu," ?ekl Vodi?ka vst?vaje, "ty n?m zde moc ne?vi, abys nevyl?t, a kdy? chce? v?d?t, kdo ten dopis p?ines, tak se zeptej tamhle kamar?da. Ale mluv s n?m slu?n?, nebo bude? za dve?ma natotata."
Nyn? bylo na ?vejkovi, aby se p?esv?d?il o bohat? v??e?nosti roz?ilen?ho p?na s ubrouskem kolem krku, kter? m?chal p?t? p?es dev?t?, ?e pr?v? ob?dvali.
"My jsme sly?eli, ?e ob?dv?te," l?manou n?m?inou souhlasil s n?m ?vejk, dod?vaje ?esky: "Mohlo n?s to taky napadnout, ?e v?s asi zbyte?n? vytrhnem vod ob?da."
Neponi?uj se," ozval se Vodi?ka.
Roz?ilen? p?n, kter?mu po jeho ?iv? gestikulaci dr?el ubrousek ji? jen za jeden c?p, pokra?oval d?l, ?e nap?ed myslel, ?e se ve psan? jedn? o vyk?z?n? n?jak?ch m?stnost? pro vojsko v tomto dom?, kter? pat?? jeho pan?.
"Sem by se je?t? ve?lo hodn? vojska," ?ekl ?vejk, "ale vo to se v tom psan? nejednalo, jak jste se asi p?esv?d?il."
P?n se chytil za hlavu, p?i?em? spustil celou ?adu v??itek, ?e byl taky rezervn?m lajtnantem, te? ?e by r?d slou?il, ale ?e m? ledvinovou nemoc. Za jeho ?as? ?e nebylo tak d?stojnictvo rozpustil?, aby ru?ilo klid dom?cnosti. ?e psan? po?le na velitelstv? pluku, do ministerstva vojenstv?, uve?ejn? je v novin?ch.
"Pane," ?ekl d?stojn? ?vejk, "to psan? jsem psal j?. Ich geschrieben, kein Oberleutnant. Podpis jen tak, fale?n?, Unterschrift, Name, falsch. Mn? se va?e pan? velice l?b?. Ich liebe Ihre Frau. J? jsem do va?? pan? zamilovanej a? po u?i, jak ??kal Vrchlick?. Kapitales Frau."
Roz?ilen? p?n se cht?l vrhnout na ?vejka, kter? st?l klidn? a spokojen? p?ed n?m, ale star? sap?r Vodi?ka, sleduj?c? ka?d? jeho pohyb, podrazil mu nohu, vytrhl mu psan? z ruky, kter?m st?le m?val, str?il do kapsy, a kdy? se pan K?konyi vzchopil, chytil ho Vodi?ka, odnesl ke dve??m, otev?el si dve?e jednou rukou, a u? bylo sly?et, jak na schodech se n?co v?l?.
?lo to tak rychle jako v poh?dk?ch, kdy? si ?ert p?ijde pro ?lov?ka.
Po roz?ilen?m p?novi z?stal jen ubrousek. ?vejk ho zvedl, zaklepal slu?n? na dve?e pokoje, odkud p?ed p?ti minutami vy?el pan K?konyi a odkud bylo sly?et ?ensk? pl??.
"P?in???m v?m ubrousek," ?ekl ?vejk m?kce k pan?, kter? bre?ela na pohovce, "moh by se po?lapat. Moje ?cta."
Srazil paty dohromady, zasalutoval a vy?el na chodbu. Na schodech nebylo zn?t tak dalece nijak?ch stop z?pasu, zde dle p?edpoklad? Vodi?kov?ch odehr?valo se v?e ?pln? lehce. Jedin? potom u vrat v pr?jezd? na?el ?vejk utr?en? n?kr?n? L?me?ek. Tam se patrn?, kdy? pan K?konyi zoufale se zachytil domovn?ch vrat, aby nebyl vyvle?en na ulici, odehr?val posledn? akt t?to trag?die.
Zato na ulici bylo ru?no. Pana K?konyiho odt?hli do prot?j??ho pr?jezdu, kde ho pot?vali vodou, a uprost?ed ulice bil se star? sap?r Vodi?ka jako lev proti n?kolika honv?d?m a hondv?dhusar?m, kte?? se zastali sv?ho krajana. Oh?n?l se mistrn? bodlem na ?emenu jako cepem. A nebyl s?m. Jemu po boku bojovalo n?kolik ?esk?ch voj?k? od r?zn?ch regiment?, kte?? pr?v? ?li ulic?.
?vejk, jak pozd?ji tvrdil, ani s?m nev?d?l, jak se taky do toho dostal, a pon?vad? nem?l ??dn? bodlo, jak se mu do rukou dostala h?l n?jak?ho ud??en?ho div?ka.
Trvalo to hezkou chv?li, ale v?echno p?kn? m? taky sv? konce. P?i?el berajt?aft a sebral to v?echno.
?vejk ?el s hol?, kter? byla komandantem berajt?aftu uzn?na jako corpus delicti, vedle Vodi?ky.