"Co? ten mlad? mnich v tom k?esle
?elo v ruku pravou klon?,
dv? ho?k?, ?hav? slzy
po bled?ch L?c?ch se ron?... D?l to neum?m," pokra?oval ?vejk. "Jestli chcete, tak v?m zazp?v?m:
Jak je mi teskno okolo srdce,
co t??ce, boln? zdv?h? ??dra m?,
kdy? ti?e sed?m, do d?lky hled?m,
tam, tam do d?lky touha m? ... A tak? to d?l neum?m," vzdychl ?vejk. "Zn?m je?t? prvn? sloku z ,Kde domov m?j` a potom ,Jener?l Windischgr(tz a vojen?t? p?ni od v?chodu slunce vojnu zapo?ali` a je?t? p?r takov?ch n?rodn?ch p?sni?ek jako ,Zachovej n?m, Hospodine` a ,Kdy? jsme t?hli k Jarom??i` a ,Tis?ckr?t pozdravujeme Tebe` ..."
Oba p?ni l?ka?i se na sebe pod?vali a jeden z nich dal ?vejkovi ot?zku: "Byl v?? du?evn? stav ji? n?kdy zkoum?n?"
"Na vojn?," odpov?d?l ?vejk slavnostn? a hrd?, "byl jsem p?ny vojensk?mi l?ka?i ??edn? uzn?n za notorick?ho blba."
"Mn? se zd?, ?e jste simulant," rozk?ikl se druh? l?ka? na ?vejka.
"J?, p?nov?," h?jil se ?vejk, "nejsem ??dn? simulant, j? jsem opravdovej blbec, m??ete se zpravit v kancel??i jednadevades?t?ho pluku v ?esk?ch Bud?jovic?ch nebo na dopl?ovac?m velitelstv? v Karl?n?:"
Star?? z l?ka?? m?vl beznad?jn? rukou, a ukazuje na ?vejka, ?ekl k o?et?ovatel?m: "Tomuto ?lov?ku vr?t?te jeho ?aty a d?te ho na t?et? t??du na prvn? koridor, potom se jeden vr?t? a odnese v?echny spisy o n?m do kancel??e. A ?ekn?te tam, aby to brzy vy??dili, abysme ho tu dlouho nem?li na krku: `
L?ka?i vrhli je?t? jednou zdrcuj?c? pohled na ?vejka, kter? uctiv? couval pozp?tku ku dve??m, ukl?n?je se zdvo?ile. Na ot?zku jednoho z o?et?ovatel?, co to d?l? za hlouposti, odpov?d?l: "Pon?vad? nejsem voble?enej, jsem nahej a nechci na ty p?ny nic ukazovat, aby si nemysleli, ?e jsem nezdvo?ile] nebo sprostej: `
Od toho okam?iku, kdy o?et?ovatel? dostali rozkaz, aby vr?tili ?vejkovi jeho ?aty, nejevili ji? o n?ho pra??dnou p?ci. Poru?ili mu, aby se obl?kl, a jeden ho odvedl na t?et? t??du, kde m?l po t?ch n?kolik dn?, ne? vy??dili v kancel??i p?semn? vyhazov o n?m, p??le?itost konati sv? p?kn? pozorov?n?. Zklaman? l?ka?i dali mu dobrozd?n?, ?e je "simulant mdl?ho rozumu", a pon?vad? ho propou?t?li p?ed ob?dem, do?lo k mal?mu v?stupu.
?vejk prohl?sil, ?e kdy? n?koho vyhazuj? z bl?zince, ?e ho nesm? vyhodit bez ob?da.
V?tr?nosti u?inil konec vr?tn?m p?ivolan? policejn? str??n?k, kter? ?vejka p?edvedl na policejn? komisa?stv? do Salmovy ulice.
Po kr?sn?ch slunn?ch dnech v bl?zinci p?i?ly na ?vejka hodiny pln? pron?sledov?n?. Policejn? inspektor Braun aran?oval sc?nu setk?n? se ?vejkem s krutost? ??m?k?ch pochop? doby roztomil?ho c?sa?e Nerona. Tvrd?, jako tenkr?t, kdy? oni ??kali: "Ho?te toho lumpa k?es?ana lv?m," ?ekl inspektor Braun: "Dejte ho za katr!"
Ani o slov??ko v?ce, ani m?n?. Jenom o?i pana policejn?ho inspektora Brauna zasv?tily p?itom zvl??tn?, perverzn? rozko??.
?vejk se uklonil a ?ekl hrd?: "Jsem p?ipraven, p?nov?. Mysl?m, ?e katr znamen? tolik co separace, a to nen? pr?v? tak zl?."
"Moc se n?m tady neroztahujou," odpov?d?l policejn? str??n?k, na?e? se ?vejk ozval: "J? jsem ?pln? skromnej a vd??nej za v?echno, co pro mne ud?l?te."
V separaci na pry?n? sed?l zaduman? jeden mu?. Sed?l apaticky a na jeho vzez?en? bylo vid?t, ?e nev??il tomu, kdy? zask??pal kl?? ve dve??ch separace, ?e se mu otv?raj? dve?e na svobodu.
"M? poklona, va?nosti," ?ekl ?vejk, usedaje k n?mu na pry?nu, "kolik asi m??e b?t hodin?" "Hodiny nejsou m?mi p?ny," odv?til zaduman? mu?.
"Zde to nen? ?patn?," navazoval d?l ?vejk rozmluv, "tahle pry?na je z hlazen?ho d??v?:"
V??n? mu? neodpov?d?l, vstal a po?al rychle chodit v mal?m prostoru mezi dve?mi a pry?nou, jako kdyby sp?chal, aby n?co zachr?nil.
?vejk mezit?m pozoroval se z?jmem n?pisy na?m?ran? po st?n?ch. Byl tu n?pis, ve kter?m nezn?m? v?ze? slibuje nebi z?pas na ?ivot i na smrt s polici?. Text zn?l: "Vy si to vypijete: ` Jin? v?ze? napsal: "Vlezte mn? na z?da, kohouti: ` Jin? op?t prost? konstatoval fakt: "Sed?l jsem zde 5. ?ervna 1913 a bylo se mnou slu?n? zach?zeno. Josef Mare?ek, obchodn?k z Vr?ovic: ` A byl tu i nadpis ot??saj?c? svou hloubkou: "Milost, velk? bo?e ..." a pod t?m: "Polibte mn? p." P?smena "p" byla v?ak p?e?krtnuta a po stran? naps?no velk?mi literami ?OS. Vedle toho n?jak? poetick? du?e napsala ver?e: "U pot??ku zarmoucen? sed?m, slunko se za hory ukr?v?, na pahorky oz??en? hled?m, tam, kde drah? milka p?eb?v? "
Mu?, kter? b?hal mezi dve?mi a pry?nou, jako by cht?l vyhr?t marat?nsk? b?h, se zastavil a ud?ch?n se posadil op?t na sv? star? m?sto, slo?il hlavu do dlan? a n?hle za?val: "Puste mne ven!"
"Ne, oni mne nepust?," mluvil pro sebe, "nepust? a nepust?. U? jsem zde od r?na od ?esti hodin."
Dostal z?chvat sd?lnosti, vzty?il se a ot?zal se ?vejka: "Nem?te n?hodou u sebe ?emen, abych s t?m pokon?il?"
"T?m v?m mohu poslou?it miler?d," odpov?d?l ?vejk odp?naje ?emen, "j? jsem je?t? nikdy nevid?l, jak se v separaci lidi v??? na ?emenu. - Jenom to je mrzut?," pokra?oval rozhl??eje se kolem, "?e tu nen? ??dn? skoba. Klika na okn? v?s neudr??. Leda?e byste se pov?sil vkle?e u pry?ny, jako to ud?lal ten mnich v kl??te?e v Emauz?ch, co se ob?sil na krucifixu kv?li jedn? mlad? ?idovce. J? m?m sebevrahy moc r?d, tak jen s chut? do toho: `
Zachmu?en? mu?, kter?mu ?vejk str?il ?emen do ruky, pod?val se na ?emen, odhodil ho do kouta a dal se do pl??e, rozmaz?vaje si slzy ?ern?ma rukama, p?i?em? vyr??el ze sebe sk?eky: "J? m?m d?ti?ky, j? jsem tu pro opilstv? a nemravn? ?ivot, je???marj?, moje uboh? ?ena, co mn? ?eknou v ??ad?? J? m?m d?ti?ky, j? jsem tu pro opilstv? a nemravn? ?ivot" a tak d?le a? donekone?na.
Nakonec se p?ece jen trochu uklidnil, ?el ke dve??m a po?al do nich kopat a bu?it na n? p?st?. Za dve?mi ozvaly se kroky a hlas: "Co chcete?"
"Puste mne ven!" ?ekl takov?m hlasem, jako by mu nezb?valo u? ni?eho, aby ?il. "Kam?" byla ot?zka z druh? strany. "Do ??adu," odv?til ne??astn? otec, man?el, ??edn?k, pij?k a nemrava.
Ozval se sm?ch, p???ern? sm?ch v tichu chodby, a kroky se op?t vzd?lily.
"Jak se mn? zd?, ten p?n v?s nen?vid?, kdy? se v?m tak sm?je," ?ekl ?vejk, zat?mco beznad?jn? mu? op?t se posadil vedle n?ho. "Takovej str??n?k, kdy? m? zlost, dovede u?init moc, a kdy? m? je?t? v?t?? zlost, ud?l? v?echno. Se?te jen klidn?, kdy? se nechcete ob?sit, a ?ekejte, jak se v?ci vyvinou. Jste-li ??edn?k, ?enat a m?te-li d?tky, je to, p?izn?v?m, stra?n?. Vy jste asi p?esv?d?enej, ?e v?s pust? z ??adu, jestli se nemejl?m."
"To v?m nemohu ??ct," vzdychl, "pon?vad? s?m se nepamatuji, co jsem vyv?d?l, j? jenom v?m, ?e mne odn?kud vyhodili a ?e jsem se tam cht?l vr?tit, abych si zap?lil doutn?k. Ale nap?ed to p?kn? za?lo. P?ednosta na?eho odd?len? slavil jmeniny a pozval n?s do jedn? vin?rny, pak se ?lo do druh?, do t?et?, do ?tvrt?, do p?t?, do ?est?, do sedm?, do osm?, do dev?t? ..."
"Nep?ejete si, abych v?m pomohl po??tat?" ot?zal se ?vejk. "J? se v tom vyzn?m, j? byl jednou za , noc v osmadvaceti m?stnostech. Ale v?echna ?est, nikde jsem v?c nem?l ne? nanejv?? t?i piva:"
"Zkr?tka," pokra?oval ne??astn? pod??zen? p?ednosty, kter? slavil tak velikolep? sv? jmeniny, "kdy? jsme p?e?li asi tucet t?ch r?zn?ch pajzl??k?, zpozorovali jsme, ?e se n?m p?ednosta ztratil, a?koliv jsme si ho uv?zali za ?pag?t a vodili s sebou jako pejska. Tak jsme ho ?li op?t v?ude hledat a nakonec jsme se ztratili jeden druh?mu, a? nakonec jsem se ocitl v jedn? z no?n?ch kav?ren na Vinohradech, velmi slu?n? m?stnosti, kde jsem pil n?jak? lik?r p??mo z l?hve. Co jsem potom d?lal, na to se nepamatuji, jenom v?m, ?e ji? zde na komisa?stv?, kdy? mne sem p?ivedli, hl?sili oba p?ni str??n?ci raportem, ?e jsem se opil, choval nemravn?, zbil jednu d?mu, roz?ezal kapesn?m no?em ciz? klobouk, kter? jsem s?al z v???ku, rozehnal d?mskou kapelu, obvinil vrchn?ho ???n?ka p?ede v?emi z kr?de?e dvacetikoruny, p?erazil mramorovou desku u stolu, kde jsem sed?l, a plivl nezn?m?mu p?novi u vedlej??ho stolu z?mysln? do ?ern? k?vy. V?c jsem neud?lal, alespo? se nedovedu upamatovat, ?e bych byl je?t? n?co provedl. A v??te mn?, ?e jsem takov? po??dn?, inteligentn? ?lov?k, kter? na nic jin?ho nemysl? ne? na svou rodinu. Co tomu v?emu ??k?te? J? p?ece nejsem ??dn? v?tr?n?k!"
"Dalo v?m to mnoho pr?ce, ne? jste p?erazil tu mramorovou desku," ot?zal se se z?jmem ?vejk m?sto odpov?di, "nebo jste ji p?erazil nar?z?"
"Nar?z," odv?til inteligentn? p?n.
"Pak jste ztracenej," z?dum?iv? ?ekl ?vejk. "Dok??ou v?m, ?e jste se na to p?ipravoval piln?m cvi?en?m. A ta k?va toho ciz?ho p?na, do kter? jste plivl, byla bez rumu nebo s rumem?"
A ne?ekaje na odpov??, vyjas?oval:
"Jestli byla s rumem, tak to bude hor??, pon?vad? je dra???. U soudu se v?echno po??t?, d?v? dohromady, aby to vylezlo nejm?? na zlo?in:"
"U soudu ...," malomysln? za?eptal sv?domit? otec rodiny, a sv?siv hlavu, upadl v nep??jemn? stav, kdy ?lov?ka ?erou v??itky sv?dom?.
"A v?d? doma," ot?zal se ?vejk, "?e jste zav?enej, nebo po?kaj?, a? to bude v novin?ch?"
"Vy mysl?te, ?e to bude v novin?ch?" naivn? ot?zala se ob?? jmenin sv?ho p?edstaven?ho.
"Je to v?c ne? jist?," zn?la p??m? odpov??, nebo? ?vejk nem?l nikdy ve zvyku skr?vat n?co p?ed druh?m. "Tohle o v?s se bude v?em ?ten???m novin n?ramn? l?bit. J? taky ?tu r?d tu rubriku o t?ch vopilejch a jejich v?tr?nostech. Ned?vno u Kalicha nevyvedl jeden host nic jin?ho, ne? ?e s?m sob? rozbil sklenic? hlavu. Vyhodil ji do vej?ky a postavil se pod.ni. Odvezli ho, a r?no u? jsme to ?etli. Nebo v Bendlovce jsem dal jednou jednomu funebr?kovi facku a on mn? ji vr?til. Abychom se sm??ili, museli n?s oba zatknout, a hned to bylo v odpoledn??ku. Nebo kdy? v kav?rn? U mrtvoly rozbil ten pan rada dva t?cky, mysl?te, ?e ho ?et?ili? Byl taky na druhej den hned v novin?ch. Vy m??ete jedin? z v?zen? poslat do novin opravu, ,?e zpr?va, kter? byla o v?s uve?ejn?n?, se v?s net?k? a ?e s p?nem toho jm?na nejste ani p??buznej, ani spole?nej, a dom? psan?, aby v?m tu va?i opravu vyst?ihli a, schovali, abyste si to mohl p?e??st, a? si vodsed?te trest. - Nen? v?m zima?" ot?zal se ?vejk pln ??asti, kdy? zpozoroval, ?e inteligentn? p?n se klepe. "M?me letos n?jak moc studenej konec l?ta:"
"J? jsem nemo?n?," zalkal spole?n?k ?vejk?v, "j? m?m po postupu."
"To m?te," ochotn? p?isv?d?oval ?vejk. ,"Jestli v?s, a? si trest odsed?te, nep?ijmou nazp?tek do ??adu, nev?m, jestli tak brzo najdete druh? m?sto, pon?vad? ka?dej, i kdybyste cht?l slou?it u pohodn?ho, ??d? od v?s vysv?d?en? zachovalosti. Ba, takov? chvilka rozko?e, kterou jste si pop??l, se nevypl?c?. A m? b?t va?e pan? i s va?emi d?tmi od ?eho ?iva po tu dobu, co budete sed?t? Nebo bude muset chodit ?ebrat a u?it d?tky r?zn?m ne?estem?"