m?sto d??v?j??ho:
4. su?en? zelenina, 5. ?erstv? zelenina.
Kdy? to p?e?etl ?vejk ??etn?mu ?ikovateli, prohl?sil Van?k slavnostn?, ?e takov? telefonogramy se h?zej? do latr?ny:
"To si vymyslil n?jak? blbec u ?t?bu arm?dy, a u? to jde na v?echny divize a brig?dy a pluky." Potom p?ijal ?vejk je?t? jeden telefonogram, kter? byl tak rychle diktov?n, ?e ?vejk z toho zachytil na blok jen to, co vypadalo jako ?ifra:
In der Folge genauer erlaubt gewesen oder das
selbst einem hingegen immerhin eingeholet
werden.
"To jsou v?echno zbyte?nosti," ?ekl Van?k, kdy? se ?vejk nehor?zn? divil, co napsal, a t?ikr?t za sebou si to hlasit? p?ed??tal, "sam? hlouposti, a?koliv ?ertv?, m??e to b?t tak? ?ifrov?no, ale na to nejsme u n?s u kumpanie za??zeni. To se m??e tak? zahodit."
"J? si to taky mysl?m," ?ekl ?vejk, "kdybych vozn?mil panu obrlajtnantovi ?e m? ,in der Folge genauer erlaubt gewesen oder das selbt einem hingegen immerhin eingeholet werden`, je?t? by se urazil. - N?kdo je v?m ned?tkliv? a? hr?za," pokra?oval ?vejk, zabo?uje se op?t ve vzpom?nky. "Jednou jsem jel z Vyso?an elektrikou do Prahy a v Libni k n?m p?ised n?jakej pan Novotn?. Jakmile jsem ho poznal, ?el jsem k n?mu na plo?inu a dal jsem se s n?m do hovoru, ?e jsme oba z Dra?ova. On se ale na mne rozk?ik, abych ho neobt??oval, ?e pr? mne nezn?. J? jsem mu to za?al vysv?tlovat, aby se jen upamatoval, ?e jsem jako malej hoch k n?mu chodil s matkou, kter? se jmenovala Antonie, otec ?e se jmenoval Prokop a byl ?af??em. Ani potom necht?l nic v?d?t o tom, ?e se zn?me. Tak jsem mu je?t? ?ekl, bli??? podrobnosti, ?e v Dra?ov? byli dva Novotn?, Tonda a Josef. On ?e je ten Josef, ?e mn? psali o n?m z Dra?ova, ?e post?elil svou ?enu, kdy? ho k?rala z pit?. A tu se v?m von rozp??h, j? jsem se uhnul a on rozbil tabuli na p?edn? plo?in?, tu velkou p?ed ?idi?em. Tak n?s vysadili, vodvedli a na komisa?stv? se uk?zalo, ?e byl proto tak ned?tkliv?, pon?vad? v?bec se nejmenoval Josef Novotn?, ale Eduard Doubrava, a byl z Montgomery v Americe a zde byl nav?t?vit p??buzn?, ze kter?ch poch?zela jeho rodina."
Telefon p?eru?il jeho vypravov?n? a n?jak? chraplav? hlas z odd?lu strojn?ch pu?ek se op?t t?zal, zdali se pojede. Je pr? r?no be?prechunk u pana obr?ta.
Ve dve??ch se objevil cel? bled? kadet Biegler, nejv?t?? blbec u kumpanie, pon?vad? v jednoro??ck? ?kole se sna?il vyniknout sv?mi v?domostmi. K?vl Va?kovi, aby za n?m vy?el na chodbu, kde s n?m m?l dlouhou rozmluvu.
Kdy? se Van?k vr?til, usm?val se pohrdliv?.
"Je to kus vola," ?ekl k ?vejkovi, "tady u na?? mar?ky m?me ale exempl??e. Byl taky u be?prechungu, a kdy? se rozch?zeli, tak na??dil pan obrlajtnant, aby v?ichni cukskomandanti ud?lali kv?rvizitu a aby byli p??sn?. A te? se mne p?ijde zeptat, jestli m? d?t uv?zat ?l?bka, pon?vad? ten si vypucoval kv?r petrolejem."
Van?k se roz??lil. "Na takovou blbost se mne pt?, kdy? v?, ?e se jede do pole. V?ak si to pan obrlajtnant v?era dob?e rozmyslil s t?m uv?z?n?m sv?ho pucfleka. Taky jsem ale tomu ml?d?ti ?ek, aby si dob?e rozmyslil d?lat z man?aftu zv??ata."
"Kdy? u? mluv?te o tom pucflekovi," ?ekl ?vejk, "nev?te snad, jestli jste u? n?jak?ho sehnal pro pana obrlajtnanta?"
"M?jte fi?tr?n," odpov?d?l Van?k, "na v?echno je dost ?asu, ostatn? j? mysl?m, ?e si pan obrlajtnant na Balouna zvykne, tu a tam mu n?co je?t? se?ere a pak ho to taky pust?, a? budem v poli. Tam ?asto nebudou m?t co ?r?t oba. Kdy? ?eknu, ?e Baloun z?stane, tak se ned? nic d?lat. To je moje starost a do toho nem? pan obrlajtnant co mluvit. Jen ??dn? sp?ch."
Van?k lehl si op?t na svou postel a ?ekl: "?vejku, vypravujte mn? n?jakou anekdotu z vojensk?ho ?ivota."
"To by ?lo," odpov?d?l ?vejk, "ale boj?m se, ?e zas bude n?kdo na n?s zvonit "
"Tak to vypn?te, ?vejku, od?roubujte veden? nebo sejm?te sluch?tko."
"Dobr?," ?ekl ?vejk, sn?maje sluch?tko, "j? v?m pov?m n?co, co se hod? do t?hle situace, jen?e tenkr?t m?sto vopravdov? vojny byly jen man?vry a byla taky takov? panika jako dnes, pon?vad? se nev?d?lo, kdy vyraz?me z kas?ren. Slou?il se mnou n?jakej po??ckej ?ic, hodnej ?lov?k, ale n?bo?nej a boj?cnej. Ten si p?edstavoval, ?e man?vry jsou n?co hrozn?ho, ?e lidi na nich padaj? ??zn? a saniter?ci ?e to sb?raj? jako padavky na mar?i. Proto pil do z?soby, a kdy? jsme vyrazili na man?vry z kas?ren a p?i?li k Mn??ku, tak ??kal: ,J? to, ho?i, nevydr??m, m? m??e zachr?nit jen s?m p?nb?h: Potom jsme p?i?li k Ho?ovic?m a tam jsme m?li dva dny rast, pon?vad? to byla n?jak? mejlka a my jsme ?li tak rychle kup?edu, ?e bychom byli s ostatn?ma regimentama, kter? ?ly s n?mi po fl?glech, zajali celej nep??telskej ?t?b, co? by byla bejvala vostuda, pon?vad? n?? arm?dn? sbor m?l to prosrat a nep??tel vyhr?t, pon?vad? u nep??tel bylo jedno utahan? arcikn???tko. Tak ten ?ic proved tohle: Kdy? jsme l?grovali, sebral se a ?el si n?co koupit do n?jak? vesnice za Ho?ovicema a vracel se k poledn?mu do l?gru. Horko bylo, napa?enej byl taky akor?t, a tu uvid?l na cest? sloup, na sloupu byla sk??nka a v n? pod sklem docela mal? so?ka sv. Jana Nepomuck?ho. Pomodlil se p?ed sv. Janem a pov?d? mu: ,To je ti horko, kdybys m?l alespo? trochu se nap?t. Jse? tady na slunci, furt se asi pot??: Tak zat?epal feldfla?kou, napil se a pov?d?: ,Nechal jsem ti taky lok, svatej Jene z Nepomuku.` Ale lek se, vy?unk to v?echno a na svat?ho J?na nezbylo nic. ,Je???marj?,` pov?d?, ,svatej Jene z Nepomuku, tohle mn? mus?? prominout, j? ti to vynahrad?m, j? t? vezmu s sebou do l?gru a napoj?m t? tak slavn?, ?e nebude? st?t na nohou.` A milej ?ic z l?tosti nad sv. Janem z Nepomuku rozbil sklo, vyt?hl so?ku svat?ho a str?il si ji pod bl?zu a vodnes do l?gru. Potom 's n?m sv. Jan Nepomuckej spal na sl?m?, nosil ho s sebou na mar??ch v teleti a m?l velk? ?t?st? v kart?ch. Kde jsme l?grovali, tam vyhr?val, a? jsme p?i?li na Pr?chensko, le?eli jsme v Drahenic?ch a von v?echno sakumpak prohr?l. Kdy? jsme r?no vyrukovali, tak na hru?ce u cesty visel svatej Jan Nepomuckej ob??enej. Tak, to je ta anekdota, a te? zas zav?s?m sluch?tko."
A telefon op?t odn??el si z?chv?vy nov?ho nervov?ho ?ivota, kdy star? harmonie klidu v l?gru byla poru?ena.
V tu dobu nadporu??k Luk?? studoval ve sv? komnat? pr?v? doru?en? jemu od ?t?bu pluku ?ifry s pou?en?m, jak je lu?tit, a sou?asn? sekr?tn? ?ifrovan? rozkaz o sm?ru, kter?m se bude ub?rat mar?batali?n na hali?sk? hranice (prvn? etapa).
7217 - 1238 - 457 - 2121 - 35 = Mo?on
8922 - 375 - 7282 = R?b
4432 - 1238 - 7217 - 35 - 8922 - 35 = Komarn
7282 - 9299 - 310 - 375 - 7881 - 298 - 475 7979 = Budape??.
Lu?t? tyto ?ifry povzdechl si nadporu??k Luk??: "Der Teufel soll das buserieren."
Kone?n? se v?ichni do?kali toho okam?iku, kdy je nacpali do vag?n? v pom?ru 42 mu?? k 8 kon?m. Kon?m ov?em se jelo pohodln?ji ne? mu?stvu, pon?vad? mohli sp?t vstoje, ale to nevadilo. Vojensk? vlak vezl do Hali?e op?t novou skupinu lid? hnan?ch na jatky.
Celkem v?ak se v?em t?m tvor?m p?ece jen uleh?ilo; bylo to n?co ji? ur?it?ho, kdy? se vlak hnul, ale p?edt?m to byla jen trapn? nejistota, panika, zdali se pojede ji? dnes, nebo z?tra, ?i poz?t??. N?kter?m bylo jako odsouzen?m k smrti, kte?? o?ek?vaj? se strachem, kdy si pro n? p?ijde kat. A potom nastane uklidn?n?, ?e u? to bude odbyto.
Proto jeden voj?k ?val z vag?nu jako pominut?: "Jedeme, jedeme!"
??etn? ?ikovatel Van?k m?l ?plnou pravdu, kdy? ??kal ?vejkovi, ?e nen? ??dn? sp?ch.
Ne?li se dosp?lo k tomu okam?iku, aby se lezlo do vag?n?, uplynulo n?kolik dn?, a p?itom se st?le hovo?ilo o konzerv?ch a zku?en? Van?k prohl?sil, ?e je to jenom fantazie. Jak?pak konzervy! Takhle je?t? poln? m?e, pon?vad? i p?i p?ede?l? mar?ce tak bylo. Kdy? jsou konzervy, tak poln? m?e odpad?. V opa?n?m p??pad? poln? m?e je n?hra?kou za konzervy.
A tak se objevil m?sto gul??ov?ch konzerv vrchn? poln? kur?t Ibl, kter? zabil t?? mouchy jednou ranou. Odslou?il poln? m?i najednou pro t?i pochodov? prapory, dv?ma z nich po?ehnal do Srbska a jednomu do Ruska.
M?l p?itom velice nad?enou ?e? a bylo zn?t, ?e bral materi?l z vojensk?ch kalend???. Byla to takov? dojemn? ?e?, ?e kdy? uj??d?li na Mo?on, ?vejk, kter? byl pohromad? ve vag?nu s Va?kem v improvizovan? kancel??i, vzpomn?l si na ten proslov a ?ekl ??etn?mu ?ikovateli: "To bude moc fajn, jak pov?dal ten feldkur?t, a? den se sklon? k ve?eru a slunce se sv?ma zlatejma paprskama zapadne za hory a na boji?ti bude sly?et, jak von ??kal, ten posledn? dech um?raj?c?ch, hejkot klesl?ch kon? a st?n?n? ran?n?ch mu?? a n??ek vobyvatelstva, kdy? mu ho?ej? chalupy nad hlavou. J? m?m moc r?d, kdy? tak lidi blbnou na kvadr?t."
Van?k souhlasn? k?vl hlavou: "Byl to zatracen? dojemn? p??pad."
"Bylo to moc hezk? a pou?n?," ?ekl ?vejk, "j? si to pamatuju velmi dob?e, a a? se vr?t?m z vojny, tak to budu vypravovat u Kalicha. Von se, kdy? n?m to pan kur?t vykl?dal, tak p?kn? rozkro?il, ?e jsem m?l strach, aby mu jedna haksna neuklouzla a von nespad do poln?ho olt??e a nerozbil si kokos vo monstranci. Von n?m d?val takovej p?knej p??klad z d?jin na?? arm?dy, kdy? je?t? slou?il Radeckej a s ve?ern?mi ?erv?nky slu?oval se vohe?, jak ho?ely stodoly na boji?ti, jako kdyby to byl vid?l."
A t?? den vrchn? poln? kur?t Ibl byl ji? ve V?dni a op?t tam jin?mu mar?batali?nu vykl?dal dojemnou historii, o kter? se ?vejk zmi?oval a kter? se mu tolik l?bila, ?e ji nazval blbost? na kvadr?t.
"Mil? voj?ci," ?e?nil vrchn? poln? kur?t Ibl, "tak tedy si myslete, ?e je rok osma?ty?ic?t? a ?e v?t?zstv?m skon?ila bitva u Custozzy, kde po desetihodinov?m ?porn?m boji musil italsk? kr?l Albert p?enechati krvav? boji?t? na?emu otci voj?n?, mar??lkovi Radeck?mu, jen? v 84. roce sv?ho ?ivota dobyl tak skv?l?ho v?t?zstv?.
A hle, voj?ci mil?! Na v??in? p?ed dobytou Custozzou zastavil se kmet vojev?dce. Kolem n?ho jeho v?rn? vojev?dcov?. V??nost okam?iku zmocnila se cel?ho krou?ku, nebo?, voj?ci, v nepatrn? vzd?lenosti od mar??lka bylo pozorovat voj?na, jen? se smrt? z?pasil. S rozt???t?n?mi ?dy na pol? cti pocifoval zran?n? prapore?n?k Hrt, jak na n?ho hled? mar??lek Radeck?. Hodn? zran?n? prapore?n?k je?t? sv?ral v tuhnouc? pravic? zlatou medalii v k?e?ovit?m nad?en?. P?i pohledu na vzne?en?ho mar??lka o?ivl se je?t? jednou tepot jeho srdce a zchroml?m t?lem pronikl posledn? zbytek s?ly a um?raj?c? pokou?el se s nadlidskou n?mahou pl??iti se vst??c sv?mu mar??lkovi. ,Pop?ej si klidu, m?j hodn? voj?ne,` zvolal k n?mu mar??lek, sestoupil s kon? a cht?l mu podati ruku. ,Nejde to, pane mar??lku,` ?ekl um?raj?c? voj?n, ,m?m ob? ruce ura?eny, ale o jedno pros?m. Sd?lte mn? plnou pravdu: Je ta bitva zcela dobyta?` ,Docela, mil? brachu,` pravil laskav? poln? mar??lek, ,?koda, ?e tv? radost je zkalena tv?m zran?n?m.` ,Ov?em, vzne?en? pane, se mnou je konec,` temn?m hlasem ?ekl voj?n, p??jemn? se usm?vaje. ,M?? ??ze??` ot?zal se Radeck?. ,Den byl parn?, pane mar??lku, m?li jsme p?es t?icet stup?? horka.` Nato Radeck?, chopiv se poln? l?hve sv?ho pobo?n?ka, pod?val ji um?raj?c?mu. Tento se napil, u?iniv mocn? dou?ek. ,Zapla? b?h tis?ckr?t,` zvolal, nam?haje se pol?biti ruku sv?mu veliteli. ,Jak dlouho slou????` ot?zal se tento. ,P?es ?ty?icet let, pane mar??lku! U O?per dobyl jsem zlat? medalie. Tak? u Lipska jsem byl, d?lov? k??? m?m rovn??, p?tkr?t jsem byl smrteln? ran?n, ale te? je se mnou do?ista konec. Ale jak? ?t?st? a blaho, ?e jsem se do?il dne?n?ho dne. Co mi z?le?? na smrti, kdy? jsme dobyli slavn?ho v?t?zstv? a c?sa?i vr?cena jeho zem!`
V tom okam?iku, mil? voj?ci, zavzn?ly z t?bora velebn? zvuky na?? hymny Zachovej n?m, Hospodine, mocn? a vzne?en? nesly se po boji?ti. Padl? voj?n, lou??c? se se ?ivotem, je?t? jednou pokusil se vzchopit. ,Sl?va Rakousku,` zvolal nad?en?, ,sl?va Rakousku! Nech? pokra?uje se v t? skvostn? p?sni! Sl?va na?emu vojev?dci! A? ?ije arm?da!`
Um?raj?c? sklonil se je?t? jednou k pravici mar??lkov?, kterou poceloval, sklesl a tich? posledn? vzdech vydral se z jeho ?lechetn? du?e. Vojev?dce st?l tu s obna?enou hlavou p?ed mrtvolou jednoho z nejhodn?j??ch voj?n?. ,Tento kr?sn? konec je v?ru z?vid?n?hodn?,` pravil v pohnut? mar??lek, skl?n?je obli?ej do sepjat?ch dlan?.
Mil? voj?ni, i j? v?m p?eji, abyste se v?ichni do?kali takov?ho kr?sn?ho konce."
Vzpom?naje na tuto ?e? vrchn?ho poln?ho kur?ta Ibla, mohl ho opravdu nazvati ?vejk, ani? by mu v nejmen??m ubli?oval, blbem na kvadr?t.
Potom ?vejk po?al mluvit o zn?m?ch rozkazech, kter? jim byly p?e?teny p?ed vstoupen?m do vlaku. Jeden byl arm?dn? rozkaz podepsan? Franti?kem Josefem a druh? byl rozkaz arciv?vody Josefa Ferdinanda, vrchn?ho velitele v?chodn? arm?dy a skupiny, kter?? oba t?kaly se ud?lost? na Dukelsk?m pr?smyku dne 3. dubna 1915, kdy p?e?ly dva batali?ny 28. pluku i s d?stojn?ky k Rus?m za zvuk? plukovn? kapely.
Oba rozkazy byly jim p?e?teny t?aslav?m hlasem a zn?ly v ?esk?m p?ekladu:
Arm?dn? rozkaz ze dne 17. dubna 1915:
P?epln?n bolest? na?izuji, aby c. k. p??? pluk ??s. 28
pro zbab?lost a velezr?du byl vymaz?n z m?ho vojska.
Plukovn? prapor budi? zneuct?n?mu pluku