39305.fb2 Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky - читать онлайн бесплатно полную версию книги . Страница 7

Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky - читать онлайн бесплатно полную версию книги . Страница 7

Ozval se vzlykot:

"M? uboh? d?tky, m? uboh? ?ena!"

Nesv?domit? kaj?cn?k vstal a rozhovo?il se o sv?ch d?tk?ch: M? jich p?t, nejstar??mu je dvan?ct let a je u t?ch skaut?. Pije jen vodu a m?l by b?t p??kladem sv?mu otci, kter? tohle provedl prvn? ve sv?m ?ivot?.

"U skaut??" zvolal ?vejk. "O t?ch skautech r?d sly??m. Jednou v Mydlovarech u Zlivi, okres Hlubok?, okresn? hejtmanstv? ?esk? Bud?jovice, pr?v? kdy? jsme tam m?li jednadevades?t? cvi?en?, ud?lali si sedl?ci z okol? hon na skauty v obecn?m lese, kte?? se jim tam rozplemenili. Chytli t?i. Ten nejmen?? z nich, kdy? ho svazovali, kv?lel, p??t?l a na??kal, ?e my, otu?il? voj?ci, jsme se na to nemohli d?vat a rad?ji jsme ode?li stranou. P?i tom svazov?n? ti t?i skauti pokousali osm sedl?k?. Potom na tr?pen? u starosty, pod r?koskou, doznali, ?e nen? ani jedna louka v okol?, kterou by nebyli zv?leli, kdy? se vyh??vali na slunci, d?le ?e ten l?n ?ita nastojat?, pr?v? p?ed ?n?mi, u Ra?ic, vyho?el ?irou n?hodou, kdy? si v ?it? pekli na ro?ni srnku, ku kter? se p?ikradli s no?i v obecn?m lese. V jejich doup?ti v lese na?li p?es p?l metr?ku vohlodanejch kost? dr?be?e i lesn? zv??e, ohromn? mno?stv? pecek z t?e?n?, spoustu vohryzk? z nezralejch jablek a jinejch dobrejch v?c?:"

Uboh? otec skauta nebyl v?ak k upokojen?.

"Co jsem to ud?lal?" b?doval, "j? m?m zni?enou pov?st."

"To m?te," ?ekl ?vejk s up??mnost? jemu vrozenou; "po tom, co se stalo, mus?te m?t zni?enou pov?st na cel? ?ivot, pon?vad? a? to budou ??st v novin?ch, je?t? va?i zn?m? k tomu n?co p?idaj?. To se tak v?dy d?l?, ale z toho si nic ned?lejte. Lid?, kte?? maj? zni?enou a zka?enou pov?st, je ve sv?t? aspo? desetkr?t tolik ne? t?ch s ?istou pov?st?. To je pouh? a pranepatrn? mali?kost."

Na chodb? se ozvaly p?dn? kroky, kl?? zarachotil v z?mku, otev?ely se dve?e a policejn? str??n?k vyvolal ?vejkovo jm?no.

"Odpuste," ?ekl ryt??sky ?vejk, "j? jsem tu teprve od dvan?ct? hodin v poledne, ale tenhle p?n je tu u? od ?esti hodin r?no. J? tak nesp?ch?m."

M?sto odpov?di vyt?hla ?vejka na chodbu siln? ruka policejn?ho str??n?ka a ml?ky ho vyvedla po schodech do prvn?ho poschod?.

V druh?m pokoji sed?l u stolu policejn? komisa?, tlust? p?n bodr?ho vzez?en?, kter? ?ekl k ?vejkovi:

"Tak vy jste tedy ten ?vejk? A jak jste se sem dostal?"

"Prachoby?ejn?m zp?sobem," odpov?d?l ?vejk; "p?i?el jsem sem v pr?vodu jednoho pana str??n?ka, pon?vad? jsem si necht?l d?t l?bit, aby mne z bl?zince vyhazovali bez ob?da. To je, jako kdyby mne pova?ovali za n?jakou odkopnutou holku z ulice:"

"V?te co, ?vejku," ?ekl vl?dn? pan komisa?, "na? se zde, na Salmovce, m?me s v?mi zlobit? Nebude lep??, kdy? v?s po?leme na policejn? ?editelstv??"

"Vy jste, jak se ??k?," pravil ?vejk spokojen?, "p?nem situace; proj?t se na policejn? ?editelstv? te? k ve?eru je docela p??jemn? mal? proch?zka: `

"To jsem r?d, ?e jsme se shodli," pravil vesele policejn? komisa?, "nen? lep??, kdy? se domluv?me? ?e je to pravda, ?vejku?"

"J? se tak? s ka?d?m n?ramn? r?d rad?m," odv?til ?vejk; "j? v?m, v??te mn?, pane komisa?i, nikdy nezapomenu na va?i dobrotu."

Ukloniv se uctiv?, odch?zel s policejn?m str??n?kem dol? na str??nici a za ?tvrt hodiny bylo ji? vid?t na rohu Je?n? ulice a Karlova n?m?st? ?vejka v pr?vodu druh?ho policejn?ho str??n?ka, kter? m?l pod pa?d? objemnou knihu s n?meck?m n?pisem Arrestantenbuch.

Na rohu Sp?len? ulice setkal se ?vejk se sv?m pr?vod??m s tlupou lid?, kte?? se tla?ili kolem vyv??en?ho plak?tu.

"To je manifest c?sa?e p?na o vypov?zen? v?lky," ?ekl policejn? str??n?k k ?vejkovi.

"J? to p?edpov?dal," ?ekl ?vejk, "ale v bl?zinci o tom je?t? nic nev?d?, a?koliv by to m?li m?t z prvn? ruky."

"Jak to mysl?te?" ot?zal se policejn? str??n?k ?vejka.

"Pon?vad? je tam zav?enejch mnoho p?n? d?stojn?k?," vysv?tlil ?vejk, a kdy? p?i?li k nov? tlup? tla??c? se p?ed manifestem, ?vejk vyk?ikl:

"C?sa?i Franti?kovi Josefovi nazdar! Tuhle vojnu vyhrajem."

N?kdo z nad?en?ho davu narazil mu klobouk p?es u?i a tak za sb?hu lidu dobr? voj?k ?vejk vkro?il op?tn? do vrat policejn?ho ?editelstv?.

"Tuhle vojnu vyhrajem docela ur?it?, opakuji to je?t? jednou, p?nov?!" s t?mi slovy rozlou?il se ?vejk s davem, kter? ho vyprov?zel.

A kdesi v d?ln?ch d?lav?ch historie sn??ela se k Evrop? pravda, ?e z?t?ek rozbo?? i pl?ny p??tomnosti.

*N?kte?? spisovatel? u??vaj? v?razu "hry?ou v??itky sv?dom?". Nepova?uji ten v?raz ?pln? p?il?haj?c?m. i tygr ?lov?ka ?ere, a nehry?e.

6. kapitola

?vejk op?t doma, proraziv za?arovan? kruh

Budovou policejn?ho ?editelstv? vanul duch ciz? autority, kter? zji??ovala, jak dalece je obyvatelstvo nad?eno pro v?lku. Krom? n?kolika v?jimek, lid?, kte?? nezap?eli, ?e jsou synov? n?roda, kter? m? vykrv?cet za z?jmy jemu ?pln? ciz?, policejn? ?editelstv? p?edstavovalo nejkr?sn?j?? skupinu byrokratick?ch dravc?, kte?? m?li smysl jedin? pro ?al?? a ?ibenici, aby uh?jili existenci zakroucen?ch paragraf?.

P?itom nakl?dali se sv?mi ob?tmi s j?zlivou vl?dnost?, uva?uj?ce p?edem ka?d? slovo.

"Je mn? velmi l?to," ?ekl jeden z t?ch dravc? ?erno?lut? ??han?ch, kdy? k n?mu p?ivedli ?vejka, "?e vy jste op?t padl v na?e ruce. Mysleli jsme, ?e se polep??te, ale zklamali jsme se;"

?vejk n?m? p?itakal hlavou a tv??il se tak nevinn?, ?e ?erno?lut? dravec pohl?dl t?zav? na n?ho a zd?raznil:

"Netva?te se tak pitom?:"

P?e?el v?ak ihned do laskav?ho t?nu a pokra?oval:

"Pro n?s je jist? velmi nemil? dr?et v?s ve vazb? a mohu v?s ujistit, ?e podle m?ho m?n?n? va?e vina nen? tak velik?, nebo? p?i va?? mal? inteligenci nen? pochyby, ?e jste byl sveden. ?ekn?te mn?, pane ?vejku, kdo vlastn? v?s sv?d?, abyste vyv?d?l takov? hlouposti?"

?vejk zaka?lal a ozval se:

"J? pros?m o ??dn?ch hloupostech nev?m."

"A to nen? hloupost, pane ?vejku," ?ekl um?l? otcovsk? t?n, "kdy? vy, podle ud?n? policejn?ho str??n?ka, kter? v?s sem p?ivedl, zp?sobil jste sb?h lidu p?ed manifestem o v?lce nalepen?m na n?ro?? a kdy? jste pobu?oval lid v?k?iky ,Nazdar c?sa?i Franti?kovi Josefovi. Tahle vojna je vyhr?na!`?"

"J? nemoh zah?let," prohl?sil ?vejk, up?raje sv? dobr? o?i v zrak inkvizitora, "j? jsem se roz??lil, kdy? jsem vid?l, ?e v?ichni ?tou ten manifest o vojn? a nejev?j? ??dnou radost. ??dn? vol?n? sl?vy, ??dn? hurr?, v?bec nic, pane rado. Tak jako kdyby se jich to v?bec net?kalo. A tu j?, star? voj?k od jednadevades?t?ho regimentu, nemoh jsem se na to d?vat, a tak jsem vyk?ikl ty v?ty, a j? si mysl?m, ?e kdybyste vy byl na m?m m?st?, ?e byste to ud?lal zrovna jako j?. Kdy? je v?lka, mus? se vyhr?t a mus? se volat sl?va c?sa?i p?nu, to mn? nikdo nevymluv?:"

P?ekon?n a zkru?en nesnesl ?erno?lut? dravec zrak nevinn?ho ber?nka ?vejka, sklopil jej na ??edn? akta a ?ekl:

"P?izn?v?m pln? va?e nad?en?, ale kdyby se bylo projevilo za jin?ch okolnost?. V?te v?ak s?m dob?e, ?e v?s vedl policejn? str??n?k, tak?e takov? vlasteneck? projev mohl a musel ??inkovat na obecenstvo sp??e ironicky ne? v??n?:"

"Jestli vede n?koho policejn? str??n?k," odpov?d?l ?vejk, "je to t??k? moment v ?ivot? lidsk?m. Ale jestli ?lov?k ani v takovej t??kej moment nezapom?n?, co se pat?? d?lat, kdy? je vojna, mysl?m, ?e takovej ?lov?k nen? tak ?patnej."

?erno?lut? dravec zavr?el a pod?val se je?t? jednou ?vejkovi do o??.

?vejk odpov?d?l nevinn?m, m?kk?m, skromn?m a n??n?m teplem sv?ho zraku.

Chv?li d?vali se ti dva up?en? na sebe.

"Vem v?s ?ert,. ?vejku," ?ekla nakonec ??edn? brada, "jestli se sem je?t? jednou dostanete, tak se v?s v?bec nebudu na nic pt?t a poputujete p??mo l~ vojensk?mu soudu na Hrad?any. Rozum?l jste?"

A ne?li se nad?l, ?vejk p?ikro?il k n?mu, pol?bil mu ruku a ?ekl:

"Zapla? v?m p?nb?h za v?echno, kdybyste pot?eboval n?kdy n?jak?ho ?istokrevn?ho pejska, ra?te se obr?tit na mne. J? m?m obchod se psy."

A tak se ocitl ?vejk op?t na svobod? a na cest? k domovu.

Jeho uva?ov?ni, m?-li se stavit nap?ed je?t? u Kalichu, skon?ilo t?m, ?e otev?el ty dve?e, odkud vy?el p?ed ?asem v pr?vodu detektiva Bretschneidra.