"Jak vid?te, pane obrlajtnant," ?ekl ?vejk, neztr?ceje ni?eho ze sv? du?evn? rovnov?hy, "vona takov? ka?d? se?ran? pa?tika vyjde ven jako volej nad vodu. J? jsem to cht?l vz?t s?m na sebe, a von se pitomec takhle prozrad?. Von je to docela hodnej ?lov?k, ale se?ere v?echno, co je mu sv??en?. J? jsem znal taky jednoho takov?ho ?lov?ka. Byl sluha v jedn? bance. Tomu mohli sv??it tis?ce; jednou taky vyzvednut pen?ze zas v jin? bance a p?edali mu o tis?c korun a on to vr?til hned na m?st?, ale poslat ho za patn?ct krejcar? pro krkovi?ku, tak polovi?ku na cest? se?ral. Byl takovej chtivej na ?r?dlo, ?e kdy? ho pos?lali ??edn?ci za jitrnicema, tak je p?ral po cest? kapesn?m no?em a d?ry zalepoval engli?flastrem, kerej ho st?l p?i p?ti jitrnic?ch v?c ne? cel? jitrnice."
Nadporu??k Luk?? si vzdychl a odch?zel.
"Ra?te m?t n?jak? rozkazy, pane obrlajtnant?" volal za n?m ?vejk, zat?mco ne??astn? Baloun neust?le si strkal prst do krku.
Nadporu??k Luk?? m?chl rukou a odch?zel k z?sobovac?mu skladi?ti, p?i?em? mu na mysl p?i?la podivn? my?lenka, ?e kdy? voj?ci ?erou sv?m d?stojn?k?m j?trov? pa?tiky, ?e to Rakousko nem??e vyhr?t.
Mezit?m ?vejk odv?d?l Balouna na druhou stranu vojensk? trati. P?itom ho t??il, ?e se spolu pod?vaj? do m?sta a p?inesou odtamtud panu nadporu??kovi debrec?nsk? p?rky, kter?? pojem uzen??sk? speciality sl?val se u ?vejka p?irozen? s pojmem hlavn?ho m?sta Uhersk?ho kr?lovstv?.
"Von by n?m moh uject vlak," b?doval Baloun, kter? p?i sv? nena?ranosti spojoval t?? ohromnou lakotu.
"Kdy? se jede na front," prohl?sil ?vejk, "tak se nikdy nic nezme?k?, pon?vad? ka?dej vlak, kerej jede na front, si to moc dob?e rozmysl?, aby p?ivez na kone?nou stanici jenom p?l e?alonu. Vostatn? j? ti dob?e rozum?m, Baloune. M?? za?itou kapsu."
Ne?li v?ak nikam, pon?vad? ozval se sign?l k nastupov?n? do vlaku. Mu?stva jednotliv?ch rot vracela se od z?sobovac?ho skladi?t? ku sv?m vag?n?m op?t s pr?zdnem. M?sto patn?cti dekagram? ement?lsk?ho s?ra, kter? m?l zde b?t rozd?n, dostal ka?d? po ?katulce z?palek a jednu pohlednici, kterou vydalo komit? pro v?le?n? hroby v Rakousku (V?de? XIX, 4, Canisiusgasse). M?sto patn?cti dekagram? ement?lsk?ho s?ra m?l ka?d? v ruce z?padohali?sk? h?bitov voj?n? v Sedlisku s pomn?kem ne??astn?ch landver?k?, zhotoven?ch ulejv?kem socha?em, jednoro?n?m dobrovoln?kem ?ikovatelem Scholzem.
U ?t?bn?ho vag?nu panovalo t?? neoby?ejn? vzru?en?. D?stojn?ci pochodov?ho praporu shrom??dili se kolem hejtmana S?gnera, kter? jim cosi roz?ilen? vykl?dal. Vr?til se pr?v? z n?dra?n?ho velitelstv? a m?l v ruce velmi d?v?rn? skute?n? telegram ze ?t?bu brig?dy, s?hodlouh?ho obsahu, s instrukcemi a pokyny, jak si po??nati v t?to nov? situaci, ve kter? se ocitlo Rakousko dne 23. kv?tna 1915.
Brig?da telegrafovala, ?e It?lie vypov?d?la Rakousko-Uhersku v?lku.
Je?t? v Brucku nad Litavou v d?stojnick?m kasin? se ?asto p?i ob?dech a ve?e??ch s plnou hubou hovo?ilo o podivn?m jedn?n? a chov?n? It?lie, ale celkem vzato nikdo ne?ekal, ?e se spln? prorock? slova toho idiota kadeta Bieglera, kter? jednou p?i ve?e?i odstr?il tal?? s makar?ny a prohl?sil: "T?ch se naj?m a? pod branami Verony."
Hejtman S?gner, prostudovav instrukce obdr?en? pr?v? z brig?dy, dal troubiti alarm.
Kdy? se v?echno mu?stvo pochodov?ho praporu shrom??dilo, bylo postaveno do ?tverce a hejtman S?gner p?e?etl mu?stvu neoby?ejn? vzne?en?m hlasem telegraficky mu dodan? p??kaz po brig?d?:
"Z bezp??kladn? zrady a z la?nosti zapomn?l italsk? kr?l na bratrsk? z?vazky, kter?mi byl povinov?n jako spojenec na?eho mocn??stv?. Od vypuknut? v?lky, ve kter? se m?l postaviti po bok na?im state?n?m vojsk?m, hr?l zr?dn? italsk? kr?l roli maskovan?ho z?ke?n?ka, chovaje se obojetn?, udr?uje p?itom tajn? vyjedn?v?n? s na?imi nep??teli, kter?? zrada vyvrcholila v noci z 22. na 23. kv?ten vypov?zen?m v?lky na?emu mocn??stv?. N?? nejvy??? velitel je p?esv?d?en, ?e na?e v?dy state?n? a slavn? vojska odpov? na ni?emnou zradu nev?rn?ho nep??tele takov?m ?derem, ?e zr?dce p?ijde k pozn?n?, jak, za?av hanebn? a zr?dn? v?lku, s?m sebe zni?il. V to d?v??ujeme pevn?, ?e s pomoc? bo?? brzy nadejde den, kdy roviny italsk? op?t uvid? v?t?ze od Santa Lucie, Vicenzy, Novary, Custozzy. Chceme zv?t?zit, mus?me zv?t?zit, a jist? zv?t?z?me!"
Potom bylo obvykl? "Dreimal hoch!" a vojsko nasedlo op?t do vlaku, jaksi zara?eno. M?sto patn?cti deka ement?lsk?ho s?ra maj? na krku v?lku s It?li?.
-
Ve vag?n?, kde sed?l ?vejk s ??etn?m ?ikovatelem Va?kem, telefonistou Chodounsk?m, Balounem a kucha?em Jurajdou, rozp?edl se zaj?mav? rozhovor o zas?hnut? It?lie do v?lky.
"V T?borskej ulici v Praze byl taky takovej p??pad," za?al ?vejk. "Tam byl ??kej kupec Ho?ej??, kus vod n?ho d?l naproti m?l sv?j kr?m kupec Po?mourn? a mezi nima vob?ma byl hokyn?? Havlasa. Tak ten kupec Ho?ej?? jednou dostal takovej n?pad, aby se jako spojil s t?m hokyn??em Havlasou proti kupci Po?mourn?mu, a za?al s n?m vyjedn?vat, ?e by mohli ty dva kr?my spojit pod jednou firmou ,Ho?ej?? a Havlasa`. Ale ten hokyn?? Havlasa ?el hned k tomu kupci Po?mourn?mu a pov?d? mu, ?e mu d?v? Ho?ej?? dvan?ct set za ten jeho hokyn??sk? kr?m a ?e chce, aby s n?m ?el do kumpanie. Jestli ale von mu d?, Po?mourn?, osmn?ct stovek, tak ?e rad?ji p?jde s n?m do kumpanie proti Ho?ej??mu. Tak se dohodli, a ten Havlasa ??kej ?as po??d se okloun?l kolem toho Ho?ej??ho, ker?ho zradil, a d?lal, jako by byl jeho nejlep??m p??telem, a kdy? p?i?la ?e? na to, kdy to jako daj? dohromady, ??kal: ,J?, to u? bude brzo. J? jenom ?ek?m, a? p?ijedou partaje z letn?ch byt?.` A kdy? ty partaje p?ijely, tak vopravdu to u? bylo hotov?, jak von po??d sliboval tomu Ho?ej??mu, ?e se to d? dohromady. Ten, kdy? ?el jednou r?no votv?rat kr?m, vid?l velkej nadpis nad kr?mem sv?ho konkurenta, velik?nskou firmu ,Po?mourn? a Havlasa`."
"U n?s," poznamenal pitom? Baloun, "byl taky jednou takov? p??pad: cht?l jsem koupit vedle ve vesnici jalovici, m?l jsem ji smluvenou a votickej ?ezn?k mn? ji p?ebral pod nosem."
"Kdy? u? tedy zas m?me novou vojnu," pokra?oval ?vejk, "kdy? m?me vo jednoho nep??tele v?c, kdy? m?me zas novej front, tak se bude muset ?et?it s munic?. ,??m v?c je v rodin? d?t?, t?m v?ce se spot?ebuje r?kosek,` ??k?val d?de?ek Chovanec v Motole, kerej vypl?cel rodi??m v sousedstv? d?ti za pau??l."
"J? m?m jenom strach," ?ekl Baloun cel? se t?esa, "?e kv?li t? It?lii budou men?? porce."
??etn? ?ikovatel Van?k se zamyslil a ?ekl v??n?: "To v?echno m??e b?t, pon?vad? te? se to na?e v?t?zstv? n?jak prot?hne."
"Te? bychom pot?ebovali nov?ho Radeck?ho," prohodil ?vejk, "ten u? byl vobezn?menej s tam?j?? krajinou, ten u? v?d?l, kde je slab? str?nka Tali?n? a co se m? ?turmovat a vod kter? strany. Vono to nen? jen tak lehk?, vlezt n?kam. To dovede ka?dej, ale dostat se vodtamtud, to je prav? vojensk? um?n?, Kdy? u? ?lov?k n?kam vleze, tak mus? v?d?t vo v?em, co se kolem n?ho d?je, aby se najednou nevoctnul p?ed n?jakou ?lamastykou, kerej se ??k? katastrofa. To u n?s jednou v dom?, je?t? na star?m byt?, chytili na p?d? zlod?je, a von si chlap pov??mnul, kdy? tam vlez, ?e pr?v? zedn?ci vopravujou sv?tl?k, von se jim tedy vytrh, skolil domovnici a spustil se po le?en? dol? do sv?tl?ku a vodtamtud v?bec nemoh ven. Ale n?? tat??ek Radeck? v?d?l vo ka?dej cest?, nemohli ho nikde dostat. V jedn? kn??ce vo tom jener?lovi bylo to cel? popsan?, jak utek vod Santa Lucie a Tali?ni jak taky utekli, a teprve jak druhej den vobjevil, ?e to vlastn? vyhr?l, kdy? tam Tali?ny nena?el a nevid?l dalekohledem, tak se vr?til a vobsadil vopu?t?nou Santu Lucii. Vod t? doby byl menovanej mar??lkem."
"Co?pak It?lie, to je p?kn? zem?," prohodil kucha? Jurajda, "j? sem byl je?nou v Ben?tk?ch a v?m, ?e Tali?n nazve ka?d?ho prasetem. Kdy? se roz??l?, je u n?ho ka?dej porco maladetto. I pape? je u n?ho porco, i ,madonna mia e porco`, ,papa e porco`."
??etn? ?ikovatel Van?k naproti tomu velice sympaticky se vyj?d?il o It?lii. M? v Kralupech p?i sv? drog?rii v?robu citr?nov? ???vy, kterou d?l? ze shnil?ch citr?n?, a nejlacin?j?? citr?ny a nejshnilej?? v?dy kupoval z It?lie. Ted bude konec s dopravou citr?n? z It?lie do Kralup. Nen? pochyby, ?e v?lka s It?li? p?inese r?zn? p?ekvapen?, pon?vad? se bude cht?t Rakousko pomst?t.
"Vono se ?ekne," usm?l se ?vejk, "pomst?t se: N?kdo mysl?, ?e se pomst?, a nakonec to vodnese ten, koho si jako takovej ?lov?k vybral za n?stroj sv? pomsty. Kdy? jsem bydlel p?ed lety na Vinohradech, tak tam bydlel v p??zem? domovn?k a u toho na byt? byl jeden takovej malej ou?edn??ek z ??k? banky, a ten chodil do jednoho v??epu v Krameriov? ulici a poh?dal se tam jednou s jedn?m p?nem, kerej m?l takovej ??kej ?stav na Vinohradech pro anal?zu mo?e. Ten p?n v?bec na nic jin?ho nemyslel a vo ni?em jin?m nemluvil a nos?val sam? fla?ti?ky s mo??, ka?d?mu to cpal pod nos, aby se taky vymo?il a dal si prohl?dnout mo?, proto?e na takov? prohl?dce z?le?? ?t?st? ?lov?ka, rodiny a je to taky lacin?, stoj? to ?est korun. V?ichni, co chodili do v??epu, i hostinsk? a hostinsk?, dali si mo? anal?zovat, jenom ten ??edn??ek se je?t? dr?el, a?koliv ten p?n za n?m lez po??d do piso?ru, kdy? ?el ven, a v?dycky mu starostliv? ??kal: ,J? nev?m, pane Skorkovsk?, mn? se ta va?e mo? n?jak nel?b?, vymo?te se do lahvi?ky, d??v ne? bude pozd?!` Kone?n? ho p?emluvil. St?lo to ??edn??ka ?est korun a ten p?n mu ten rozbor jak n?le?it? vosladil, jako to u? ud?lal t?m v?em ve v??epu, nevyj?maje ani hostinsk?ho, kter?mu kazil ?ivnost, pon?vad? takovej rozbor v?dycky prov?zel ??k?n?m, ?e je to moc v??nej p??pad, ?e nikdo nesm? nic p?t krom? vody, ?e nesm? kou?it, ?e se nesm? ?enit a ?e m? j?st jen samou zeleninu. Tak ten ??edn??ek m?l na n?ho jako v?ichni stra?nej vztek a zvolil si domovn?ka za n?stroj sv? pomsty, pon?vad? znal domovn?ka jako surovce. Tak jednou tomu p?novi, co prov?d?l tu anal?zu mo?i, pov?d?, ?e ten domovn?k u? se necejt? zdr?v n?jakej ?as a ?e ho pros?, aby si zejtra r?no k sedmej hodin? p?i?el k n?mu pro mo?, ?e si ji d? prozkoumat. A von tam ?el. Domovn?k je?t? spal, kdy? ho ten p?n vzbudil a pov?dal mu p??telsky: ,Moje ?cta, pane M?lek, dobr? jitro p?eji. Tady pros?m lahvi?ka, ra?te se vymo?it a dostanu ?est korun: Ale to bylo bo?? dopu?t?n? potom, jak ten domovn?k vysko?il v kafatech z postele, jak toho p?na chyt za krk, jak s n?m pra?til vo almaru, a? ho do n? zafasoval! Kdy? ho vyt?h z almary, popad bejkovec a u? ho hnal dol? v katatech ?elakovsk?ho ulic?, a ten je?el, jako kdy? ?l?pne? psovi na vocas, a na Havl??kov? t??d? sko?il do elektriky, a domovn?ka chyt str??n?k, sepral se s n?m, a pon?vad? byl domovn?k v katatech a v?echno mu lezlo ven, tak ho kv?li takov?mu pohor?en? hodili do ko?atinky a vodvezli na policii, a von je?t? z ko?atinky ?val jako tur: ,Vy pacholci, j? v?m uk??u mn? anal?zovat mo?: S?d?l ?est m?s?c? pro ve?ejn? n?sil? a pro ur??ku str??e, a potom je?t? po vyhl??en? rozsudku dopustil se ur??ky panovnick?ho domu, tak snad sed? je?t? dnes, a proto ??k?m, cht?t se n?komu pomst?t, ?e to vodnese nevinnej ?lov?k."
Baloun mezit?m ?silovn? o n??em p?em??lel, a? nakonec ot?zal se se strachem Va?ka: "Pros?m, pane rechnungsfeldv?bl, vy tedy mysl?te, ?e kv?li t? v?lce s It?li? budem fasovat men?? min???"
"To je nab?ledni," odpov?d?l Van?k.
"Je???marj?," vyk?ikl Baloun, sklonil hlavu do dlan? a sed?l ti?e v koutku.
T?m skon?ila v tomto vag?n? definitivn? debata o It?lii.
-
Ve ?t?bn?m vag?n? rozhovor o nov? utvo?en?ch v?le?n?ch pom?rech zas?hnut?m It?lie do v?lky byl by b?val jist? velice f?dn?, kdy? zde nebylo ji? slavn?ho vojensk?ho teoretika kadeta Bieglera, kdyby byl jaksi ho nezastoupil poru??k Dub od t?et? kumpanie.
Poru??k Dub byl v civilu profesorem ?e?tiny a ji? v t? dob? jevil neoby?ejn? sklon k tomu, aby v?ude, kde jen to bylo mo?no, mohl vyj?d?it svou loaj?lnost. V p?semn?ch pracech p?edkl?dal sv?m ??k?m t?mata z d?jin rodu habsbursk?ho. V ni???ch t??d?ch stra?il ??ky c?sa? Maxmili?n, kter? vlezl na sk?lu a nemohl sl?zt dol?, Josef II. jako or?? a Ferdinand Dobrotiv?. Ve vy???ch t??d?ch byla ta t?mata ov?em spleten?j??, jako kup??kladu ?loha pro septim?ny: "C?sa? Franti?ek Josef I., podporovatel v?d a um?n?", kter?? pr?ce vynesla jednomu septim?novi vylou?en? ze v?ech st?edn?ch ?kol ???e rakousko-uhersk?, pon?vad? napsal, ?e nejkr?sn?j??m ?inem tohoto mocn??e bylo zalo?en? mostu c?sa?e Franti?ka Josefa I. v Praze.
Velice dbal v?dy toho, aby v?ichni jeho ??ci p?i c?sa?sk?ch narozenin?ch a jin?ch podobn?ch c?sa?sk?ch slavnostech zp?vali~s nad?en?m rakouskou hymnu. Ve spole?nosti byl neobl?ben, pon?vad? o n?m bylo jisto, ?e je t?? denunciantem mezi sv?mi kolegy. V m?st?, kde vyu?oval, byl jedn?m z ?len? trojl?stku nejv?t??ch pitomc? a mezk?, kter? se skl?dal z n?ho, okresn?ho hejtmana a ?editele gymnasia. V tomto ?zk?m krou?ku nau?il se politizovat v r?mc?ch rakousko-uhersk?ho mocn??stv?. T?? nyn? po?al vykl?dat sv? rozumy hlasem a p??zvukem zkostnat?l?ho profesora:
"Celkem vzato m? naprosto nep?ekvapilo vystoupen? It?lie. ?ekal jsem to ji? p?ed t?emi m?s?ci. Je jist?, ?e It?lie zna?n? zpy?n?la posledn? dobou, n?sledkem v?t?zn? v?lky s Tureckem o Tripolis. Krom? toho p??li? spol?h? se na sv? lo?stvo i na n?ladu obyvatelstva v na?ich p??mo?sk?ch zem?ch a v ji?n?m Tyrolsku. Je?t? p?ed v?lkou mluvil jsem o tom s na??m okresn?m hejtmanem, aby na?e vl?da nepodce?ovala iredentistick? hnut? na jihu. Dal mn? t?? ?pln? za pravdu, pon?vad? ka?d? proz?rav? ?lov?k, kter?mu z?le?? na zachov?n? t?to ???e, musel ji? d?vno p?edpokl?dat, kam bychom dosp?li s p??li?nou shov?vavost? v??i takov?m ?ivl?m. Pamatuji se dob?e, ?e asi p?ed dv?ma lety jsem prohl?sil v rozmluv? s panem okresn?m hejtmanem, ?e It?lie, bylo to v dob? balk?nsk? v?lky p?i af??e na?eho konzula Prohasky, ?ek? na nejbli??? p??le?itost n?s z?ke?n? napadnout. - A te? to m?me!" vyk?ikl takov?m hlasem, jako by se s n?m v?ichni h?dali, a?koliv v?ichni p??tomn? aktivn? d?stojn?ci si p?i jeho ?e?i mysleli, aby jim ten civilista ?vanil vlezl na z?da.
"Je pravdou," pokra?oval ji? m?rn?j??m t?nem, "?e se ve v?t?in? p??padech i ve ?koln?ch ?loh?ch zapom?nalo na n?? b?val? pom?r s It?li?, na ony velik? dny slavn?ch v?t?zn?ch arm?d i v roce tis?c osm set ?ty?icet osm, i v roce tis?c osm set ?edes?t ?est, o kter?ch se mluv? ve dne?n?ch p??kazech po brig?d?. J? jsem v?ak ale vykonal v?dy svou povinnost a je?t? p?ed ukon?en?m ?koln?ho roku, tak?ka na sam?m za??tku v?lky, dal jsem sv?m ??k?m slohov? ?kol: ,Unsre Helden in Italien von Vicenza bis zur Custozza, oder...`"
A blbe?ek poru??k Dub slavnostn? dodal: "...Blut und Leben f?r Habsburg! F?r ein 0sterreich, ganz, einig, gro?!`"...
- - - - - -
Odml?el se a ?ekal patrn?, ?e ostatn? ve ?t?bn?m vag?n? t?? budou mluvit o nov? utvo?en? situaci a on ?e jim je?t? jednou dok??e, ?e to u? v?d?l p?ed p?ti lety, jak se jednou zachov? It?lie ku sv?mu spojenci. Zklamal se v?ak ?pln?, nebo? hejtman S?gner, kter?mu p?inesl batalionsordonanc Matu?i? ze stanice ve?ern? vyd?n? Pester Lloydu, ?ekl, d?vaje se do novin: "Tak vida, ta Weinerov?, kterou jsme vid?li v Brucku vystupovat pohostinsky, hr?la zde v?era na sc?n? Mal?ho divadla."
T?m byla zakon?ena ve ?t?bn?m vag?n? debata o It?lii.
-
Krom? t?ch, kte?? sed?li vzadu, batali?nn? ordonanc Matu?i? a sluha hejtmana S?gnera Batzer d?vali se na vojnu s It?li? ze stanoviska ?ist? praktick?ho, pon?vad?, kdysi d?vno p?ed l?ty, je?t? za aktivn? slu?by, z??astnili se oba n?jak?ch man?vr? v ji?n?m Tyrolsku.
"To se n?m to ?patn? poleze do t?ch kopc?," ?ekl Batzer, "hejtman S?gner m? t?ch kufr? hromadu. J? jsem sice z hor, ale je to docela n?co jin?ho, kdy? si ?lov?k vezme flintu pod kab?t a jde si vyhl?dnout n?jak?ho zaj?ce na panstv? kn??ete ?varcenberka."
"Jestli toti? n?s hod? dol? na It?lii. Mn? by se to taky nezamlouvalo, l?tat po kopc?ch a ledovc?ch s rozkazy. Potom to ?r?dlo tam dole, sam? polenta a olej," smutn? ?ekl Matu?i?.
"A pro? by zrovna n?s nestr?ili do t?ch hor," roz?iloval se Batzer, "n?? regiment u? byl v Srbsku, Karpatech, u? jsem se tahal s kufry pana hejtmana po hor?ch, dvakr?t u? jsem je ztratil; jednou v Srbsku, podruh? v Karpatech, v takov? pat?lii, a m??e b?t, ?e m? to ?ek? pot?et? na italsk? hranici, - a co se t?k? toho ?r?dla tam dole..." Odplivl si. P?isedl d?v?rn? bl??e k Matu?i?ovi: "V??, u n?s v Ka?persk?ch Hor?ch d?l?me takov? mali?k? knedl??ky z t?sta ze syrov?ch brambor, ty se uva??, pak se obalej? ve vejci, posypou se p?kn? houskou a potom se op?kaj? na ?peku." Posledn? slovo pronesl takov?m tajemn? slavnostn?m hlasem.
"A nejlep?? jsou s kysel?m zel?m," dodal melancholicky, "to mus? j?t makar?ny do hajzlu."
T?m i zde skon?il rozhovor o It?lii...
- - - - - -
V ostatn?ch vag?nech, pon?vad? vlak st?l ji? p?es dv? hodiny na n?dra??, ?el jeden hlas, ?e asi vlak obr?t? a po?lou ho na It?lii.