Mohu v?m ??ct jen tolik, ?e ten mu? Marek jest, abych tak ?ekl, podez?el?. Politisch verd?chtig. M?j bo?e! To nen? dnes tak dalece nic divn?ho. O kom se to ne??k?. Jsou takov? r?zn? domn?nky. Vy mn? p?ece rozum?te. Tedy v?s jenom upozor?uji, abyste ho, kdyby snad mluvil n?co, co by, nu rozum?te, hned ho zarazil, abych j? snad tak? nem?l n?jak? nep??jemnosti. ?ekn?te mu prost?, aby zanechal v?ech ?e??, a t?m to bude ji? spraveno. J? ale nemysl?m, abyste snad ke mn? hned b??el. Vy?i?te to s n?m p??telsky, takov? domluva je v?dycky lep?? ne? n?jak? hloup? ud?n?. Zkr?tka, j? si nep?eji nic sly?et, pon?vad?... Rozum?te. Takov? v?c zde pad? v?dycky i na cel? batali?n."
Kdy? se tedy Van?k vr?til, vzal stranou jednoro?n?ho dobrovoln?ka Marka a ?ekl k n?mu: "?lov??e, vy jste podez?el?, ale to nic nevad?. Jen mnoho tady nemluvte zbyte?n?ho p?ed t?m Chodounsk?m, telegrafistou."
Sotva to do?ekl, Chodounsk? se p?ivr?voral a padl ??etn?mu ?ikovateli do n?ru?e, vzlykaje opil?m hlasem, co? snad m?l b?ti zp?v:
Kdy? mne v?echno opustilo,
j? k tv?m prs?m hlavu sklonil
na tv?m v?el?m, ?ist?m srdci
bolestn? jsem slzy ronil.
A tv?m okem zapl?l ohe?
jako hv?zda t?pytem leskl?m,
kor?lov? ?sta ?eptla:
J? t? nikdy neopust?m.
"My se nikdy nevopust?me," hul?kal Chodounsk?, "co usly??m u telefonu, hned v?m ?eknu. Vyseru se na p??sahu."
V kout? se Baloun hr?zou pok?i?oval a po?al se hlasit? modlit: "Rodi?ko bo??, nezam?tej m? prosebn? vol?n?, n?br? vysly? milostiv?, pot?? mne laskav?, pomoz mn? b?dn?mu, jen? k Tob? vol?m s ?ivou v?rou, pevnou nad?j? a horouc? l?skou v slzav?m ?dol? tomto. ?, kr?lovno nebesk?, u?i? p??mluvou svou, abych tak? v milosti bo?? a pod Tvou ochranou a? do konce ?ivota sv?ho setrval..." Blahoslaven? Panna Maria se opravdu za n?ho p?imluvila, nebol ze sv?ho chud?ho ba?ochu vyt?hl za chv?li jednoro?n? dobrovoln?k n?kolik krabi?ek sardinek a rozdal ka?d?mu po jedn?.
Baloun neohro?en? otev?el kuf??k nadporu??ka Luk??e a vr?til tam z nebe spadl? sardinky.
Kdy? pak v?ichni si otev?eli olejovky a pochutn?vali si na nich, Baloun p?i?el do poku?en? a otev?el kuf??k i sardinky a hltav? je schlemstnul.
A tu nejblahoslaven?j?? a nejslad?? Panna Maria se od n?ho odvr?tila, nebol pr?v? kdy? dop?jel olej z plechovky, objevil se p?ed vag?nem batali?nn? ordonanc Matu?i? volaje nahoru: "Baloune, m?? p?in?st sv?mu obrlajtnantovi ty sardinky."
"T?ch facek," ?ekl ?ikovatel Van?k.
"S pustejma rukama rad?j tam necho?," radil ?vejk, "vem si aspo? s sebou p?t pr?zdnejch plechovek."
"Co jste asi ud?lal, ?e v?s b?h tak trest?," poznamenal jednoro?n? dobrovoln?k, "ve va?? minulosti mus? b?t n?jak? velk? h??ch. Nedopustil jste se snad svatokr?de?e a nesn?d jste va?emu far??ovi ?unku v kom?n?? Nevypil jste mu ve sklep? me?n? v?no? Nelez jste snad jako kluk na hru?ky do farsk? zahrady?" Baloun se odkl?til se zoufal?m v?razem v obli?eji, pln?m beznad?jnosti. Ted jeho u?tvan? v?raz mluvil srdcervoucn?: Kdy u? bude konec toho tr?pen??
"To je to," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, kter? zaslechl slova ne??astn?ho Balouna, "?e vy jste; p??teli, ztratil spojitost s p?nembohem. Vy se neum?te dob?e pomodlit, aby v?s p?nb?h co nejd??v sprovodil ze sv?ta."
?vejk k tomu dodal: "Von se Baloun nem??e po??d k tomu vodhodlat, aby sv?j vojensk? ?ivot, svoje vojensk? sm??len?, slova, skutky i smrt svoji vojenskou vodporu?il dobrot? mate?sk?ho srdce nejvy???ho p?naboha, jako to ??k?val ten m?j feldkur?t Katz, kdy? u? za??nal p?eb?rat a vomylem str?il na ulici do n?jak?ho voj?ka."
Baloun za?p?l, ?e u? ztratil d?v?ru v p?naboha, pon?vad? u? kolikr?t se modlil, aby mu dal tolik s?ly a n?jak mu ten jeho ?aludek sesevrknul.
"To se nedatuje vod t?hle vojny," zab?doval, "to u? je star?, nemoc, tahle moje ?ravost. Kv?li n? chodila ?ena s d?tma na pout do Klokot."
"To zn?m," poznamenal ?vejk, "to je u T?bora a maj? tam bohatou Panenku Marii s fale?nejma briliantama, a cht?l ji vokr?st jeden kosteln?k, vodn?kud ze Slovenska. Moc n?bo?nej ?lov?k. Tak tam p?ijel a myslel si, ?e se mu to snad lep?? povede, kdy? bude nap?ed vo?i?t?nej ze v?ech starejch h??ch?, a vyzpov?dal se taky z toho, ?e chce zejtra vokr?st Panenku Marii. Ne?ek ani ?vec, a ne? se pomodlil t?ch t?i sta ot?en???, kter? mu pan p?ter dal, aby mu zat?m neutek, u? ho vyv?d?li kosteln?ci p??mo na ?etnickou stanici."
Kucha? okultista za?al se s telegrafistou Chodounsk?m h?dat, jestli je to do nebe volaj?c? prozrazen? zpov?dn?ho tajemstv? anebo jestli to stoj? za ?e?, kdy? ?lo o fale?n? brilianty. Nakonec v?ak Chodounsk?mu dok?zal, ?e to byla karma, tedy p?edur?en? osud z dalek? nezn?m? minulosti, kdy snad byl ten ne??astn? kosteln?k ze Slovenska je?t? hlavono?cem na n?jak? ciz? planet?, a stejn? ?e osud ji? d?vno p?edur?il, kdy? sn?d byl ten p?ter z Klokot je?t? t?ebas je?urou, n?jak?m va?nat?m, dnes u? vyhynul?m savcem, ?e mus? on poru?it zpov?dn? tajemstv?, a?koliv z pr?vnick?ho stanoviska d?v? se dle kanonick?ho pr?va absoluce, i kdy? jde o kl??tern? jm?n?.
K tomuto p?ipojil ?vejk tuto jednoduchou pozn?mku: "Ba jo, ??dnej ?lov?k nev?, co bude vyv?d?t za p?r mili?n? let, a ni?eho se nesm? vod??kat. Obrlajtnant Kvasni?ka, kdy? jsme je?t? slou??vali v Karl?n? u erkencukskomanda, ten v?dycky ??kal, kdy? dr?el ?kolu: ,Nemyslete si, vy hovniv?rov?, vy l?n? kr?vov? a bagounov?, ?e v?m u? tahle vojna skon?? na tomhle sv?t?. My se je?t? po smrti uhl?d?me, a j? v?m ud?l?m takovej vo?istec, ?e z toho budete jeleni, vy svinsk? bando.`"
Mezit?m Baloun, kter? jsa v ?pln?m zoufalstv? st?le myslel, ?e se jen nyn? o n?m pov?d?, ?e se v?echno t?k? jeho, pokra?oval ve sv? ve?ejn? zpov?di: "Ani Klokoty proti m? ?ravosti nepom?haly. P?ijde ?ena s d?tmi z pouti a u? za?ne po??tat slepice. Sch?z? jedna nebo dv?. Ale j? jsem si nemohl pomoc, j? jsem v?d?l, ?e jsou v dom?cnosti pot?eba kv?li vejc?m, ale vyjdu ven, zakouk?m se na n?, najednou v?m cejt?m v ?aloudku propast, a za hodinu u? je mn? dob?e, u? je slepice vobran?. Jednou kdy? byly v Klokotech, aby se za m? modlily, aby tat?nek zat?m doma nic nese?ral a neud?lal zas novou ?kodu, chod?m po dvo?e, a najednou mn? v?m pad do voka krocan. Tenkr?t jsem to moh vodpykat ?ivotem. Uv?zla mn? z n?ho v krku stehenn? kost, a nebejt m?ho pr??ka, takov?ho mal?ho chlapce, kter? mn? tu kost vyt?h, tak u? jsem tu dnes s v?mi nesed?l a ani se t? sv?tov? vojny nedo?kal. - Ba, ba. Ten m?j pr??ek, ten byl ?ipera. Takovej mali?kej, baculatej, zavalitej, s?delnatej - "
?vejk p?istoupil k Balounovi: "Uka? jazyk!" Baloun vypl?zl na ?vejka sv?j jazyk, na?e? ?vejk obr?til se ke v?em, kte?? byli ve vag?nu: "To jsem v?d?l, se?ral i toho sv?ho pr??ka. - P?iznej se, kdys ho se?ral! Kdy? byli zas va?i v Klokotech - vi?."
Baloun zoufale sepjal ruce a zvolal: "Nechte mne, kamar?di! Je?t? tohle ke v?emu vod svejch kamar?d?."
"My v?s proto neodsuzujeme," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "naopak je vid?t, ?e z v?s bude dobr? voj?k. Kdy? Francouzi za napoleonsk?ch v?lek obl?hali Madrid, tu ?pan?lsk? velitel Madridu, ne?li by vydal pevnost z hladu, sn?dl sv?ho adjutanta bez sol? "
"To u? je vopravdu vob??, pon?vad? nasolenej adjutant byl by rozhodn? po??vateln?j?? - Jakpak se jmenuje, pane rechnungsfeldv?bl, ten n?? adjutant od na?eho batali?nu? - Ziegler? To je ??kej takovej uhejb??ek, z toho by se neud?laly porce ani pro jednu mar?kumpa?ku."
"Pod?vejme se," ?ekl ??etn? ?ikovatel Van?k, "Baloun m? v ruce r??enec."
A opravdu, Baloun ve sv?m nejv?t??m ho?i hledal sp?su v drobn?ch kuli?k?ch z kloko?? od firmy Moritz Ltiwenstein ve V?dni.
"Ten je taky z Klokot," ?ekl smutn? Baloun. "Ne? mn? ho p?inesly, za?vala dv? housata, ale to nen? ??dn? maso, to je m?kkotina."
Za chv?li nato p?i?el rozkaz po cel?m vlaku, ?e se za ?tvrt hodiny pojede. Pon?vad? tomu nikdo necht?l v??it, stalo se to, ?e se, p?es ve?kerou ostra?itost, n?kdo leckams zatoulal. Kdy? se vlak hnul, sch?zelo osmn?ct man?k?, mezi nimi ?ikovatel Nas?klo od 12. mar?kumpanie, kter? se je?t?, kdy? vlak u? d?vno zmizel za I?atar?ou, h?dal v mal?m ak?tov?m les?ku za n?dra??m v nehlubok?m ?valu s n?jakou b?hnou, kter? cht?la na n?m p?t korun, kde?to on navrhoval odm?nu za vykovanou ji? slu?bu korunu nebo p?r facek, ke kter?- 161 mu? posledn?mu vyrovn?n? pak nakonec tak? do?lo s takovou vehemenc?, ?e na jej? ?ev po?ali se tam sb?hat z n?dra??.
Po celou dobu ?elezni?n? p?epravy batali?nu, kter? m?l skl?zet v?le?nou sl?vu, a? projde p??ky od Laborce v?chodn? Hali?? na front, vedly se ve vag?nu, kde byl jednoro?n? dobrovoln?k a ?vejk, op?t podivn? ?e?i, v?cem?n? velezr?dn?ho obsahu, v men??m m???tku, ale m??eme ??ct pov?echn?, d?lo se tak i v jin?ch vag?nech, ba i ve ?t?bn?m vag?nu panovala jak?si nespokojenost, pon?vad? ve F?zesabony p?i?el rozkaz po arm?d? od pluku, ve kter?m se porce v?na sni?ovala d?stojn?k?m o jednu osminku litru. Ov?em ?e p?itom nebylo zapomenuto na mu?stvo, kter?mu se sni?ovala d?vka s?ga o jeden dekagram na mu?e, co? bylo t?m z?hadn?j??m, ?e nikdo nikdy na vojn? s?ga nevid?l.
Nicm?n? bylo to t?eba ozn?miti ??etn?mu ?ikovateli Bautanzlovi, kter? se t?m c?til stra?n? ura?en a okraden, co? vyj?d?il tak? t?m, ?e s?go je dnes vz?cn? v?c a ?e by za kilo dostal aspo? osm korun.
Ve F?zesabony p?i?lo se tak? na to, ?e jedna kumpanie ztratila poln? kuchyni, pon?vad? kone?n? se m?l na t?to stanici va?it gul?? s bramborama, na kter? kladl velk? d?raz latrinengener?l. P?tr?n?m vy?lo najevo, ?e ne??astn? poln? kuchyn? v?bec s sebou z Brucku nejela a ?e asi dodnes tam n?kde stoj? za bar?kem 186, opu?t?n? a vychladl?.
Kuchy?sk? person?l pat??c? k t? poln? kuchyni byl toti? den p?ed odjezdem zav?en na hauptva?e pro bujn? chov?n? ve m?st? a dovedl si to tak za??dit, ?e sed?l je?t? d?l, kdy? u? jeho mar?kumpa?ka proj??d?la Uhry.
Kumpanie bez kuchyn? byla tedy p?id?lena k druh? poln? kuchyni, co? se neobe?lo ov?em bez h?dky, pon?vad? mezi p?id?len?m mu?stvem z obou kumpani? ku ?kr?b?n? brambor? do?lo k takov?m kontroverz?m, ?e jedni druh?m tvrdili, ?e nejsou takov? hovada, aby se d?eli na druh?ho. Nakonec se vlastn? uk?zalo, ?e s t?m gul??em s bramborama je to vlastn? man?vr, aby si voj?ci zvykli na to, a? v pol? p?ed nep??telem bude se va?it gul??, najednou p?ijde rozkaz "Alles zur?ck!", gul?? z kotl? se vyleje a ??dn? nedostane ani l?znout.
Tohle byla tedy jak?si pr?prava, ne tak do d?sledk? tragick?, ale p?ece jen pou?n?. Kdy? toti? se m?l ji? gul?? rozd?vat, p?i?el rozkaz "Do vag?n?!" a u? se jelo na Mi?kovec. Ani tam se nerozdal gul??, pon?vad? na trati st?l vlak s rusk?mi vag?ny, proto se mu?stvo nepustilo ven z vag?n? a ponechalo se mu?stvu voln? pole k fantazii, ?e se bude gul?? rozd?vat, a? se vyleze u? v Hali?i z vlaku, kde bude uzn?n gul?? zkysan?m, k po??v?n? neschopn?m, a pak ?e se vyleje.
Potom vezli gul?? d?l na Tiszaltik, Zombor, a kdy? u? nikdo ne?ekal, ?e se bude gul?? rozd?vat, zastavil se vlak v Nov?m M?st? pod ?iatorem, kde se znova rozd?lal ohe? pod kotli, gul?? se oh??l a byl kone?n? rozd?n.
Stanice byla p?epln?na, m?ly b?t nap?ed odesl?ny dva vlaky s munic?, za nimi dva e?alony d?lost?electva a vlak s pontonov?mi odd?ly. V?bec mo?no ??ct, ?e zde se shrom??dily vlaky s trupami v?ech mo?n?ch ??st? arm?dy.
Za n?dra??m m?li honv?dhusa?i v par?d? dva polsk? ?idy, kter?m vyrabovali n??i s ko?alkou, a nyn? m?sto platu, v dobr? n?lad?, bili je po hub?, co? patrn? m?li dovoleno, pon?vad? docela bl?zko st?l jejich rytmistr a p??jemn? se na celou sc?nu usm?val, zat?mco za skladi?t?m n?kolik jin?ch honv?dhusar? sahalo pod sukn? ?ernook?m dceru?k?m bit?ch ?id?.
Byl zde t?? vlak s odd?len?m aeropl?n?. Na druh?ch kolej?ch st?ly na vag?nech tyt?? p?edm?ty jako aeropl?ny a d?la, jen?e v rozbit?m stavu. Byly to podst?elen? l?tac? stroje, roztrhan? hlavn? haubic. Zat?mco v?echno sv??? a nov? jelo tam nahoru, tyhle zbytky sl?vy jely do vnitrozem? k oprav?m a k rekonstrukc?m.
Poru??k Dub ov?em voj?k?m, kte?? se kolem rozbit?ch d?l a aeropl?n? shrom??dili, vykl?dal, ?e je to v?le?n? ko?ist, a tak? zpozoroval, ?e kousek d?l stoj? op?t ve skupin? ?vejk a n?co vykl?d?. P?ibl??il se tedy k tomu m?stu a sly?el roz?afn? hlas ?vejk?v: "A? si se to vezme jak chce, je to p?ece jen v?le?n? ko?ist. Vono je to sice na prvn? pohled vo?emetn?, kdy? tady n?kdo ?te na lafet? K. u k. Artilleriedivision. Ale vono.to bude asi tak, ?e to d?lo padlo do rukou Rus? a my jsme si ho museli zas nazp?t vydob?t, a takov? ko?ist je mnohem cenn?j??, pon?vad?... - Pon?vad?," ?ekl slavnostn?, kdy? zpozoroval poru??ka Duba, "nep??teli se nesm? nechat nic v rukou. To m?te jako s P?emy?lem, nebo s t?m voj?kem, ker?mu p?i gefechtu vytrh nep??tel feldfla?ku. To bylo je?t? za napoleonsk?ch v?lek, a ten voj?k v noci odebral se do nep??telsk?ho le?en? a p?ines si zas feldfla?ku nazp?tek a vyd?lal je?t? p?itom, pon?vad? nep??tel na noc fasoval ko?alku."
Poru??k Dub ?ekl pouze: "Koukejte, a? u? zmiz?te, ?vejku, a? v?s zde u? podruh? nevid?m!"
"Dle rozkazu, pane lajtnant " A ?vejk odch?zel k druh? skupin? vag?n?, a kdyby ho byl poru??k Dub sly?el, co je?t? dodal, byl by jist? vysko?il z uniformy, a?koliv to bylo zcela nevinn? biblick? r?en?: "Mali?ko, uz??te mne, a op?t mali?ko, a neuz??te mne."
Poru??k Dub po odchodu ?vejkov? byl ke v?emu je?t? tak pitom?, ?e voj?ky upozor?oval na jeden sest?elen? rakousk? aeropl?n, na jeho? kovov?m r?fu bylo z?eteln? vyzna?eno Wiener Neustadt.