"To je opravdu zvl??tn?," pomyslil si poru??k Dub. "Na tom b?dn?m chlapovi nen? docela nic zn?t "
?vejk ?el tedy nap?ed, odd?n do v?le bo??, ale st?le mu n?co ??kalo, ?e tam studna mus? b?t, a taky ho nikterak nep?ekvapilo, ?e tam byla. Dokonce tam byla pumpa, a kdy? k n? do?li, tu ?vejk zapumpoval, tekla z n? na?loutl? voda, tak?e mohl slavnostn? prohl?sit: "Tady je ta ?elezit? voda, pane lajtnant"
Ud??en? mu? s pejzy se p?ibl??il a ?vejk mu ?ekl n?mecky, aby p?inesl n?jakou skleni?ku, ?e se pan lajtnant chce nap?t.
Poru??k Dub tak z toho ?pln? zblbl, ?e vypil celou sklenici vody, po kter? se mu v ?stech p?evalovala chuf ko?sk? mo?e a hnoj?vky, a ?pln? zpitom?l? t?m, co za?il, dal pejzat?mu ?idovi za tu sklenici vody p?tikorunu, a obraceje se na ?vejka, ?ekl k n?mu: "Co zde ?um??, t?hni dom?."
Za p?t minut ?vejk objevil se ve ?t?bn?m vag?nu u nadporu??ka Luk??e a tajemn?m posu?kem vyl?kal ho z vag?nu a venku mu sd?lil: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e za p?t, nanejd?l za deset minut budu ?pln? vo?ralej, ale budu le?et ve sv?m vag?n?, a prosil bych v?s, abyste m? alespo?, pane obrlajtnant, na t?i hodiny nevolal a ??dn? poru?en? mi ned?val, dokud se z toho nevysp?m. V?e je v po??dku, ale m? chyt pan lajtnant Dub, j? mu ?ekl, ?e je to voda, tak jsem musel p?ed n?m tu celou fla?ku ko?aku vyp?t, abych mu dok?zal, ?e je to voda. V?echno je v po??dku, nic jsem neprozradil, jak jste si p??l, a vopatrnej jsem byl taky, ale te? u?, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e u? to cejt?m, za??naj? mn? ??k brn?t nohy. Ov?em, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem zvykle] chlastat, pon?vad? s panem feldkur?tem Katzem..."
"Odejdi, bestie!" zvolal nadporu??k Luk??, ale beze v?eho hn?vu, zato v?ak poru??k Dub stal se u n?ho o pades?t procent nesympati?t?j?? ne? p?edt?m.
?vejk vlezl opatrn? do sv?ho vag?nu, a ukl?daje se na sv?j pl??? a ba?och, ?ekl k ??etn?mu ?ikovateli a k ostatn?m: "Jednou se v?m jeden ?lov?k vo?ral a prosil, aby ho nebudili..." Po t?ch slovech p?evalil se na bok a po?al chr?pat.
Plyny, kter? vyvozoval krk?n?m, z?hy naplnily celou m?stnost, tak?e kucha? okultista Jurajda, saje atmosf?ru nozdrami, prohl?sil: "Sakra, tady von? ko?ak."
U skl?dac?ho stolu sed?l jednoro?n? dobrovoln?k Marek, kter? kone?n? po v?ech t?ch ?trap?ch dot?hl to a? na batalionsgeschichtsschreibra.
Nyn? sestavoval do z?soby hrdinn? skutky batali?nu a bylo vid?t, ?e mu to d?l? velk? pot??en?, ten pohled do budoucna.
??etn? ?ikovatel Van?k se z?jmem sledoval, jak jednoro?n? dobrovoln?k piln? p??e a sm?je se p?itom na cel? kolo. Proto tak? vstal a naklonil se nad jednoro?n?m dobrovoln?kem, kter? mu po?al vysv?tlovat: "To m?te stra?nou legraci, ps?t d?jiny batali?nu do z?soby. Hlavn? v?c? je, aby se postupovalo systematicky. Ve v?em mus? b?t syst?m." "Systematick? syst?m," poznamenal ??etn? ?ikovatel Van?k s ?sm?vem v?cem?n? opovr?liv?m.
"Ano," ?ekl ledabyle jednoro?n? dobrovoln?k, "systematizovan?, systematick? syst?m p?i psan? d?jin batali?nu. Nap?ed nem??eme vyrukovat hned s velk?m v?t?zstv?m. To v?echno mus? j?t pomalu, podle ur?it?ho pl?nu. N?? batali?n nem??e vyhr?t najednou tuhle sv?tovou vojnu. Nihil nisi bene. Hlavn? v?c? je pro d?kladn?ho historika d?jin, jako jsem j?, ud?lat si zprvu pl?n na?ich v?t?zstv?. Kup??kladu zde l???m, jak n?? batali?n, to snad bude asi za dva m?s?ce, m?lem p?ekro?? rusk? hranice, velice siln? obsazen?, ?ekn?me donsk?mi pluky nep??tele, zat?mco n?kolik nep??telsk?ch diviz? obch?z? na?e pozice. Na prvn? pohled se zd?, ?e n?? batali?n jest ztracen, ?e n?s rozsekaj? na nudle, kdy? vtom d? hejtman S?gner tento rozkaz po na?em batali?nu: ,B?h nechce, abychom tu zahynuli, prchejme!` N?? batali?n d? se tedy na ?t?k, ale nep??telsk? divize, kter? n?s u? obe?la, vid?, ?e se vlastn? na ni ?enem, po?ne zd??en? ut?kat a padne bez v?st?elu do rukou rezerv?m na?? arm?dy. T?m tedy vlastn? cel? historie na?eho batali?nu za?ne. Z nepatrn? ud?losti, abych mluvil prorocky, pane Va?ku, vyvinou se dalekos?hl? v?ci. N?? batali?n jde od v?t?zstv? k v?t?zstv?. Zaj?mav? bude, jak n?? batali?n p?epadne sp?c?ho nep??tele, k ?emu? ov?em je pot?eba slohu Ilustrovan?ho v?le?n?ho zpravodaje, kter? vych?zel u Vil?mka za rusko-japonsk? v?lky. N?? batali?n p?epadne t?bor sp?c?ch nep??tel. Ka?d? n?? voj?k vyhled? si jednoho nep??tele, v?? silou vraz? mu bod?k do prsou. Znamenit? nabrou?en? bajonet vjede jako do m?sla a jen tu a tam zaprask? ?ebro, sp?c? nep??tel? trhaj? cel?m t?lem, na okam?ik vypoulej? udiven?, ale ji? nic nevidouc? o?i, zachropt?j? a nat?hnou se. Sp?c?m nep??tel?m objevuj? se na rtech krvav? sliny, t?m je v?c odbyta a v?t?zstv? je na stran? na?eho batali?nu. Nebo je?t? lep?? to bude asi tak za t?i m?s?ce, to n?? batali?n zajme rusk?ho cara. O tom si ale pov?me, pane Va?ku, a? pozd?ji, mezit?m si mus?m p?ipravit do z?soby mal? epizody, sv?d??c? o bezp??kladn? hrdinnosti. Bude mn? t?eba vymyslit si zcela nov? v?le?n? term?ny. Jeden jsem si ji? vymyslil, budu ps?t o ob?tav? odhodlanosti na?eho mu?stva, pro?pikovan?ho st?epinami gran?t?. V?buchem nep??telsk? miny p?ijde jeden z na?ich ?eta??, ?ekn?me dvan?ct? nebo t?in?ct? kumpanie, o hlavu. - ? propos," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, uhodiv se do hlavy, "m?lem bych zapomn?l, pane rechnungsfeldv?bl, ?il? po ob?ansku ?e?eno, pane Van?k, mus?te mn? zaopat?it seznam v?ech ?ar??. Jmenujte mn? n?jak?ho ?ikovatele od dvan?ct? kumpanie. - Houska? Dobr?, tak tedy Houska p?ijde o hlavu s tou minou, hlava mu odlet?, t?lo v?ak ud?l? je?t? n?kolik krok?, nam??? si a sest?el? je?t? nep??telsk? aeropl?n. To se samo sebou rozum?, ?e ohlasy t?chto v?t?zstv? mus? b?t v budoucnosti oslaveny v rodinn?m kruhu v Sch?nbrunnu. Rakousko m? velice mnoho batali?n?, ale jedin? batali?n, to je n??, kter? se vyznamen?, ?e jedin? kv?li n?mu uspo??d? se mal? rodinn? intimn? slavnost c?sa?sk?ho domu. P?edstavuji si to tak, jak vid?te v m?ch pozn?mk?ch, ?e arciv?vodsk? rodina Marie Val?rie p?es?dl? kv?li tomu z Wallsee do Sch?nbrunnu. Slavnost je ?ist? intimn? a kon? se v s?le vedle mocn??ovy lo?nice, kter?? je osv?tlena b?l?mi voskovicemi, nebo? jak je zn?mo, u dvora nemiluj? elektrick?ch ??rovek kv?li kr?tk?mu spojen?, v??i kter?mu jest sta?i?k? mocn?? zaujat. O ?est? hodin? ve?ern? za??n? slavnost ku cti a chv?le na?eho batali?nu. V tu dobu uvedeni jsou vnukov? Jeho Veli?enstva do s?lu, jen? vlastn? n?le?? ke komnat?m zv??n?l? c?sa?ovny. Ted je ot?zka, kdo bude p??tomen krom? c?sa?sk? rodiny. Mus? tam b?t a bude tam gener?ln? adjutant mocn??e hrab? Paar. Pon?vad? p?i takov?ch rodinn?ch a intimn?ch hostin?ch b?v?. ob?as n?komu mdlo, ??m? ov?em nemysl?m, ?e se hrab? Paar snad poblije, je vy?adov?na p??tomnost osobn?ho l?ka?e, dvorn?ho rady dr. Kerzla. Kv?li po??dku, aby si snad dvorn? lokajov? nedovolili n?jak? d?v?rnosti ku dvorn?m d?m?m p??tomn?m na hostin?, objevuje se nejvy??? hofmistr baron Lederer, komo?? hrab? Bellegarde a vrchn? dvorn? d?ma hrab?nka Bombellesov?, kter? hraje mezi dvorn?mi d?mami stejnou ?lohu jako madam v bordelu u ?uh?. Kdy? se vzne?en? panstvo shrom??dilo, byl o tom uv?domen c?sa?, kter? se pak objevil v pr?vodu sv?ch vnuk?, posadil se za st?l a pronesl p??pitek na po?est na?eho mar?batali?nu. Po n?m se ujala slova arciv?vodkyn? Marie Val?rie, kter? se zejm?na pochvaln? zmi?uje o v?s, pane rechnungsfeldv?ble. Ov?em ?e podle m?ch pozn?mek n?? batali?n utrp? t??k? a citeln? ztr?ty, pon?vad? batali?n bez mrtv?ch nen? ??dn?m batali?nem. Bude t?eba je?t? zhotovit nov? ?l?nek o na?ich mrtv?ch. D?jiny batali?nu nesm? se skl?dat jenom ze such?ch fakt o v?t?zstv?, kter?ch m?m u? nap?ed asi dvaa?ty?icet poznamen?no. Vy nap??klad, pane Va?ku, padnete u mal? ???ky a tadyhle Baloun, kter? na n?s tak divn? ?um?, ten zahyne docela jinou smrt? ne? kul?, ?rapnelem nebo gran?tem, Bude u?krcen lasem vymr?t?n?m z nep??telsk?ho aeropl?nu pr?v? v tom okam?iku, kdy bude po??rat ob?d sv?ho obrlajtnanta Luk??e."
Baloun odstoupil, zoufale m?chl rukama a prohodil skl??en?: "Kdy? j? za svou povahu nem??u. Je?t? kdy? jsem slou?il v aktiv, tak jsem se t?ebas t?ikr?t vobjevil u kuchyn? pro min??, dokud mne nezav?eli. Jednou jsem m?l t?ikr?t k ob?du ?ebro, za kter??to sed?l jsem m?s?c. D?j se v?le P?n?."
"Nebojte se, Baloune," ut??oval ho jednoro?n? dobrovoln?k, "v d?jin?ch batali?nu nebude o v?s zm??ka, ?e jste zahynul p?? ?r?dle cestou od ofic?rsmin??e do z?kop?. Budete vyjmenov?n pohromad? se v?emi mu?i na?eho batali?nu, kte?? padli za sl?vu na?? ???e, jako nap??klad ??etn? ?ikovatel Van?k."
"Jakou smrt mn? ur?ujete, Marku?"
"Jen tolik nesp?chejte, pane rechnungsfeldv?bl, tak rychle to nejde."
Jednoro?n? dobrovoln?k se zamyslil: "Vy jste z Kralup, nen?-li? pravda; tedy pi?te dom?, do Kralup, ?e zmiz?te beze stopy, ale pi?te n?jak opatrn?. Nebo si p?ejete b?ti t??ce ran?n, z?stat le?et za dr?thindrnisama? Le??te si tak p?kn? s p?el?manou nohou cel? den. V noci nep??tel reflektorem osv?tluje na?i pozici a zpozoruje v?s; mysl?, ?e kon?te v?zv?dnou slu?bu, po?ne do v?s ?ezat gran?ty a ?rapnely. Vy jste vykonal ohromnou slu?bu pro vojsko, pon?vad? na v?s nep??telsk? vojsko vypot?ebovalo takov? mno?stv? munice jako na cel? batali?n, a va?e sou??stky pluj?c? voln? vzduchem po v?ech t?ch v?bu??ch nad v?mi, pror??ej?ce rotac? vzduch, zp?vaj? p?se? velk?ho v?t?zstv?. Zkr?tka a dob?e, na ka?d?ho dojde a ka?d? se vyznamen? z na?eho batali?nu, tak?e slavn? str?nky na?ich d?jin budou p?epln?ny v?t?zstv?mi - a?koliv bych velice nerad to p?epl?oval, ale nemohu si pomoct, v?echno mus? b?t provedeno d?kladn?, aby po n?s zbyla n?jak? pam?tka, ne?li, ?ekn?me v m?s?ci z???, nezbude z na?eho batali?nu do?ista nic ne? jenom ty slavn? str?nky d?jin, kter? budou mluvit do srdc? v?ech Raku?an?, ?e je jisto, ?e v?ichni z t?ch, kte?? nespat?? u? sv?j domov, bili se stejn? statn? a udatn?. Konec toho ji? jsem sestavil, v?te, pane Va?ku, toho nekrologu. ?est pam?tce padl?ch! Jejich l?ska k mocn??stv? je l?skou nejsv?t?j??, nebo? vyvrcholila ve smrt. Jejich jm?na nech? jsou s ?ctou vyslovov?na, jako nap??klad Van?k, Oni pak, jich? se ztr?ta ?ivitel? dotkla nejciteln?ji, a? si hrd? utrou slzy, nebo? padl? - byli hrdinov? na?eho batali?nu."
Telefonista Chodounsk? a kucha? Jurajda s velk?m z?jmem naslouchali v?klad jednoro?n?ho dobrovoln?ka o chystan?ch d?jin?ch batali?nu.
"Poj?te bl??e, p?nov?," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, listuje ve sv?ch pozn?mk?ch, "str?nka 15: ,Telefonista Chodounsk? padl 3. z??? sou?asn? s kucha?em od batali?nu Jurajdou.` Sly?te d?le m? pozn?mky: ,Bezp??kladn? hrdinnost. Prvn? s nasazen?m ?ivota zachra?uje telefonn? dr?t ve sv? blind??i, nejsa ji? po t?i dny u telefonu vyst??d?n. - Druh?, vida hroz?c? nebezpe?? od nep??tele obejit?m z flanky, s kotlem va??c? pol?vky vrh? se na nep??tele, rozs?vaje hr?zu a opa?eniny u nep??tele. - Kr?sn? smrt obou. Prvn? roztrh?n minou, druh? udu?en jedovat?mi plyny, kter? mu str?ili pod nos, kdy? ji? nem?l se ??m br?nit. Oba hynou s v?k?ikem: Es Tebe unser Batalionskommandant!' Vrchn? velitelstv? nem??e ne?li denn? p?in??et n?m d?k?vzd?n? ve zp?sob? rozkazu, aby i jin? ??sti na?? arm?dy znaly udatnost na?eho batali?nu a vzaly si z n?s p??klad. Mohu v?m p?e??st v??atek z arm?dn?ho rozkazu, kter? bude ?ten po v?ech odd?lech arm?dy, kter? se velice podob? onomu rozkazu. arciv?vody Karla, kdy? st?l se sv?m vojskem roku 1805 p?ed Paduou a den po rozkazu dostal slu?n? n?t?r. Posly?te tedy, co se bude ??st o na?em batali?nu jako o p??kladn?m hrdinn?m t?lese pro v?echna vojska: ,Douf?m, ?e cel? arm?da vezme si p??klad z v??e uveden?ho batali?nu, zejm?na ?e osvoj? si onoho ducha sebed?v?ry a sebestate?nosti, pevn? nezdolnosti v nebezpe??, on? p??kladn? hrdinnosti, l?sky a d?v?ry ku sv?m p?edstaven?m, kter??to ctnosti, jimi? batali?n vynik?, vedou ho k obdivuhodn?m ?in?m, ku blahu a v?t?zstv? na?? ???e. V?ichni za jeho p??kladem!`"
Z m?sta, kde le?el ?vejk, ozvalo se z?vnut? a bylo sly?et, jak ?vejk mluv? ze span?: "To maj? pravdu, pan? M?llerov?, ?e jsou si lidi podobn?. V Kralupech stav?l pumpy n?jak? pan Jaro? a ten se podobal hodin??i Lejhanzovi z Pardubic, jako kdy? mu z voka vypadne, a ten zas byl tak n?padn? podobnej ji??nsk?mu Piskorovi a v?ichni ?ty?i dohromady nezn?m?mu sebevrahovi, kter?ho na?li vob??en?ho a ?pln? zetlel?ho v jednom rybn?ku u Jind?ichova Hradce, zrovna pod dr?hou, kde se asi vrhnul pod vlak." - Ozvalo se nov? z?vnuti a potom je?t? dodatek: "Potom ty v?echny vostatn? vodsoudili k vetkej pokut?, a zejtra mn? ud?laj?, pan? M?llerov?, cezen? nudle -" ?vejk p?evalil se na druh? bok a chr?pal d?l, zat?mco mezi kucha?em okultistou Jurajdou a jednoro?n?m dobrovoln?kem nastala debata t?kaj?c? se v?c? v budoucnu.
Okultista Jurajda m?nil, ?e t?ebas na prvn? pohled zd? se to b?t nesmyslem, kdy? ?lov?k p??e z legrace o n??em, co bude v budoucnosti, ale je jisto, ?e i takov? legrace velice ?asto obsahuje prorock? fakta, kdy du?evn? zrak ?lov?ka p?ekon?v?, pod vlivem tajemn?ch sil, z?clonu nezn?ma budoucnosti. Od toho okam?iku byl Jurajda ve sv? ?e?i sam? z?clona. Ob v?tu objevovala se jeho z?clona budoucnosti, a? kone?n? p?e?el dokonce na regeneraci, to jest na obnovov?n? lidsk?ho t?la, vrazil do toho schopnost obnovov?n? t?la u n?levn?k?, skon?il prohl??en?m, ?e ka?d? ?lov?k m??e utrhnout je?t?rce ocas a ten ?e j? op?t naroste.
Telefonista Chodounsk? k tomu poznamenal, ?e by si lidi medili, kdyby to u nich bylo mo?n? jako s t?m ocasem u je?t?rky. Jako ?ekn?me nap??klad na vojn?, n?komu to utrhne hlavu nebo jin? ??sti t?la, a pro vojenskou spr?vu byla by takov? v?c stra?n? v?tanou, pon?vad? by nebyli ??dn? invalidi. Takov? jeden rakousk? voj?k, kter?mu by po??d rostly nohy, ruce, hlavy, byl by jist? cenn?j?? ne? cel? brig?da.
Jednoro?n? dobrovoln?k prohl?sil, ?e dnes, d?ky vysp?l? v?le?n? technice, mo?no je s ?sp?chem nep??tele rozp?lit t?ebas i na t?i p???n? d?ly. Existuje z?kon o obnoven? t?la mrskavek z rodu n?levn?k?; ka?d? rozp?len? ??st obnovuje se, dost?v? nov? ?stroj? a roste samostatn? jako mrskavka. V analogick?m p??pad? po ka?d? bitv? by se rakousk? vojsko z??astniv?? se t?to bitvy ztrojn?sobilo, zdesateron?sobilo, ke ka?d? noze by se vyvinul nov? sv??? infanterista.
"Kdyby v?s tak sly?el ?vejk," poznamenal ??etn? ?ikovatel Van?k, "ten by n?m uvedl aspo? n?jak? p??klad."
?vejk reagoval na sv? jm?no a zamumlal: "Hier," a chr?pal zase d?l, vydav ze sebe tento projev vojensk? discipl?ny.
V pootev?en?ch dve??ch vag?nu objevila se hlava poru??ka Duba.
"Je zde ?vejk?" ot?zal se.
"Sp?, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," odpov?d?l jednoro?n? dobrovoln?k.
"Kdy? se pt?m po n?m, vy jednoro?n? dobrovoln?ku, m?te ihned sko?it a zavolat ho."
"To nejde, pane lajtnant, on sp?."
"Tak ho vzbu?te! J? se div?m, ?e v?m to, jednoro?n? dobrovoln?ku, hned nenapadlo? M?te p?ece projevovat v?ce ochoty v??i sv?m p?edstaven?m! Vy mne je?t? nezn?te. - Ale a? mne pozn?te -"
Jednoro?n? dobrovoln?k za?al budit ?vejka.
"?vejku, ho??, vst?vej!"
"Kdy? tenkr?t ho?ely Odkolkovy mlejny," zabru?el ?vejk, obraceje se op?t na druh? bok, "p?ijeli hasi?i a? z Vyso?an..."
"Ra?te vid?t," ?ekl vl?dn? jednoro?n? dobrovoln?k poru??kovi Dubov?, "?e ho bud?m, ale ?e to nejde."
Poru??k Dub se rozzlobil. "Jak se jmenujete, jednoro?n? dobrovoln?ku? - Marek? - Aha, to jste ten jednoro?n? dobrovoln?k Marek, kter? sed?l po??d v arest?, ?e ano?"
"Ano, pane lajtnant. Prod?lal jsem jednoro?n? kurs tak ?e?eno v krimin?le, a byl jsem redegradov?n, to jest po sv?m propu?t?n? od divizn?ho soudu, kde moje nevina vy?la najevo, jmenov?n batalionsgeschichtsschreibrem s ponech?n?m hodnosti jednoro?n?ho dobrovoln?ka."
"Vy j?m dlouho nebudete," ?val poru??k Dub, cel? ?erven? v obli?eji, kter??to p?echod z barvy do barvy d?lal dojem, ?e mu nab?haj? tv??e po fack?ch, "o to se p?i?in?m j?!"
"Pros?m, pane lajtnant, abych byl p?edveden k raportu," ?ekl v??n? jednoro?n? dobrovoln?k. "Vy s? se mnou nehrajte," ?ekl poru??k Dub. "J? v?m d?m raport. My se je?t? spolu setk?me, ale pak v?s to bude setsakramentsky mrzet, pon?vad? m? pozn?te, kdy? m? te? je?t? nezn?te!"
Poru??k Dub odch?zel hn?viv? od vag?nu, zapomenuv v roz?ilen? na ?vejka, a?koliv m?l p?ed chv?l? ten nejlep?? ?mysl zavolat ?vejka a ??ct mu: "Dejchni na m?!" jako?to s?hnut? k posledn?mu prost?edku ku zji?t?n? ?vejkova nez?konn?ho alkoholismu. Ted bylo v?ak ji? pozd?, pon?vad? kdy? se op?t za p?l hodiny vr?til k vag?nu, rozdali mezit?m pro mu?stvo ?ernou k?vu s rumem, ?vejk byl ji? vzh?ru a na vol?n? poru??ka Duba vysko?il jako srnka z vag?nu.
"D?chni na mne!" za?val na n?ho poru??k Dub. ?vejk vydechl na n?ho celou z?sobu sv?ch plic, jako kdy? hork? v?tr nese do pol? v?ni lihovaru.
"Co je z tebe, chlape, c?tit?"
"Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ze m? je c?tit rum."
"Tak vid??, chlape?ku," v?t?zn? zvolal poru??k Dub. "Kone?n? jsem t? dostal."
"Ano, pane lajtnant," ?ekl ?vejk beze v?eho v?razu znepokojen?. "Pr?v? jsme fasovali rum do kafe a j? jsem nap?ed vypil rum. Jestli v?ak, pane lajtnant, je ??k? nov? na??zen?, ?e se m? p?t nap?ed kafe a pak teprv rum, pros?m za odpu?t?n?, p???t? se to ji? nestane."
"A pro? jsi chr?pal, kdy? jsem byl p?ed p?lhodinou u vag?nu? V?dy? t? nemohli vzbudit "
"J? jsem, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, celou noc nespal, pon?vad? jsem si vzpom?nal na ty doby, kdy? jsme je?t? d?lali man?vry u Vesprimu, Tenkr?t suponovanej prvn? a druhej arm?dn? sbor ?el p?es ?tyrsko a z?padn?ma Uhrama vobkl??il n?? ?tvrtej sbor, kterej byl na l?gru ve V?dni a v okol?, kde jsme m?li v?ude festunky, ale voni vobe?li n?s a dostali se a? na most, kterej d?lali pion??i z prav?ho b?ehu Dunaje. My jsme m?li d?lat ofenz?vu a n?m na pomoc m?ly p?ij?t vojska vod severu a potom taky vod jihu vod Voseka. To n?m ?etli v rozkaze, ?e n?m t?hne na pomoc t?et? arm?dn? sbor, aby n?s nerozbili mezi t?m Blatensk?m jezerem a Pre?purkem, a? budeme forykovat proti druh?mu arm?dn?mu sboru. Ale nebylo to nic platn?; kdy? jsme m?li vyhr?t, tak se vodtroubilo a vyhr?li to s b?lejma p?skama."
Poru??k Dub ne?ekl ani slova a rozpa?it? ode?el, vrt? hlavou, ale hned se op?t vr?til od ?t?bn?ho vag?nu a ?ekl k ?vejkovi: "Pamatujte si v?ichni, ?e p?ijde ?as, kdy budete p?ede mnou k?u?et!" Na v?c se nevzmohl a op?t ode?el ke ?t?bn?mu vag?nu, kde hejtman S?gner pr?v? vysl?chal jednoho ne??astn?ka od 12. kumpanie, kter?ho p?edvedl ?ikovatel Strnad, pon?vad? voj?k za?al ji? nyn? pe?ovat o svou bezpe?nost v z?kopech a odn?kud ze stanice p?it?hl dv??ka prase??ho chl?vku, pobit? plechem. St?l tu nyn? vyjeven?, vypoulen?, omlouvaje se, ?e to cht?l vz?t s sebou do dekunk? proti ?rapnel?m, ?e se cht?l frsichrovat.
Toho pou?il poru??k Dub k velk?mu k?z?n? o tom, jak se m? voj?k chovat, jak? jsou jeho povinnosti v??i vlasti a mocn??i, kter? je nejvy???m velitelem a nejvy???m vojensk?m p?nem. Jestli ov?em jsou v batali?nu takov? ?ivly; ty ?e je pot?eba vym?tit, potrestat a zav??t. To ?van?n? bylo tak nevkusn?, ?e hejtman S?gner poklepal provinilci na rameno a ?ekl k n?mu: "Jen kdy? jste to dob?e myslel, p???t? to ned?lejte, to je hloupost od v?s, ty dv??ka dejte zase nazp?tek, kde jste je vzal, a t?hn?te ke v?em ?ert?m!"