Poru??k Dub s n?m zat??sl, ma?arsk? voj?k vstal, ani neuznal za dobr? zasalutovat, str?il jen noviny do kapsy a odch?zel sm?rem k silnici. Poru??k Dub ?el za n?m jako v m?toh?ch, ale ma?arsk? voj?k zrychlil krok, a potom se obr?tiv, dal posm??n? ruce vzh?ru, aby poru??k Dub nebyl ani na okam?ik v pochybnostech, ?e on ihned poznal jeho p??slu?nost k jednomu z ?esk?ch pluk?. Potom se hned Ma?ar klusem ztratil mezi bl?zk?mi chalupami za silnic?.
Poru??k Dub, aby jaksi uk?zal, ?e nem? s touto sc?nou nic spole?n?ho, majest?tn? ve?el do mal?ho kr?mku u silnice, zmaten? uk?zal na velkou c?vku ?ern?ch nit?, a zastr?iv si je do kapsy, zaplatil a vr?til se do ?t?bn?ho vag?nu, kam si dal batali?nn? ordonanc? zavolat sv?ho sluhu Kunerta, kter?mu odevzd?vaje nit?, ?ekl: "Abych se o v?echno staral, j? v?m, ?e jste na nit? zapomn?l."
"Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e jich m?me cel? tucet "
"Tak mn? je hned uka?te; a a? jste hned s nimi tady. Mysl?te, ?e v?m v???m?"
Kdy? se Kunert vr?til s celou krabic? c?vek, b?l?ch i ?ern?ch, ?ekl poru??k Dub: "Vid??, ty chlape, v?imni si dob?e t?ch nit?, co jsi ty p?ines, a t?hle m? velik? c?vky! Vid??, jak tvoje nit? jsou tenk?, jak se lehce p?etrhnou, a te? se pod?vej na moje, co daj? za pr?ci, ne? je p?etrhne?. V poli nepot?ebujeme ??dn?ch hadr?, v poli mus? b?ti v?echno d?kladn?. Tak zas ty v?echny nit? vezmi s sebou a ?ekej na moje rozkazy a pamatuj si, podruh? nic ned?lej samostatn? ze sv? hlavy a p?ijel' se mne zeptat, kdy? n?co kupuje?! Nep?ej si mne poznat, ty mne je?t? nezn?? z t? ?patn? str?nky."
Kdy? Kunert ode?el, obr?til se poru??k Dub k nadporu??kovi Luk??ovi: "M?j bur? je velice inteligentn? ?lov?k. Sem tam ud?l? n?jakou chybu, ale jinak velice dob?e ch?pe. Jeho hlavn? v?c? jest jeho naprost? poctivost. Dostal jsem do Brucku z?silku z venkova od sv?ho ?vagra, n?kolik pe?en?ch mlad?ch hus?, a v???te, ?e se jich ani netkl, a pon?vad? jsem je rychle nemohl poj?sti, rad?ji je nechal zasmr?dnout. To ov?em d?l? discipl?na. D?stojn?k si mus? voj?ky vychovat."
Nadporu??k Luk??, aby dal najevo, ?e neposlouch? ?van?n? toho pitomce, odvr?til se k oknu a ?ekl: "Ano, dnes jest st?eda."
Poru??k Dub obr?til se tedy, c?t? pot?ebu v?bec n?co mluvit, na hejtmana S?gnera, ke kter?mu?to zcela d?v?rn?m, kamar?dsk?m t?nem ?ekl: "Posly?te, hejtmane S?gnere, co soud?te..."
"Pardon, na moment," ?ekl hejtman S?gner a vy?el z vag?nu.
-
Mezit?m ?vejk vypravoval si s Kunertem o jeho p?novi.
"Kdes byl po celou dobu, ?e t? ani nebylo vid?t?" ot?zal se ?vejk.
"Ale to v??," ?ekl Kunert. "S t?m m?m star?m bl?znem je po??d pr?ce. Ten t? ka?dou chvilku vol? k sob? a pt? se na v?ci, do kter?ch ti nic nen?. Taky se m? ptal, jestli jsem tv?j kamar?d, a j? jsem ?ek, ?e se moc m?lo vid?me."
"To je moc hezk? vod n?ho, ?e se na m? pt?. J? ho m?m moc r?d, toho tv?ho pana lajtnanta. Von je takovej hodnej, dobrosrde?nej a na voj?ky jako pravej otec," ?ekl ?vejk v??n?.
"J?, to si mysl??," odporoval Kunert, "to je p?kn? svin?, a blbej je jako hovno. J? ho m?m u? po krk, po??d m? jen sek?ruje."
"Ale jdi pry?," divil se ?vejk, "v?dy? j? myslil, ?e je to takovej vopravdu hodnej ?lov?k, ty ??k divn? mluv?? vo sv?m lajtnantovi, ale to u? je vrozen? u v?ech pucflek?. Jako m?? toho bur?e majora Wenzla, ten vo sv?m p?novi jinak ne?ekne, ne? ?e je to kus zatracen?ho, idiotsk?ho blbouna, a pucflek obrsta Schr?dra, ten kdy? o sv?m p?novi mluvil, jinak ho nenazval ne? pochcanou potvorou a smradem smradlav?m. To m?? vod toho, ?e se to ka?dej bur? nau?? vod sv?ho p?na. Kdyby p?n s?m nenad?val, tak by to po n?m pucflek nevopakoval. V Bud?jovic?ch byl za aktiva lajtnant Proch?zka, ten zas mnoho nenad?val, jen sv?mu pucflekovi ??kal ,ty spanil? kr?vo`. Jinou nad?vku ten pucflek, n?jakej Hibman, vod n?ho nesly?el. Von si to ten Hibman tak navyk, ?e kdy? p?i?el do civilu, ??kal tat?nkovi, mamince a sestr?m ,ty spanil? kr?vo`, a ?ek to taky sv? nev?st?, ta se s n?m roze?la a ?alovala ho pro ur??ku na cti, pon?vad? to ?ek j?, jej?mu tat?nkovi i mamince na n?jak? tane?n? z?bav? zcela ve?ejn?. A nevodpustila mu to a p?ed soudem taky udala, ?e kdyby ji nazval kr?vou n?kde stranou, ?e by t?ebas ?la na sm?r, ale takhle ?e je to evropsk? ostuda. Mezi n?mi ?e?eno, Kunerte, to bych si na tv?ho lajtnanta nikdy nepomyslil. Na m? ud?lal u? tenkr?t takovej sympatickej dojem, kdy? jsem s n?m prvn? mluvil, jako ?erstv? vyta?en? bu?ty z ud?rny, a kdy? jsem s n?m mluvil podruh?, tak se mi zd?l velice se?t?lej a n?jak takovej vodu?evn?lej. Vodkud vlastn? se?? P??mo z Bud?jovic? To chv?l?m, kdy? je n?kdo p??mo vodn?kud. - A kde tam bydl??? - Pod podloub?m? To je dob?e, tam je aspo? v let? chl?dek. M?? rodinu? - ?enu a t?i d?ti? - To se? ?tastnej, kamar?de, aspo? t? bude m?t kdo voplak?vat, jako to ??kal v?dycky v k?z?n? m?j feldkur?t Katz, a vono je to taky pravda, pon?vad? jsem jednou sly?el takovou ?e? jednoho obr?ta k z?lo?n?k?m v Brucku, kter? jeli odtamtud do Srbska, ?e kterej voj?k zanech? doma rodinu a padne na boji?ti, ?e sice roztrh? v?echny rodinn? styky - toti? von to ?ek takhle: ,Kdy? je mrtfol, ot r?diny mrtfol, r?diny sv?zek p?etrhnuta, f?c b?t ajn helt, p?nevad? hat geopfert sv?j ?ivota za f?t?? fam?lii, za Vaterland: Bydl?? ve ?tvrt?m poschod?? - V p??zem?? - To m?? pravdu, ted' jsem si vzpomn?l, ?e tam, na bud?jovick?m n?m?st?, nen? ani jeden ?ty?poscho?ovej d?m. U? tedy odch?z??? - Aha, tv?j pan ofic?r stoj? p?ed ?t?bn?m vag?nem a kouk? se sem. Kdy? tedy se t? snad zept?, jestli snad jsem tak? o n?m nemluvil, tak mu bezev?eho ?ekni, ?e jsem o n?m mluvil, a nezapome? mu ??ct, jak p?kn? jsem o n?m mluvil, ?e jsem m?lokdy potkal takov?ho ofic?ra, kter? by se tak p??telsky a otcovsky choval jako on. Nezapome? mu ??ct, ?e se mi zd? velice se?t?l?m, a ?ekni mu taky, ?e je velice intelikentn?. Hekni mu taky, ?e jsem t? napom?nal, abys byl hodnej a d?lal mu v?echno, co mu na o??ch vid??. Pamatuje? si to?" ?vejk vlezl do vag?nu a Kunert s nit?ma ?el zas do sv?ho pelechu.
Za ?tvrt hodiny se jelo d?l na Novou ?abynu p?es vyp?len? vesnice Brestov a Velik? Radva?.
-
Bylo vid?t, ?e zde to ji? ?lo do tuh?ho.
Karpatsk? str?n? a svahy byly rozryty z?kopy jdouc?mi z ?dol? do ?dol? pod?l trati s nov?mi pra?ci, po obou stran?ch velik? j?my od gran?t?. N?kde p?es potoky tekouc? do Laborce, jeho? horn? tok dr?ha sledovala, bylo vid?t nov? mosty a oho?el? tr?my star?ch mostov?ch p?echod?.
Cel? ?dol? na Medzilaborce bylo rozryto a p?eh?zeno, jako kdyby zde pracovaly arm?dy obrovsk?ch krtk?. Silnice za ???kou byla rozryta, rozbita a bylo vid?t zdupan? plochy vedle, jak se vojska valila.
P??valy a de?t? odkr?valy na pokraji jam zp?soben?ch gran?ty roztrhan? c?ry rakousk?ch stejnokroj?.
Za Novou ?abynou na star? oho?el? borovici ve spleti v?tv? visela bota n?jak?ho rakousk?ho p???ka s kusem holen?.
Bylo vid?t lesy bez list?, bez jehli??, jak tu ??dil d?lost?eleck? ohe?, stromy bez korun a rozst??len? samoty.
Vlak jel pomalu po ?erstv? zbudovan?ch n?spech, tak?e cel? batali?n mohl d?kladn? vn?mat a ochutn?vat v?le?n? radosti a p?i pohledu na vojensk? h?bitovy s b?l?mi k???i, kter? se b?laly na planink?ch i na svahu zpusto?en?ch str?n?, p?ipravovat se pomalu, ale jist? na pole sl?vy, kter? kon?? zabl?cenou rakouskou ?epic? t?epetaj?c? se na b?l?m k???i.
N?mci od Ka?persk?ch Hor, kte?? sed?li v zadn?ch vag?nech a je?t? v Milovic?ch na stanici hul?kali p?i vjezdu "Wann ich kumm, wann ich wieda kumm...", od Humenn?ho siln? ztichl?, pon?vad? nahl??eli, ?e mnoz? z t?ch, jejich? ?epice jsou na hrobech, zp?vali tot?? o tom, jak to bude p?kn?, a? se op?t vr?t? a z?stane po??d doma se svou milou.
V Medzilaborci byla zast?vka za rozbit?m, vyp?len?m n?dra??m, z jeho? za?ouzen?ch st?n vy?n?valy zkroucen? traverzy.
Nov? dlouh? bar?k ze d?eva, nam?sto vyp?len?ho n?dra?? rychle postaven?, byl pokryt nalepen?mi plak?ty ve v?ech ?e??ch: "Upisujte rakouskou v?le?nou p?j?ku!"
V jin?m dlouh?m bar?ku byla i stanice ?erven?ho k???e, odkud vy?ly s tlust?m vojensk?m l?ka?em dv? sest?i?ky a sm?ly se na cel? kolo tlust?mu vojensk?mu l?ka?i, kter? k jich obveselen? napodoboval r?zn? zv??ec? zvuky a nepoda?en? chrochtal.
Pod ?elezni?n?m n?spem, v ?dol? potoka, le?ela rozbit? poln? kuchyn?. Ukazuje na ni, ?ekl ?vejk k Balounovi: "Pod?vej se, Baloune, co na n?s v kr?tk? budoucnosti ?ek?. Pr?v? se m?la rozd?vat min??, vtom p?il?t gran?t a takhle ji spo??dal."
"To je hrozn?," vzdychl Baloun, "j? jsem si nikdy nepomyslil, ?e m? ?ek? n?co podobn?ho, ale to byla vinna ta m? pejcha, dyt j? jsem si, potvora, koupil v Bud?jovic?ch posledn? zimu rukavice z k??e. U? mn? bylo m?lo nosit na svejch selskejch pazour?ch pleten? star? rukavice, jako nosil nebo?t?k t?ta, a j? jen po??d stonal po t?ch ko?enejch, m?stskejch. - T?ta ?ral pu??lku, a j? hr?ch ani vid?t, jen samou dr?be?. Voby?ejn? vep?ov? mn? taky ne?la pod nos; pan?m?ma mn? ji musela d?lat, netrestej m? p?mbu, na pivu."
Baloun s naprost?m zoufalstv?m za?al vyzn?vat gener?ln? zpov??: "J? jsem se v?m rouhal svatejm i sv?tic?m bo??m, na Mal?i v hospod? a v Doln?m Zah?j? zt??skal jsem kaplana. V boha jsem je?t? v??il, to nezap?r?m, ale o svat?m Josefovi jsem pochyboval, V?echny svat? jsem vytrp?l ve staven?, jenom vobr?zek svat?ho Josefa, ten musel pry?, a tak m? te? p?nbu potrestal za v?echny ty moje h??chy a za mou nemravnost. Co jsem se t?ch nemravnost? na mlejnici nap?chal, jak jsem sv?mu pant?tovi ?asto nad?val a vejmin?k mu ztrp?oval a svou ?enu sek?roval."
?vejk se zamyslil: "Vy jste mlyn??, ?e jo? - Tak jste moh v?d?t, ?e mlejny bo?? melou pomalu, ale jist?, kdy? kv?li v?m vypukla ta sv?tov? v?lka."
Jednoro?n? dobrovoln?k se vm?sil do rozhovoru: "S t?m rouh?n?m, Baloune, a nep?izn?v?n?m v?ech svat?ch a sv?tic jste si rozhodn? ?patn? poslou?il, pon?vad? mus?te zn?t, ?e mase rakousk? arm?da, jest ji? od let arm?dou ?ist? katolickou, maj?c nejskv?lej?? p??klad v na?em nejvy???m vojensk?m p?novi. Jak se m??ete v?bec opov??it j?t s jedem nen?visti v??i n?kter?m svat?m a sv?tic?m bo??m do boje, kdy? ministerstvem vojenstv? zavedeny byly pro pos?dkov? velitelstv? jezuitsk? exhorty pro p?ny d?stojn?ky a kdy? jsme vid?li slavnost vojensk?ho vzk???en?. Rozum?te mn? dob?e, Baloune? Ch?pete, ?e vy vlastn? prov?d?te n?co proti slavn?mu duchu na?? slavn? arm?dy? Jako s t?m svat?m Josefem, o kter?m jste se zm?nil, ?e jeho obr?zek nesm?l viset u v?s ve sv?tnic?. V?dy? on je, Baloune, vlastn? patronem v?ech t?ch, kte?? se cht?j? dostat z vojny. On byl tesa?em, a zn?te p?ece heslo ,Koukejme, kde tesa? nechal d?ru`. Kolik lid? u? ?lo s t?m heslem do zajet? vidouce nezbyt?, kdy? obkl??eni ze v?ech stran, hled?li zachr?nit nikoliv snad sebe z egoistick?ho stanoviska, n?br? sebe jako ?lena arm?dy, aby potom, a? p?ijdou ze zajet?, mohli ??ct c?sa?i p?nu: My jsme zde a ?ek?me na dal?? rozkaz! Rozum?te tedy tomu, Baloune?"
"Nerozum?m," povzdychl Baloun, "v?bec j? m?m tupou palici. Mn? aby se v?echno vopakovalo desetkr?t "
"Neslev???" ot?zal se ?vejk, "tak j? ti to vysv?tl?m je?t? jednou. Tady si sly?el, ?e se mus?? dr?et podle toho, jakej duch panuje v arm?d?, ?e bude? v??it v svat?ho Josefa, a kdy? bude? vobkl??enej vod nep??tel?, ?e bude? koukat, kde tesa? nechal d?ru, abysi zachr?nil sebe pro c?sa?e p?na, pro nov? vojny. Ted' tomu snad rozum?? a ud?l?? dob?e, kdy? se n?m vyzpov?d?? trochu d?kladn?ji, jak? si ty nemravnosti p?chal na t? mlejnici, ne ale abys potom vypravoval n?co podobn?ho, jako je v t? anekdot? vo t? d?ve?ce, kter? se ?la zpov?dat k panu far??i a potom, kdy? u? r?zn? h??chy pov?d?la, za?ala se styd?t a ?ekla, ?e ka?dou noc p?chala nemravnosti. To se v?, ?e jak tohle pan far?? usly?el, hned mu za?aly t?ct sliny z papuly a ?ek: ,No, nestyd' se, mil? dcero, j? jsem p?ec na m?st? bo??m, a vypravuj mn? p?kn? dopodrobna vo svejch nemravnostech.` A vona se mu tam dala do pl??e, ?e se styd?, ?e je to takov? hrozn? nemravnost, a von ji zas upozor?oval, ?e je otec duchovn?. Kone?n? vona po dlouh?m zdr?h?n? za?ala s t?m, ?e se v?dycky svl?kla a vlezla si do postele. A zas z n? nemoh dostat ani slovo a jen se je?t? v?c roze?vala. Von tedy zas, aby se nestyd?la, ?e je ?lov?k h???n? n?doba vod sv? p?irozenosti, ale milost bo?? ?e je neskonal?. Vona se tedy vodhodlala a s pl??em pov?dala: ,Kdy? jsem si teda lehla svle?en? do postele, tak jsem si po?ala vyb?rat ?p?nu mezi prsty u nohou a ?ichala jsem k tomu.` To byla tedy ta cel? jej? nemravnost. J? ale douf?m, Baloune, ?es tohle na mlejnici ned?lal a ?e n?m pov?? n?co vopravdov?j??ho, n?jakou skute?nou nemravnost."
Objevilo se, ?e Baloun, dle sv?ho vyj?d?en?, p?chal nemravnosti ve mlejnici se selkami, kter??to nemravnost z?le?ela v tom, ?e jim m?chal mouku, co? ve sv? prostot? du?evn? naz?val nemravnost?. Nejv?ce byl zklam?n telegrafista Chodounsk? a ptal se ho, jestli opravdu nem?l nic se ?elkama ve mlejnici, na pytlech mouky, na?e? Baloun odpov?dal kl?t? rukama: "Na to jsem byl moc hloupej."
Mu?stvu bylo ozn?meno, ?e ob?d bude za Palotou v Lupkovsk?m pr?smyku, a tak? vy?li do obce Medzilaborce batali?nn? ??etn? ?ikovatel s kucha?i od kumpani? a poru??kem Cajthamlem, kter? m?l na starosti hospod??stv? batali?nu. K nim byli p?id?leni ?ty?i mu?ov? jako patrola.
Vr?tili se za necel? p?l hodiny se t?emi prasaty uv?zan?mi za zadn? nohu, ?vouc? rodinou uhersk?ho Rusa, kter?mu prasata byla rekv?rov?na, a tlust?m vojensk?m l?ka?em z bar?ku ?erven?ho k???e, kter? cosi horliv? vykl?dal poru??ku Cajthamlovi, kr??c?mu rameny.
P?ed ?t?bn?m vag?nem cel? spor dos?hl vrchole, kdy? vojensk? l?ka? po?al do o?? tvrdit hejtmanovi S?gnerovi, ?e ta prasata jsou ur?ena pro hospit?l ?erven?ho k???e, o ?em? zas sedl?k necht?l nic v?d?t, a ??dal, aby mu byla prasata navr?cena, ?e je to jeho posledn? majetek a ?e rozhodn? nem??e je d?t za tu cenu, co mu vyplatili.
Strkal p?itom pen?ze, kter? m?l za prasata v hrst?, hejtmanovi S?gnerovi, kter?ho dr?ela selka za druhou ruku, l?bala mu ji v t? pon??enosti, kterou tento kraj v?dy vynikal.
Hejtman S?gner byl z toho cel? polek?n a chv?li trvalo, ne?li se mu poda?ilo odstr?it starou selku. Nebylo to v?ak nic platn?, m?sto n? p?i?ly mlad? s?ly, kter? se mu jaly znova cucat ruce.
Poru??k Cajthaml hl?sil v?ak zcela obchodn?m t?nem: "Ten chlap m? je?t? dvan?ct prasat a dostal vyplaceno zcela ??dn?, podle posledn?ho rozkazu po divizi ??slo 12420, hospod??sk? ??st. Dle toho rozkazu, § 16, jest kupovati vep?ov? dobytek v m?stech v?lkou nesti?en?ch ne dr??e ne? 2 K 16 hal??? za jeden kilogram ?iv? v?hy; v m?stech v?lkou posti?en?ch p?idati na jeden kilogram ?iv? v?hy 36 hal???, platiti tedy za jeden kilogram 2 K 52 hal??e. K tomu pozn?mka: Byly-li zji?t?ny p??pady, ?e v m?stech v?lkou posti?en?ch ucelena z?stala hospod??stv? s pln?m stavem vep?ov?ho bravu, kter? m??e b?ti odesl?n k z?sobovac?m ??el?m proch?zej?c?ch ??st?, vypl?ceti za odebran? vep?ov? maso jako v m?stech v?lkou nesti?en?ch, se zvl??tn?m p??platkem 12 hal??? na jeden kilogram ?iv? v?hy. Nen?-li tato situace ?pln? jasnou, sestaviti komisi ihned na m?st? z interesenta, velitele proch?zej?c?ho vojensk?ho odd?lu a toho d?stojn?ka nebo ??etn?ho ?ikovatele (jde-li o men?? formace), jim? sv??ena hospod??sk? ??st."
V?echno toto p?e?etl poru??k Cajthaml z kopie rozkazu po divizi, kter? nosil neust?le s sebou a tak?ka u? um?l nazpam?t, ?e se na frontov?m ?zem? zvy?uje odm?na za jeden kilogram mrkve na 15,30 h a pro offiziersmenagek?chenabteilung za karfi?l v ?zem? p?i front? na 1 korunu 75 hal??? za jeden kilogram.
Ti, kte?? to vypracov?vali ve V?dni, p?edstavovali si frontov? ?zem? jako zemi opl?vaj?c? mrkv? a karfi?lem.
Poru??k Cajthaml p?e?etl to ov?em roz?ilen?mu sedl?kovi n?mecky a t?zal se ho takt??, jestli tomu rozum?; kdy? ten zavrt?l hlavou, za?val na n?ho: "Chce? tedy komisi?"
Ten rozum?l slovu komise, proto zak?val hlavou, a zat?mco jeho prasata u? p?ed chv?l? byla odvle?ena k poln?m kuchyn?m na popravu, obstoupili ho p?id?len? k rekvizici voj?ci s bajonety a komise se vypravila do jeho statku, aby se zjistilo, m?-li dostat 2 K 52 hal??e za jeden kilogram anebo jen 2 K 28 hal???.
Nevy?li je?t? ani na cestu vedouc? k obci, kdy? vtom ozval se od poln?ch kuchyn? trojn?sobn? smrteln? kvikot prasat.
Sedl?k pochopil, ?e je v?emu konec, a zoufale zvolal: "Davajt? mn? za ka?dyju svinju dva r?nskija!"