Matka se dv?ma dcerami obj?maly kolena obou, naz?vaj?ce je dobrodinci, a? je sedl?k zak?ikl a zvolal ukrajinsk?m dialektem uhersk?ch Rus?, aby vstaly, a? si voj?ci prasata se?erou a chc?pnou po nich.
Tak se?lo z komise, a pon?vad? sedl?k se najednou vzbou?il, hrozil p?st?, dostal od jednoho voj?ka kolbou, a? to o jeho ko?ich zadun?lo, a cel? jeho rodina se pok?i?ovala a dala se i s otcem na ?t?k.
Za deset minut potom batali?nn? ??etn? ?ikovatel pochutn?val si ji? s batali?nn?m ordonancem Matu?i?em na vep?ov?m moze?ku ve sv?m vag?n?, a cpaje se udatn?, j?zliv? ob chv?li ??kal p?sa??m: "To byste ?rali, co? Jo, ho?i, to je jenom pro ?ar?e. Kucha??m ledvinky a j?tra, moze?ek a ov?rek p?n?m rechnungsfeldy?bl?m, a p?sa??m jen dvojit? porce masa pro man?aft."
Hejtman S?gner dal ji? t?? rozkaz t?kaj?c? se d?stojnick? kuchyn?: "Vep?ov? na km?n?; vybrat to nejlep?? maso, aby to nebylo p??li? tu?n?!"
A tak se stalo, ?e kdy? v Lupkovsk?m pr?smyku rozd?vala se mu?stvu men??, v ka?d?m vojensk?m kotl?ku ve sv? porci pol?vky na?el jednotlivec dva mal? kous??ky masa, a ten, kter? se narodil je?t? na hor?? planet?, na?el jenom kousek k??e.
Panoval u kuchyn? obvykl? nepotismus vojensk?, rozd?vaj?c? v?em, kte?? byli bl?zko k vl?dnouc? klice. Pucflekov? objevili se v Lupkovsk?m pr?smyku se zama?t?n?ma hubama. Ka?d? ordonanc m?la b?icho jako kam?nek. D?ly se v?ci do nebe volaj?c?.
Jednoro?n? dobrovoln?k Marek zp?sobil u kuchyn? skand?l, pon?vad? cht?l b?t spravedliv?m, a kdy? mu kucha? s pozn?mkou "To je pro na?eho geschichtsschreibra" d?val do kotl?ku s pol?vkou po??dn? ??zek va?en? k?ty, tu on prohl?sil, ?e jsou si na vojn? v?ichni rovni z mu?stva, co? zp?sobilo v?eobecn? souhlas a zavdalo p???inu k nad?v?n? kucha??m.
Jednoro?n? dobrovoln?k hodil kus masa nazp?tek, zd?raz?uje, ?e nechce ??dnou protekc?. U kuchyn? to v?ak nepochopili a domn?vali se, ?e batalionsgeschichtsschreiber nen? spokojen, a kucha? mu ?ekl po stran?, aby p?i?el a? potom, a? se rozd? min??, ?e mu d? kus nohy.
P?sa??m se tak? leskly tlamy, saniter?ci odfukovali blahobytem a kolem toho bo??ho po?ehn?n? v?ude dokola neuklizen? je?t? pam?tky poslednich boj?. V?ude v?lely se j?mky na patrony, plechov? pr?zdn? krabice od konzerv, c?ry z rusk?ch, rakousk?ch ? n?meck?ch uniforem, ??sti rozbit?ch voz?, zakrv?cen? dlouh? pruhy g?zov?ch obvaz? a vaty.
Do star? borovice u b?val?ho n?dra??, ze kter?ho z?stala jen hromada sutin, byl vra?en gran?t, kter? nevybuchl. V?ude bylo vid?t st?epiny gran?t? a n?kde v bezprost?edn? bl?zkost? museli patrn? pochovat mrtvoly voj?k?, pon?vad? zde stra?n? p?chlo hnilobou.
A jak tudy proch?zela vojska a t?bo?ila zde kolem, v?ude bylo vid?t kope?ky lidsk?ch lejn mezin?rodn?ho p?vodu, od v?ech n?rod? Rakouska, N?mecka i Ruska. Lejna voj?k? v?ech n?rodnost? a v?ech n?bo?ensk?ch vyzn?n? le?ela vedle sebe ?i vrstvila se na sob?, ani? by se mezi sebou poprala.
Polorozbo?en? vodojem, d?ev?n? budka ?elezni?n?ho hl?da?e a v?bec v?e, co m?lo n?jakou st?nu, bylo provrt?no kulemi z ru?nic jako ?e?eto.
Kv?li ?pln?j??mu dojmu vojensk?ch radost? za nedalek?m vrchem vystupovaly hory d?mu, jako by tam ho?ela cel? vesnice a byl st?ed velk?ch vojensk?ch operac?. To tam spalovali cholerov? a ?plavicov? bar?ky k velk? radosti t?ch p?n?, kte?? m?li co d?lat se za?izov?n?m onoho hospit?lu pod protektor?tem arcikn??ny Marie a kte?? kradli a nab?jeli si kapsy p?edkl?d?n?m ??t? za neexistuj?c? cholerov? a ?plavicov? bar?ky.
Te? si to odn??ela jedna skupina bar?k? za v?echny ostatn? a ve smradu ho??c?ch slamn?k? vzn??ela se k obloze cel? zlod?jna arcikn??ec?ho protektor?tu.
Za n?dra??m na sk?le posp??ili si ji? N?mci z ???e postavit pomn?k padl?m Brandebur?k?m s n?pisem "Den Helden von Lupkapa?", s velikou ???skon?meckou orlic? vylitou z bronzu, p?i?em? na podstavci bylo v?slovn? podotknuto, ?e ten znak je vyroben z rusk?ch d?l uko?ist?n?ch p?i osvobozen? Karpat ???skon?meck?mi pluky.
V t?to podivn? a dosud nezvykl? atmosf??e odpo??val batali?n po ob?d? ve vag?nech, a hejtman S?gner s batali?nn?m adjutantem je?t? se st?le nemohli dohovo?it ?ifrovan?mi telegramy s brig?dn? b?z? o dal??m postupu batali?nu. Zpr?vy byly tak nejasn?, ?e to vypadalo asi tak, ?e by ani nem?li do Lupkovsk?ho pr?smyku p?ijeti a m?li jeti zcela jin?m sm?rem od Nov?ho M?sta pod ?iatorem, pon?vad? v telegramech byla n?jak? ?e? o m?stech: Csap - Ungv?r, Kis-Berezna Uzsok.
Za deset minut se objevuje, ?e tam v brig?dn? b?zi sed?c? ?t?bn? d?stojn?k je n?jak? mamlas, pon?vad? p?ich?z? ?ifrovan? telegram, zdali mluv? 8. mar?batali?n 75. regimentu (vojensk? ?ifra G 31. Mamlas v brig?dn? b?zi je udiven odpov?d?, ?e jde 0 7. pochodov? prapor 91. pluku, i t??e se, kdo dal rozkaz jeti na Munka?evo, po vojensk? trati na Stryj, kdy? mar?r?ta je p?es Lupkovsk? pr?smyk na Sanok do Hali?e. Mamlas se stra?n? div?, ?e se telegrafuje z Lupkovsk?ho pr?smyku, a pos?l? ?ifru: Mar?r?ta nezm?n?na, na Lupkovsk? pr?smyk - Sanok, kde dal?? rozkazy.
Po n?vratu hejtmana S?gnera rozvinuje se ve ?t?bn?m vag?n? debata o jist? bezhlavosti a ?in? se ur?it? nar??ky, ?e kdyby nebylo ???sk?ch N?mc?, ?e by byla v?chodn? vojensk? skupina ?pln? bezhlavou.
Poru??k Dub pokou?? se obhajovat bezhlavost rakousk?ho ?t?bu a kec? n?co o tom, ?e zdej?? krajina byla dosti zpusto?ena ned?vn?mi boji a tra? nemohla b?t uvedena je?t? do n?le?it?ho po??dku.
V?ichni d?stojn?ci se na n?ho d?vaj? soustrastn?, jako kdyby cht?li ??ct, ten p?n za svou blbost nem??e. Nenal?zaje odporu, poru??k Dub roze?vanil se d?l o n?dhern?m dojmu, kter?m na n?ho p?sob? tato rozbit? krajina, sv?d??c? o tom, jak dovede b?t ?elezn? p?st na?eho vojska. Op?t mu nikdo neodpov?d?, na?e? on opakuje: "Ano, zajist?, ov?em, Rusov? zde ustupovali v ?pln? panice."
Hejtman S?gner si umi?uje, ?e po?le poru??ka Duba p?i nejbli??? p??le?itosti, a? bude situace nejv?? nebezpe?nou v z?kopech, jako ofic?rspatrolu za dr?t?n? p?ek??ky k rekognoskov?n? nep??telsk?ch pozic, a ?ept? nadporu??kovi Luk??ovi, s kter?m jsou vyklon?ni z okna vag?nu: "Tyhle civilisty byl n?m taky ?ert dlu?en. ??m v?t?? inteligent, t?m v?t?? hovado."
Zd? se, ?e poru??k Dub v?bec nep?estane mluvit. Vykl?d? d?l v?em d?stojn?k?m, co ?etl v novin?ch o t?ch boj?ch karpatsk?ch i o z?pase o karpatsk? pr?smyky za rakousko-n?meck? ofenz?vy na Sanu.
Vypravuje o tom tak, jako by se nejen t?ch boj? z??astnil, n?br? dokonce v?echny operace s?m ??dil.
Zejm?na jsou neoby?ejn? protivn? jeho v?ty takov?hoto smyslu: "Potom jsme ?li na Bukovsko, abychom m?li poji?t?nou linii Bukovsko-Dynov, maj?ce spojen? s bard?jovskou skupinou u Velk? Polanky, kde jsme rozbili samarskou divizi nep??tele."
Nadporu??k Luk?? ji? nevydr?el a poznamenal poru??kovi Dubov?: "O ?em? jsi ji? p?ed v?lkou patrn? mluvil se sv?m okresn?m hejtmanem."
Poru??k Dub pod?val se nep??telsky na nadporu??ka Luk??e a vy?el z vag?nu.
Vojensk? vlak st?l na n?spu a dole pod svahem, n?kolik metr?, le?ely r?zn? p?edm?ty zahozen? ustupuj?c?mi rusk?mi voj?ky, kte?? patrn? ustupovali t?mto p??kopem. Bylo zde vid?t zrezav?l? ?ajn?ky, n?jak? hrnce, ta?ky na patrony. Tak? se zde v?lely vedle nejr?zn?j??ch p?edm?t? kotou?e ostnat?ho dr?tu a op?t ty zakrv?cen? pruhy g?zov?ch obvaz? a vaty. Nad t?mto p??kopem na jednom m?st? st?la skupina voj?k? a poru??k Dub ihned zjistil, ?e mezi nimi stoj? ?vejk a n?co jim vykl?d?.
?el tedy tam.
"Co se zde stalo?" ozval se p??sn? hlas poru??ka Duba, p?i?em? postavil se p??mo p?ed ?vejka. "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," odpov?d?l ?vejk za v?echny, "?e se d?v?me."
"A na co se d?v?te?" rozk?ikl se poru??k Dub. "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e se d?v?me dol? do p??kopu."
"A kdo v?m dal k tomu svolen??"
"Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e je to p??n? na?eho pana obr?ta Schr?dra z Brucku. Kdy? von se s n?ma lou?il, kdy? jsme jeli te? na boji?t?, tak ve sv? ?e?i ?ek, abychom v?ichni, kdy? budem proch?zet vopu?t?n?mi boji?ti, v?eho si dob?e v??mali, jak se bojovalo a co by n?m mohlo bejt na prosp?ch. A my te? tady vid?me, pane lajtnant, v tejhle muld?, co v?echno mus? voj?k vodh?zet na sv?m out?ku. My tady vid?me, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, jak je to hloup?, kdy? voj?k t?hne s sebou v?elijak? zbyte?nosti. Von je t?m zbyte?n? zat??enej. Von se t?m zbyte?n? unav?, a kdy? takovou t?hu vle?e s sebou, von nem??e lehce bojovat "
Poru??kovi Dubovi zasvitla n?hle nad?je, ?e kone?n? dostane ?vejka p?ed v?le?n? poln? soud pro antimilitaristickou velezr?dnou propagandu, a proto ot?zal se rychle: "Vy tedy mysl?te, ?e m? voj?k odhazovat patrony, kter? se tady v?lej? v muld?, nebo bajonety, jak t?mhle vid?m?"
"? nikoliv n?, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," odpov?d?l ?vejk, usm?vaje se p??jemn?, "r??ej? se pod?vat tady dol? na ten vodhozenej plechovej no?n?k."
A vskutku, pod n?spem v?lel se vyz?vav? no?n?k s potlu?en?m emailem, roze?ran? rz?, mezi st?epinami hrnc?, kter??to v?echny p?edm?ty, nehod?c? se ji? pro dom?cnost, ukl?dal zde p?ednosta n?dra??, patrn? jako materi?l k diskus?m archeolog? budouc?ch v?k?, kte??, a? objev? toto s?dlisko, budou z toho mago?i, a ve ?kol?ch budou se d?ti u?it o v?ku emailovan?ch no?n?k?.
Poru??k Dub zad?val se na tento p?edm?t, ale nemohl ne?li prost? zjistit, ?e je to opravdu jeden z t?ch invalid?, kte?? sv? sv??? ml?d? tr?vili pod postel?.
Na v?echny to p?sobilo ohromn?m dojmem, a kdy? poru??k Dub ml?el, ozval se ?vejk: "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e s takov?m no?n?kem byla jednou p?kn? legrace v l?zn?ch Pod?bradech. Vo tom se u n?s vypravovalo na Vinohradech v hospod?. Tenkr?t toti? za?ali vyd?vat v Pod?bradech ?asopejsek Nez?vislost a pod?bradskej lek?rn?k byl toho hlavn? hlavou, a redaktorem tam ud?lali ??k?ho Ladislava H?jka Doma?lick?ho. A ten pan lek?rn?k, to v?m byl takovej podiv?n, ?e sb?ral star? hrnce a jin? takov? drobotiny, a? byl samej muzeum. A von si jednou, ten H?jek Doma?lickej, pozval na n?v?t?vu do pod?bradskejch l?zn? jednoho kamar?da, kterej taky psal do novin, a vo?rali se tam spolu, pon?vad? se u? p?es tejden nevid?li, a ten mu sl?bil, ?e mu za to poho?t?n? nap??e fejton do t? Nez?vislosti, do toho nez?visl?ho ?asopisu, ve kter?m von byl vodvislej. A von mu ten jeho kamar?d napsal takovej fejton vo takov?m jednom sb?rateli, jak na?el v p?sku na b?ehu Labe starej no?n?k plechovej a myslel, ?e to p?ilbice svat?ho V?clava, a ud?lal s t?m takovej rozruch, ?e se tam na to p?ijel pod?vat biskup Brynych z Hradce s proces?m a s korouhvema. Ten lek?rn?k pod?bradskej myslil, ?e to pad? na n?ho, a tak byli vob?, von a ten pan H?jek, ve p?i."
Poru??k Dub byl by nejrad?ji srazil ?vejka tam dol?, opanoval se v?ak a rozk?ikl se na v?echny: "J? v?m pov?d?m, abyste zde zbyte?n? ne?um?li! Vy m? v?ichni je?t? nezn?te, ale a? mne pozn?te! - Vy zde z?stanete, ?vejku," ?ekl hrozn?m hlasem, kdy? ?vejk s ostatn?mi cht?l odej?ti k vag?n?m.
Z?stali sami st?t proti sob? a poru??k Dub p?em??lel, co m? ??ct stra?n?ho.
?vejk ho v?ak p?ede?el: "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, kdyby n?m aspo? tohle po?as? vydr?elo. Ve dne nen? moc horko a noci jsou taky docela p??jemn?, tak?e je to nejp??hodn?j?? doba k v?l?en?."
Poru??k Dub vyt?hl revolver a ot?zal se: "Zn?? to?"
"Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, zn?m. Pan obrlajtnant Luk?? m? nemlich takovej."
"Tak si to tedy, ty pacholku, pamatuj!" v??n? a d?stojn? ?ekl poru??k Dub, zastrkuje op?t revolver; "abys v?d?l, ?e by se ti mohlo st?t n?co velice nep??jemn?ho, kdybys pokra?oval v t?ch sv?ch propagand?ch."
Poru??k Dub odch?zel, opakuje si: "Te? jsem mu to nejl?pe ?ekl: v propagand?ch, ano, v propagand?ch!..."
Ne?li ?vejk vstoup? op?t do sv?ho vag?nu, proch?z? se je?t? chv?li a bru?? k sob?: "Kam ho m?m jenom za?adit`?" A ??m d?le t?m jasn?ji vybavuje se ?vejkovi pojmenov?n? tohoto druhu: polopr?och.
Ve vojensk?m slovn?ku slovo pr?och b?valo oded?vna pou??v?no s velkou l?skou, a hlavn? toto ?estn? nazv?n? pat?ilo plukovn?k?m nebo star??m hejtman?m a major?m a bylo to jist? stup?ov?n? pou??van?ch slov "d?dek prev?tsk?". Bez toho p??davn?ho jm?na slovo d?dek bylo laskav?m ocen?n?m star?ho plukovn?ka nebo majora, kter? hodn? ?val, ale p?itom m?l svoje voj?ky r?d a chr?nil je v??i jin?m regiment?m, kdy? ?lo hlavn? o ciz? patroly, kter? jeho voj?ky vyzdvihovaly z putyk, kdy? nem?li p?es?as. D?dek se staral o sv? voj?ky, min?? musela b?t v po??dku, ale m?val v?dy n?jak?ho kon??ka; na n?co si zased, a proto byl "d?dek".
Kdy? ale d?dek zbyte?n? sek?roval p?itom mu?stvo i ?ar?e, vym??lel si no?n? cvi?en? a podobn? v?ci, byl "d?dek prev?tsk?".
Z "prev?tsk?ho d?dka", jako vy??? s~pe? v?vinu ne??dnosti, sekatury a blbosti, stal se "pr?och". To slovo znamenalo v?echno, a velik? jest rozd?l mezi pr?ochem v civilu a pr?ochem na vojn?.
Prvn?, civiln?, jest t?? p?edstaven?m a tak? ho tak v?eobecn? naz?vaj? v ??adech sluhov? i pod??zen? ??edn?ci. To je filistr byrokrat, kter? vyt?k? nap??klad, ?e koncept nen? dob?e vysu?en pij?kem a podobn?. Je to v?bec blb? hovadsk? zjev v lidsk? spole?nosti, pon?vad? p?itom d?l? takov? mezek roz?afu, v?emu chce rozum?t, v?echno dovede vylo?it a nade v??m se uraz?.