"Inu, krade se v?ude," ?ekl telefonista Chodounsk?.
"Hlavn? se krade u ?erven?ho k???e," s velkou zlost? prohl?sil kucha? Jurajda. "M?l jsem v Brucku zn?m?ho kucha?e, kter? va?il pro s??t?i?ky v bar?ku, a ten mn? ??kal, jak p?edstaven? t?ch sest?i?ek a vrchn? o?et?ovatelky pos?laj? dom? cel? bedny malaga a ?okol?dy. To nese sama sebou p??le?itost, to je sebeur?en? ?lov?ka. Ka?d? ?lov?k prod?l?v? ve sv?m nekone?n?m ?ivot? nes??sln? p?em?ny a jednou mus? se objevit na tomto sv?t? jako zlod?j, v ur?it?ch obdob?ch sv? ?innosti. S?m jsem ji? prod?lal toto jedno obdob?."
Kucha? okultista Jurajda vyt?hl ze sv?ho ba?ochu l?hev ko?aku.
"Zde vid?te," ?ekl, otv?raje l?hev, "neomyln? d?kaz m?ho tvrzen?. Vzal jsem ji p?ed odjezdem z d?stojnick? min??e. Ko?ak jest nejlep?? zn?mky a m?lo se ho pou??vati k cukrov?m polev?m na lineck? dorty. Byl v?ak p?edur?en k tomu, abych ho ukradl, stejn? jako j? jsem byl p?edur?en st?ti se zlod?jem."
"A taky by to nebylo ?patn?," ozval se ?vejk, "kdybychom byli p?edur?eni k tomu, abychom byli va?ema spoluvin?kama, j? alespo? m?m takov? tu?en?."
A p?edur?en? se opravdu uk?zalo. L?hev ?la kolem p?es protest ??etn?ho ?ikovatele Va?ka; kter? tvrdil, ?e se m? p?t ko?ak z es??lku a spravedliv? rozd?lit, pon?vad? je jich v?ech dohromady na l?hev p?t, tak?e p?i lich?m ??sle se lehce m??e st?t, ?e se n?kdo ur?it? o jeden lok z l?hve v?c napije ne?li ti druz?, k ?emu? podotkl ?vejk: "To je pravda, jestli chce m?t pan Van?k sud? ??slo, tak a? vystoup? ze spolku, aby nebyly ??dn? nep??jemnosti a h?dky."
Van?k tedy odvolal sv?j n?vrh a podal jin?, velkodu?n?, aby se d?rce Jurajda um?stil do takov?ho po?ad?, aby se mohl nap?ti dvakr?t, co? zp?sobilo bou?i odporu, pon?vad? se ji? Jurajda jednou napil, ochutn?vaje ko?ak p?i otev?r?n? lahve.
Kone?n? byl p?ijat n?vrh jednoro?n?ho dobrovoln?ka p?t podle abecedy, co? od?vodnil t?m, ?e jest to t?? jist? p?edur?en?, jak se kdo jmenuje.
L?hev dorazil Chodounsk?, prv? v abeced?, prov?zen hroziv?m zrakem Va?ka, kter? si vypo??t?val, ?e kdy? je posledn?, ?e bude m?t o jeden lok v?c, co? byla hrub? matematick? chyba, pon?vad? bylo jednadvacet lok?.
Potom hr?li oby?ejn?ho cvika ze t?? karet; objevilo se, ?e jednoro?n? dobrovoln?k pou??v? p?itom p?i ka?d?m rabov?n? n?bo?n?ch propov?dek z P?sma svat?ho. Rabuje spodka, zvolal: "Pane, ponechej? mn? tohoto spodka i tohoto l?ta, a? jej? okop?m a ohnoj?m, a? mn? p?inese ovoce."
Kdy? mu bylo vyt?k?no, ?e dokonce se odv??il rabovat osmi?ku, zvolal hlasem velik?m: "Ale ?ena n?kter?, maj?c? gro?? deset, ztratila-li by jeden gro?, zdali? nezaz?e sv?ce a nehled? piln?, dokud nenalezne? A kdy? nalezne, svol? sousedy a p??telkyn?, ?kouc: ,Spolu radujte se se mnou, nebo? rabovala jsem osmi?ku a v kart?ch p?ikoupila trumfov?ho kr?le s esem!` - Tak sem dejte ty karty, spadli jste tam v?ichni "
Jednoro?n? dobrovoln?k Marek m?l opravdu velk? ?t?st? v kart?ch. Zat?mco druz? p?eb?jeli si trumfy navz?jem, on bil jejich p?ebit? trumfy v?dy nejvy???m trumfem, tak?e tam jeden za druh?m padali a on bral s?zku za s?zkou a volal k pora?en?m: "A zem?t?esen? velik? budou po m?stech, a hladov? a morov? hr?zy a z?zrakov? z nebe velic?." Kone?n? u? toho. m?li dost, p?estali hr?t, kdy? telefonista Chodounsk? prohr?l sv?j ?old na p?l roku nap?ed. Byl nad t?m zdrcen a jednoro?n? dobrovoln?k ??dal na n?m ?pisy, ?e p?i vypl?cen? ?oldu ??etn? ?ikovatel Van?k vyplat? ?old Chodounsk?ho jemu.
"Neboj se, Chodounsk?," t??il ho ?vejk. "Kdy? bude? m?t ?t?st?, tak padne? p?i prvn?m gefechtu a Marek ut?e hubu vo tvoje l?nungy, jen mu to podepi?."
Zm?nka o padnut? dotkla, se Chodounsk?ho velice nep??jemn?, tak?e ?ekl s ur?itost?: "J? nem??u padnout, proto?e jsem telefonista, a telefonisti jsou v?dycky v blind??i a dr?ty se natahujou nebo chyby se hledaj? v?dycky a? po gefechtu."
Jednoro?n? dobrovoln?k zm?nil se, ?e telefonisti pr?v? naopak vyd?ni jsou velk?mu nebezpe?? a ?e hlavn? na telefonisty m? spadeno v?dy nep??telsk? d?lost?electvo. ??dn? telefonista nen? jist ve sv? blind???. Kdyby byt? deset metr? pod zem?, tak ho tam nep??telsk?, artil?rie p?ece najde. ?e telefonisti hynou jako kroupy v de?ti v l?t?, o tom sv?d??, ?e kdy? opou?t?l Bruck, tak pr?v? tam otv?rali 28. kurs pro telefonisty.
Chodounsk? d?val se p?ed sebe utr?pen?, co? pohnulo ?vejka k p??telsk?mu, dobr?mu slovu: "M?? to zkr?tka p?knej ?vindl." Chodounsk? odpov?d?l vl?dn?: "Ku?te, teti?ko."
"Pod?v?m se na p?smenu Chve sv?ch pozn?mk?ch o d?jin?ch batali?nu... Chodounsk? - Chodounsk?, hm, aha, tady to m?me: ,Telefonista Chodounsk?, zasyp?n minou. Telefonuje ze sv? hrobky na ?t?b: Um?r?m a gratuluji sv?mu batali?nu k v?t?zstv?!`"
"To ti mus? sta?it," ?ekl ?vejk, "nebo chce? je?t? n?co k tomu doplnit? Pamatuje? se na toho telefomstu z Titaniku, kterej, kdy? u? lo? se pot?p?la, po??d telefonoval dol? do zatopen? kuchyn?, kdy u? bude vob?d?"
"Mn? na tom nesejde," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "pop??pad? se m??e p?edsmrtn? v?rok Chodounsk?ho doplnit t?m, ?e on nakonec zvol? do telefonu: ,Pozdravujte ode mne na?i ?eleznou brig?du!`"
Objevilo se, kdy? se p?ijelo do Sanoku, ?e vlastn? na tom voze s poln? kuchyn? jeden?ctky, kde prd?l blahem nasycen? Baloun, m?li celkem pravdu, ?e bude ve?e?e, a dokonce krom? ve?e?e ?e tam bude rozd?v?n n?jak? komis?rek za v?echny ty dny, kdy nedostal batali?n ni?eho. Objevilo se tak?, ?e vlastn? v Sanoku, kdy? vylezli z vag?n?, nal?z? se ?t?b ?elezn? brig?dy, ku kter? batali?n 91. regimentu pat?il podle sv?ho k?estn?ho listu. A?koliv odtud bylo spojen? ?elezni?n? neporu?eno pod Lvov i severn? na Velik? Mosty, bylo vlastn? z?hadou, pro? ?t?b v?chodn?ho ?seku ud?lal tyto dispozice, aby ?elezn? brig?da se sv?m ?t?bem soust?e?ovala pochodov? prapory sto pades?t kilometr? v t?lu, kdy? ?la v t? dob? fronta od Brod? na Bug a pod?l ?eky severn? k Sokalu.
Tato velice zaj?mav? strategick? ot?zka byla stra?n? jednoduch?m zp?sobem rozlu?t?na, kdy? ?el hejtman S?gner v Sanoku hl?sit do ?t?bu brig?dy o p?ibyt? mar?batali?nu.
Ordonan?n?m d?stojn?kem byl adjutant brig?dy hejtman Tayrle.
"J? se velice div?m," ?ekl hejtman Tayrle, "?e vy jste nedostali ur?it? zpr?vy. Mar?r?ta je jist?. O linii va?eho pochodu m?li jste n?m ozn?mit p?irozen? p?edem. Podle dispozic hlavn?ho ?t?bu p?ijeli jste o dva dny d??ve."
Hejtman S?gner se trochu zard?l, ale nenapadlo mu opakovat v?echny ty ?ifrovan? telegramy, kter? dost?val po cel? cest?.
"J? se v?m div?m," ?ekl adjutant Tayrle. "Mysl?m," odpov?d?l hejtman S?gner, "?e si v?ichni d?stojn?ci tyk?me."
"Budi?," ?ekl hejtman Tayrle, "?ekni mn?, jse? aktivn? nebo civilista? Aktivn?? - To je docela n?co jin?ho... ?lov?k se v tom nevyzn?. Tady u? ti projelo takov?ch blb? rezervn?ch lajtnant?. Kdy? jsme ustupovali od Limanova a od Krasn?ku, v?ichni ti tak?lajtnanti ztratili hlavu, jakmile uvid?li koz?ckou patrolu. My ve ?t?bu nem?me r?di takov?ch p???ivn?k?. Pitom? chlap s inteligentkou d? se nakonec aktivovat nebo v civilu ud?l? ofic?rskou zkou?ku a blbne zas d?l v civilu, a kdy? p?ijde vojna, tak je z n?ho ne lajtnant, ale poseroutka!"
Hejtman Tayrle si odplivl a d?v?rn? popl?cal hejtmana S?gnera: "Zdr??te se tady asi dva dny. J? v?s v?echny provedu, zatan??me si. M?me tady takov? hezk? kurvi?ky, engelhuren. M?me zde dceru jednoho gener?la, kter? d??v p?stovala lesbickou l?sku. To se ti v?ichni p?evl?kneme do ?ensk?ch ?at?, a uvid??, co ona um?! Je ti to takov? huben? svin?, ?e bysi si snad ani nic nepomyslel. Ale zn? to, kamar?de. Je to takov? potvora ostatn? to pozn??. - Pardon!" zarazil se; "mus?m se zas vyblit, je to dnes ji? pot?et?."
Kdy? se potom vr?til, sd?lil hejtmanovi S?gnerovi, aby dok?zal, jak je tu veselo, ?e jsou to n?sledky v?erej??ho ve?era, na kter?m bral ??ast i stavebn? odd?l.
S velitelem tohoto odd?lu, kter? byl t?? v hodnosti hejtmana, sezn?mil se hejtman S?gner velice brzo. Do kancel??e vpadl toti? uniformovan? dlouh?n s t?emi zlat?mi hv?zdi?kami a jaksi v m?toh?ch, nepozoruje p??tomnosti hejtmana S?gnera, zcela d?v?rn? oslovil Tayrle: "Co d?l??, svin?? Tys n?m v?era p?kn? z??dil na?i hrab?nku." Posadil se na ?idli, a t1u?e se tenkou r?koskou p?es l?tka, sm?l se na cel? kolo: "Kdy? si vzpomenu, jak jsi se j? vyblit do kl?na..."
"Ano," ?ekl Tayrle, "bylo to v?era velmi vesel?." Pak teprve sezn?mil hejtmana S?gnera s d?stojn?kem s r?koskou a v?ichni vy?li kancel??? administra?n?ho odd?len? brig?dy ven do kav?rny, kter? n?hle vyrostla z b?val? pivnice.
Kdy? ?li kancel???, hejtman Tayrle vzal si od velitele stavebn?ho odd?lu r?kosku a uhodil na dlouh? st?l, kolem kter?ho na povel postavilo se do fronty dvan?ct vojensk?ch p?sa??. Byli to vyznava?i klidn?, bezpe?n? pr?ce v t?lu arm?dy s velk?mi, spokojen?mi b?ichy v extra uniform?ch.
A t?mto dvan?cti tlust?m apo?tol?m ulejvandy hejtman Tayrle ?ekl, cht?je se vyznamenati p?ed S?gnerem i druh?m hejtmanem: "Nemyslete si, ?e v?s tady m?m jako na krmn?ku. Prasata! M?n? ?r?t a chlastat, ale v?ce b?hat. - Te? v?m uk??i je?t? jinou drez?ru," ozn?mil Tayrle sv?m spole?n?k?m.
Uhodil poznovu r?koskou na st?l a ot?zal se t?ch dvan?cti: "Kdy prasknete, ?u?ata?"
V?ech dvan?ct odpov?d?lo unisono: "Dle va?eho rozkazu, pane hejtmane."
Sm?je se vlastn? blbosti a pitomosti, vy?el hejtman Tayrle z kancel??e.
Kdy? sed?li v?ichni t?i v kav?rn?, poru?il Tayrle p?in?sti l?hev je?abinky a zavolat n?jak? sle?ny, kter? jsou voln?. Objevilo se, ?e kav?rna vlastn? nen? nic jin?ho ne? vyk?i?en? d?m, a pon?vad? ??dn? ze sle?en nebyla volnou, roz??lil se hejtman Tayrle na nejvy??? stupe? a v p?eds?ni vynadal sprost? madam a k?i?el, kdo?e je u sle?ny Elly. Kdy? dostal za odpov??, ?e je tam n?jak? poru??k, l?te?il je?t? v?c.
U sle?ny Elly byl pan poru??k Dub, kter?, kdy? mar?batali?n byl u? ve sv?ch ubikac?ch v gymnasiu, zavolal si cel? sv?j ?ik a upozor?oval jej v dlouh? ?e?i, ?e Rusov? p?i sv?m ?stupu zakl?dali v?ude bordely s person?lem pohlavn? naka?en?m, aby zp?sobili rakousk? arm?d? t?mto sv?m trikem velk? ztr?ty. Varuje tedy t?mto voj?ky p?ed vyhled?v?n?m podobn?ch m?stnost?. S?m se osobn? p?esv?d?? v t?ch domech, jestli jeho rozkazu nebylo uposlechnuto, pon?vad? jsou ji? ve frontov?m p?smu; ka?d?, kter? bude p?isti?en, bude postaven p?ed poln? soud.
Poru??k Dub ?el se osobn? p?esv?d?it, zdali jeho rozkaz nebyl p?ekro?en, a proto patrn? za v?chodisko sv? kontroly vybral si pohovku v Ellin? pokoj?ku v prv?m pat?e takzvan? "m?stsk? kav?rny", na kter??to pohovce se velice dob?e bavil.
Mezit?m ji? hejtman S?gner ode?el ku sv?mu batali?nu. Tayrlova spole?nost byla toti? rozpu?t?na. Hejtmana Tayrleho hledali z brig?dy, kde se sh?n?l ji? p?es hodinu brig?dn?k po sv?m adjutantovi. P?i?ly nov? rozkazy od divize a bylo nutno ur?it definitivn? mar?r?tu pro p?ibyv?? 91. pluk, pon?vad? jeho p?vodn?m sm?rem dle nov?ch dispozic m? j?t pochodov? prapor 102. pluku.
Bylo to v?echno velice spleten?, Rusov? ustupovali na severov?chodn?m c?pu Hali?e vel?ce rychle, tak?e se tam n?kter? rakousk? ??sti navz?jem prom?chaly, do ?eho? m?sty jako kl?ny vnikaly ??sti n?meck? arm?dy, kter??to chaos dopl?ovalo p?ib?v?n? na front nov?ch pochodov?ch prapor? a jin?ch vojensk?ch t?les. Tot?? bylo i p?i frontov?ch ?sec?ch, kter? byly je?t? d?le v t?lu, jako zde v Sanoku, kam najednou p?ibyly rezervy n?meck? hannoversk? divize pod veden?m plukovn?ka s tak o?kliv?m pohledem, ?e brigad?r byl uveden do naprost?ho zmatku. Plukovn?k rezerv hannoversk? divize ukazoval toti? dispozice sv?ho ?t?bu, ?e m? ubytovat sv? mu?stvo v gymnasiu, kde pr?v? nyn? byli ubytov?ni jednadevades?tn?ci. Pro um?st?n? sv?ho ?t?bu ??dal vyklizen? domu krakovsk? banky, ve kter?m pr?v? byl ?t?b brig?dy.
Brigad?r spojil se p??mo s diviz?, kde vyl??il p?esn? situaci, potom s diviz? mluvil uhran?iv? Hannover?k, v d?sledc?ch ?eho? p?i?el na brig?du rozkaz: "Brig?da vystupuje z m?sta v ?est hodin ve?er na Turovu-Wolsku - Liskowiec - Starasol - Sambor, kde dal?? rozkazy. S n? vystupuje pochodov? prapor 91, tvo??c? ochranu, rozd?len?, kter? vypracovat v brig?d? dle sch?my: P?edn? voj vystupuje o p?l ?est? na Turovu, mezi ji?n? a severn? pobo?n? ochrannou vzd?lenost t?iap?l kilometru. Zadn? ochrann? voj vystupuje ve ?tvrt na sedm!"
Tak nastal tedy v gymnasiu velk? ruch a sch?zel ku porad? d?stojn?k? batali?nu jen poru??k Dub, kter?ho vyhledat bylo poru?eno ?vejkovi.
"Douf?m," ?ekl k n?mu nadporu??k Luk??, "?e vy ho najdete beze v?ech obt???, pon?vad? vy m?te st?le n?co mezi sebou."
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e pros?m o p?semn? rozkaz vod kumpanie. To je pr?v? kv?li tomu, ?e mezi n?ma je pr?v? v?dycky to n?co."
Zat?mco nadporu??k Luk?? ve sv? z?pisn? kn??ce kop?roval na ?tr?kov?m list?, aby se poru??k Dub ihned dostavil do gymnasia k porad?, ?vejk hl?sil d?l: "Ano, pane obrlajtnant, vy m??ete b?t, jako v?dycky, bez starosti. J? ho najdu, pon?vad? je voj?k?m zak?z?no chodit do bordelu, a von bude jist? v jednom, aby se p?esv?d?il, jestli vod jeho cuku ??dnej se nechce dostat p?ed poln? soud, kter?m von oby?ejn? vyhro?uje. Von s?m prohl?sil p?ed man?aftem sv?ho cuku, ?e projde v?echny bordely, a pak ?e bude b?da a voni ?e ho poznaj? z t? ?patn? str?nky. Ostatn? j? v?m, kde je. Je tady zrovna naproti v tej kav?rn?, pon?vad? v?echen ten man?aft se za n?m d?val, kam nejd??v jde."
,Spojen? z?bavn? m?stnosti a m?stsk? kav?rna`, podnik, o kter?m se ?vejk zmi?oval, byly rozd?leny tak? na dv? ??sti. Kdo necht?l j?t p?es kav?rnu, ?el zadem, kde se vyh??vala na slunci n?jak? star? pan?, kter? mluvila n?mecky, polsky a ma?arsky asi v tomto smyslu: "Poj?te, voj??ku, m?me zde p?kn? sle?inky."
Kdy? voj??ek vstoupil, vedla ho chodbou do jak?si p?ij?mac? p?eds?n? a zavolala na jednu ze sle?en, kter? p?ib?hla ihned v ko?ili; nap?ed cht?la pen?ze, kter?? obnos hned na m?st?, zat?mco si voj??ek odep?nal bajonet, inkasovala madam.
D?stojnictvo chodilo kav?rnou. Cesta p?n? d?stojn?k? byla trudn?j??, pon?vad? vedla p?es ??mbry vzadu, kde byl v?b?r z druh? partie, ur?en? pro d?stojnick? ?ar?e, a kde byly krajkov? ko?ilky a pilo se v?no nebo lik?ry. Madam zde tak? ni?eho netrp?la, to se v?echno konalo naho?e v pokoj?k?ch, kde se provaloval na divanu v jednom takov?m r?ji pln?m ?t?nic v podvl?ka?k?ch poru??k Dub, zat?mco sle?na Ella mu vypravovala vymy?lenou, jako to v?dy v t?chto p??padech b?v?, trag?dii sv?ho ?ivota, ?e otec jej? byl tov?rn?kem a ona profesorkou na lyceu v Pe?ti a tohle ?e ud?lala z ne??astn? l?sky.
Vzadu za poru??kem Dubem na dosah ruky na mal?m stolku byla l?hev je?abinky a sklenky. Pon?vad? l?hev byla polopr?zdnou a Ella i poru??k Dub mluvili ji? z cesty, bylo zat??kac? zkou?kou, ?e poru??k Dub ni?eho nesnese. Podle jeho ?e?i bylo vid?t, ?e si to ji? v?echno popletl a ?e pova?uje Ellu za sv?ho sluhu Kunerta; tak? ji tak oslovoval a vyhro?oval domn?l?mu Kunertovi dle sv?ho zvyku: "Kunerte, Kunerte, ty bestie, a? ty mne pozn?? z m? ?patn? str?nky..."