"To jste si v??m, pane obrlajtnant, ?e n?kte?? na?i lid? jsou vopravdu jako mouchy? Nemaj? ani t?icet kilo na z?dech, a u? to nem??ou vydr?et. Voni by se jim m?ly d?lat p?edn??ky, jako n?m je d?l?val nebo?t?k pan obrlajtnant Buch?nek, kterej se zast?elil kv?li kauci, kterou si vybral na ?en?n? vod sv?ho budouc?ho tch?na a kterou von utratil s cizejma d?vkama. Pak si zas vzal druhou kauci vod druh?ho budouc?ho tch?na, s tou u? si ved v?c hospod??sky, tu pomalou?ku prohr?val v kart?ch a hol?i?ky nechal stranou. Taky mu to dlouho nevydr?elo, tak?e musel s?hnout k t?et?mu budouc?mu tch?novi vo kauci. Z t? t?et? kauce si koupil kon?, arabsk?ho h?ebce, ne?istokrevn?ho..."
Nadporu??k Luk?? sesko?il s kon?.
"?vejku," ?ekl hroziv?m t?nem, "jestli je?t? budete mluvit o ?tvrt? kauci, tak v?s shod?m do p??kopu."
Vysko?il op?t na kon? a ?vejk v??n? pokra?oval: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e vo ?tvrt? kauci nem??e b?t ani ?e?i, proto?e von se po t?et? kauci zast?elil."
"Kone?n?," ?ekl nadporu??k Luk??.
"Abychom tedy nezapomn?li ?e?," mluvil d?l ?vejk, "takov? p?edn??ky, jak? n?m dr?el v?dycky pan obrlajtnant Buch?nek, kdy? u? na pochodu voj?ci padali, m?ly by se podle m?ho skromn?ho n?zoru dr?et v?emu mu?stvu, jako von to d?l?val. Von ud?lal rast, shrom??dil n?s v?echny jako ku?ata kolem kvo?ny a za?al n?m vykl?dat: ,Vy holomci, vy si v?bec nedovedete v??it, ?e ma??rujete po zem?kouli, pon?vad? jste takov? nevzd?lan? banda, ?e je to k blit?, kdy? se ?lov?k na v?s pod?v?, takhle v?s nechat ma??rovat po Slunci, kde ?lov?k, kterej na na?? b?dn? planet? m? v?hu ?edes?t kilo, v??? p?es sedumn?ct set kilogram?, to byste chc?pali, to by se v?m to ma??rovalo, kdybyste m?li v teleti p?es dv? st? osmdes?t kilogram?, na t?i metr?ky, a kv?r by byl p?ldruh?ho metrick?ho centu t??kej. To byste hekali a vyplazovali jazyky jako uhon?n? psi.` Byl tam mezi n?mi jeden ne??astnej u?itel, ten se vopov??il p?ihl?sit se taky ke slovu: ,S dovolen?m, pane obrlajtnant, na M?s?ci v??? ?edes?tikilogramovej ?lov?k jenom t?in?ct kilogram?. Na M?s?ci by se n?m to lep?? ma??rovalo, pon?vad? na?e tele by tam v??ilo jenom ?ty?i kilogramy. Na M?s?ci bychom se vzn??eli a nema??rovali.` ,To je hrozn?,` pov?d? na to nebo?t?k pan obrlajtnant Buch?nek, ,ty si, chlape mizern?, loud?? vo facku, bu? r?d, ?e ti d?m jenom voby?ejnou pozemskou facku, kdybych ti dal takovou tu m?s??n?, tak bys p?i sv? lehkost? let?l a? n?kam na Alpy a rozpl?c by ses vo n?. Kdybych ti dal tu t??kou slune?n?, tak by se na tob? mund?r prom?nil na ka?i a hlava by ti ul?tla n?kam do Afriky.` Dal mu tedy tu voby?ejnou pozemskou facku, v?ete?ka se dal do pl??e a ma??rovali jsme d?l. Po celou dobu na mar?i bre?el a mluvil v?m, pane obrlajtnant, vo ??k? lidsk? d?stojnosti, ?e se s n?m zach?z? jako s ??kou n?mou tv???. Potom ho pan obrlajtnant poslal k raportu, zav?eli ho na ?trn?ct dn? a dosluhoval je?t? ?est ned?l, ale nedoslou?il je, pon?vad? m?l br?ch a voni ho ??k nutili, aby se to?il v kas?rn?ch na hrazd?, a von to nevydr?el a zem?el jako simulant v nemocnici."
"Je to opravdu zvl??tn?, ?vejku," ?ekl nadporu??k Luk??, "?e vy, jak jsem v?m ji? kolikr?t ??kal, m?te ve zvyku zvl??tn?m zp?sobem zleh?ovat d?stojnick? sbor."
"To nem?m," s up??mnost? odpov?d?l ?vejk. "J? v?m cht?l jenom vypr?v?t, pane obrlajtnant, vo tom, jak d??v na vojn? se lidi p?iv?d?li sami do ne?t?st?. Von si ten ?lov?k myslel, ?e je vzd?lan?j?? ne?li ten pan obrlajtnant, cht?l ho s t?m M?s?cem sn??it v o???h man?aftu, a taky kdy? dostal tu jednu pozemskou p?es hubu, tak si v?m tak v?ichni voddechli, nikoho to nemrzelo, navopak, v?ichni m?li radost, ?e pan obrlajtnant ud?lal takovej dobrej vtip s tou pozemskou fackou; tomu se ??k? zachr?n?n? situace. ?lov?ka mus? hned n?co na padnout, a je u? dob?e. Naproti karmelit?n?m v Praze m?l, pane obrlajtnant, p?ed lety kr?m s kr?l?ky a jin?m ptactvem pan Jenom. Ten si ud?lal zn?most s dcerou kniha?e B?lka. Pan B?lek, ten t? zn?mosti nep??l a taky prohl?sil ve?ejn? v hospod?, ?e kdyby pan Jenom p?i?el ??dat o ruku jeho dcery, ?e ho sraz? ze schodnu, ?e to sv?t nevid?l. Pan Jenom se na to napil, a p?ece jen ?el k panu B?lkov?, kterej ho v p?eds?ni uv?tal s velk?m no?em, kter?m o?ez?vaj? o??zku, kter? vypad? jako ?abikuch. Za?val na n?ho, co?e tu chce, a vtom se v?m m?lej pan Jenom up?ouk tak siln?, a? se pendlovky na st?n? zastavily. Pan B?lek se dal do sm?chu, hned mu podal ruku a byl jen sam?: ,Ra?te d?le, pane Jenom - ra?te se posadit - snad jste se nepokakal - v?dy? j? nejsem tak zlej ?lov?k, je pravda, ?e jsem v?s cht?l vyhodit, ale te? vid?m, ?e jste docela p??jemn? p?n, vy jste ?lov?k origin?l. Jsem kniha?, pro?et jsem mnoho rom?n? a pov?dek, ale v ??dnej kn??ce jsem ne?et, ?e by se ?enich takhle p?edstavoval.` Sm?l se p?itom, a? se za b?icho popadal, a pov?dal s n?ramnou radost?, ?e mu to p?ipad?, jako by se znali vod narozen?, jako by to byli rodn? brat?i, sn??el mu hned doutn?k, poslal pro pivo, pro tali?ny, zavolal ?enu, p?edstavil j? ho se v?ema podrobnostma toho up?ouknut?. Ta si vodplivla a ?la pry?. Potom zavolal na dceru a pov?d? j?: ,Tenhle p?n p?i?el po??dat o tvoji ruku za takovejch a takovejch okolnost?: Dcera se dala hned do pl??e a prohl?sila, ?e ho nezn?, ?e ho nechce ani vid?t, tak nezbejvalo nic jin?ho, ne? aby vob? vypili pivo a sn?dli tali?ny a roze?li se. Potom pan Jenom m?l je?t? vostudu v tej hospod?, kam chodil pan B?lek, a nakonec se v?ude po cele] ?tvrti mu jinak ne??kalo ne? ,posr?nek Jenom` a v?ude si vypravovali, jak cht?l zachr?nit situaci. - ?ivot lidsk?, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, je tak slo?itej, ?e samotnej ?ivot ?lov?ka je proti tomu hadr. - K n?m, do hospody ke Kalichu na Boji?ti, chod?val je?t? p?ed v?lkou jeden policejn? nadstr??n?k, n?jakej pan Hubi?ka, a jeden pan redaktor, kterej sb?ral zl?man? nohy, p?ejet? lidi, sebevrahy a d?val je do novin. To byl tak veselej p?n, ?e bejval v?c na policejn? vachcim?e ne? ve sv? redakci. Ten jednou vopil toho pana nadstr??n?ka Hubi?ku a prom?nili si ?aty v kuchyni, tak?e nadstr??n?k byl v civilu a z pana redaktora stal se policejn? nadstr??n?k, jenom si je?t? zakryl ??slo revolveru a vydal se do Prahy na patrolu. V Resslov? ulici, za bejvalou Svatov?clavskou trestnic?, potkal v no?n?m tichu star??ho p?na v cylindru a v ko?ichu, kterej ?el zav??en se star?? pan? v ko?e?inov?m pl??ti. Voba sp?chali dom? a nepromluvili ani slova. Von na n? vypad a za?val tomu p?novi do ucha: ,Ne?vete tolik, nebo v?s p?edvedu!` P?edstavte si, pane obrlajtnant, to jejich leknut?. Marn? mu vykl?dali, ?e to bude asi n?jak? mejlka, pon?vad? voba jedou z hostiny u pana m?stodr?itele. Ekvip?? ?e je dovezla a? za N?rodn? divadlo a nyn? ?e se cht? prov?trat a bydl? nedaleko, na Mor?ni, on ?e je vrchn? m?stodr?itelskej rada s chot?. ,Vy m? nebudete bul?kovat,` roze?val se d?l na n?ho p?evle?en? redaktor, ,to se mus?te styd?t, kdy? jste, jak vy ??k?te, n?jakej vrchn? m?stodr?itelskej rada a chov?te se p?itom jako kluk. J? v?s pozoruju u? moc dlouho, jak jste t??skal hol? do rol? v?ech kr?m?, kter? v?m byly na cest?, a p?i tom v?m va?e, jak vy ??k?te, cho? pom?hala.` ,V?dy j? ??dnou h?l, jak vid?te, nem?m. To snad byl n?kdo p?ed n?ma.` ,Bodejtr byste ji m?l,` pov?d? na to p?evle?enej redaktor, ,kdy? jste ji p?erazil, jak jsem vid?l, t?mhle za rohem o jednu b?bu, kter? chod? po hospod?ch s pe?enejma bramborama a ka?tanama.` Ta pan? u? ani plakat nemohla a pan vrchn? m?stodr?itelsk? rada roz??lil se tak, ?e za?al mluvit n?co vo sprost?ctv?, na?e? byl zat?en a p?edveden k nejbli??? patrole v raj?nu komisa?stv? v Salmov? ulici, kter? ?ekl p?evle?en? redaktor, aby ten p?rek odvedli na komisa?stv?, on ?e je od Sv. Jind?icha a byl za slu?ebn? cestou na Vinohradech, oba dopadl p?? ru?en? no?n?ho klidu, p?i no?n? rva?ce, a z?rove? ?e je?t? sp?chali p?estupek ur??ky str??e. On ?e si vy??d? svou v?c na komisa?stv? u Sv. Jind?icha a za hodinu ?e p?ijde na komisa?stv? do Salmovky. Tak je voba patrola vodt?hla s sebou, kde sed?li a? do r?na a ?ekali na toho nadstr??n?ka, kter? zat?m voklikama se vr?til ke Kalichu na Boji?t?, tam vzbudil nadstr??n?ka Hubi?ku a se v?? ?etrnost? mu sd?lil, co se stalo a jak? bude z toho vy?et?ov?n?, jestli nebude dr?et hubu..."
Nadporu??k Luk?? zd?l se b?t ji? unaven rozhovorem, ne?li v?ak pob?dl kon? ke klusu, aby p?edhonil p?edvoj, ?ekl k ?vejkovi:
"Kdybyste mluvil a? do ve?era, tak to bude ??m d?l blb?j??."
"Pane obrlajtnant," volal za odj??d?j?c?m nadporu??kem ?vejk, "nep?ejete si v?d?t, jak to skon?ilo?"
Nadporu??k Luk?? p?idal do trysku.
Stav poru??ka Duba se tak zlep?il, ?e vylezl ze sanitn? dvojkolky, shrom??dil vedle sebe cel? ?t?b kumpanie a jako v m?toh?ch jal se je pou?ovat. M?l k nim ohromn? dlouhou ?e?, kter? v?echny v?ce t??ila ne?li munice a ru?nice.
Byla to sm?s r?zn?ch podobenstv?.
Za?al: "L?ska voj?k? k p?n?m d?stojn?k?m ?in? neuv??iteln? ob?ti mo?n?mi, a na tom nez?le??, a naopak, nen?-li tato l?ska ve voj?kovi urozena, mus? se vynutit. V civiln?m ?ivot? nucen? l?ska jednoho k druh?mu, ?ekn?me ?koln?ka k profesorsk?mu sboru, tak dlouho vydr?? jako moc vn?j??, kter? ji vynucuje, na vojn? v?ak vid?me prav? opak, pon?vad? nesm? d?stojn?k povolit voj?kovi ani toho sebemen??ho uvoln?n? on? l?sky, kter? pout? voj?ka k jeho p?edstaven?mu. Tato l?ska nen? jenom oby?ejnou l?skou, ale je to vlastn? ?cta, strach a discipl?na."
?vejk po celou tu dobu ?el vedle po lev? stran?, a jak poru??k Dub mluvil, byl neust?le k n?mu obli?ejem oto?en rechts?aut.
Poru??k Dub zprvu toho jaksi nepozoroval a pokra?oval d?l v ?e?i:
"Tato discipl?na a povinnost poslu?enstv?, povinn? l?ska voj?na k d?stojn?kovi jev? velikou stru?nost, pon?vad? pom?r mezi voj?kem a d?stojn?kem jest zcela jednoduch?: jeden poslouch?, druh? porou??. Ji? d?vno jsme ?etli v knih?ch o vojensk?m um?n?, ?e vojensk? lakonismus, vojensk? jednoduchost je pr?v? tou ctnost?, kterou si m? osvojiti ka?d? voj?k, miluj?c?, cht?j necht?j, sv?ho p?edstaven?ho, kter? v jeho o??ch mus? b?t pro n?ho nejv?t??m, hotov?m, vykrystalizovan?m p?edm?tem pevn? a dokonal? v?le."
Nyn? teprve zpozoroval ?vejk?v rechts?aut, jak ho sleduje, bylo mu to stra?n? nep??jemn?, pon?vad? vycitoval jaksi najednou s?m, ?e se ve sv? ?e?i n?jak zapl?t? a ?e nem??e nikam vyjet z toho ?vozu l?sky voj?na k p?edstaven?mu, proto se rozk?ikl na ?vejka:
"Co na mne ?um?? jako tele na nov? vrata?" "Dle rozkazu, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, vy jste m? r??il s?m jednou upozornit, ?e kdy? mluv?te, ?e m?m sv?m zrakem sledovati va?e ?sta. Pon?vad? ka?dej voj?n mus? vyplniti rozkazy sv?ho p?edstaven?ho a zapamatovati si je i pro v?echny budouc? ?asy, byl jsem k tomu nucen."
"D?vej se," k?i?el poru??k Dub, "na druhou stranu, jenom se, ty pitomej chlape, ned?vej na mne, v?? ?e to nem?m r?d, ?e to nesnesu, kdy? t? vid?m, j? si tak na tebe zasednu..."
?vejk ud?lal hlavou obrat nalevo a kr??el tak d?l vedle poru??ka Duba tak strnule, ?e poru??k Dub vyk?ikl:
"Kam se to kouk??, kdy? s tebou mluv?m?" "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e jsem dle va?eho rozkazu links?aut."
"Ach," vzdychl si poru??k Dub, "s tebou je k???. Koukej se p??mo p?ed sebe a mysli si o sob?: J? jsem takov? hlup?k, ?e m? nebude ??dn? ?koda. Pamatuje? si to?"
?vejk hled?l p?ed sebe a ?ekl:
"Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, m?m na tohle odpov?d?t?"
"Co si to dovoluje?," za?val na n?ho poru??k Dub. "Jak to se mnou mluv??, co si t?m mysl???" "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e si t?m mysl?m jenom na ten v?? rozkaz na jedn? stanici, kde jste m? k?ral, abych v?bec nevodpov?dal, kdy? vy ukon??te ?e?."
"M?? tedy ze m? strach," ?ekl rozradostn?te poru??k Dub, "ale je?t? jsi m? nepoznal. P?ede mnou se t??sli jin? lid?, ne?li jsi ty, pamatuj si to. Dovedl jsem zkrotit jin? chlap?ky, proto dr? hubu a z?sta? hezky vzadu, abych t? nevid?l!"
Tak ?vejk z?stal vzadu u sanity a jel pohodln? s dvojkolkou a? na m?sto ur?en? k odpo?inku, kde kone?n? v?ichni se do?kali pol?vky a masa z ne??astn? kr?vy.
"Tu kr?vu m?li nalo?it alespo? na ?trn?ct dn? do octa, a kdy? u? ne tu kr?vu, tak toho ?lov?ka, kterej ji kupoval," prohl?sil ?vejk.
Od brig?dy p?icv?lal na koni kur?r s nov?m rozkazem pro 11. kumpanii, ?e mar?r?ta se m?n? na Fel?t?n, Wojaly?e a Sambor nechat stranou, nebo? tam nen? mo?no ubytovat kumpanii, pon?vad? jsou tam dva pozna?sk? pluky.
Nadporu??k Luk?? u?inil okam?it? dispozice. ??etn? ?ikovatel Van?k se ?vejkem vyhledaj? pro kumpanii nocleh ve Fel?t?n?.
"Ne abyste, ?vejku, n?co proved na cest?," upozor?oval ho nadporu??k Luk??. "Hlavn? chovejte se slu?n? k obyvatelstvu!"
"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e se vynasna??m. M?l jsem sice vo?klivej sen, kdy? jsem si trochu k r?nu zd??ml. Zd?lo se mn? vo neck?ch, kter? tekly p?es celou noc na chodb? v dom?, kde jsem bydlel, a? vytekly a promo?ily strop u pana dom?c?ho, kterej mn? hned r?no dal vejpov??. Von byl u?, pane obrlajtnant, takovej p??pad ve skute?nosti; v Karl?n?, za viaduktem..."
"Dejte n?m pokoj, ?vejku, s va?imi hloup?mi ?e?mi a d?vejte se rad?ji s Va?kem na mapu, kudy m?te j?t. Tak tady vid?te ty vesnice. Od t?hle vesnice d?te se napravo k ???ce a pod?l toku ???ky a? zas k nejbli??? vesnici, a odtamtud, kde vl?v? se do n? prvn? potok, kter? v?m bude po prav? ruce, d?te se poln? cestou nahoru, p?esn? na sever, a nikam jinam nem??ete zabloudit ne? do Fel?t?na! Pamatujete si to?"
?vejk vydal se tedy s ??etn?m ?ikovatelem Va?kem podle mar?r?ty.
Bylo po poledni; krajina t??ce oddychovala ve vedru a ?patn? zah?zen? j?my s pochovan?mi voj?ky vyd?valy hnilobn? z?pach. P?i?li do krajiny, kde byly svedeny boje na postupech k P?emy?lu a kde strojn?mi pu?kami byly skoseny cel? batali?ny. V mal?ch les?c?ch u ???ky bylo zn?t ??d?n? artil?rie. Na velk?ch ploch?ch a ?bo??ch ?n?ly m?sty m?sto strom? jak?si pah?ly ze zem? a tuto pou?t br?zdily z?kopy.
"Tady to vypad? jinak ne? u Prahy," ?ekl ?vejk, aby p?eru?il ml?en?.
"U n?s u? m?me po ?n?ch," ?ekl ??etn? ?ikovatel Van?k. "Na Kralupsku za??n?me nejd??v."
"Tady bude po v?lce moc dobr? ouroda," ?ekl po chvilce ?vejk. "Nebudou si tu muset kupovat kostn? mou?ku, to je moc v?hodn? pro roln?ky, kdy? jim na poli zpr?chniv? celej regiment; je to zkr?tka vob?iva. Jenom vo jedno m?m starost, aby ti roln?ci nedali se vod nikoho nabul?kovat a neprod?vali ty kosti voj?k? zbyte?n? na ?p?dium do cukrovar?. To bejval v karl?nskejch kas?rn?ch obrlajtnant Holub, ten byl tak u?enej, ?e ho v?ichni u kumpanie pova?ovali za blba, pon?vad? von kv?li sv? u?enosti se nenau?il nad?vat na voj?ky a vo v?em jenom rozj?mal z v?deck?ho stanoviska. Jednou mu voj?ci hl?sili, ?e vyfasovanej komis?rek nen? k ?r?dlu. Jinej ofic?r by se roz??lil nad takovou drzost?, ale von n?, von z?stal klidnej, ne?ek nikomu ani prase, ani svin?, ani nedal nikomu p?es dr?ku. Svolal jenom v?echny svoje man?ky a pov?d? jim sv?m takov?m p??jemn?m hlasem: ,P?edn? si, voj?ci, mus?te uv?domit, ?e kas?rna nejsou ??dnej delikatessenhandlung, abyste tam mohli vyb?rat marinovan? ouho?e, volejov? rybi?ky a voblo?en? chleb??ky. Ka?dej voj?k m? bejt tak inteligentn?m, aby se?ral bez rept?n? v?echno, co vyfasuje, a mus? m?t v sob? tolik discipl?ny, aby se nepozastavoval nad kvalitou toho, co m? se?rat. P?edstavte si, voj?ci, ?e by byla vojna. Tej zemi, do kter? v?s po bitv? pochovaj?, je to ?pln? lhostejn?, jak?m komis?rkem jste se p?ed svou smrt? napr?skli. Vona v?s mati?ka zem? rozlo?? a se?ere i s botama. Ve sv?t? se nic nem??e ztratit, z v?s vyroste, voj?ci, zas nov? vobil? na komis?rky pro nov? voj?ky, kte?? t?eba zas, jako vy, nebudou spokojen?, p?jdou si st??ovat a narazej? na n?koho, kterej je d? zav??t a? do aleluja, pon?vad? m? na to pr?vo. Ted' jsem v?m to, voj?ci, v?echno p?kn? vysv?tlil, a nemus?m v?m snad v?ckr?t p?ipom?nat, ?e kdo si bude p???t? st??ovat, ?e si toho bude moc v??it, a? bude zas na bo??m sv?tle.` ,Kdyby n?m aspo? nad?val,` ??kali voj?ci mezi sebou a v?echny ty jemnosti v p?edn??k?ch pana obrlajtnanta je hrozn? mrzely. Tak m? jednou zvolili z kumpa?ky, abych mu to jako ?ek, ?e ho v?ichni maj? r?di a ?e to nen? ??dn? vojna, kdy? nenad?v?. Tak jsem ?el k n?mu do bytu a prosil jsem ho, aby zanechal v?eho vostejch?n?, vojna ?e m? bejt jako ?emen, voj?ci ?e jsou zvykl? na to, aby se jim ka?dej den p?ipom?nalo, ?e jsou psi a prasata, jinak ?e ztr?cej? ?ctu k sv?m p?edstaven?m. Von se nap?ed br?nil, mluvil n?co vo inteligenci, vo tom, ?e se dnes u? nesm? slou?it pod r?koskou, ale nakonec si p?eci dal ??ct, nafackoval m? a vyhodil m? ze dve??, aby stoupla jeho v??nost. Kdy? jsem vozn?mil v?sledek sv?ho vyjedn?v?n?, m?li v?ichni z toho velkou radost, ale von jim to zas zkazil hned druhej den. P?ijde ke mn? a p?ede v?ema pov?d?: ,?vejku, j? jsem se v?era p?en?hlil, tady m?te zlatku a napijte se na moje zdrav?. S vojskem se mus? um?t zach?zet.`"
?vejk se rozhl?dl po krajin?.
"Mysl?m," ?ekl, "?e jdeme ?patn?. Pan obrlajtnant n?m to p?ece dob?e vysv?tloval. M?me j?t nahoru, dol?, potom nalevo a napravo, pak zas napravo, potom nalevo - a my jdeme po??d rovn?. Nebo u? jsme to v?echno prod?lali mimochodem mezi ?e??? J? rozhodn? tady vid?m p?ed sebou dv? cesty k tomu Fel?t?nu. J? bych navrhoval, abychom se te? dali po tej cest? nalevo."
??etn? ?ikovatel Van?k, jak u? to b?v? zvykem, kdy? se dva octnou na k?i?ovatce, po?al tvrdit, ?e se mus? j?t napravo.
"Ta moje cesta," ?ekl ?vejk, "je pohodln?j?? ne?li ta va?e. J? p?jdu pod?l pot??ka, kde rostou pomn?nky, a vy se budete fl?kat n?kde suchop?rem. J? se dr??m toho, co n?m ?ekl pan obrlajtnant, ?e v?bec nem??eme zabloudit, a kdy? nem??em zabloudit, tak co bych lez n?kam do kopce; p?jdu p?kn? po luk?ch a d?m si kv?te?ek za ?epici a natrh?m celou kytici pro pana obrlajtnanta. Ostatn? se m??eme p?esv?d?it, kdo z n?s m? pravdu, a douf?m, ?e se tady rozejdem jako dob?? kamar?di. Tady je takov? krajina, ?e v?echny cesty musej? v?st do toho Fel?t?na."
"Nebl?zn?te, ?vejku," ?ekl Van?k, "tady pr?v? podle mapy mus?me j?t, jak ??k?m, napravo."
"Mapa se taky m??e mejlit," odpov?d?l ?vejk, sestupuje do ?dol? potoka. "Jednou ?el uzen?? K?enek z Vinohrad podle pl?nu m?sta Prahy od Mont?g? na Mal? Stran? dom? v noci na Vinohrady a dostal se a? k r?nu do Rozd?lova u Kladna, kde ho na?li cel?ho zk?ehl?ho k r?nu v ?it?, kam upad ?navou. Kdy? si tedy ned?te ??ct, pane rechnungsfeldv?bl, a m?te svou hlavu, tak se holt mus?me rozej?t a sejdeme se a? na m?st? ve Fel?t?n?. Pod?vaj? se jenom na hodinky, abychom v?d?li, kdo tam bude d??v. A kdyby jim snad hrozilo n?jak? nebezpe??, tak jen vyst?elej? do vzduchu, abych v?d?l, kde jsou."
Odp?ldne ?vejk do?el k mal?mu rybn?ku, kde se setkal s jedn?m uprchl?m rusk?m zajatcem, kter? se tu koupal a p?i spat?en? ?vejka dal se nah?, jak vylezl z vody, na ?t?k.
?vejk byl zv?dav, jak asi by mu slu?ela rusk? uniforma, kter? se zde v?lela pod vrbi?kama, svl?kl svou a obl?kl si ruskou uniformu ne??astn?ho nah?ho zajatce, kter? utekl od transportu ubytovan?ho ve vesnici za lesem. ?vejk p??l si, aby sebe vid?l d?kladn? zrcadlit ve vod?, proto chodil tak dlouho po hr?zi rybn?ka, a? ho tam na?la patrola poln?ho ?etnictva, kter? hledala rusk?ho zb?ha. Byli to Ma?a?i a ?vejka p?es jeho protesty odt?hli na etapu v Chyr?w?, kde ho za?adili do transportu rusk?ch zajatc? ur?en?ch pracovat na oprav? ?elezni?n? trati sm?rem ku P?emy?lu.
V?echno to se zb?hlo tak rychle, ?e teprve druh? den ?vejk si uv?domil situaci a napsal na b?lou ze? ?koln? sv?tnice, kde ubytovali ??st zajatc?, kouskem oharku ze d??v?: