11. mar?kumpa?ky 91. regimentu, kter? jako kvart?rmachr
upadl omylem do rakousk?ho zajet? pod Fel?t?nem.
Kdy? tedy ?vejk, pova?ovan? omylem v rusk?m pl??ti a ve fura?ce za rusk?ho zajatce, uprchl?ho z vesnice p?ed Fel?t?nem, psal sv? zoufal? v?k?iky uhlem na st?ny, nikdo si toho nev??mal, a kdy? cht?l v Chyr?w? na etap? v?echno dopodrobna vysv?tlit n?jak?mu d?stojn?kovi, kter? ?el pr?v? okolo, kdy? jim rozd?vali kousky tvrd?ho kuku?i?n?ho chleba, tu ho jeden z ma?arsk?ch voj?k?, hl?daj?c? transport zajatc?, uhodil kolbou do ramene s pozn?mkou: "Baszom az ?let, leze? do ?ady, rusk? svin?!"
Tohle v?echno bylo v r?mci, jak zach?zeli Ma?a?i s rusk?mi zajatci, jejich? ?e?i nerozum?li.
?vejk se tedy vr?til do ?ady a obr?til se k nejbli???mu zajatci:
"Von ten ?lov?k kon? svou povinnost, ale vyd?v? sebe s?m v nebezpe??. Co? kdyby n?hodou m?l nabito a votev?enej fr?l?s? Tak by se mu mohlo lehce st?t, ?e jak ml?t? ?lov?ka do ramene a lauf m? proti sob?, ?e by moh kv?r spustit a celej n?boj by mu vlet?l do huby, a von by zem?el ve vykon?v?n? sv? povinnosti. Na ?umav? v jedn?ch lomech kradli skal?ci dynamitov? z?palky, aby m?li z?sobu na zimu na trh?n? pa?ez?. Hl?da? v lomech dostal rozkaz, kdy? jdou skal?ci z pr?ce, ka?d?ho ?acovat, a von to d?lal s takovou l?skou, ?e chyt hned prvn?ho skal?ka a za?al mu pl?cat tak n?ru?iv? po kaps?ch, a? tomu skal?kovi dynamitov? z?palky v kapse vybouchly, a voba i s hl?da?em vylet?li do pov?t??, tak?e to vypadalo, jako by se je?t? v posledn? chv?li dr?eli kolem krku."
Rusk? zajatec, kter?mu to ?vejk vypr?v?l, d?val se na n?ho s pln?m porozum?n?m, ?e z cel? ?e?i nerozum? ani slova.
"Ne ponymat, j? krymsky tat?rin, Allah achper." Tatar sedl si, zk???iv nohy, na zem, slo?iv ruce na hrud', za?al se modlit: "Allah achper - Allah achper - bezmila - arachman - arachim - m?linkin mustaf?r."
"Tak ty se? tedy Tatar," soustrastn? ?ekl ?vejk, "ty jsi se vyda?il. Pak mn? m?? rozum?t a j? tob?, kdy? se? Tatar. Hm - zn?? Jaroslava ze ?ternberka? To jm?no nezn??, ty kluku tatarsk?? Ten v?m nat?el prdel pod Host?nem. To ste vod n?s jeli, vy kluci tatarsk?, z Moravy svinsk?m krokem. Patrn? v?s ve va?ich ??tank?ch neu?ej?, jako n?s to u??vali. Zn?? host?nskou Panenku Marii? To se v?, ?e nezn?? - ta byla taky p?i tom, v?ak voni v?s, kluky tatarsk?, tady v zajet? pok?t?j?."
?vejk obr?til se na druh?ho zajatce: "Ty se? taky Tatar?" Osloven? porozum?l tomu slovu Tatar, zavrt?l hlavou: "Tat?rin net, ?erkes, rodneja ?erkes, golovy re?u."
?vejk m?l v?bec ?t?st?, ?e se octl ve spole?nosti r?zn?ch p??slu?n?k? v?chodn?ch n?rod?. Byli tu v transportu Tata?i, Gruz?ni, Osjet?nci, ?erkesov?, Mordv?ni a Kalmykov?. Tak m?l ?vejk ne?t?st?, ?e se nemohl dohovo?iti s nik?m, a s ostatn?mi vlekli ho na Dobromil, odkud se m?la spravovati dr?ha p?es P?emy?l na Ni?ankovice.
V Dobromilu, na etap? v kancel??i, jednoho po druh?m zapisovali, co? ?lo velice zt??ka, pon?vad? ze v?ech 300 zajatc?, kter? do Dobromilu p?ihnali, nikdo nerozum?l ru?tin? ?ikovatele, kter? tam sed?l za stolem a kter? se p?ihl?sil kdysi, ?e um? rusky, a jako tlumo?n?k vystupoval nyn? ve v?chodn? Hali?i. Dob?e p?ed t?emi ned?lemi objednal si n?mecko-rusk? slovn?k a konverzaci, ale dosud mu to nep?i?lo, tak?e mluvil m?sto rusky l?manou sloven?inou, kterou si b?dn? osvojil, kdy? jako z?stupce v?de?sk? firmy prod?val na Slovensku obraz svat?ho ?t?p?na, kropenky a r??ence.
Nad t?mito podivn?mi postavami, s kter?mi se v?bec nemohl smluvit, byl cel? vyjeven. Vy?el tedy ven a za?val do skupiny zajatc?: "Wer kann deutsch sprechen!"
Ze skupiny vystoupil ?vejk, kter? se hnal s radostnou tv??? k ?ikovatelovi, kter? mu ?ekl, aby ?el hned za n?m do kancel??e.
?ikovatel posadil se za lejstra, za haldu blanket? o jm?nu, p?vodu, p??slu?enstv? zajatc?, a nyn? za?al z?bavn? n?meck? rozhovor:
"Ty jse? ?id, vi??" za?al na ?vejka. ?vejk zavrt?l hlavou.
"To nemus?? zap?rat," pokra?oval s ur?itost? ?ikovatel tlumo?n?k, "ka?d? z v?s zajatc?, kter? um?l n?mecky, byl ?id, a basta. Jak se jmenuje?? ?vejch? Tak vid??, co zap?r??, kdy? m?? takov? ?idovsk? jm?no? U n?s se nemus?? b?t p?iznat se k tomu. U n?s v Rakousku se ned?laj? pogromy na ?idy. Odkud' jsi? Aha, Pr?ga, ?, to zn?m, to zn?m, to je u Var?avy. Taky jsem tu m?l p?ed t?dnem dva ?idy z Pr?gy od Var?avy, a tv?j pluk, jak? m? ??slo? 91?" ?ikovatel vzal schematismus, listoval se v n?m: "Jednadevades?t? pluk je erivansk?, Kavkaz, k?dr m? v Tiflisu, to kouk??, co, jak my tady v?echno zn?me."
?vejk opravdu koukal na tu celou historii a ?ikovatel pokra?oval s velkou v??nost?, pod?vaje ?vejkovi napolo dokou?enou svou cigaretu: "To je jin? tab?k ne? ta va?e machorka. - J? jsem zde, ?id??ku, nejvy???m p?nem. Kdy? j? n?co ?eknu, tak se v?echno mus? t??st a zal?zat. U n?s ve vojsku je jin? discipl?na ne? u v?s. V?? car je ksindl, ale n?? car je otev?en? hlava. Te? ti n?co uk??u, abys v?d?l, jak? je u n?s discipl?na."
Otev?el dve?e do vedlej?? m?stnosti a zavolal: "Hans L?fler!" Ozvalo se "Hier!" a dovnit? vstoupil volat? voj?k, ?tajer??ek, s v?razem ubre?en?ho kret?na. To byla na etap? holka pro v?ecko.
"Hans L?fler," poru?il ?ikovatel, "vezmi si tamhle mou d?mku, str? si ji do huby, jako kdy? pes aportuje, a bude? po ?ty?ech b?hat kolem stolu tak dlouho, dokud ne?eknu Halt! P?itom mus?? ?t?kat, ale tak, aby ti fajfka z huby nevypadla, nebo t? d?m uv?zat."
Volat? ?tajer??ek dal se do lezen? po ?ty?ech a do ?t?k?n?. ?ikovatel v?t?zoslavn? pod?val se na ?vejka: "Co, ne??kal jsem ti to, ?id??ku, jak? je u n?s discipl?na?" A ?ikovatel s pot??en?m d?val se na tu n?mou vojenskou tv?? z n?jak? alpsk? sala?e. "Halt!" ?ekl kone?n?, "nyn? pan??ku] a aportuj d?mku. - Dob?e, a te? zaj?dluj."
M?stnost? ozval se ?ev: "Holarij?, holarij?..."
Kdy? bylo po p?edstaven?, ?ikovatel vyt?hl ze z?suvky 4 Sportky a velkomysln? je daroval Hanzimu, a tu jal se ?vejk l?manou n?m?inou vykl?dat ?ikovatelovi, ?e u jednoho regimentu m?l jeden d?stojn?k takov?ho poslu?n?ho sluhu, ?e ten ud?lal v?echno, co si jeho p?n p??l, a kdy? se ho jednou optali, jestli by se?ral l??c?, kdyby mu jeho p?n poru?il, i to, co vykad?, ?e ?ekl: "Kdyby mn? to m?j pan lajtnant poru?il, se?ral bych to dle rozkazu, ale nesm?l bych v tom naj?t vlas, to si stra?n? ekluju, to by se mi ud?lalo hned ?patn?."
?ikovatel se zasm?l: "Vy ?idi m?te poda?en? anekdoty, ale to bych se cht?l vsadit, ?e discipl?na ve va?em vojsku nen? jako u n?s. Abychom tedy p?i?li k j?dru v?ci, j? t? ustanovuji nad transportem! Do ve?era sep??e? mn? jm?na v?ech druh?ch zajatc?! Bude? pro n? fasovat min??, rozd?l?? je po deseti mu??ch a ru??? za to, ?e nikdo neute?e! Kdyby ti n?kdo utek, ?id??ku, tak t? zast?el?me!"
"J? bych cht?l, pane ?ikovateli, si s v?ma promluvit," ?ekl ?vejk.
"Jen nesmlouvej," odpov?d?l ?ikovatel. "To j? nem?m r?d, nebo t? po?lu do l?gru. N?ramn? brzo jsi se u n?s v Rakousku n?jak aklimatizoval. - Chce si se mnou soukrom? promluvit... ??m je ?lov?k na v?s zajatce hodn?j??, t?m je to hor??... Tedy se hned seber, tady m?? pap?r a tu?ku a pi? seznam...! Co chce? je?t??"
"Ich melde gehorsamst, Herr Feldwebel..."
"Hle? se ztratit! Vid??, co m?m pr?ce!" Obli?ej ?ikovatel?v vzal na sebe v?raz ?lov?ka ?pln? p?epracovan?ho.
?vejk zasalutoval a ode?el k zajatc?m, p?i?em? si pomyslil, ?e trp?livost pro c?sa?e p?na nese ovoce.
Hor?? to ov?em bylo se sestavov?n?m seznamu, ne? pochopili zajatci, ?e maj? jmenovat sv? jm?no. ?vejk pro?il mnoho v ?ivot?, ale p?ece jen tahle tatarsk?, gruz?nsk? a mordvinsk? jm?na mu ne?la do hlavy. "To mn? nikdo nebude v??it," pomyslil si ?vejk, "?e se n?kdy n?kdo moh tak jmenovat jako ti Tata?i kolem: Muhlahalej Abdrachmanov - Bejmurat Allahali - D?ered?e ?erded?e - Davlatbalej Nurdagalejev a tak d?le. To u n?s m?me p?eci lep?? jm?na, jako ten far?? v ?idohou?ti, kterej se jmenoval Vobejda."
Zas chodil d?l vystrojen?mi ?adami zajatc?, kte?? postupn? vyk?ikovali sv? jm?na a p??jmen?: "D?indralej Hanemalej - Babamulej Mirzahali" a tak d?le.
"?e si nep?ekousne? jazyk," ??kal ka?d?mu z nich s dobr?ck?m ?sm?vem ?vejk. "Jestlipak to nen? lep??, kdy? se u n?s jmenuje n?kdo Bohuslav ?t?p?nek, Jaroslav Matou?ek nebo R??ena Svobodov?."
Kdy? kone?n? ?vejk po hrozn?m utrpen? sepsal v?echny ty Babula Halleje, Chud?i Mud?i, um?nil si, ?e to zkus? je?t? jednou a vysv?tl? tlumo?n?kovi ?ikovatelovi, ?e se stal ob?t? omylu a jak u? n?kolikr?t po cest?, kdy? ho hnali mezi zajatci, marn? se dovol?val spravedlnosti.
?ikovatel tlumo?n?k, kter? ji? p?edt?m nebyl ?pln? st??zliv?, mezit?m pozbyl ?pln? soudnosti.
M?l p?ed sebou rozlo?enou inzertn? ??st n?jak?ch n?meck?ch novin a zp?val inzer?ty na notu Radeck?ho pochodu: "Gramofon vym?n?m za d?tsk? ko??rek! - Skeln? st?epy, b?l? tabulov? i zelen?, kupuji! - ??tovati i bilancovati nau?? se ka?d?, kdo prod?l? p?semn? kurs ??etnictv?" a tak d?le.
Na n?kter? inzer?t nehodil se pochodov? n?p?v, ?ikovatel v?ak to cht?l v?? moc? p?emoct, proto ml?til si p?st? do taktu do stolu a dupal nohama. Oba jeho kn?ry, slepen? kontu?ovkou, tr?ely po obou stran?ch tv??e, jako kdyby mu vrazili do ka?d? strany zaschl? ?t?tce od arabsk? gumy. Jeho opuchl? o?i zpozorovaly sice ?vejka, ale nen?sledovala ??dn? reakce na tento objev, jenom to, ?e ?ikovatel p?estal tlouct p?st? a dupat nohama. P?ebubnov?val si na ?idli na n?p?v "Ich wei? nicht, was soll's bedeuten..." nov? inzer?t: "Karolina Dreger, porodn? babi?ka, doporu?uje se ct. d?m?m v ka?d?m p??pad?."
P?ezp?voval si to ti?eji a ti?eji a tichounce, a? kone?n? umlkl, nehybn? se zad?val na celou velkou plochu inzer?t? a dal p??le?itost ?vejkovi, aby se rozpov?dal o sv?m ne?t?st?, ku kter?mu? pov?d?n? ?vejkovi dosta?ovaly jen taktak v?ty v l?man? n?m?in?.
?vejk za?al t?m, ?e m?l p?eci jen pravdu, j?t na Fel?t?n pod?l potoka, ale ?e za to nem??e, kdy? jeden nezn?m? rusk? voj?k ute?e ze zajet? a jde se vykoupat do rybn?ka, kolem kter?ho on, ?vejk, musel j?t, pon?vad? to byla jeho povinnost, kdy? ?el nejkrat?? cestou na Fel?t?n jako kvart?rmachr. Rus jakmile ho uvid?l, utekl a nechal v?echnu svou uniformu ve k?ov?. On, ?vejk, ?e sl?ch?val, jak t?ebas na pozici pou??v? se k v?zv?dn? slu?b? uniformy padl?ch nep??tel, a proto ?e na zkou?ku se p?evl?kl do zanechan? uniformy, aby se p?esv?d?il, jak by se mu v takov?m p??pad? v ciz? uniform? chodilo.
Vysv?tliv tento sv?j omyl, tedy ?vejk seznal, ?e mluvil ?pln? zbyte?n?, pon?vad? ?ikovatel ji? d?vno spal, je?t? ne? do?el k tomu rybn?ku. ?vejk d?v?rn? p?ikro?il k n?mu a dotkl se jeho ramene, co? ?pln? sta?ilo, aby ?ikovatel spadl ze ?idle na zem, kde spal klidn? d?l.
"Vodpust?j?, pane ?ikovatel," ?ekl ?vejk, zasalutoval a vy?el z kancel??e.
?asn? r?no zm?nilo vojensk? stavebn? velitelstv? dispozice a usneslo se, ?e ona skupina zajatc?, ve kter? byl ?vejk, bude dopravena p??mo do P?emy?lu k obnoven? trati P?emy?l-Lubacz?w.
Z?stalo tedy v?e p?i star?m a ?vejk pokra?oval ve sv? odyseji mezi rusk?mi zajatci. Ma?arsk? hl?dky hnaly to v?echno bystr?m tempem kup?edu.
V jedn? vesnici, kde byl oddych, srazili se na n?vsi s odd?len?m tr?nu. P?ed skupinou voz? st?l d?stojn?k a d?val se na zajatce. ?vejk vysko?il z ?ady, postavil se p?ed d?stojn?ka a zvolal: "Herr Leutnant, ich melde gehorsamst." V?c ale ne?ekl, nebo? hned tu byli dva ma?ar?t? voj?ci, kte?? ho p?st?mi do zad vrazili mezi zajatce.
D?stojn?k hodil za n?m nedopalek cigarety, kter? jin? zajatec rychle zvedl a kou?il d?l. Potom d?stojn?k vykl?dal vedle stoj?c?mu kapr?lovi, ?e v Rusku jsou n?me?t? kolonist? a ti ?e tak? mus? bojovat.
Potom u? se po cel? cest? do P?emy?lu nevyskytla ?vejkovi p??le?itost n?komu si post??ovat, ?e je vlastn? kompanieordonanc 11. mar?kumpanie 91. regimentu. A? teprve v P?emy?lu, kdy? je nave?er zahnali do jedn? rozbit? pevn?stky ve vnit?n?m p?smu, kde byly uchov?ny st?je pro kon? pevnostn?ho d?lost?electva.
Byla tam navrstvena tak zav?iven? sl?ma, ?e kr?tk?mi st?bly v?i pohybovaly, jako by to nebyly v?i, ale mravenci, odtahuj?c? materi?l ku stavb? sv?ho hn?zda.
Tak? jim rozdali trochu ?ern? ?p?ny z ?ist? cikorky a po kusu trupelovit?ho kuku?i?n?ho chleba.
Potom je p?ej?mal major Wolf, vl?dnouti tou dobou nad v?emi zajatci pracuj?c?mi na oprav?ch v pevnosti P?emy?lu a okol?. To byl d?kladn? ?lov?k. M?l u sebe cel? ?t?b tlumo?n?k?, kte?? vyb?rali ze zajatc? specialisty ku stavb?m podle jejich schopnost? a p?edb??n?ho vzd?l?n?.
Major Wolf m?l utkv?lou p?edstavu, ?e ru?t? zajatci zap?raj? svou gramotnost, pon?vad? se st?valo, ?e na jeho p?etlumo?enou ot?zku: "Um?? stav?t ?eleznice?" odpov?dali v?ichni zajatci stereotypn?: "O ni?em nev?m, o ni?em takov?m jsem nesl?chal, ?il ?estn? a poctiv?."